Omega Seamaster 600 Professional aka Ploprof

[simon]

Super hodinky, paradni příběh uplně zavidím tu zapalenost pro věc!

těsim se na pokračovaní ..

[Petr_P]

Nádherný příběh o Seamasterech hodný tvého nicku.

 

Přesto si ve vší skromnosti dovolím v sérii příspěvků řadů věcí doplnit nebo upřesnit:

  

Určitě to není záměr. Je to jen barvou na minutovce. Třeba blbé oranžové či takové ty svítivě žluté nalepovací cenovky z obchodu jsou velmi UV reaktivní.

 

Dovolim si odporovat. UV reaktivni pigmenty se pouzivaly historicky casto pro palubni hodiny, kompasy atd, kdy vedle pristroju nebyly zadouci radiove elementy. V letadlech, ponorkach ( a potapecskych zvonech) se casto pouzivala tato barva, protoze umoznovala legibilitu budiku i pod tzv cernym svetlem, ktere nerusi, neupozornuje nepritele atd, dle uziti. Konkretne tyto hodinky byly vyvinuty pro hlubinne potapece, kteri zili ve zvonu treba tyden 500 metru pod hladinou, spolupracovali (comex) na jejich vyvoji, myslim ze slovo nahoda v tomto pripade nema prostor;)
Jak se rika, neni to bug, je to feature:)

 

Jsem stejného názoru jako ggrand. Je to zcela určitě náhoda, že barva na ručce je fluorescenční (vyzáří okamžitou emisi viditelného světla, pokud je ozářena ultrafialovým světlem). Noční fluorescence je zpravidla charakteristikou výrazně zářivých barev (tzv. ?Hi-Glow?) jako je ta červená na ručce.

 

Jinak je skutečně pravda, že technologie fluorescenčních barev se záměrně používala ve vojenské technice, hlavně u letecké techniky a někdy i v pozemní technice (pár příkladu z obojího je uvedeno na mém blogu zde, zde a zde). Byla to ale spíše doména SSSR, protože to bylo poměrně jednoduché a nevyžadovalo přílišnou miniaturizaci ? stačí fluorescenční barva a vnější zdroje nasvícení. Západ neměl žádné technologické problémy používat modernějších technických řešení ? a to buď integrálního elektrického podsvícení nebo případně radioaktivních barev či GTLS kapslí s plynným tritiem.  

 

Jinak nevím, že by to někdo používal v potápění. Fluorescenční barva je tam v praxi vlastně nepoužitelná, protože vyžaduje vnější nasvícení UV světlem. To neocení potápěč ve vodě, kde mu je UV světlo k ničemu. On potřebuje hlavně světlo viditelné. A pokud je požadována čitelnost ukazatelů za tmy, tak problém řešily svítivé nátěry (radium, tritium, promethium a další). A to platí i pro Omegu na přelomu 60 a 70. let. Je to prostě praktičtější než si ukazatele nasvěcovat UV baterkou, závislou na baterii.

[Petr_P]

.. Konkretne tyto hodinky byly vyvinuty pro hlubinne potapece, kteri zili ve zvonu treba tyden 500 metru pod hladinou, spolupracovali (comex) na jejich vyvoji, myslim ze slovo nahoda v tomto pripade nema prostor;)..

 

...Na netu se da najit pri znalosti jazyku a schopnosti hledat najdes vazne kde co... Treba na co jsem pysnej, podarilo se mi z databaze nejake knihovny olejarskyho prumyslu zakoupit a stahnout zpravu Comex o projektu JanusII 1970 pro sympozium olejaru Offshore Technology Conference v Dallasu 1972. Zprava obsahuje vsecky detaily, vcetne pripravne faze a zaznamu casu a cinnosti vsech 3 potapecu behem tydne pod vodou ve zvonu anan dne. Kdo nevi, tak behem tohoto projektu Comex pouzil finalni verzi Ploprof. Hodinky tyden fungovaly mezi zvonem (660ft) a dnem (840ft) bez dekompresnich zastavek no problem. Jeste me tesi, ze test probihal u Corsickeho Ajaccia, coz je asi 150km od mista kde zijly me PP - Sassari, Sardinie....

