Přejít na obsah

Harry

Členové_50
  • Příspěvky

    1 042
  • Registrace

  • Přítomen

O uživateli Harry

  • Datum narození 17.12.1972

Contact Methods

  • Website URL
    http://
  • ICQ
    0

Profile Information

  • Pohlaví
    Muž
  • Bydlí
    Praha

Návštěvy profilu

12 639 zobrazení profilu

Harry's Achievements

Megazávislák

Megazávislák (7/8)

  1. Nemůžu jinak, podělím se o moudro (není moje): Kolimátor na pistoli si dávají tři typy lidí: - instagramoví válečníci. Vypadá to kurva dobře na fotkách... - začátečníci, kteří si myslí, že jim kolimátor pomůže. Nepomůže... - zkušení střelci, kterým opravdu pomůže... Ale na nošení a sebeobranu v tom nevidím žádný smysl. V našich podmínkách je reálné použití v kontaktní situaci, kdy přesné míření je pouze iluzorní. Ano, byla tu FF a teoretická střelba na skoro 100m. Ale i v tomto případě se simulacemi ukázalo, že kolimátor není všemocný zázrak, pouze může pomoci opravdu dobrým střelcům zlepšit výsledky
  2. Pokud by někoho zajímala Dynamická Přesná Střelba typu IPRF / PRS, pak v neděli 10.12. v Praze mám celodenní přednášku / předváděčku. Sice bez střílení, ale zato v teple a s hromadou vybavení... Bližší info zde - Přednáška
  3. Já to nijak zvlášť neprosazuju, jen poukazuju na to, že to není zase tak neobvyklé V zimě mít zbraň v opaskovém pouzdře pod vším oblečením, nebo jen tak v kapse od kabátu - když jdu se psem v noci do parku? A další věc je, že v nějaké vyhrocené situaci budu rád držet zbraň v ruce směrem k potenciálnímu nebezpečí. A pokud bude v kapse a ne venku na očích - je to docela jiná situace (a to i z hlediska legislativního, protože je stále skrytá). Já můžu mít větší jistotu a tím i lepší pozici pro řešení situace (myslím tím mentálně), než kdybych ji v ruce ještě neměl, nebo s ní mával ve vzduchu... Je to prostě jen jeden z možných způsobů, jak zbraň nosit a v extrémním případě i použít...
  4. Malorážka na začátek vhodná moc není - pokud člověk počítá i s velkou. Problém je v tom, že s malorážkou člověk velmi snadno získá špatné návyky, protože mu odpustí kde co... Pak vezme do ruky velkou pistoli a je to trochu překvapení... Malorážky jsou bezva, ale ne jako komplexní trénink na velkou. Dá se s nimi samozřejmě dobře trénovat, ale jen některé dovednosti... Je potřeba to střídat... Mimochodem, to platí i pro pušky. Malorážky jsou fajn, ale jako "tréninkové" pušky k velkým puškám to moc nefunguje, dávno se od toho ustoupilo (střelci na vyšší úrovni) a dokonce je dnes poměrně málo střelců, kteří by byli dobří s malorážkou i velkou puškou. Jsou to prostě dost rozdílné disciplíny s různým přístupem... To říkám s tím, že jsem se právě vrátil z mistrovství světa PR22, což je dynamická přesná střelba s malorážkami. Je prostě pouze málo střelců, kteří by dokázali být na vyšší úrovni s malorážkou i velkou - přestože ty disciplíny vypadají podobně, tak jsou dost rozdílné... My k nim kupodivu patříme, ale je to z velké části i proto, že se obecně snažíme být více univerzální, než v jiných zemích, kde se přeci jen více specializují. Pokud jde o oprávněné použití zbraně v našich podmínkách, pak šlo vždy o použití na kontaktní vzdálenost, kdy je malý revolver naopak velmi vhodnou zbraní. Nějaké míření ve stresu stejně reálně neprobíhá, možnost závady u pistole je při kontaktu poměrně veliká a ta blbovzdornost revolveru a jeho naprostá bezpečnost nošení (kdy se neřeší žádný náboj v komoře ano / ne) je prostě výhoda. A pro holky pak snadná manipulace - nabíjení a vybíjení. Kapacita 