Přejít na obsah






Letecké náramkové hodinky Vzdušných sil AČR - část čtrnáctá

Příspěvek od Petr_P, in Hodinky českého letectva 13 prosinec 2010 · 3 418 views

Letecké náramkové hodinky Vzdušných sil AČR - část čtrnáctá

5.4 Technické parametry ASKANIA Tempelhof TEM 645-1

Vložený obrázek
Obrázek 5-11 – ASKANIA model Tempelhof TEM 645-1 českého letectva se od standardních sériových hodinek liší jen vygravírovanými nápisem „CZECH AIR FORCE“ na pouzdru a pořadovým číslem na rotoru samonátahu. Autor fotografie: Mirek39

Populární jméno: ASKANIA Tempelhof

Typové označení: TEM 645-1

Modelová řada: Tempelhof

Typ hodinek: sportovní, pánské

Kalibr: ASKANIA 4062


Druh strojku: mechanický s automatickým nátahem


Funkce strojku: Chronograf (stopky a základní časová informace včetně zobrazení data)

Rozměry strojku průměr 30 mm, výška 7,9 mm

Počet kamenů: 25

Frekvence 4 Hz, 28 800 kyvů (půlkmytů) za hodinu

Další charakteristika strojku: odvozený od kalibru
ETA Valjoux 7750

Rezerva chodu: 45 hodin

Zobrazení času: 3 ručky ukazatele času, centrální vteřinovka plní i funkci chronografu, 3 ručky ukazatele chronografu: malá sek..dovka , 30 minutový ukazatel a 12 hodinový ukazatel, luminiscenční hodinová a minutová ručička (Super Luminova)

Zobrazení data a dne v týdnu: datum – okno na pozici 3


Pouzdro:

Materiál pouzdra: nerezová ocel 316L


Povrchová úprava: leštěné

Zadní víko: závitové s průhledem z minerálního skla

Rozměry průměr pouzdra bez korunky 40 mm, délka pouzdra přes nožky ? mm, rozteč nožek 22 mm

Plněno inertním plynem: ne


Korunka: Nerezová, šroubovací

Vrchní sklo: safírové, ploché, s antireflexní úpravou

Kroužek: -


Aretace kroužku: -


Číselník: černý, luminiscenční hlavní stupnice (Super Luminova), pevná tachymetrická stupnice cejchovaná od 60 do 500 km/h

Náramek: řemínek z kůže s nýtováním s klasickou sponou s trnem

Odolnosti:


Vodotěsnost: vodotěsné 100 m (10 ATM)


Prachotěsnost: ano

Další odolnosti: ?


Balení: dřevěná krabička lakovaná s certifikátem

Výroba:


Rok výroby 2007 (pro české letectvo)


Objem výroby 25 ks (pro české letectvo)


Cena: cca 35 000 Kč s DPH (pro české letectvo) v cenách roku 2007, cca 60 000 Kč s DPH (cena komerční) v DPH v cenách roku 2010

Výrobce: ASKANIA AG


Vložený obrázek
Obrázek 5-12 – Tempelhof TEM 645-1 českého letectva má na rotoru automatického nátahu vygravírován nápis „10/25“ značící pořadové číslo (č. 10) a velikostí série (25 kusů). Autor fotografie: Mirek39

Jméno hodinek Tempelhof je odvozeno od jména dnes již uzavřeného legendárního berlínského letiště Berlin-Tempelhof, které stálo ve 20 a 30. letech na počátku rozvoje německého civilního letectví včetně německého vlajkového leteckého přepravce – společnosti Lufthansa. Dnešní podobu mu vtisklo na svou dobu unikátní architektonické řešení z 30. let. To bylo součástí megalomanských plánů na přebudování tehdejšího Berlína jako budoucího hlavního města celé nacistické světové říše. To pochopitelně Askanie raději nezmiňuje a vyzdvihuje naopak stěžejní úlohu letiště v poválečném období, během Berlínského vzdušného mostu v letech 1948-1949, kdy se Sověti pokusili blokádou vyhladovět a nechat zmrznout celý Západní Berlín. Tehdy fakticky začala studená válka a je symbolické, že v tomto městě pádem Berlínské zdi v roce 1989 také skončila.

