Bremont MB a U-2 ? britské letecké hodinky, část čtvrtá

5 Letoun U-2 a lidé okolo

Obrázek 26 ? Výškový jednomístný průzkumný letoun U-2S ze stavu 9. průzkumného křídla (RW) USAF. Na vrcholu směrové ocasní plochy je jeden ze symbolů 9. RW ? čtyři železné kříže (ty jsou i na hodinkách Bremont). Kódová písmena BB značí základnu Beale AFB. Speciální černý nátěr je charakteristický pro letoun U-2 - vizuálně ho maskuje ve vysokých výškách v oblasti blízké vesmíru, kde nebe nad letounem už má jen černočernou barvu a všichni pozorovatelé mohou být jenom pod letounem. Barva má utajované složení, protože obsahuje kovové částice, které absorbují radiové záření a tak stěžují zachycení letounu radarem.

Osobně si myslím, že pro hlubší pochopení toho, co stálo za designem a výslednou podobou hodinek Bremont U-2 ?Squadron?, je užitečné opustit svět hodinek a hodinářství a skočit po hlavě do zcela jiné oblasti ? letectví.

Proto se v následující kapitole pokusím co nejjednodušeji vysvětlit, jak vlastně vypadá letoun U-2 a co všechno umí. Nezapomenu se zmínit, jakou tradici mají jednotky, které jsou tímto letounem vyzbrojeny. A na závěr se také podívám na ty zvláštní chlapíky, kteří si nechali vyrobit tyto exkluzivní hodinky.

A aby to bylo i pro nováčky v oboru letectví (přece jenom tady je hodinářské fórum) co nejvíce stravitelné, budu maximálně využívat dostupných videomateriálů. A že jich je! Nezapomeňte proto zapnout své reproduktory, klikat na tlačítko přehrát přes celou obrazovku a také navýšit rychlost připojení. A pokud nevládnete angličtinou? Nevadí, i tak to bude stát za to!.

5.1 Letoun U-2 ?Dragon Lady?

Na úvod dvě starší videa:

?reklamní? video o letounu U-2

http://www.youtube.com/watch?v=rSmL7ln0KJ4

a stručná historie letounu U-2

http://www.youtube.com/watch?v=9jET9Wh_PJ0

Lockheed U-2 ?Dragon Lady? je americký průzkumný (dříve se používalo slovo špionážní) letoun, který operuje ve velmi vysokých výškách přes 21 kilometrů nad povrchem země. Přesné detaily jsou stále utajovány. Létá zhruba dvakrát výše, než létají velká civilní dopravní letadla. Je to nejvýše pilotem řízený létající objekt nad našimi hlavami (s výjimkou kosmických lodí).

Letoun U-2 je živoucí legendou a má nesmírně zajímavou historii.

U-2 poprvé vzlétnul už v roce 1955 a jeho existence byla přísně utajována až do roku 1960, kdy se stal světoznámým poté, co byl jeden stroj sestřelen uprostřed vzdušného prostoru tehdejšího Sovětského svazu. Málo známou skutečností je, že už od roku 1956 U-2 operovaly nad východní Evropou (tedy i nad Československem), Sovětským svazem a Čínou. Nad Sovětským svazem letouny U-2 uskutečnily 23 úspěšných letů, než při 24. letu padla kosa na kámen. Letoun přesto nezmizel ze scény a pro svoji nepostradatelnost slouží dodnes. Družice optického průzkumu jsou sice výborná věc, ale mohou jen komplikovaně a draze manévrovat a musí se poměrně dlouho čekat, než přeletí nad daným bodem země (a pak tam často najdou jen oblačnost). Proto je flexibilní letoun U-2, létající ?jen? o něco níže, stále ve službě a to i 20 let po skončení studené války. Zatímco během ní byl označován jako ?strategický? prostředek, dnes se označuje moderním slovíčkem ?globální?.

