Přejít na obsah

HUMOR [2006-2020]


Doporučené příspěvky

"Co si dáš k večeři?"

ON: "Mně je to docela jedno, co uvaříš, to sním."

ONA: "S tím už přestaň, snad víš, na co máš chuť, ne?"

ON: "Jo chuť ... Tak to bych si dal třeba biftek na zeleným

pepři a opečený brambory s fazolkama..."

ONA: "Hele, já tu nemám čas na blbosti, zatímco ty jsi přijel z

práce až v sedm večer, já už stačila napsat s dětmi úkoly,

uklidit nákup a vyprat prádlo. Tak řekni, co si dáš k večeři."

ON: "No vždyť jsem ti to řekl, já mám chuť na biftek na zeleným

pepři a ..."

ONA: "Hele, já na to fakt nemám náladu, nemůžeš někdy říct něco

normálního?"

ON: "No dobře, pak bych tedy měl chuť na bramborák."

ONA: "V půl osmý večer? Ty jsi se snad zbláznil. A stejně nemáme

brambory. Kdyby jsi přišel domů dřív, mohl sis je koupit!"

ON: "Já bych je klidně koupil i v těch sedm, vždyť v

supermarketu mají do devíti, stačilo abys mi to řekla."

ONA: "Proč bys je prosím tě kupoval ty, brambory vždycky kupuju

já, odjakživa. Navíc jsme je měli včera, tak je přeci nebudeme žrát každej

den."

ON: "No já jen, že jsi se ptala na co mám ..."

ONA: "Nech už toho prosím tě, jseš s tím ... 'že jsi se ptala'

...

už trapnej. Naposledy se tě ptám, co si dáš k večeři."

ON: "A z čeho si můžu vybrat?"

ONA: "No to seš celej ty. Já se tě zeptám a ty mi odpovíš

otázkou."

ON: "No ... tak tedy ..., co třeba tousty ..."

ONA: "Ty bys byl schopnej mi sežrat toustovej chleba, když víš,

že je jedinej, po kterým nemám zácpu? K večeři ti udělám buď

špagety

nebo

ohřeju nějakou omáčku a maso z mrazáku. Konečně se už rozhodni."

ON: "Tak já bych si ... asi ... dal ..., no třeba tu omáčku, tu

jsem už dlouho neměl."

ONA: "Omáčku, jo? A proč si nedáš špagety?"

ON: "Dobře, udělej mi špagety."

ONA: "No konečně, z tebe taky něco dostat. Chceš na ty špagety

sýr?"

ON: "Nechci, vždyť víš, že si ho na špagety už léta nedávám."

ONA: "No to je zvláštní, já se ženu dneska extra pro sýr na

tvoje špagety a ty mi nakonec řekneš, že si ho už na špagety nedáváš.

To by mě zajímalo, jak dlouho."

ON: "Už deset let miláčku, to jsem tě ještě neznal, když jsem si

dal naposledy na špagety sýr."

ONA: "Takže já ti teď v osm večer udělám špagety. Já je teda

nebudu, děti taky ne, takže je budeš jíst sám. A přitom sis klidně mohl

dát tu omáčku z mrazáku."

ON: "To mohl, klidně, proč ne - tak mi ji dej?"

ONA: "No vidíš, kdybys to řekl hned, nemuseli jsme tady půl

hodiny šaškovat a já z tebe nemusela tahat co si dáš!" .......

ONA: "Tak tady máš tu svoji omáčku a maso. To jsem jen zvědavá,

co budu dělat s tím sýrem."

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Rozpravaju sa dve priatelky.

Pozerala si sa uz niekedy manzelovi do tvare pri sexe?

- Ano.

- A ako sa tvaril???

- Stal vo dverach a cumel ako kokot...

 

 

 

 

Piatok 18.30

Manžel: Drahá, co keby sme si urobili senzacný víkend?

Manželka: Jasné, miláčik? čo mám robit?

Manžel: Kúp mi basu piva a odpal k materi

 

Žena dopije svoji ranní kávu a odchází z cukrárny, když si

všimne podivného smutečního průvodu, který míří na blízký hřbitov.