Vložený obrázek
Obrázek 5-13 – Závitové víko pouzdra s průhledem z minerálního skla je sice efektní, ale významně snižuje odolnost hodinek pro profesionální vojenské letectví. V případě šokového nárazu (např. pádu) je to další místo se sníženou odolností nebo v případě ztráty přetlaku v kabině (dekomprese) je to místo náchylné k desintegraci. Navíc hodinový strojek je naplno vystaven účinkům elektromagnetických polí, protože nezbyla ani elementární ochrana, kterou by mohlo poskytovat plné kovové víko. Autor fotografie: Mirek39

5.5 Výběrové řízení aneb trochu spekulací nikomu neuškodí

Vložený obrázek
Obrázek 5-14 – Hodinky Tempelhof TEM 645-1 českého letectva byl dodány se standardním koženým řemenem s šroubovaným „nýtováním“. Autor fotografie: Mirek39

Do výběrového řízení na dodávku 25 kusů hodinek se přihlásily dvě společnost. První v pořadí byla GOLDTIME, a. s (výhradní distributor značky CITIZEN pro ČR) s quartzovými hodinkami nabíjenými solární energií CITIZEN Super Skyhawk v celkové hodnotě 344,5 tisíc Kč (s DPH). Druhá byla společnost KING JOE s.r.o. (výhradní zastoupení ASKANIA pro ČR a SR) s mechanickými automaty ASKANIA Tempelhof TEM 645-1 v celkové hodnotě 875 tisíc Kč.

Přestože nabídka GOLDTIME (CITIZEN) byla mnohem levnější, byla vyřazena, protože nesplnila všechny technické požadavky zadavatele. Kontumačně tak vyhrál druhý v cenovém pořadí - KING JOE (ASKANIA). To, že to ve své době vzbudilo trochu rozruchu, už bylo na Chronomagu diskutováno. Velmi výstižně a jadrně to popsali na tomto odkazu. Tento článek zde nemá cenu znovu přepisovat, to se musí prostě přečíst v originále.

Vložený obrázek
Obrázek 5-15 – Pomyslným konkurentem hodinek ASKANIA Tempelhof ve výběrovém řízení byly hodinky CITIZEN Super Skyhawk. Protože nebylo zveřejněno, který model přesně byl do soutěže nabídnut, připojuji pro ilustraci foto modelu JY0020-64E. Autor fotografie: alexv8 via uhroforum.de

Ale jak to bylo (možná) doopravdy? Na to se nyní můžeme s odstupem několika let a s klidnou hlavou podívat, protože detaily výběrového řízení v armádním systému SEPO (Systém elektronické podpory obchodování) jsou stále dostupné na následujícím odkazu.

Protože webové stránky SEPO jsou plné nesrozumitelného úředního jazyka, který je pro běžné čtenáře obtížně stravitelný, pokusím se v následujícím textu o vlastní „stručný“ výklad toho, co se tam píše. A také zkusím nadhodit pár hypotéz o tom, co je mezi řádky. Proto berte prosím celou následující pasáž jako čistě moji osobní fantazii, která se rozhodně nezakládá na ověřených faktech a důkazech.

Poznámka: Zde je asi vhodné trochu objasnit princip systému SEPO. To je elektronický nástroj, který umožňuje Ministerstvu obrany, respektive Armádě České republiky, nakupovat formou veřejných zakázek nestrategické položky malého rozsahu do 2 miliónů Kč bez DPH.

Hned na začátku definice veřejné zakázky je důležitá informace, že se jednalo o jednorázové výběrové řízení, které nevypisoval žádný centrální armádní orgán (Praha, Olomouc nebo Stará Boleslav), ale pouze vojenský útvar s poštovní adresou obce Chotusice. To je poštovní označení pro vojenský útvar 7214, neboli 21. základnu taktického letectva v Čáslavi.