Přestože U-2 není vybaven systémem pro tankování za letu, jeho dolet je přes 9 000 km a vydrží ve vzduchu hodně přes 9 hodin. Dnešní letouny U-2S ale nemají s letouny U-2A první generace vůbec nic společného. Poslední nový letoun sjel z výrobní linky u firmy Lockheed v roce 1989 a během posledních 20 let byl neustále modernizován až na dnešní verzi U-2S. Ta dnes představuje nejlépe vybavený průzkumný letoun na naší planetě.

Letoun je neozbrojený a jeho jediná ochrana spočívá v kombinaci letové výšky a pečlivě naplánované trasy letu. Pro vlastní ochranu je letoun U-2S vybaven systémy radioelektronického boje, které pilota varují, že je zaměřen protivníkovými systémy a současně zahajují rušení. Přesto není nezranitelný. Proto se v případech, kdy je potenciální ohrožení příliš velké, aplikuje metoda pozorování ?přes plot? státní hranice (z výšky 20+ km je se správným vybavením vidět cca 160+ km daleko) nebo si potenciální hrozby berou na starost níže letící doprovodné letouny, které odvedou pozornost nebo hrozbu ?umlčí?.

5.2 Senzory letounu U-2

Jádrem ?výzbroje? letounu jsou jeho senzory, kterými z nebeských výšin pozoruje a poslouchá dění na zemi pod ním. U-2 je vybaven gigantickými kamerami pracují ve viditelné nebo infračervené části spektra. V případě, že je zájmový objekt zakryt oblačností může letoun nést velmi výkonný radar s úžasnou rozlišovací schopností, který je schopen i přes mraky vytvořit fotografii celých oblastí. Letoun je také vybaven citlivými detektory, které zaznamenávají signály a data vysílané radary, vysílačkami, mobilními telefony, atd.

Proměnou jakou prošel letoun U-2 a jeho vybavení za posledních více než 50 let, lze velmi dobře ukázat na vylepšování jeho průzkumných senzorů. A protože pro fórum Chronomagu jsou fotoaparáty velmi důležité téma (je přeci třeba všechny ty tikající skvosty zvěčnit a pochlubit se ostatním), tak zde popíšu taky ?fotoaparáty?. Jsou trochu větších rozměrů a slouží k focení úplně něčeho jiného, než jsou hodinky.

Obrázek 27 ? Letoun U-2R je navržen jako modulární nosič široké palety průzkumného a senzorového vybavení. V článku je popsána kamera SYERS II (ukrývá se ve špičce a na obrázku je označena pouze jako CAMERAS - E/O, -IR) a radiolokátor ASARS-2, který je také ve vyměnitelné špičce trupu.

V 50. letech byla speciálně pro U-2 vyvinuta Kamera B. To byl na svou dobu velice revoluční systém, který jako první dokázal jednou pohyblivou optickou hlavou pokrýt prostor od jednoho horizontu, přes prostor pod letadlem až k druhému horizontu (ve skutečnosti ? 73,5° od svislice na každou stranu trupu letounu U-2). Kamera měla ohniskovou vzdálenost 36 palců (914 mm), světlost objektivu f/10 a rozlišovací schopnost dosahovala 30 cm. Jedno políčko snímku mělo rozměr 18 x 18 placů (460 x 460 mm) a ve skutečnosti se každý snímek exponoval na dva paralelní filmové pasy, které se lehce překrývaly. Každý pás filmu o šířce 9,5 palce (241 mm) byl dlouhý 1 981 metru a navíjel se na navzájem protilehlé cívky. Pokud by se použil do té doby tradiční koncept, kdy se film na jedné cívce odvíjí a na druhé navíjí, došlo by u takto těžké zásoby filmového pásu k významnému posunu těžiště letounu. Celkem zásoba filmu v letounu U-2 stačila na pořízení 4000 fotografií. U-2 stejně jako ostatní průzkumné letadla nefotí jeden konkrétní bod, ale v zájmové oblasti kontinuálně zaznamenává vše podél osy a pod osou svého letu. Často se pole jednotlivých snímků překrývají, a tak lze vytvořit stereoskopické (?3D?) záběry a to i při použití jedné kamery. Vyhodnocení hromady vzniklých snímků je pak záležitostí armády pozemních vyhodnocovačů. Kamera B měla ale z dnešního pohledu tři hlavní slabiny ? bylo potřeba přeletět nad bráněnou cílovou oblastí a ta navíc nesměla být zakryta oblačností nebo příkrovem noci. Navíc se film musel po přistání nejdříve zdlouhavě vyvolávat a ?ručně? vyhodnocovat.

