Přejít na obsah






Letecké náramkové hodinky Vzdušných sil AČR - část dvacátá třetí

Příspěvek od Petr_P, in Hodinky českého letectva 13 prosinec 2010 · 1 896 views

Letecké náramkové hodinky Vzdušných sil AČR - část dvacátá třetí

10 ELTON - Historické intermezzo po roce 1989

Uvedené období, kdy dochází k transformaci nejen vojenského letectva, ale společnosti jako celku, se pochopitelně promítlo i do situace tehdejšího jediného výrobce náramkových hodinek v tehdejším Československu a později v České republice – společnosti ELTON s.p.

Historie společnosti ELTON je krásně popsaná v knize „Dějiny československého hodinářského průmyslu I. a II. „ od Ing. Zdeňka Martínka a v mnohem stručnější podobě pak na webových stránkách dnešní ELTON hodinářská a.s.

To co tam ale není příliš zdůrazněno, bylo zapojení ELTONU do československého zbrojního průmyslu. Právě výrobě vojenského materiálu a důsledkům, které způsobily změny po roce 1989 je věnován následující text sepsaným společnosti ELTON hodinářská a.s. Opět jsem ho doplnil svými poznámkami, tentokrát týkajících se hlavně československého zbrojního průmyslu jako celku.
--------------------------------
Po roce 1989 nebyla situace pro spolupráci s armádou úplně příznivá. Firma procházela velice obtížným obdobím zvláště po roce 1992. Ještě v roce 1990 byl ELTON velkovýrobcem s roční produkcí 400-500 tisíc kusů hodinek a téměř kompletní výrobní vertikálou (cca 90% všech součástí a komponentů se vyrábělo přímo v ELTONu). Málokdo však ví, že se zde zároveň vyráběly i komponenty pro různé zbraňové systémy – laserová naváděcí zařízení pro řízené střely, zaměřovače pro řízení střelby z tanků, rozněcovací systémy munice atd. Tato výroba tvořila cca 50% celkové produkce firmy, ve které tehdy pracovalo přibližně 1200 lidí

V roce 1991 byl podnik privatizován formou Kupónové privatizace, stejně jako všechny podniky, které se zabývaly distribucí jeho produkce (Klenoty Praha, Klenoty Brno, Merkuria a Omnipol). V důsledku personálních a organizačních změn těchto podniků se tak prakticky ze dne na den rozpadá systém distribuce v ČR a veškeré exportní kanály. Svou roli sehrála i takzvaná „Malá privatizace“, která změnila mapu veškerého maloobchodu. Tam kde dříve stálo hodinářství, bylo poté zelinářství a podobně.

Aby tomu nebylo málo, v témže roce skoková liberalizace trhu otevřela zákazníkům možnost výběru. Zákazníci unavení konzervativním designem klasických primek a absencí možnosti volby, kupují jakékoliv zahraniční hodinky, které jsou díky převažující technologii quartz cenově srovnatelné s primkami. Své sehrávalo i očekávání zákazníků, že vše zahraniční musí být kvalitnější než domácí výrobky.

Přibližně v tom samém období je ze dne na den ukončena i vládní podpora zbrojního průmyslu, což nejvíce zasáhlo právě subdodavatele závislé na celém systému zbrojních zakázek. ELTON je touto situací donucen ukončit zbrojní program své výroby (1) (2) (3) (4) .

Suma sumárum - ELTON se dostává do kritické situace, kdy v důsledku vnějších okolností přichází během jediného roku o více než 85% produkce, z čehož se vzpamatovává dalších 15 let. Radikální reorganizace rozdělila původní továrnu na několik majetkově samostatných subjektů s nezávislou výrobou. Jedním z nich byl i ELTON hodinářská, a.s. - přímý právní nástupce n.p. ELTON a pokračovatel výroby náramkových hodinek značky PRIM.

Výrobní technologie je kompletně přebudována s ohledem na výrazně menší výrobní série jednotlivých modelů a náročnější požadavky na design, kvalitu a hodnotnější materiály ze strany zákazníků. Jedná se o unikátní ELTONem vyvinutou technologii výroby, která je založena na výrobě pouzder a jejich komponentů na CNC řízených strojích. Právě tato patentovaná technologie umožnila přejít na pružnou malosériovou, ale i kusovou výrobu exkluzivních hodinek různého zaměření (5) .
--------------------------------
Moje poznámky k textu, týkající se především omezování vojenských rozpočtů a z toho plynoucích důsledků pro zbrojní průmysl:

(1) Ve skutečnosti k omezování zbrojní výroby došlo už před politickými změnami z konce roku 1989. Studená válka celosvětově dosáhla svého vrcholu v 80. letech (měřeno ve zbrojních výdajích) zhruba v roce 1987. Zmírňování vojenského napětí ve 2. polovině 80. let minulého století a probíhající odzbrojovací jednání vedla v roce 1988 k tzv. mírovým iniciativám SSSR a ostatních členských zemí Varšavské smlouvy v oblasti konvenční výzbroje, zahrnující snížení početních stavů osob i vojenské techniky.

(2) Financování - podle programu schváleného na jednání 102. předsednictva ÚV KSČ dne 27. 1. 1989 se měly finanční prostředky určené na nákup vojenské techniky v letech 1989 a 1990 snížit o 7,4 mld. Kčs. V případě společnosti ELTON s.p. klesla zbrojní výroba na 4% předchozí úrovně už ve druhém pololetí roku 1989.