Nákup hodinek tedy nevyvolal nějaký snaživý anonymní úředník kdesi v ústředí, ale ve skutečnosti vlastní základna Čáslav. Ta má svého velitele, což je vždy ten z nejzkušenější stíhacích pilot na základně. V tomto případě to byl plukovník gšt. Ing. Petr Mikulenka, který byl sám pilotem letounu JAS-39. Veliteli podléhá celá základna včetně leteckých jednotek tvořících 21. taktické křídlo a bez jeho souhlasu by štáb lidí zabezpečující chod základny a pořizování všechno potřebného, žádný nákup nemohl iniciovat.

Základna Čáslav si totiž touto veřejnou zakázkou řešila jen hodinky pro své piloty a nic jiného bych tam ani nehledal. Čáslav to také to financovala ze svého ročního rozpočtu. To jsou sice stále peníze českých daňových poplatníků, ale jejich utrácení je už v kompetenci základny. Má to pochopitelně svá omezení, jak bude popsáno v dalších odstavcích.

Pro čtenáře Chronomagu je na stránce SEPO ale asi nejzajímavější část zvaná „Předmět a vymezení plnění zakázky“, kde se požadovalo „25 ks leteckých chronometrů pro létající personál“ s následujícími základními parametry:

Ciferník: ručičkový / kombinovaný

Pouzdro: zušlechtěná ocel / titan, min.průměr 40 mm,

Pásek: zušlechtěná ocel s bezpečnostním zapínáním/titan,kůže (nastavitelný řemínek),

Vodotěsnost: minimálně 50 m,

Sklíčko: safírové s antireflexní úpravou,

Pohon: mechanický automat / Quartz,

Stopky: ANO

Datum: ANO

Otočná luneta: ANO

Nárazuvzdorné: ANO

Luminiscenční ručičky a indexy (podsvícený LCD).

Snadná ovladatelnost funkcí (stopky/timer) v leteckých rukavicích (tlačítka).

Rezerva chodu: 40 hodin

- letecký chronometr určený pro létající personál,

- samostatné výrobní číslo pro každý kus,

- možnost umístění znaku letky (základny) na ciferník (pouzdro),

- elektronické doložení certifikátu na letecké chronometry

Je vidět, že zadání bylo velmi obecné a v principu se moc se nelišilo od toho, když si začínající Chronomág začíná vybírat svoje hodinky. Zadání by splňoval obrovský počet typů mechanických a quartzových (analogových i digitálních) chronografů. Tedy hodinek, které kromě ukazování času mají i funkci stopek.

Poznámka: Zadavatel by mohl zmást pravidelné čtenáře Chronomagu termínem chronometr. Termín chronometr (pokud pomineme současné profesionální hig-tech námořní palubní chronometry s časovou korekcí pomocí atomových hodin systému GPS) se u náramkových hodinek v našich končinách nejčastěji řídí pravidly švýcarského hodinářského průmyslu. Chronometr jsou pak takové hodinky, které jsou nezávisle přezkoušeny (tzv. certifikát C.O.S.C.), že dosahují lepší než běžné přesnosti. U mechanických strojků s certifikátem C.O.S.C. je průměrná přesnost denního chodu stanovena na hodnotu lepší než -4/+6 sek..dy. Z principu mnohem přesnější quartzové kalibry, které mají i v běžné spotřební kategorii průměrnou denní přesnost lepší než ±2 sek..dy, pak mají tuto C.O.S.C. certifikační přesnost stanovenu na hodnotu lepší než ± 0,07 sek..dy za den! V případě našeho letectva ale nešlo o požadavek na vynikající přesnost, ale jen o záměnu slovíček chronograf a chronometr.

Jak se ukázalo později, stěžejním bodem technického zadání byl požadavek na předložení „certifikátu na letecké chronometry“. Musím přiznat, že něco takového hledám minimálně od doby, co jsem na Chronomagu a asi nikoho moc nepřekvapí, když řeknu, že nic takového na světě neexistuje. Ano, existuje několik hodinek, která jsou navrženy, testovány a certifikovány na unikátní požadavky zatížení ve výkonných bojových letounech. Ale něco tak vágního, jako je termín „(certifikát na) letecké chronometry“, se nikde nevyskytuje. Jako nejnázornější příklad toho, jak taková správná „letecká specifikace“ ve skutečnosti vypadá, uvádím (a nikoliv naposledy) odkaz na článek zabývající se americkou vojenskou normou MIL-PRF-46374G.