5 ran je reálně dostačující a videa z ameriky, kde policie vystřílí dva až tři zásobníky na ujíždějící auto, to neberu - nejsme policajti v americe. U nás nefrčí přestřelky, u nás se spíš fackujeme Také pro obranu je opravdu nejvhodnější zbraň s co nejjednodušším ovládáním. Jedna dvě fíčury navíc jsou o jednu až dvě fíčury víc, než by člověk chtěl. Skutečně obranná situace je natolik stresová, že je vhodné mít vybavení s co nejjednodušším ovládáním. I ten laser ať se zapne sám, když to vezmu do ruky, místo toho abych to musel řešit. Doporučuji vyzkoušet nějaký kurz skutečně obranné střelby, kdy se vychází z reálných situací. Pak uvidíš, že nějaká tritiová mířidla jsou naprosto k ničemu (kdykoliv během 2 minut předvedu), že mířená střelba na 10 a víc metrů je zcela minimální, ale důležitá je bezpečnost, spolehlivost a také to, aby člověk měl důvěru v ovládání toho nástroje, který u sebe zrovna má... Jo a například střelba z kapsy není nic neobvyklého, pokud jde o skutečně obranné pojetí
  5. No jo, prudíš policajty, děláš chytrýho a mistra světa a oni ti pak zavřou střelnici... Všichni se divit teď! Camp Zero má dost zbraní na půjčení. Každopádně vnitřní střelnice mají aktuálně vcelku problém, protože jim skokově významně vzrostly náklady (hlavně elektřina) a zdražovat moc nemůžou, protože už teď je znát citelný úbytek zákazníků... Trochu z jiného soudku - pár zajímavých revolverů... Ten spodní je dost zajímavost a rarita... Pozná někdo? Na den, na noc, do kapsy a když hlídáte velkou zahradu
  6. Kolimátor na krátkou zbraň kupují 3 druhy střelců: 1) instagramoví válečníci... Na fotkách to vypadá proklatě dobře 2) začátečníci, protože si myslí, že jim to pomůže. Nepomůže Pravděpodobněji spíš naopak. 3) sportovní střelci, kteří už mají dobré drily a zbraň "v ruce". A těm to skutečně zlepší výsledky. Na "taktiku" nebo obranu to takový smysl nemá... Na zbraň na nošení a obranu je rozhodně praktičtější laser. Většina použití by v našich podmínkách byla za zhoršených světelných podmínek a rozhodně na malou, spíš kontaktní vzdálenost. A přesně k tomu je laser vhodný. A nezapomeňme i na to, že právě na kontaktní vzdálenost, případně když opravdu budu chránit svůj život a budu v nějaké nestandardní situaci či poloze - pak dost možná nebudu moci držet tu zbraň před očima a neuvidím ani mířidla, natož tečku v kolimátoru. Ale jasný paprsek laseru, nebo alespoň bod, může výrazně pomoci A ještě k tritiovým mířidlům: je vám jasné, že tritiové kapsle v mířidlech lze vidět pouze za úplné tmy? V šeru nejsou dostatečně intenzivní (zkuste si to). Ale za úplné tmy neuvidím ani terč / cíl... Takže si například pomůžu baterkou (v ruce nebo na zbrani, to je fuk) - ale to opět znamená, že nebudou znatelné ty tritiové mířidla Jestli se vám to nezdá, tak si to zkuste A poslední úvaha: pokud jde o obrannou střelbu / použití v našich podmínkách pro NO/KN, pak to nebude "jako na střelnici"... Dost pravděpodobně to nebude možné držet oběma rukama... Dost pravděpodobně nebude reálné klasicky a poctivě mířit... Jenže takové situace se dají pouze velmi obtížně natrénovat - především proto, že těžko můžeme vědět dopředu co se stane... Tady pomohou jen pravidelné tréninky a drily, při kterých člověk dostane pod kůži jednak bezpečné ovládání a zvládání zbraně, odstraňování závad a i střelbu nestandardní - slabou rukou, když druhou rukou něco nesu, za pohybu, v různých polohách, za šera a tmy a tak podobně... Pokud budu takové nestandardní věci cvičit, pak mne to možná