Dlouhý černý pohřební vůz následuje 50 metrů za ním další

dlouhý černý pohřební vůz. Za druhým pohřebním vozem

jde žena s pitbullem na vodítku.

Kousek za ní ji následuje asi 200 žen jdoucích za

sebou v řadě. Žena nemůže odolat té zvláštnosti. Opatrně přistoupí

k ženě se psem a říká: "Je mi opravdu líto vaší ztráty, a vím, že

teď není vhodná chvíle, abych vás vyrušovala, ale nikdy jsem

neviděla takový pohřeb. Čí je to pohřeb?"

"Mého manžela." "A co se mu stalo?" Žena odpoví: "Můj pes

ho napadl a zabil."

Ptá se dál: "A kdo je v tom druhém voze?"

Žena odpoví: "Moje tchyně. Snažila se pomoci mému

manželovi, když v tom se pes obrátil proti ní."

Mezi oběma ženami se rozhostilo dusné a zamyšlené ticho.

 

"Můžu si půjčit toho psa?"

 

"Postavte se do řady..."

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Jednou jedou manželé se dvěmi dětmi na výlet a dojedou k zátarasu, kde je staví policajt. Ten říká řidiči, že tam dál je strašná bouračka, spousta krve, volně pohozený ruce, nohy, hlavy bez těl, no prostě masakr. Řidič se koukne na rodinku do vozu, všichni jemně přikývnou. Kývne tedy na policajta a říká: "Tak dva dospělý a dva dětský."

---

K hasičům na stanici přichází jejich šéf a povídá: "Tak mládenci, hezky pomalu, v klidu a v pohodě se připravte na výjezd." "Co se děje šéfe?" "Klid, nic urgentního, hoří berňák."

---

Arab in US embassy for visa

 

Consul : What is your name?

Arab: Abdul Aziz

Consul: Sex?

Arab : Six to ten times a week

Consul: I mean, male or female?

Arab : Both male and female and sometimes even camels.

Consul: Holy cow!

Arab : Yes, cows and dogs too!!!!

Consul: Man,........ isn't it hostile

Arab : Horse style, dog style, any style

Consul: Oh.......... dear!

Arab : Deer? No deer, they run too fast

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Nejčastější výroky před smrtí:

 

1.Pusť mě k tomu, já tomu rozumím.

2.Tady je tlustý led, tady to přejdeme.

3.Hele, užovka.

4.Pejsku,pojď sem

5.Mohl bych si přidat té houbové omáčky?

6.Žádný strach chlapi,to je nulák.

7.Ty že jsi mafián? Nevěřím!

8.Pojďme na něj,vždyť je sám.

9.Vyfoť mě na té skále.

10.Hoď mi kladivo!

11.Neboj,není nabitá.

12.Tak,brzdy jsou hotové,jdu je vyzkoušet.

13.OK,trenére,v příštím kole ho knockoutuju.

14.Miláčku,nechceš řídit?

15.Tady brzdit nemusíš,tady je rovinka.

16.Třetí rána nebude?

17.Divné,cítím plyn,rozsviť!

18.Zprava dobrý.

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Muž měl už po krk stálého komandovaní od manželky, tak zašel k psychiatrovi,co s tím. Psychiatr mu poradil, jak si budovat sebevědomí a dal mu knihu o asertivitě. Chlap ji v autobuse cestou domů celou přečetl. Přijde domů,vrazí do dveří,přistoupí k manželce, ukáže na ni prstem a řekne: "Odteďka chci, abys věděla, že JÁ jsem pán v tomto domě a MOJE slovo je zákon!Chci, abys mi teď připravila dobré jídlo, a až ho sním,očekávám bohatý dezert.Po večeři mi připravíš koupel, abych si mohl oddychnout. A po koupeli,hádej,kdo mě obleče a učeše..?

"Asi někdo z pohřebního ústavu," odpoví mu žena.

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

The military history of France:

 

Gallic Wars ? Lost. In a war whose ending foreshadows the next 2,000 years of French history, France is conquered by, of all things, an Italian.

 

Hundred Years War ? Mostly lost, saved at last by a female schizophrenic who inadvertently creates The First Rule of French Warfare: "France's armies are victorious only when not led by a Frenchman."