(3) V poválečném období dosáhla čs. vojenská produkce největšího rozsahu v r. 1987, kdy představovala asi 29 mld. Kčs. Její podíl na celkové průmyslové výrobě činil téměř 3 % (v ČR 2 % a v SR 6 %) a na produkci strojírenství 10 - 11 % (v ČR 6 % a v SR 24 %). Na výrobě zbraní se podílelo více než 100 podniků, z nich v České republice přibližně 60. Bezprostředně v oblasti vojenské produkce pracovalo asi 73 tisíc osob a nepřímo se na ní podílelo, podle různých odhadů dalších 50 - 70 tisíc pracovníků. Československá vojenská produkce byla asi ze 30 % určena k zabezpečení vlastních ozbrojených sil a ze 70 % na vývoz. Asi 50 - 60 % naší zbrojní produkce směřovalo do SSSR a dalších zemí bývalé Varšavské smlouvy, čímž byly pokrývány i dovozy zbraní z těchto zemí. Přibližně 10 - 20 % pak bylo exportováno do třetích, zejména rozvojových zemí. V období 1984 až 1988 vyvezlo Československo vojenskou produkci za 2,7 mld. dolarů (v cenách r. 1985) a zaujalo tak 7. místo mezi světovými exportéry zbraní. Z územního hlediska připadalo více než 60 % zbrojní výroby na Slovenskou a necelých 40 % na Českou republiku.

(4) Po roce 1989 se prosadila orientace na výrazné omezení vojenské produkce v poměrně krátkém časovém období. Šlo zejména o zastavení výroby tanků a bojových vozidel pěchoty (výroba na Slovensku) i útlumu další vojenské produkce. Bylo stanoveno, že v roce 1992 by se oproti roku 1987 měla československá vojenská produkce snížit o 85 - 89 %. V České republice měl v období 1987 až 1992 tento pokles dosáhnout asi 80 % a ve Slovenské republice více než 90 %.

(5) V roce 2009 vyrobila společnost Elton hodinářská a.s. cca 3500 kusů náramkových hodinek.

Vložený obrázek
Obrázek 10-1 – Letoun Aero L-39MS Super Albatros (v popředí) se stal jednou z obětí vojensko-politických změn počátkem 90. let. Byl vyvíjen od roku 1979 jako významně modernizovaná verze letounu L-39 Albatros. Od něj převzal téměř shodnou vnější podobu, ale uvnitř se jednalo o zcela nový letoun. Byl to první a poslední letoun česko(slovenského) původu, kde digitální palubní avionika byla domácího původu.

Počítalo se, že hlavní zákazník - letectvo SSSR odebere tisícikusové série pro výcvik stíhacích pilotů určených pro letouny Su-27, MiG-29, Su-17/22 atd. U československého letectva měl sloužit u cvičného letectva, kde by nahradil MiGy-21, a také tvořit výzbroj jedné letky u každého stíhacího pluku, kde by doplňoval nadzvukové typy. Zde by sloužil jako udržovací letoun pro zajištění dostatečného náletu všech pilotů pluku (i těch ve štábních funkcích) a tím by se ušetřilo na provozu stále dražší nadzvukové techniky. Díky své výzbroji mohl také po letounech L-39ZA převzít úkoly pomocného podzvukového přepadového stíhacího letounu, určeného k nasazení proti pomalým cílům, proti kterým byly rychlé nadzvukové stíhačky často neefektivní.

V roce 1992, po zdlouhavém a na svou dobu velmi náročném vývoji, bylo československému letectvu dodáno prvních (a posledních) 6 letounů. To bylo vše. Kromě vojensko-politických změn, měl vliv na osud letounu i rozpad subdodavatelské sítě v Československu a dalších státech Varšavské smlouvy. Během 90. let byly prakticky nové letouny v tichosti vyřazeny jak z českého tak i slovenského letectva.

Přesto je tento letoun důležitější více, než se může na první pohled zdát. Jeho výrobce ho v 90. letech předělal na verzi L-59 s americkou avionikou a dalšími západními systémy. L-59 pak exportoval do Egypta a Tuniska, což mu pomohlo přežít nelehkou situaci našeho leteckého a zbrojního průmyslu v 90. letech. Pro české letectvo je ale důležitější, že L-59 se stal výchozím bodem při konstruování budoucí L-159. Projekt L-39MS tak nakonec svoji „dějinotvornou“ úlohu splnil, i když jinak než jeho autoři původně očekávali.

Autor fotografie: Jan Kouba

- KONEC -





Obsah mého blogu

(1) Marathon Navigator, MIL-PRF-46374G

celkem 4 části
(2) Osvity vojenských a pilotních hodinek
celkem 7 částí
(3) Letecké palubní hodiny řady AČS-1
celkem 6 částí
(4) Porovnání hodin AVRM a 127ČS
celkem 2 části
(5) Bremont MB a U-2
celkem 5 částí
(6) PRIM Sport 2 a jezero Bajkal
celý článek
(7) Hodinky a katapultáž z L-39
celkem 2 části
(8) Hodinky českého letectva

(9) Dotace EU pro Elton hodinářská

celý článek

My Picture

user(s) viewing

uživatelů, hostů, anonymních uživatelů

Search My Blog