Bohužel celé to ukazuje na naprostou odbornou nepřipravenost zadavatele ve věcech technických. V celém zadání není jediná zmínka o jakékoliv odolnosti definovanou číslem, kromě vodotěsnosti. Představa, že prostředí a zatížení v moderní bojové stíhačce je snad shodné s běžným pohybem po zemi, je představa neobyčejně mylná a ve svém důsledku extrémně nebezpečná, jak bude ukázáno v kapitole 6 o hodinkách ASKANIA Taifun TAI 682. O to více to zamrzí, když se znovu podíváte do kapitoly 2 na to, jak vyspěle vypadalo z pohledu „letecké třídy odolnosti“ zadání na tehdejší hodinky PRIM Letecké Automatic. A to tehdejší řešitelé úkolu dokázali sestavit už na přelomu 70. a 80. let, tedy v době, kdy se informace nesháněly tak snadno jako dnes. A hlavní řešitel nebyl žádný specialista v konstruování hodinek, ale pocházel ze stejného prostředí a ze stejné základny jako jeho dnešní následovníci.

Za pozornost rozhodně stojí to, že poptávkové řízení proběhlo poslední týden v listopadu, oznámení vítěze se pak událo v prvním prosincovém týdnu a přitom se požadovalo dodat zboží na základnu do Čáslavi nejpozději do 14. prosince 2007! To je více než šibeniční termín pro takovou věc, jako je 25 kusů „certikovaných leteckých chronometrů“, které se určitě v ČR neprodávají ve velkém.

Důvod spěchu je ale velmi prozaický, ba přímo přízemní. Základna Čáslav teprve koncem roku věděla, zda jim z jejich rozpočtu zbudou nějaké peníze. Na druhou stranu, kdyby je včas neutratili, tak by o ně v rámci pravidel běžných ve státních rozpočtových organizacích přišli. Zůstalo tak pouze malé časové okénko, kdy se mohli pokusit to zrealizovat. Zajisté nějaký čas také zabral administrativní a kontrolní proces nadřízených složek schvalujících realizaci přes SEPO. Výsledkem byl pak doslova šibeniční termín. Navíc vítězství v soutěži neznamená pro dodavatele automaticky podepsanou kupní smlouvu (kontrakt). Ta se teprve musí projednat (a někdy se stane, že se nakonec vůbec neuzavře) a to zabere další čas a další schvalovací kolečka uvnitř armády. Jak asi tušíte, do konce roku 2007 se to všechno nestihlo. Dodávky ve skutečnosti uskutečnily až počátkem roku 2008, ale vlastní soutěž a výběr se uskutečnil včas a peníze byly alokovány.

Pokud se pozorně podíváte na fotografie hodinek ASKANIA Tempelhof TEM 645-1 českého letectva, tak zjistíte, že na požadovaný znak letky nikdy nedošlo. Vygravírovaný nápis „CZECH AIR FORCE“ na boku pouzdra budiž věčnou připomínkou spěchu při realizaci.

Poznámka: A taky někam zmizela ta požadovaná otočná luneta, kterou model Tempelhof prostě nemá.

Vlastní rychlost poptávkového řízení si také zasluhuje pozornost. Zahájení poptávkového řízení proběhlo 26. listopadu 2007 v 12:00 hodin. Ukončení podávání nabídek bylo stanoveno už na 29. listopadu 2007 v 15:00 hodin. Plné tři dny (a tři hodiny navrch) jsou sice minimální zákonem stanovená lhůta, ale ta se v praxi používá jen v těch případech, kdy byly s dodavatelem (nebo dodavateli) prováděny marketingové konzultace a dodavatelé jsou připraveni ve „startovních špalcích“ reagovat na vyhlášení poptávkového řízení. Jinak by se mohlo lehce stát, že celá akce skončí dříve, než si to v SEPO někdo přečte. Logicky vzato, pokud chce někdo získat zakázku od Ministerstva obrany, měl by si ty stránky číst pravidelně (respektive zapnout automatické generování e-mailových zpráv, že se objevilo něco nového). Ale na druhou stranu, představa, že nějaký dodavatel hodinek bude obrazně řečeno „dvě desetiletí, den co den kontrolovat“ svůj e-mail nebo SEPO stránky v naději, že se tam možná objeví nějaká poptávka na letecké hodinky, je bláznivě naivní. Praxe je samozřejmě taková, že pokud dodavatel dělal svůj marketing dobře, tak se v předstihu dozví, že to bude zveřejněno v SEPO,