 

Italian Wars ? Lost. France becomes the first and only country to ever lose two wars when fighting Italians. Wars of Religion ? France goes 0-5-4 against the Huguenots

 

Thirty Years War ? France is technically not a participant, but manages to get invaded anyway. Claims a tie on the basis that eventually the other participants started ignoring her.

 

War of Devolution ? Tied. Frenchmen take to wearing red flowerpots as chapeaux.

 

The Dutch War ? Tied.

War of the Augsburg League / King William's War / French and Indian War ? Lost, but claimed as a tie. Three ties in a row induces deluded Francophiles the world over to label the period as the height of French military power.

 

War of the Spanish Succession ? Lost. The war also gave the French their first taste of a Marlborough, which they have loved every since.

 

American Revolution ? In a move that will become quite familiar to future Americans, France claims a win even though the English colonists saw far more action. This is later known as "de Gaulle Syndrome," and leads to the Second Rule of French Warfare: "France only wins when America does most of the fighting."

 

French Revolution ? Won, primarily due the fact that the opponent was also French.

 

The Napoleonic Wars ? Lost. Temporary victories (remember the First Rule!) due to leadership of a Corsican, who ended up being no match for a British footwear designer.

 

The Franco-Prussian War ? Lost. Germany first plays the role of drunk frat boy to France's ugly girl home alone on a Saturday night.

 

World War I ? Tied and on the way to losing, France is saved by the United States. Thousands of French women find out what it's like to not only sleep with a winner, but one who doesn't call her "Fraulein." Sadly, widespread use of condoms by American forces forestalls any improvement in the French bloodline.

 

World War II ? Lost. Conquered French liberated by the United States and Britain just as they finish learning the Horst Wessel song.

 

War in Indochina ? Lost. French forces plead sickness, take to bed with the Dien Bien Flu.

 

Algerian Rebellion ? Lost. Loss marks the first defeat of a Western army by a Non-Turkic Muslim force since the Crusades, and produces the First Rule of Muslim Warfare: "We can always beat the French." This rule is identical to the First Rules of the Italians, Russians, Germans, English, Dutch, Spanish, Vietnamese and Esquimaux.

 

War on Terrorism ? France, keeping in mind its recent history, surrenders to Germans and Muslims just to be safe. Attempts to surrender to Vietnamese ambassador fail after he takes refuge in a McDonald's.

 

The question for any country silly enough to count on the French should not be "Can we count on the French?" but, rather, "How long until France collapses?"

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Neurolog potká kolegu gynekologa a ptá se ho: "U nás je to na nervy, a jak

u vás?"

 

 

 

Letí vzduchem tři sněhové vločky: První říká: "Já bych chtěla spadnout na

Jižní pól, tam bych rosla do krásy a zářila ...." Druhá říká: "Já bych

chtěla spadnout na Severní pól, tam bych rostla do krásy a zářila..."

Třetí povídá:.. "Já bych chtěla spadnout do Prahy..." "Prosím Tě a co tam

budeš dělat?..." "...no přece kalamitu..!!"

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

  • po 4 týdnech...

Dva přátelící se manželské páry hráli jeden večer spolu karty.

Pavlovi spadla na zem karta. Když se pro ni sehnul, všiml si, ze Dagmar,

Honzova manželka, má široce roztáhnuté nohy a nemá kalhotky! Pavel

nedal samozřejmě na sobě nic znát.

Později, když šel do kuchyně pro piti, přišla za nim Dagmar s otázkou:

Viděl jsi pod stolem něco, co se ti líbilo?'

Pavel, překvapený její otevřenosti, přikývl a ona pokračovala:

Můžeš to mít. Bude tě to ale stát 2000.' Poté, co Pavel zhodnotil svoje finanční možnosti a zahodil všechny morální předsudky, přistoupil k dohodě.

Dagmar mu vysvětlila, ze její muž pracuje v pátek vždy déle a ze se tedy Pavel má u ni ve dvě ukázat.

Samozřejmě, ze Pavel byl přesný, dal ji 2000,- a oba spolu víc než hodinku souložili. V pul čtvrté Pavel odešel.