připraví i na situaci, kdy budu tu zbraň potřebovat použít v reálu... Kam tím směřuju: všechno co jsem nastínil se lépe a snáze cvičí s plnohodnotnou velikostí zbraně. S malou je to spíš trápení a někdy je to dokonce o hubu... Ale i když budu pracovat s velkou, plnohodnotnou zbraní, pak mne nezaskočí vzít do ruky "prcka". Jistě, na větší vzdálenost / přesnost ty výsledky nebudou takové, ale opět se vracím k tomu samému - v našich podmínkách bude použití zbraně na malou, případně kontaktní vzdálenost a to v podmínkách a situaci vzdálené ideálu...
  7. Elektronické sluchátka fungují tak, že jsou to normální uzavřená sluchátka, které tlumí jako klasické. Ale mají venku mikrofon a uvnitř reproduktor, kterým přehrávají zvuk. A v jeho zpracování se liší levné od drahých - rozdíl je v elektronice... Levné zjednodušeně řečeno dělají to, že když je hluk nad určitou úroveň, tak to nepřehrají. Tedy například výstřel do toho repráčku nejde. Ale bohužel v ten okamžik ani jiný zvuk, takže například hovor je během střelby dost "trhaný"... Drahé zjednodušeně řečeno dělají to, že přes procesor venkovní zvuky "zpracují" a dovnitř přehrají jen některé frekvence a hlasitost. Výsledkem je mnohem přirozenější vnímání okolních zvuků. Méně bolí hlava a pro dlouhodobější použití je to jednoznačně lepší... Osobně používám Peltor ComTac a to zhruba 20 let. Jenže v létě mi sluchátka dlouhodobě vadí, kvůli tomu, že se mi v nich potí uši (a s gelovými náušníky je to teprve hrůza, nejen na slunci...). A mít je 8 hodin na hlavě ve 30°C je teda peklo... Takže venku používám primárně elektronické špunty Peltor. Jsou i jiné značky, ale protože mají stejný algoritmus jako jejich sluchátka, jsem na ten zvuk zvyklý... Nicméně špunty na vnitřní střelnici, nebo na střelišti venku, kde je střecha - nestačí! Jsou potřeba sluchátka...
  8. K tomu světlu a kolimátoru a tak... Obecně si kolimátory pořizují tři rozdílné skupiny skupiny lidí: - ti, kteří potřebují hustou fotku na instagram - dobří střelci, které to může posunout výš ve výkonnosti - začátečníci, kteří si myslí, že jim kolimátor pomůže. Nepomůže... Samozřejmě to berte trochu s rezervou... Ale fakt je, že dobré výsledky s kolimátorem nemívají začátečníci, ale naopak zkušenější střelci... Světlo na zbrani - super pro střelbu za ztížených světelných podmínek. Obzvlášť, pokud druhou ruku nemůžu použít - třeba proto, že jí používám na cokoliv jiného... Něco nesu, držím, někoho držím, snažím si otevřít dveře, držím si odstup od útočníka, chci ho trochu oslepit / zblbnout... Ale svítilna na zbrani nikdy nenahrazuje normální svítilnu do ruky, to je potřeba zdůraznit. Protože na to, abych si na parkovišti posvítil, kam mi spadly klíče, nechci svítit se zbraní v ruce, že jo... Technik použití svítilny je dost a je to zábavný trénovat... Málokdo bez výcviku si třeba v noci svítí tak, že nasvítí strop Přitom je to základní způsob...
  9. Nemám to na spaní, ale používám ho jako týmovou dodávku. Zrovna nedávno jsme takhle přijeli na mistrovství světa do Francie Dva členové týmu na poslední chvíli zrušili účast, tak jsou jejich dresy vyvěšené...