Poznámka: To co je v SEPO už je jen konečný formální proces vyhlášení veřejné zakázky (formou soutěže i přímého nákupu), přijetí nabídek, vyhodnocení a vybrání vítěze. SEPO neřeší to, co vyhlášení soutěže předchází a ani to co následuje po vybrání vítěze. Zadavatel musí vědět (pokud se jedná o něco zcela nového, co sám nezná), co se na trhu nabízí, jaké technické parametry produktu jsou realizovatelné, jaké jsou rámcové ceny na trhu, atd. Všechny tyto informace si ale zadavatel musí někde sehnat, aby mohl vůbec nějaké výběrové řízení sepsat. A zde se nabízí prostor pro jednotlivé dodavatele působit svým marketingem na svého budoucího zákazníka a přesvědčovat ho, že jeho produkt je ten pravý. Marketing může být například vyvolán oficiální požadavkem zadavatele na informace, anebo naopak aktivní může (a musí) být dodavatel. Toto je volná soutěž plná konkurentů a záleží na strategii příslušného obchodníka/prodejce, jak celou tuto fázi zvládne nebo ne. A pokud z těchto jednání nevznikají žádné současné nebo budoucí závazky zvýhodňující některou stranu, je to pochopitelně legální. Pak už je záležitostí zadavatele, jaké parametry si nastaví v zadání výběrového řízení, které je otevřené všem konkurentům. Pochopitelně to nedělá jen jeden člověk, ale je to jištěné vícestupňovým systémem schvalování zadání, kde se hlídá, aby parametry byly co nejvíce volné. Konkurence je ale přeci jenom trochu omezena. Podle našich platných zákonů je účast ve výběrovém řízení omezena na subjekty, které jsou fyzickými nebo právnickými osobami registrovanými v ČR – tedy zahraniční dodavatel bez tuzemského zástupce má jednoduše smůlu. Tolik suchá teorie. Takto nějak to funguje a to je asi vše, co se s tím dá udělat.

Jak už bylo popsáno v úvodu této kapitoly, do výběrového řízení se nakonec přihlásily jen dvě společnost - GOLDTIME a. s (CITIZEN) a KING JOE s.r.o. (ASKANIA). A proč nikdo další? Zde si dovolím opravdu hodně zaspekulovat. Protože nikdo jiný o tom včas nevěděl. Ostatně proto jsem se snažil popsat celý ten složitý a vlastně nepopsatelný proces fungování veřejných zakázek.

Společnost KING JOE (ASKANIA) zde odvedla svoji práci na výtečnou. To zřejmě ona přesvědčila vojáky, že mají chtít své nové erární hodinky a asi byla s nimi po celou dobu v kontaktu, aby byla připravena na vypsání veřejné soutěže. Proto jí asi ani nepřekvapil požadavek na předložení certifikátu na „letecké chronometry“. Přestože po čistě technické stránce nic takového ve světě neexistuje, tak měla dostatek času takový dokument spolu s německým výrobcem včas připravit. A vzhledem k technické „úrovni“ zadání je jasné, že na straně zadavatele to nebyl asi nikdo schopen reálně ověřit. A žádné dodatečné zkoušky nebyly požadovány.

Pokud bychom chtěli v tomto případě něco kritizovat, tak by to podle mého názoru neměla být společnost KING JOE (ASKANIA). To, co si ale kritiku zaslouží, je zadavatel či dokonce celý zadávací systém! Ten totiž dovolil, aby se na palubu stíhačky koupily věci, které nikdo nezávisle neověřil a nepřezkoušel. Takové věci ale nemají na palubě vojenského letounu co dělat. Vždyť všechno ostatní – jak vlastní letadlo, tak i pilotova výstroj podléhají přísným a velmi drahým zkouškám a certifikaci. Předmět, který mají čeští piloti na zápěstí a který je plný kovových a skleněných součástek, je výjimkou zcela obcházející systém technické kontroly. Já bych řekl, že je asi něco špatně.

