Měl jsem ševce a ten už umřel, ševců málo a daleko. Tak jsem nazul něco z Bati a zjistil, že to s Baťou nemá na rozdíl od čínské provincie Kuej-Čou společného nic. Nakonec jsem zakotvil u Steinkoglera a beru od něj všechno co potřebuji na důchodcovskou potulku po ose Luzný - Roklany - Gr. Arber, měsíční nákupy v supermárketu a gerontologické kontroly ve špitále. Boty jsou dosmrtný, stačí mazat krémem a vyměnit u Steina podrážky jednou za deset let. No a od starý, ehm své ctěné ženy, dostal jsem kotníčkový Vasky. Tuhle jsem seděl v osněženém mechu a prohlížel si je jak jsou pěkný. No oni nebudou, do jara je okopu o pařezy a mám upřímných pochyb, že by měly neomezený život jako Steinkogler. Ale třeba se pletu. Za tu cenu jsou dobrý.