Dnešní senzory na U-2 už ale urazily pořádný kus cesty od 50. let. Současným hlavním optickým průzkumným senzorem je elektro-optická kamera označovaná jako SYERS II (Senior Year Electro-optical Reconnaissance System), což je nejvýkonnější průzkumná letecká kamera dneška. SYERS II je navržen hlavně pro snímkování z velké vzdálenosti (long-range) až 160 kilometrů. Letoun U-2 se tak nemusí vystavovat nebezpečí přeletu nad bráněným cílem. Opět je to kamera, která otáčením své optiky dokáže pokrýt prostor od jednoho horizontu až k druhému. SYERS II už je ale systém plně digitální a navíc je multispektrální. Může proto fotit ve dne i v noci. Kamera využívá jednu společnou optickou soustavu pro velké množství optických a infračervených snímačů. Tyto snímače pracují v sedmi frekvenčních pásmech ? tři jsou pro viditelnou část spektra (panchromatické (barevné), červené, zelené), dva snímají blízké infračervené pásmo (to je ve skutečnosti odražené světlo noční oblohy, čili SYERS II vidí v noci jako ve dne) a dva jsou určeny pro detekci tepelného záření z infračervené oblasti o středních vlnových délkách. Tento systém už nepotřebuje žádné uzávěrky a prakticky funguje jako neustále běžící velká videokamera, která ale souběžně zaznamenává sedm různých obrazů!. Detektory pro viditelnou část spektra jsou založeny na technologii několika CCD TDI snímačů, které poskytují celkem 10 240 obrazových bodů (pixelů) horizontálně. Optickou soustavu kamery už netvoří běžná optika založená jen na čočkách, ale tzv. Cassegrainův zrcadlový dalekohled, který je stabilizován ve dvou osách. Je to bratr astronomických teleskopů, jen je otočen směrem k zemi. Ohnisková vzdálenost pro denní CCD větev je pravděpodobně minimálně 110 palců (2764 mm). Přesná rozlišovací schopnost systému SYERS II je pochopitelně utajovaná, ale z operační vzdálenosti je dostatečná na rozlišení dvojice kolejnicových pražců. Lze tedy usuzovat, že bude lepší než 30 cm.