Honza, Dagmařin muž, se jako obvykle vrátil v šest večer.

Hned po příchodu se ptá své ženy:

'Byl tu dnes odpoledne Pavel?

Dagmar, i když šokována, v klidu odpovídá:

Ano, zastavil se na par minut.

A dal ti 2000,- ?'

Dagmar si myslela, že je konec. Nasadila kamenný vyraz a povídá:

Ano, dal mi 2000,-.'

Honza se spokojeně usmál a povídá:

'Dobře. Pavel přišel dnes ráno za mnou do kanceláře, aby si půjčil 2000,-.

Slíbil, ze se dnes odpoledne u tebe staví a vrátí je.'

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Jede jeptiška ve vlaku a přistoupí dáma v nádherném kožichu. Jeptiška zbloudivší z cest Páně a střídmosti se osmělí a zeptá se:

"Promiňte, ale prosím Vás, kolik stál ten krásný kožich?" Dáma se lehce pousměje:

"Jednu noc lásky..."

Dáma o něco později svlékne kožich a objeví se nádherný briliantový náhrdelník. Jeptiška, zvědavá, jak kostelní myš, zase nevydrží pokušení, které jí Bůh přichystal, a zeptá se na jeho cenu.

"Dvě noci lásky..." odpoví ona dáma.

Dáma si stáhne i rukavičky a na ruce má decentní, ale přesto nádherný prsten. Přidrzlá jeptiška dávno zbloudilá tisíce kilometrů od cest připravených Boží prozřetelností se zase ptá.

"To byly tři noci lásky," zní odpověď.

Večer jeptiška rozjímá ve své cele a ozve se zaťukání. Jeptiška se zamyslí a řekne k zavřeným dveřím: "Víte co, otče, .... jděte s těma svýma karamelkama do prdele!"

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Zemře farář a ve stejný den i řidič autobusu. Oba jdou spolu k nebeské bráně a zastaví se u sv. Petra. Ten se koukne do jejich materiálů a řekne:

"Tak toho řidiče vezmu do nebe hned, ale ty faráři, ty musíš nejdřív do očistce."

Farář se začne rozčilovat:

"Já do očistce? Já zástupce boha na zemi? Jak k tomu přijdu, když celý život kážu v kostele?"

A sv. Petr na to odpoví:

"Ano faráři, kázal jsi, ale do kostela chodili jen hluché babky, které se stejně nemodlili. Ale když ten řidič rozjel ten autobus, tak se modlili i komunisti."

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Indiáni chytili cestovatele z Evropy, přivázali ho nahého ke stromu, penis mu natřeli medem a odešli pryč. Po chvilce vyšel z lesa obrovský grizzly. Běloch s infrarktovým stavem křičí:

"Medvěd, pomóc, medvěd, medvěd, medvídek, medvídeček, mazlík, mazlíčku můj..."

 

 

"Kamaráde, já ti mám podezření, že mi za ženou chodí rybář."

"A jak jsi na to přišel?"

"Jednoho dne jsem přišel do ložnice, odhrnu peřinu a tam jsou v posteli nějaké šupiny."

"Já mám zase podezření, že mi za ženou chodí řezník."

"A jak ty jsi na to přišel?"

"No, to přijdu do ložnice, odhrnu peřinu a tam je řezník."

 

 

V ložnici před zrcadlem stojí manželka a prohlíží se: "Ach jo, ta kůže je nějaká scvrklá a ta ňadra mám už taky povadlá, zadek je jako vymačkaný citron a tady mám už tak vidět celulitidu a jak mi jsou vidět žíly! Ježíši, já jsem hnusná!"

A z postele se ozve manžel: "Ale zrak máš stále dobrý!"

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

  • po 2 týdnech...
  • po 2 týdnech...

Když jsem byl malý, nenáviděl jsem účastnit se svateb.

Tetičky a babičky chodily ke mně, štípaly mě do tváře, smály se a

říkaly:

"Ty budeš další".

Přestaly s tím když jsem na pohřbech začal dělat to samé.

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Návštěvník
Toto téma je nyní uzavřeno, a proto není možné odpovídat.
×
×
  • Vytvořit...