A druhý účastník soutěže GOLDTIME (CITIZEN)? Podle všech indicií k tomu přišel jako slepý k houslím. Není tajemstvím, že GOLDTIME (CITIZEN) byl a je pravidelným dodavatelem dárkových (quartzových) hodinek pro reprezentativní potřeby vlastního Ministerstva obrany a patří k pravidelným „čtenářům SEPO“. O vyhlášeném veřejné zakázce se sice dozvěděli, ale asi na poslední chvíli, a tak všechno vsadili na nízkou cenu. Zřejmě to ale celé hrubě podcenili a osvětový marketing mezi piloty také neprováděli (neměli čas ani kontakty). Podle toho také dopadli. Už jen to, jak sami přiznali, že teprve během soutěže krkolomně zjišťovali, co měl být ten certifikát, je vlastně nepřímým důkazem, že to jen tak zkusili. Asi jako vždycky před tím. A jejda, ono to tentokrát nevyšlo.

Navíc podlehli kouzlům produktového marketingu Citizenu a z celé obrovské nabídky tohoto japonského výrobce nabídli jako „pilotní hodinky“ model CITIZEN Super Skyhawk. Méně je někdy více. Přesný model, s kterým šli do soutěže v roce 2007, nebyl nikdy oznámen, a tak uvádím odkaz pouze na současný model JY0080-62E. Ten ale dobře ilustruje to, o jaký typ hodinek se jedná. Hodinky řady CITIZEN Super Skyhawk jsou totiž malý elektronický zázrak, doslova „nabušený“ všelijakými funkcemi (včetně synchronizace času radiovým signálem a solárním napájením). Bohužel ale na designu jejich ciferníku je poznat orientální (či dokonce samurajské) vnímání estetiky, které je tolik odlišné od „klasického“ evropského pojetí střídmých linií. Jinými slovy, podle mě je ciferník neuvěřitelně přeplácaný a špatně čitelný. O nepoužitelnosti titěrného navigačního pravítka/kalkulátoru na otočné lunetě v moderní stíhačce bude ještě řeč. Taktéž velikost je poněkud monstrózní - průměr 53 mm i s korunkou a výška 15 mm. Zkusil někdo přes tyto hodinky přetáhnout rukáv pilotní kombinézy, utáhnout manžetu rukávu a ještě si přes to navléci elastické letecké rukavice? Asi ne.

Stejně jako Askanie také tyto hodinky nikdy neabsolvovaly vojenskou certifikaci, která by ověřila jejich odolnost pro bezpečné použití na palubě bojových proudových letounů. I když quartzový strojek by jim mohl dávat náskok. Dodavatel ale žádný „papír“ nepředložil. To ulehčilo zadavateli veřejné poptávky práci při výběru. Ostatně, pokud by tyto hodinky Čáslav přeci jen chtěla, tak by je vzali. Ale nechtěla. Je to snad zřejmé, stejně jako tehdy - tyto hodinky nebyly to, co chtěli vojenští letci nosit na svých zápěstích.

Nechci natvrdo říkat, že se obě strany dohodly na vítězství Askanie dopředu. Ne, stačilo, že se domluvily na tom, že Čáslav soutěž vypíše, a že Askanie se zúčastní. Vše se udělalo v souladu se zákonem. To že o tom ostatní nevěděli (nečtou SEPO) nebo se nezúčastnili, nebyl problém zadavatele a ani vítězného dodavatele. Možná by to bylo zajímavé, kdyby nějaký další dodavatel vstoupil do hry a nabídl něco podobného Askaniím, ale s nižší cenou (a tím papírem). Ale na kdyby se v životě nehraje. Soutěže se zúčastnili pouze dva uchazeči a pouze jeden z nich splnil zadání, a proto teď naši letci nosí značku ASKANIA. Můžeme nesouhlasit, můžeme se rozčilovat, ale to je tak všechno co se s tím dá dělat.