SYERS II je plně digitální systém, který ukládá zaznamenaná data na palubní velkokapacitní záznamové zařízení, takže už není nutné po letu složitě vyvolávat film. Zaznamenaný obraz může být v případě potřeby odvysílán během letu přes utajený datalink (satelitní nebo na pozemní přijímač, který se nachází v přímé rádiové viditelnosti). Data jsou už na palubě letounu sesouhlasena s geografickými souřadnicemi, což se dříve muselo na filmové snímky dodělávat ručně. Digitalizace obrazu tak významně urychlila zpracování záznamů a to jak na palubě letícího letounu, tak i v pozemních vyhodnocovacích střediscích. Proto dnes mohou letouny U-2 dělat činnosti dříve nemyslitelné. Svými daty dnes totiž zásobují téměř v reálném čase velitele nižších stupňů přímo v bojových oblastech a ne jen nejvyšší strategické velení, jak tomu bylo v minulosti. Multispektrální snímání umožňuje odhalit, zda je budova obydlená nebo ne, zda vozidlo mělo nebo nemělo spuštěný motor. Dokáže také odhalit, zda se někdo snaží zamaskovat svoji přítomnost. Moderní maskovací sítě možná ošálí kameru v několika frekvenčních pásmech, ale ne ve všech najednou. Naopak, neexistence objektu v nějakém pásmu a jeho existence v jiném upozorní vyhodnocovací software právě na tu skutečnost, že se někdo pokouší zamaskovat svoji přítomnost. Multispektrální detekce se dnes také využívá k detekci nástražných výbušných zařízení (IED) umístěných okolo cest. Narušení zeminy je při analýze multispektrálních snímků dobře vidět a automatizovaný vyhodnocovací software dokáže velmi rychle porovnat nové záznamy se staršími a tak rychle zjistit všechny změny, které nastaly. Pochopitelně tuto specifickou činnost, typickou pro dnešní lokální konflikty, zvládnou i relativně levnější platformy než je drahý letoun U-2. Ten ale jako jediný dokáže efektivně nasnímat rozsáhlé plochy terénu za krátkou dobu.

Ani SYERS II není dokonalý. Jako optický systém si jednoduše nedokáže poradit s oblačností, silnou mlhou, nebo písečnou bouří, která může zakrývat zájmovou oblast. Proto byl pro letoun U-2 vyvinut jeden z nejvýkonnějších průzkumných radiolokátorů ? jmenuje se ASARS-2A (Advanced Synthetic Aperture System). Radar je sice umístěn pod radomem ve špičce trupu, ale jeho antény nemíří dopředu jako u ostatních letadel. Naopak, jsou umístěny rovnoběžně s podélnou osou trupu. Antény jsou pevné a jsou dvě, na každém boku jedna. Jsou orientovány lehce šikmo dolů a snímají tedy prostor podél dráhy letu, stejně jako optické kamery. Dosah radaru z operační letové hladiny letounu U-2 má být větší než 160 km. Aby mohl radar zastoupit optické a elektro-optické kamery, tak musí být schopen rozlišit i velmi malé objekty a detaily terénu. Fyzikální zákony jsou ale neúprosné. Pro takovéto rozlišení by radar, pracující na mnohem větších vlnových délkách než fotony světla, musel mít velmi dlouhou anténu, která by se do letounu jednoduše nevešla. Proto se přišlo se zajímavou technologií ve zpracování radarového signálu, která se odborně nazývá "radar se syntetickou aperturou? neboli se syntetickou anténou. To by se dalo laicky přetlumočit jako radar, jehož anténa je dopočítaná počítačem. Trik spočívá v tom, že letadlo se pohybuje a jeho dráha letu virtuálně tvoří onu chybějící obrovskou anténu. Funguje to zhruba takto: radar v jednom bodě zachytí jím vyslané radiové signály odražené od objektu nebo bodu v terénu a vytvoří si první hrubý obraz toho, co vidí. Data se ještě nezobrazí, ale uloží se dočasně do paměti počítače. A protože se letoun pohybuje (posouvá se i anténa jeho radaru), a tak postupně vytváří virtuálně velmi dlouhá anténa. Radar pak z nového místa znovu nasnímá stejný objekt nebo bod v terénu. Protože se ale na stejné místo dívá už z trochu jiného úhlu, jiné vzdálenosti a navíc se letadlo pohybuje (signál podléhá Dopplerovu efektu), tak odražené signály (amplituda i frekvence) jsou nepatrně jiné. Pak vytvoří trochu odlišný obraz objektu nebo bodu v terénu. Počítač si takto postupně složí velmi detailní obraz objektu nebo terénu, který se velmi podobá optické fotografii. Pochopitelně všechno to probíhá velmi rychle, radar respektive jeho počítač (tzv. signálový procesor) musí v každém okamžiku zpracovávat a porovnávat signály z obrovského množství bodů (pixelů) v zorném poli radiolokátoru.