  10. Vzhledem k tomu, že už nějaký rok jezdím denně s Fordem Crown Victoria (bývalý policejní, verze pro detektivy) a ten je na tom velikostí dost podobně - tak můžu říct, že se není třeba bát... Jezdím s ním denně a i po Praze, parkuju na sídlišti... Ano, je to větší (na šířku i na délku) a je s tím potřeba při parkování počítat. Při jízdě je to fuk. Nedávno jsem k němu pořídil Crown Victorii Hearse a ta je ještě o půl metru delší. S ní jsem se parkování zpočátku bál - především proto, že tam zatím nemám parkovací kameru. Ale popravdě řečeno už je mi to jedno. Po městě je samozřejmě spotřeba s V8 a automatem vyšší, ale na dálnici nebo okreskách to jde. Americké V8 (a ta Hemi 5,7 není vyjímka) potřebují řádnou údržbu a měnění oleje. Pak vydrží déle než karoserie, ta shnije dřív...
  11. Koukám že žádná pitomost nezůstane zapomenuta Kdysi došlo na sázku na střelnici Poříčany (policejní střelnice s maximální vzdáleností 200 metrů)... Někdo se tam vytahoval s tím jak je Dragunov přesný. Což je absurdní pitomost , na což jsem tak trochu poukázal se slovy: "tuhle tvojí legendu přestřílím tady s malorážkou kdykoliv". No a bylo to... Výsledek byl nepřekvapivě takový, že jsem opravdu byl schopen tuto sázku vyhrát. Malorážka byla CZ 452 Varmint. Obecně se dá říct, že s malorážkama se dá kupodivu poměrně přesně trefovat i na těch 200-300 metrů. Ale už je to opravdu hodně o práci s větrem... Jen pro zajímavost - tady je video ze soutěže Dynamické Long Range v Itálii, kde jsou v tomto případě terče na 662 a 704 metrů. Ten malý šmejd na 662 byl 20x20cm, což je zhruba 1 MOA... Video na Youtube
  12. Asi nejsem úplně objektivní příklad, ale nosit se dá všechno Všechny z nich běžně nosím (ano, jsem spíš na revolvery, pistoli mám pouze jednu, a to plnotučnou .45 ACP), jen ten nahoře jsem nahradil ještě větším S&W 6,5" hlaveň v ráži .45 LC ve velkém N rámu, nosím ho do lesa... Nejčastěji nosím M&P R8 (druhý shora) v kydexovém pouzdře. Váha s náboji 1.300 gramů, hlaveň nic moc 5". Zase jsem si naprosto jistý, kdybych ho musel nedejbože použít (trefím se přesněji a rychleji, než většina dobrých střelců s pistolí). Je to jen o pouzdře a o zvyku...
  13. K tématu bych rád dodal následující: 1) Doba pokročila a komisaře a průběh zkoušky démonizovati netřeba... Navíc se v civilizovanějších částech republiky průběh zkoušky natáčí na video, což zásadně ovlivňuje chování komisařů - už si nemohou dovolil určité "levárny", které se mohly dít v minulosti. Dokonce během poslední doby došlo k tomu, že ministerstvo strachu doslova nutí komisaře, aby co nejméně vyhazovali uchazeče. Důvodem je absurdní trend poslední doby, kdy každý druhý osel, který udělá chybu a je od zkoušky vyhozen - není ochotný svojí chybu uznat a podává na ministerstvu stížnost na postup komisaře. Množství těchto stížností se za posledních několik let tolik rozrostlo, že ministerstvo vůbec personálně nezvládá na tyto stížnosti reagovat (což musí) a tak jejich "řešení" je, aby komisaři co nejméně vyhazovali lidi... V této souvislosti bych jen chtěl dodat toto: nejsem ten, komu se říká "pražský kat", nicméně jsem si tím dlouho nebyl jistý Každopádně mám poměrně vysoké procento "odpadu" při zkouškách. Ale každému vyloučenému jsem byl schopen vysvětlit důvodytak, aby na kameru uznal, že to vyloučení bylo oprávněné. Tedy každý až na jednoho namachrovaného mladíka z generace "já jsem chybu neudělal, nikdy jsem nezažil neúspěch...". A ten na mne stížnost samozřejmě podal. Absurdnější to bylo o to, že šlo o zaměstnance jedné střelnice, který dělal zkoušky kvůli rozšíření na skupinu D a který prý sám lidi na zkoušky připravuje... Já bych se za takového zaměstnance musel studem propadnout až do západního německa... 