V celém výběrovém řízení nebyla jediná zmínka o finančních možnostech zadavatele. Tento poměrně nenápadný detail - znalost finančních možností zákazníka - je totiž podstatou hry zvané obchod. Zdá se, že to nikomu ani trochu nechybělo. Opět si dovolím zaspekulovat - to nepřímo naznačuje, že Čáslav měla od počátku peníze na to dražší řešení. Logika úředního šimla je podle mě totiž neúprosná a funguje neomylně v každém prostředí. Díky marketingovému průzkumu a kontaktům s dodavatelem znali cenu Askanií. Teprve se znalostí celkové sumy, Čáslav věděla, kolik jim na konci roku musí zůstat v rozpočtu, aby mohli celou akci zahájit. A bez jistoty dostatku financí v rozpočtu by nikdy žádnou soutěž v SEPO nevyhlásili. Ostatně byrokratický proces by to ani neschválil. Rozhodně ne bez oznámení cenového stropu. Trapas v podobě soutěže, kde by všichni dodavatelé nabídli drahé řešení, na které by zákazník neměl, nikdo nechtěl. Zaprvé by to ztrapnilo zadavatele a zadruhé asi naštvalo dodavatele, kteří by pak mohli mít oprávněnou averzi k další účasti v armádních výběrových řízeních, které je stojí jen peníze a čas. To se prostě normálně nedělá (někdy se to stane, ale výjimka potvrzuje pravidlo). A proto ASKANIA.

Na závěr méně mých spekulací a naopak více nepotvrzených náznaků ze zákulisí – podle jednoho dobře informovaného zdroje byl původně v hledáčku zadavatele i vítězného dodavatele zcela jiný model Askanií – Taifun TAI 682. Pilotům i dodavateli bylo jasné, že funkce chronografu Tempelhofů je pro pilota jednomístné stíhačky za letu nepoužitelná (jaksi chybějí ruce a čas se dívat na malé subciferníky, navíc hodinky jsou pod rukavicí). Tedy tato funkce je ve skrze zbytečná. To samé platí o tachymetrické stupnici. Chtít po pilotovi nadzvukové stíhačky, aby si měřil čas na letmý kilometr a navíc na stupnici indexovanou pouze na rozsah 60 až 500 km/hod, je hodně dobrý vtip. Nehledě na to, že v letectví se dnes pracuje téměř výhradně s anglo-americkými námořními jednotkami - vzdálenost se udává v námořních mílích a rychlost v uzlech (námořní míle za hodinu).

Bohužel pravidla výběrových řízení a rozpočty natvrdo vázané na fiskální (kalendářní) roky jsou jako dvousečná zbraň. Má to své plusy i mínusy a preferovaný model Taifun TAI 682 se v takových počtech a v tak krátkém termínu (do konce roku) nedal jednoduše dodat. To už bylo jasné během marketingových konzultací před vypsáním výběrového řízení v systému SEPO a patrně tomu bylo tomu přizpůsobeno i zadání.

Ale za rok už to všechno klaplo. A o tom bude celá kapitola 6.

5.6 Odkazy

Hodinky ASKANIA Tempelhof byly diskutovány v těchto diskusních vláknech:

topic/9858-tak-jsme-si-zaplatili-nove-hodinky-pro-nase-gripenaky/

topic/10318-hodinky-vojenskych-pilotu/

topic/14761-unikatni-drazba-hodinek-ceske-letecke-elity/

- Konec čtrnácté části -





Obsah mého blogu

(1) Marathon Navigator, MIL-PRF-46374G

celkem 4 části
(2) Osvity vojenských a pilotních hodinek
celkem 7 částí
(3) Letecké palubní hodiny řady AČS-1
celkem 6 částí
(4) Porovnání hodin AVRM a 127ČS
celkem 2 části
(5) Bremont MB a U-2
celkem 5 částí
(6) PRIM Sport 2 a jezero Bajkal
celý článek
(7) Hodinky a katapultáž z L-39
celkem 2 části
(8) Hodinky českého letectva

(9) Dotace EU pro Elton hodinářská

celý článek

My Picture

user(s) viewing

uživatelů, hostů, anonymních uživatelů

Search My Blog