Praktickým výsledkem této techniky je, že radar ASARS-2A má rozlišení 3 m, pokud snímá pás terénu o šířce 21 námořních mil (39 km). Pokud se paprsek zúží tak, aby se koncentroval na pás terénu o šířce 2,8 námořní míle (5 km), pak dosažená rozlišovací schopnost je už 1 m. Radar ASARS-2A může být také přepnut do detailního snímacího módu, kdy se soustředí na čtvercovou oblast o délce strany 1 námořní míle (1,8 km). Pak jeho rozlišovací schopnost může dosáhnout až 30 cm. Naopak v jiném módu může radar zase automaticky detekovat pohybující se vozidla. Podobně jako u elektro-optické kamery SYERS II jsou nasbíraná data ukládána za letu na velkokapacitní záznamové zařízení a v případě potřeby mohou být také za letu odesílána datalinkem.

5.3 9.průzkumné křídlo

Obrázek 28 ? Dvoumístná varianta TU-2S je používaná k výcviku nových pilotů. Opět jsou na směrové ocasní ploše symbloly 9. průzkumného křídla.

Jedinou jednotkou na světě, která je vyzbrojená letouny U-2, je 9. průzkumné křídlo (9^th Reconnaissance Wing, RW) amerických vzdušných sil USAF. To je umístěno na letecké základně Beale AFB, Kalifornie, USA.

9. RW se skládá z velkého množství jednotek, ale pro náš článek jsou nejdůležitější tři ? 1. průzkumná letka (1^st Reconnaissance Squadron, RS), 99. průzkumná letka (99^th Reconnaissance Squadron, RS) a 5. průzkumná letka (5^thReconnaissance Squadron, RS), které jsou vyzbrojeny zhruba 28 jednomístnými letouny U-2S a 5 cvičnými dvoumístnými letouny TU-2S.

Jak jsem zjistil, všehno co je spojeno s letouny U-2, je něco mimořádného. A platí to i o historii 1. průzkumné letky. Tato jednotka vznikla už v roce 1913 (!) a je to vůbec nejstarší vojenská letecká jednotka v USA. Poprvé šla do války už v roce 1916 při válce (trestné výpravě) USA s Mexikem. Po vstupu USA do 1. světové války v dubnu 1917 se přesunula do Evropy a účastnila se bojů na západní frontě. Od té doby se zapojila prakticky do každého velkého konfliktu, do kterého byly USA zapojeny (za druhé světové války bombardovala svými B-29 Japonsko). Během studené války se stala strategickou průzkumnou jednotkou. Dnes plní úkol cvičné letky, která cvičí nové piloty U-2 pro své sesterské letky 99.RS a 5.RS.

99. průzkumná letka byla vytvořena v roce 1917 a urychleně se přesunula na bojiště první světové války ve Francii. Od 70. let se stala hlavní strategickou operační jednotkou s letouny U-2 a účastnila se všech konfliktů, do kterých se Spojené státy zapojily (Vietnam, Perský záliv, Bosna, Kosovo, Afghánistán, Irák - výčet zemí by byl asi nekonečný, pokud by byl někdy zveřejněn). Pochopitelně při operacích mimo USA letouny nevzlétají ze své kalifornské základny, ale jsou podle potřeby přesouvány na některou z amerických leteckých základen po celém světě, které jsou upraveny pro provoz těchto speciálních letadel.

5. průzkumná letka je další jednotka 99. RW, která vznikla během první světové války. Od roku 1994 je dlouhodobě detašovaná na základně Osan AFB v Jižní Koreji. Jejím hlavním úkolem je hlídat aktivity nevyzpytatelného severního souseda.

Poznámka: Podle mého názoru hodinky Bremont U-2 ?Sqaudron? tedy nejsou určeny jen pro jednu konkrétní letku, ale pro všechny tři letky operující s letouny U-2. Takže by možná bylo správnější označení Bremont U-2 ?Wing?