 

Dovolím si také vrátit se k firmě COMEX, projektu Janus II a obecně k základům saturačnímu potápění. 

 

Představa, že potápěč žije několik dní pod vodou v nějakém zvonu, je sice hodně romantická, ale tak to vůbec není. Byla to právě firma COMEX (Compagnie Maritime d'Expertises), která se výrazně zasloužilo o zavedení prakticky použitelných systémů a postupů saturačního potápění do komerční praxe technického potápění.

 

Obecný popis systému pro saturační potápění, který použili při operaci JANUS II, jsem popisoval už v tomto starším příspěvku. Pár ilustračních videí: v 

je, jak to vypadá uvnitř obytného modulu a jak se spouští kabina PTC (Personnel Transfer Capsule) do hlubin. Ilustrační záběry z hlubiny -270 metrů, kde potápěč opouští PTC je v 

.

 

Podstatou tohoto saturačního systému je, že potápěči žijí na hladině (na lodi nebo pontonu) ve speciálním hyperbarickém obytném modulu, který je vlastně tlakovou nádobou, ve kterém je udržován vysoký přetlak odpovídající hloubce ponoru. Atmosféru v tomto modulu netvoří vzduch, ale stejná dýchací směs (například směs hélia a kyslíku), kterou lidský organismus může dýchat v daném tlaku atmosféry.

 

Právě v tomto okamžiku molekuly hélia o vysokém parciálním tlaku mají dostatek času na proniknutí do pouzdra hodinek. Což ale není případ hodinek Seamaster Professional 600 PloProf, které Omega navrhla a s pomocí hmotnostní spektrometru testovala tak, aby se hélium nedostalo do pouzdra hodinek.

 

Před ponorem, potápěči přes hermetický průlez přestoupí do speciálního hermetického ?potápěčského zvonu?, správněji PTC (Personnel Transfer Capsule), ve které je stejně vysoký tlak jako v obytném modulu. V kabině PTC jsou pak jeřábem spuštěni až do pracovní hloubky, odkud teprve otevřeným průlezem (přetlak v PTC a přetlak vody v hloubce jsou vyrovnány) vylézají do vody. S PTC je jím pak pupeční ?šnůrou? (hadice a kabely) dodávána dýchací směs, teplá voda k ohřevu skafandru, elektřina, komunikace.

 

Po ukončení práce se potápěči vrací do PTC, ten je stále natlakovaný vytažen na hladinu a hermeticky připojen k hyperbarickému obytnému modelu, kam se potápěči vrací na odpočinek mezi ponory. Podstatou je, že potápěč nepodstupuje mezi ponory žádnou zdlouhavou a zdraví nebezpečnou kompresi a dekompresi. Kompresi, respektive dekompresi potápěč absolvuje pouze jednou a to na začátku, respektive na konci celého pracovního cyklu. Navíc ji absolvuje v klidu na hladině v suchu a teple hyperbarického obytného modulu.

 

Pro ilustraci ? na následujícím obrázku je pohled na mobilní saturační systém COMEX z roku 1970 (není to ten samý, který později použili pro operaci JANUS II). Dolní bílí válec je hyperbarický obytný modul/dekompresní komora s ovládacím panelem. Nahoře je usazena stříbrná koule transportního kabiny PTC s řadou tlakových lahví plynů dýchací směsi.

 

Upraveno 6. července 2013 uživatelem Petr_P

[Petr_P]

Díky Klubu bývalých zaměstnanců firmy COMEX (CACX) se mi podařilo získat několik unikátních fotografií z operace JANUS II, které pořídil Alain Tocco.

 

Operace JANUS II byla poměrně rozsáhly výzkumný a vývojový projekt, který uskutečnil francouzská firma COMEX s masivní podporou francouzského státu v roce 1970. Projekt JANUS II, který navazoval na operaci JANUS I z roku 1968 (dosaženo 150 metrů), byl rozdělen do třech na sebe navazujících etap.

 

První etapa operace JANUS II proběhla od  dubnu do květnu 1970 v hyperbarickém výzkumném středisku CENTRE D'ESSAIS HYPERBARES (CEH) firmy COMEX ve francouzské přístavním městě Marseille.