2) Zkoušky a celý systém vydávání zbrojních průkazů by podle mne měl být přísnější. Tedy z hlediska "odborné způsobilosti". A já osobně bych také byl pro zavedení opakované praktické zkoušky při prodlužování platnosti ZP. Protože to, s čím se běžně lze na střelnicích setkat a co lze vidět a zažít - to je často hrůza! Bezpečnost musí být vždy na prvním místě. Byl jsem nejednou u situací, kdy šlo o zdraví i život. Také jsem během let byl svědkem nejednoho zranění... A v drtivé většině případů tomu šlo snadno předejít - stačí dodržovat základní pravidla bezpečného zacházení se zbraní a jednoduše nebýt kretén... A je v zásadě jedno o jaký typ střelce jde - myslivec, sportovní střelec, hobby střelec nebo supertaktický borec. Pravda je, že v poslední skupině je bohužel poměrně velké procento lidí, kteří základní zásady bezpečnosti přímo odmítají, "protože v opravdovým boji, vole, na tyhle věci není čas! V opravdovým boji, vole, musíš bejt prostě hlavně krutopřísně taktickej hustej borec, vole!"... Paradoxní přitom je, že sami úředníci z ministerstva strachu (kteří nutí komisaře, aby uchazeče vyhazovali co nejméně) přiznávají, že když jdou na střelnici mezi jiné lidi, tak mají občas i strach o své zdraví... 3) Je naprosto nepodstatné, kdo má zbroják jak dlouho. Nebo jak dobře střílí. Podstatný je přístup a dodržování zásad bezpečné manipulace se zbraní. Protože díky špatnému přístupu a nedodržování zásad může dojít k ohrožení života, zdraví nebo i majetku. A to nikdo z nás nechce. Stejně jako nikdo z nás nechce, aby v případě mimořádné události byla zavřená další střelnice... Prostě nebuďme se zbraní v ruce kreténi. A pokud někoho takového uvidíme, tak bysme se neměli bát nebo stydět ho na to upozornit... Protože každý průser se zbraní ovlivní všechny držitele ZP. Je to prostě tak trochu kolektivní zodpovědnost - ať se nám to líbí nebo ne. 4) Úroveň přípravy na ZP i obecné střelecké přípravy se dost liší. To, že někdo má střelnici, nebo na ní pracuje, zdaleka neznamená, že to dělá dobře. To že někdo má všude reklamy a PR také neznamená, že to dělá dobře (nechci jmenovat, ale někdy je to síla)... Osobní reference a především reference zkušenějších střelců jsou důležitější. A jakmile se někde na základní zásady bezpečnosti "hraje jen někdy", protože "v boji je to jinak" - to by vám měl spustit okamžitě výstražný maják! Mimochodem, poslední dobou dost cvičím Ukrajince, kteří očekávají povolávací rozkaz. Nejsem samozřejmě jedinej... Ale zatímco většina ostatních je učí střelbu samotnou, nebo "tactical shit", já je učím především to, jak zbraň udržovat funkční a jak se navzájem nepostřílet. Protože ačkoliv mnozí z nich absolvovali nějakou základní vojenskou službu, nebo střelby atd. - tak málokdo z nich byl poučenej, jak fungovat s nabitou zbraní v týmu a v reálném prostředí. Jak pracovat v týmu tak, aby se co nejvíc eliminovala možnost, že se navzájem ohrozí. A taky jak se co nejlépe chránit před nepřítelem, jak zvýšit svoje šance na přežití. Dejte necvičeným lidem do ruky pušku, ať si jí nabijou a jdou spolu bojovat do města, kde jsou i civilové - co by se asi tak mohlo posrat, že jo...
  14. Je to 37XC. Něco podobného jako 375 Cheytac. Optika dokliká do dvou kilometrů, pak bude potřeba periskop. Ten ještě nemám...
  15. Nějak nám to na chvíli uvázlo, tak to tu trochu zaplevelím fotkama Pár krámů pro velkou ránu. Od kilometru dál... Decentní .223 Remington do 300 až 500 metrů... Nenápadný Ruger PR v letním kabátě... Remington 700 v lehce podzimním kabátě... Karbon všude... Tohle monstrum je kupodivu lehký... A tohle je prostě jenom monstrum... Na dvě míle Nová sezóna začíná... Je už čas se připravit a začít
×
×
  • Vytvořit...