Tolik stručně ke složení a historii průzkumného křídla s letouny U-2. A jaký to má vliv na design ciferníku hodinek Bremont U-2 ?Sqaudron??

Bohatá historie křídla se promítla do jeho oficiálního znaku a ten je zase zachycen na ciferníku hodinek. Čtyři červené kříže totiž symbolizují čtyři velké bitvy Aisne-Marne, Champagne-Marne, Meusse-Argonne a St. Mihiel ve Franci za první světové války, kterých se účastnily výše zmíněné letky dnes tvořící 99. průzkumné křídlo.

Poznámka: Jména bitev jako Aisne-Marne, Champagne-Marne, Meusse-Argonne a St. Mihiel asi v našich zemích nejsou moc známá. A přesto byla nepřímo velmi významná i pro naše moderní dějiny. Bez americké krve prolité během těchto bitev první světové války by nemohly Spojené státy americké, se svými ideály o demokracii a sebeurčení, mluvit do poválečného uspořádání světa a Evropy, včetně našich zemí. A právě americký prezident Woodrow Wilson má pravděpodobně velký podíl na tom, v jaké podobě samostatná Československá republika v roce 1918 vznikla. Symbolicky by nám tyto čtyři červené kříže na ciferníku hodinek Bremont měly připomínat, že zde byly dávné události, které měly vliv na osud nás všech.

Obrázek 29 ? Znak 9. průzkumného křídla. Zelená a černá barva reprezentuje barvy amerického leteckého sboru z doby jeho počátků. Svislá vlnovka symbolizuje řeku Rio Grande jako připomínka na válku s Mexikem v roce 1916. Čtyři železné kříže (tzv. ?Tatzenkreuz? = výsostné označení německých letadel za první světové války) symbolizují čtveřici bitev na západní frontě v Evropě za první světové války - Aisne-Marne, Champagne-Marne, Meusse-Argonne, and St. Mihiel. Latinské motto ?SEMPER PARATUS? znamená ?Vždy připraven?.

Na ciferníku hodinek Bremont U-2 ?Sqaudron? je ještě latinsky napsáno ?SOLUM VOLAMUS?. To na oficiálním znaku 9.FW ani na znacích podřízených letek není. ?SOLUM VOLAMUS? přeloženo do češtiny znamená zhruba ?Létáme sami (osamoceně)?. Toto motto poukazuje na skutečnost, že letoun U-2 je vlk samotář, který létá osamoceně, odděleně od ostatních letadel, jak ve smyslu operačním, tak ve smyslu volného vzdušného prostoru široko daleko okolo letícího U-2. Motto má ale pro piloty U-2 mnohem osobnější výklad ? protože U-2 je jednomístný letoun, pilot je na to celou dobu sám (uzavřen v těsném kokpitu ve svém skafandru, často musí udržovat rádiové ticho), což je naprosto něco odlišného od jiných velkých letadel s velkým doletem, kde je posádka vždy vícečlenná.

Proto není divu, že znak s heslem ?SOLUM VOLAMUS?, který je zobrazený na následujícím obrázku, lze nalézt zvěčněný na budovách průzkumných letek, ale hlavně na nášivce, kterou každý pilot U-2 obdrží po prvním samostatném (sólovém) letu bez instruktora. A tato nášivka na kombinéze je něco, co jejího nositele zařazuje do elitní skupiny a ?povyšuje? ho v očích ostatních pilotů amerických ozbrojených sil. Proč tomu tak je, se pokusím přiblížit v následující kapitole.

Obrázek 30 ? Nášivka pilotů letounu U-2, kterou obdrží po prvním sólu letu. Latinské motto ?SOLUM VOLAMUS? znamená ?Létáme sami (osamoceně)?.

- Konec čtvrté části -