 

 

V simulovaném prostředí hyperbarické komory se sérií simulovaných saturačních suchých ponorů ověřovalo pod lékařským dohledem, zda člověk fyzicky i mentálně zvládne 8 denní pobyt v prostředí s přetlakem odpovídajícímu 200 metrům (660 stopám) a každý den pracovat krátkodobě ve dvou směnách denně při tlaku odpovídajícímu hloubce 256 metrů (840 stop). Tyto pracovní směny se postupně prodlužovaly z jedné hodiny až na dvě hodiny. Kromě 8 denního pobytu je k délce každého pokusu nutno připočítat i půldenní kompresi na přetlak v 200 metrech (660 stopách) a konečnou dekompresi na úroveň normální atmosféry, která trvala plné 4 dny!

 

[Petr_P]

Druhá etapa probíhala v srpnu 1970 v hydrosféře patřící Centre national pour l'exploitation des oceans (CNEXO) a COMEXu.

 

Cílem bylo zaprvé vybrat a ověřit vlastní technické vybavení, které bude použito ke skutečnému ponoru do hloubky 256 metrů (840 stop) při teplotě +10°C. Zadruhé bylo nacvičit všechny postupy v maximálně reálném prostředí předtím, než budou použity na otevřeném moří. Třetím cílem byl výcvik skupiny 6 potápěčů, ze kterých bude vybrána trojice potápěčů pro poslední fázi na otevřeném moři.

 

 

Hydrosféra použitá pro tento pokus byla hyperbarická nádoba kruhové tvaru o průměru 5 metrů. Horní polovinu tvořily hyperbarické obytné prostory, do spodní poloviny hydrosféry se vstupovalo přes (oranžový) modul PTC.

 

 

Spodní polovinu hydrosféry pak tvořil vodní prostor o objemu 34 tisíc litrů vody, kde probíhaly vlastní práce ve vodě s přetlakem 256 metrů (840 stop).

 

[Petr_P]

Třetí etapa se uskutečnila v září 1970 na otevřeném moři, v Ajaccijském zálivu na Korsice.

 

Vybavení bylo přesunuto na těžařskou vrtnou loď Astragale provazovanou společností DORIS. Astragale byla původně postavena v roce 1945 pod jménem HMS Walrus pro britské vojenské námořnictvo jako zásobovací loď pro převoz letadel. Později byla z námořnictva vyřazena a odprodána do civilních rukou. Na těžařskou loď byla Francouzi přestavěna až po roce 1964). Mobilní systém pro saturační potápění je pravděpodobně na palubách na přídi okolo palubního jeřábu.

 

 

Pro ponor byla vybrána trojice potápěčů ? Paptric Cadiou, Michel Liogier, Christian Cornillaux. První z nich při sestupech zůstával v PTC, kde obsluhoval systémy podpory života pro potápěče ve vodě. Vlastní výstup pak provedli oba zbývající členové posádky. Ve vodě byl vždy jen jeden, druhý sloužil jako bezpečnostní záloha. Po návrat prvního se prostřídali.

 

 

 

K sestupu do hloubky 256 metrů (840 stop) sloužil tato kabina PTC (Personnel Transfer Capsule), které je doslova ověšena tlakovými lahvemi s dýchací směsí.

 

 

Na dno zálivu byla do hloubky 256 metrů (840 stop) spuštěna speciální 15 tunová plošina, na které byly prováděny práce typické pro údržbu ropných potrubí, včetně řezání, svařování, šroubování a přenášení 12 palcové trubky o hmotnosti 90 kg, která je na fotografii zachycena s nápisem ELF-CNEXO na fotografii. Francouzský státní ropný podnik ELF (dnes součást gigantu TOTAL) byl jedním ze sponzorů celého projektu.

Potápěči celkem během 8 dní nakumulovali 13 pracovních ponorů, celkem na dně strávili 35 hodin. Kromě prvního a posledního den se pracovalo na dvě směny denně, délka času na dně se postupně prodlužovala. Poslední den saturačního ponoru 24. září, kdy se uskutečnil pouze jeden pracovní výstup, byl vytvořen rekord celé akce - 3 hodiny (a pár minut navíc) pracovního času na dně.

Kromě problémů daných tlakem a dýchací směsí je hlavním problém hlubokomořským ponoru podchlazování (hypotermie) lidského organismu studenou vodou, který je navíc umocněn héliovou atmosférou v obleku a dýchací směsi. V době pokusu mělo voda teplotu 12 stupňů. Proto byly potápěči vybavení elektricky vyhřívanými podobleky a ohřívače dýchací směsi. Pochopitelně, vše z dílen COMEXu.

 

 

Dekomprese v obytném modulu z přetlaku probíhala 97,5 hodin (téměř přesně 4 dny) a byla ukončena 28. září v přístavu Marseille.

[Petr_P]

Při zpětném pohledu je potřeba se na dění koncem 60. let a počátkem 70. let jako na období hektické poznávání a dobýván neznáma, navíc za obrovského zajmu veřejnosti. USA a SSSR veřejně soutěžili v dobývání vesmíru, celosvětovým hitem roku konce 60. let a počátku 70. let byla mise Apolla na Měsíci. Francie si také našla svůj prostor ? bylo to právě francouzské počiny v dobývání mořských hlubin (projekty Jacques-Yves Cousteau, COMEX), které ve své době měli poměrně značnou publicitu.

 

Proto není divu, že už 7. prosince 1970 tehdejší francouzský prezident Georges Pompidou udělil dekretem všem třem potápěčům, kteří se potápěly u Korsik, vysoké francouzské státní vyznamenání Řád za zásluhy v hodnosti rytíře.

Vyznamenání potápěči pak byly v březnu 1971 osobně dekorováni tehdejším francouzským premiérem (Jacques Chaban-Delmas).

 

 

To, že COMEX byl navrchodlu slávy a představoval jednu z výkladních skříní Francie ukzazje následujíc fotografie z podzimu roku 1971, kdy prostory společnosti Comex v Marseille během své návštěvy Francie osobně navštívil i tehdejšího vůdce sovětského svazu Leonid Brežněv. Ten pán fotce vpravo od tlumočníka je zakladatel a prezident společnosti COMEX - Henri-Germain Delauze.

 

 

COMEX také vydělal. Už v roce 1971 získal zahraniční kontrakt u ropné společnosti na potápěčské práce v hloubkách okolo 200 metrů v arktických vodách okolo kanadského Labradoru.

 

[Petr_P]

Svoji příležitost využila i hodinářská společnosti Omega. Výše zmíněné předávní vyznamenání se odehrálo při příležitosti veletrhu Océanexpo 1971 ve francouzském Bordeaux. Expozice COMEXu byla tehdy doplněna i stánkem Omegy.

 

 

Omega operace JANUS také využila ve své reklamní kampani na model Seamaster 600 PloProf.

 

 

Fotografie PTC je dodnes součástí reklamních podkladů firmy OMEGA o hodinkách Seamaster Professional 600 PloProf.

Bohužel jméno ?DORIS COMPANY?, které je namalováno na stropě PTC a některých tlakových lahvích poněkud mate současné PR specialisty u Omegy. Asi zde jeto správné místo nato podoktnout, že Omega tam má další nesrovnalost.

 

Předchozí model hodinek Seamaster 300 se skutečně s během experimentů COMEXu podívaly do hloubky 365 metrů. Nebyl to ale na otevřeném oři, ale v hyperbarickém výzkumném středisku CENTRE D'ESSAIS HYPERBARES (CEH) firmy COMEX. Těchto testů se účastnil americký fyziolog Ralph Brauer a francouzský potápěč René Veyrunes. Během experimentu Physalie 3 dosáhli simulované hloubky 365 metrů, a hodinky Seamaster 300 byly skutečně při tom.

 

 

Pokud si dobře přečtete stránky Omegy, narazíte také na zmínku, že projektu JANUS II se účastnily i prototypy hodinek Omega Seamaster Professional 1000. Tento článek tuto skutečnost potvrzuje, i když je zřejmé, že jejich nositelem nebyl nikdo z trojice potápěčů, kteří se účastnili rekordních ponorů u Korsiky.

 

Tolik reklama Omegy. A jak to byla s hodinkami Omega PloProf při ponorech podle jednoho účastníků ponorů na Korsice při operaci JANUS II?

 

Myslím, že výrok ?Omega PloProf ? never really worked well"  (zdroj), je asi jednoznačným zdůvodněním, proč si potápěči COMEXu nakonec oblíbili úplně jiné hodinky ? Rolex SEA-DWELLER. O tom jak a kdy se dostaly první rolexky ke COMEXu, je velmi pěkný článek zde.

[F.B.]

....

Myslím, že výrok ?Omega PloProf ? never really worked well"  (zdroj), je asi jednoznačným zdůvodněním, proč si potápěči COMEXu nakonec oblíbili úplně jiné hodinky ? Rolex SEA-DWELLER. O tom jak a kdy se dostaly první rolexky ke COMEXu, je velmi pěkný článek zde.

 

Skvelý link o Rolex a vďaka Peťo zas a znova - za skvelé čítanie! 

 

F.

[Seamaster]

  Ahoj, diky za rozsireni obzoru, s tou UV reaktivitou to byl muj predpoklad, jedny UV reaktivni US pilotni hodiny mam doma, tak i pouziti techto barev pri dlouhodobem pobytu v PTC mi prislo logicke, cerne svetlo by nerusilo pri spanku a pristroje by zustaly viditelne. Coz ovsem jasne rozbiji tvuj dokonaly popis procesu, skutecne jsem zil v predstave, ze jsou u dna po cely cas a ne ze je v papinaku vytahuji na lod kazdy den:)

K tomu projektu Janus, mas to popsny suprove, vsiml jsem si jen jedne nepresnosti / ty ponory byly v posledni den taky dva:

Kdybys chtel celou zpravu Comex, mam ji v pdf.

 

K te Omeze bych nebyl tak prisnej, ze je to kapsle PTC z projektu Doris, kdyz mluvi o Janus II je vicemene ve vsech prospektech umne zaretusovano:)


Jinak mas asi pravdu, ze behem projektu JanusII J.Monjoin testoval i prototyp Seamaster 1000, ktery vsak na rozdil od Ploprof, ktere uz byly v produkcni verzi, byly skutecnym prototypem a s naslednou ref 166.093, ktera sla do vyroby nemaji temer nic spolecneho. Vim o 2 kusech, jeden je ten v NOS stavu, druhy je od 2010 soucasti expozice Omega museum, ovsem v mnohem pouzitejsim stavu:

 Poslednim znamym prototypem Seamaster 1000 je pocin z roku 1974, SMP 1000 Megaquartz, nikdy vsak nebyl uveden do zivota. Foto z Omega museum, uplne vpravo:

Zpatky k Ploprof, pro uplnost: existuji predpoklady, ze Omega dodala skupine Cousteau\COMEX cca 10 kusu, z nichz se vi dodneska o 4 existujicich kusech, pokud vim, dva jsou v Bienne v muzeu, jeden v Italii a jeden v UK. Mam kopii jednoho extraktu, ktery potvrzuje, ze Omega dodala COMEX minimalne 1 kus jeste v roce 1972, takze nejaky maly individualni odber tu byl, ale jinak to uz vladl  v Comex Rolex:)


Prototypy Ploprof testovala z pocayku J-Y. Cousteau skupina, Albert Falco, jeste s dialem, kde byl jen napis Seamaster:

 

Pro uplnost uvedu i pokusy s titanovym pouzdrem, existuje par fotografii, existuji snad jedny. Jeste existuje v nejake sbirce kus, ktery ma dnes bezne ocelove pouzdro, ale puvodne byl v titanovem, ktere ve fabrice pri servisu vymenili za ocelove, dolozeno extraktem. To se asi majitel prijemne podivil, kdyz to pak cetl:)
Od titanu se upustilo kvuli slozitemu obrabeni a cene.

 

Na zaver si neodpusitm se ohradit proti Rolex podpasovce, ze ...never worked well...na tomhle udajnem vyroku se toci radi  typci z RLX fora, aniz by kdy bylo potvrzeno jedine selhani. Ma se za to, ze to Ploprof prohral bitvu s Rolex hlavne kvuli cene, ktera byla dvojnasobna, absenci HE ventilu a nekonvencnimu designu oproti Rolex. 
Ja dekuji Omeze za tato halucinogenni leta!


A pro uplnost i pro ostatni link na COMEX straky se spoustou zajimavych prospektu, fotek, videi... http://anciencomex.com/pagesen/ComexToujours.html

 

 

[Johny111]

Vynikajúci čítanie spojené s technikou a históriou. Ďakujem.

[Seamaster]

Jo a minuly tyden dorazila nova korunka z Cousins, nakonec obratem zaslali jinou, takze vse okay. Takhle to ma vypadat:

[Daemonultimate]

Parádní vlákno,pánové velké díky.

[villain83]

Super,na tohle jsem se tesil,moc diky,paradni cteni.

[sashator]

Kluci, skvělé počtení, moje znalosti byly doteď hodně povrchní ale díky vám to začínám dohánět, jen tak dál 

[Seamaster]

Vcera jsem je rozlousknul, abych se dostal k SN a to mohl poslat na overeni do Bienne, doufaje v puvodni strojek. Nasledny servis uz necham na odbornicich. Vse slo jako na dratkach, peclivy masking, povoleni Jaxou beze skod a v pohode, sklo neslo vydelat, musel jsem to nechat jak radi v knize JonW nechat chvili s otevrenou korunkou, aby se to sklo dalo vydelat, tesnilo to i po 20 letech. Strojek je v paradnim stavu, zadna oxidace. Trik prisel na zaver, kdy jsem si chtel opsat SN. rozdil mezi cislovkami 8 a 9 je tak maly, ze nejsem se 100% jistotou rict, jak to cislo presne je, ani s hodinarskym kukrem, ani po vyfoceni si nejsm jistej...Nicmene zacatek 31 je jisty a to znamena, ze to nejspis bude puvodni kalibr z roku 1972, coz odpovida ostatnim markantum na hodinkach. Zkusim s Bienne napred o extraktu jednat.
Dalsi zajimavosti je prapuvodni ocelovy krouzek mezi lock ringem a sklem a deleny step ring, znamka toho, ze to jsou puvodni soucastky. Jsou dost raritni, protoze design se pak trochu zmenil a pri servisech se to menilo.
Na zacatek prurez, kde je videt unikatnost reseni. Jenom system korunky vcetne tesneni znamena 10 soucastek!

Cinska Jaxa vyzaduje dokonale maskovani:

3.5mm silne mineralni sklo s naparenym olejovym filmem:

inhouse Omega, cal 1002, na dlouhou dobu z dilny Omega posledni...:

Dremel sverak s kaucoukovymi celistmi a Bergeon 4040:

Soucasti lock systemu. Tohle vse zajistuje temer dokonalou vodotesnost. Spodni tesneni diky premene na ter  na fotce chybi:

detail SN, se mi zda ze je to 3198, ni?

 

[Tikal]

Vše tomu nasvědčuje Watsone ,3198 i když makroobjektiv by to potvrdil lépe...

Upraveno 18. července 2013 uživatelem Tikal

[sashator]

Tak moc pěkně rozebraná legenda- úplně mě odrovnal stav strojku, ten vypadá jak kdybys ho vytáhnul z funglovek! A co se týče toho čísla, taky bych řekl, že se jedná o 3198

[Johny111]

Fantastický stav vnútorností. Po toľkých rokoch a je to ako nové. Tento príbeh je ako detektívka - človek sa vždy dozvie niečo nové.

[Seamaster]

Tak fotky to delaji asi hezci nez to je, nejake drobne sramy na strojku jsou z predchozich servisu, ale celkove je stav na 40 let v moc peknem stavu, asi budou vazne vodotesne 

SN uz jsem poslal do Omegy a cekam na extrakt, vsadil jsem na 3198 teda. Pokud se potvrdi puvodnost strojku, necham je jak jsou, jen cisteni a mazani stroje a tesneni. Pokud to bude replacement, tak se uvidi... Pouzdro zatim nechavam taky bez brouseni, lehce jsem udelal do puvodniho brusu jen tah (mam k tomu nejake zanovni clanky, co sunadl predchozi majitel, takze vim jak to ma vypadat), pac ten byl vazne v desnem stavu. Nicmene vrypy jsem nelestil, aby byla zachovana autenticita.
Umele svetlo:

Denni svetlo: