Likvidita

[didi986]

Zdravím kolegov hodinárov

 

Zaujímala by ma informácia, ohľadne likvidity hodiniek.

Ja si pod pojmom likvidita predstavujem, svoju hodnotu si udržia čo najdlhšie a sú v podstate rýchlo predatelné.

 

Aký je vaš nazor?

[People]

Likvidita je ekonomický, přesněji finanční termín, jehož definice je vzhledem k jeho šíři poměrně problematická. Pojem likvidita se dá vyjádřit různě, podle toho v jakém kontextu se používá. Význam likvidity lze zjednodušeně pochopit z anglického liquid, které můžeme přeložit jako tekutý, kapalný. V tomto kontextu vlastnost likvidní znamená, že je něco rychle přeměnitelné na peníze (hotovost).

Pojem likvidita lze definovat z různých hledisek.

1. V užším slova smyslu pak bývá uvažována tzv. absolutní likvidita, neboli likvidnost, což je schopnost různých aktiv přeměnit se rychle a bez větších ztrát v peníze a tím firmě posloužit k úhradě závazků^[1]. Likviditu lze tak chápat jako vlastnost majetku (aktiv). Majetek s touto vlastností, může být prodán bez poklesu své tržní ceny (neexistuje tlak na cenu) a rychle při stávající tržní ceně.^[2] Zjednodušeně lze říci, že majetek, který je likvidní je snadno obchodovatelný.
   
2. Likviditu lze definovat také jako míru schopnosti podniku přeměnit svá aktiva na peněžní prostředky a těmi krýt včas, v požadované podobě a na požadovaném místě všechny své splatné závazky, a to při minimálních nákladech.^[2] Likvidita je v tomto smyslu otázkou míry a času, jak je subjekt schopen dostát svým závazkům.^[3] Likvidita se v tomto případě měří pomocí ukazatelů z finanční analýzy. Likvidita je pak z pohledu finanční analýzy poměrový ukazatel, který lze definovat jako momentální schopnost uhradit splatné závazky^[4]. Z hlediska firmy pak bývá uvažována jako schopnost firmy získat prostředky pro úhradu svých závazků přeměnou jednotlivých složek majetku do hotovostní formy před splatností závazků krytých těmito složkami^[1]. V takovém případě se hovoří o likviditě v širším slova smyslu^[5]. Zjednodušeně pak lze říci, že likvidita je schopnost firmy dostát svým finančním závazkům^[6]. Z uvedených definic je patrné, že přeměna těchto prostředků má sloužit výhradně k zajištění solventnosti^[7]. Lze ji tak považovat za krátkodobou platební schopnost firmy^[8], jinak také nazývanou jako krátkodobou solventnost^[9], což se projevuje v tzv. analýze platební schopnosti a analýze zadluženosti. Pojem solventnost s pojmem likvidita bezprostředně souvisí. Existuje přímá závislost mezi pojmy solventnost a likvidita, nicméně není možné je ve své podstatě zaměňovat. Vzájemná závislost pojmů je tak nejjednodušším způsobem vysvětlitelná na větě, že podmínkou solventnosti je likvidita.^[10]
   
3. Pojem likvidita se zjednodušeně používá jako synonymum pro disponibilní peněžní prostředky.^[2]
   
4. Z hlediska makroekonomie je pak tento pojem užíván v rámci burz a obchodů mezi centrální bankou s bankami, kdy centrální banka pomocí repo operací vykupuje za určitých podmínek přebytek likvidity bank^[11]. Z makroekonomického hlediska se pak hodnotí likvidita celého trhu přes burzovní likviditu a dále likvidita peněz a jiných směnných prostředků.
   

 

Obsah
  [skrýt] 

• 1Historické chápání likvidity
  
• 2Analýza likvidity
  
  • 2.1Ukazatele likvidity
    
  
  
• 3Likvidita u obchodních bank
  
• 4Reference
  
• 5Externí odkazy
  

 

Historické chápání likvidity[editovat | editovat zdroj]

Historicky lze říci, že problémy spojené s likviditou začalo lidstvo řešit až s rozvojem kapitalismu, neboť dřívější systémy se opíraly o zemědělství, které v tu dobu nebylo schopno vyprodukovat tolik, aby tento problém nastal. Ve starověkém Řecku sice Xenofon objevil, že zboží musí být schopno projít směnou, což je základní předpoklad uvědomění si likvidity, ale další pokrok v tomto směru nebyl učiněn, především protože nedošlo ke ztotožnění bohatství a peněz. První, kdo spojil bohatství a peníze byli merkantilisté, kteří vyřešili odpověď na otázku co je bohatství^[12]. Tím, že přiřadili penězům tuto roli, narazili i na problém likvidity.

První kdo se problematice likvidity výrazněji věnoval byla tzv. Keynesiánská škola, která vyslovila teorii preference likvidity a dále tzv. past na likviditu. Preference likvidity je teorie Johna Keynese, která ve svých důsledcích znamená, že úrok je pouze peněžní a nikoli kapitálový jev^[13], z tohoto názoru vyvodil závěry, které ovlivnily řadu ekonomů, později byla tato teorie doplněna J. Tobinem, který odstranil některé zásadní nedostatky. Tuto teorii kriticky zhodnotil Milton Friedman a spolu s dalšími monetaristy dal základ moderní teorii držby peněz.

Analýza likvidity[editovat | editovat zdroj]

Likvidita se zjišťuje pomocí tzv. analýzy likvidity z rozvahy firmy. Při ní se pomocí poměrů mezi určitými druhy majetků a závazků zjistí koeficient neboli ukazatel likvidity. Analýza likvidity tak musí probíhat jednak na základě ukazatele likvidity a jednak na základní (elementární) úrovni. Na elementární úrovni pak vychází z horizontální analýzy rozvahy a na základě vertikální analýzy aktiv z hlediska jejich likvidnosti^[14]. V úvaze o likvidnosti aktiv je likvidnost větší, čím kratší je doba jeho zpeněžení a čím menší je finanční ztráta přitom realizovaná, přičemž preference rychlosti či ztrátovosti záleží na konkrétní situaci a zaměření analýzy. V podnikové ekonomii se pak za nejlikvidnější a bezztrátové považují měnové agregáty skupiny M₁, tedy v podstatě peníze, nejnižší likviditu má pak majetek ve formě realit^[15]. V obecné rozvaze se pak projeví i pohled na účelnost využití aktiv, protože hromadění aktiv, za účelem zvýšení likvidity je v rozporu se zájmy podniku, neboť nevýnosně váže prostředky a může i ukazovat na snahu oklamat nějakou organizaci (banku či investora).

Ukazatele likvidity[editovat | editovat zdroj]

Likviditu lze počítat podle několika způsobů, které se odlišují tím co všechno do ni započteme, což samozřejmě odlišuje její vypovídající hodnotu. Pojmenování těchto stupňů není zcela standardizováno a i v odborné literatuře se lze setkat s několika názvy^[16]. Nejobvykleji jsou uvažovány základní tři stupně, zcela výjimečně je první stupeň vynechán^[17]. Výpočty těchto ukazatelů vycházejí výhradně z účetnictví.

Likvidita bývá uvažována jako poměr, tzn. vyjadřuje poměr mezi aktivy směnitelnými za peníze a pasivy, někdy je tento zlomek vyjádřen procenty^[18]. Tyto ukazatele pak vyjadřují jakou část krátkodobých závazků nějakým způsobem kryjí konkrétní likvidní aktiva.

Tyto ukazatele jsou pak, z hlediska analýzy, chápány jako krátkodobý pohled na solventnost firmy a díky tomu, že vycházejí z možností firmy uhradit své krátkodobé závazky, jsou zároveň měřítko krátkodobého rizika.

1. Ukazatel peněžní likvidity (též likvidita prvního (či I.) stupně, někdy též okamžitá likvidita, univerzálněji a v běžné praxi se používá anglický termín cash ratio, hotovostní poměr), je vypočítána jako poměr mezi hotovostí a krátkodobými závazky, za hotovost jsou považovány peníze na účtech a v pokladně, ceniny, cenné papíry atp. Pro firmy s běžným provozem se doporučuje, aby hodnota tohoto ukazatele kolísala mezi deseti a dvaceti procenty^[19][20], někdy bývá doporučováno, aby tato hodnota neklesala pod dvacet procent. Jelikož tento poměr vypovídá pouze o tzv. finančním majetku je třeba jeho výsledky interpretovat v dalších souvislostech.
   
2. Ukazatel pohotové likvidity (též likvidita druhého (či II.) stupně, běžně se užívá anglický termín quick ratio, rychlý poměr) je poměr mezi tzv. pohotovými oběžnými aktivy a krátkodobými závazky. Termín pohotová oběžná aktiva zahrnuje oběžná aktiva po odečtu zásob a nedobytných pohledávek. Dojde tak k rozšíření likvidních prostředků o krátkodobé pohledávky. U krátkodobých pohledávek je třeba hodnotit jejich datum splatnosti, hodnocení probíhá tak, že se jejich část nepočítá, nejčastěji se počítají přibližně podle tohoto klíče: vyloučí se pohledávky se splatností větší než rok, dále se vyloučí zhruba 80 procent pohledávek, splatné v období mezi půl rokem až rokem, zhruba polovina pohledávek mezi třemi měsíci a půl rokem a třetina pohledávek splatná do tří měsíců. U splatnosti kratší než měsíc se zpravidla do okamžité hotovosti počítá devadesát a více procent pohledávky, pokud není z důvodu nesolventnosti plátce považována za nedobytnou. Za optimální výsledek je považován poměr 1:1. Tento poměr je v praxi nejpoužívanější, protože eliminuje nevýhody likvidity III. stupně a zároveň zachovává jeho výhody.
   
3. Ukazatel běžné likvidity (likvidity třetího (či III.) stupně, current ratio, working capital ratio, běžný poměr) je poměr mezi oběžnými aktivy a krátkodobými závazky splatnými do jednoho roku. Tento ukazatel tak vyjadřuje kolikrát je firma schopna uspokojit své věřitele, v případě, že by se veškerá oběžná aktiva v daném okamžiku proměnila na hotovost. Z aktiv však musí být vyloučeny neprodejné zásoby. Za ideální je považována hodnota 2:1, což znamená, že jednotku krátkodobých závazků kryjí dvě jednotky oběžných aktiv. Za dostatečné krytí je považován jakýkoli výstup přesahující hodnotu 1,5^[21] Finanční analýza zvažuje i další faktory, proto za ideální uvažuje rozmezí mezi 1,5 a 2^[22] Slabinou tohoto ukazatel je jeho závislost na struktuře zásoby, což pro některá průmyslová odvětví nutně znamená horší výsledek.
   

Tyto ukazatele nelze považovat za dogma a sami o sobě, bez návazné analýzy mají poměrně malou vypovídací hodnotu, neboť jednak pro jednotlivé druhy firem existuje celá řada specifik, která je nutí tento obecný poměr narušovat. Dalším narušením je celková ekonomická situace v daném regionu, recese obecně likviditu zvyšuje a naopak v případě konjunktury likvidita klesá, neboť závazky narůstají více a rychleji než oběžná aktiva.

Věřitelé logicky vyžadují co nejvyšší likviditu, nicméně zase dlouhodobě vysoká likvidita ukazuje, že kvůli neefektivnímu (resp. neproduktivnímu) vázání finančních prostředků došlo k narušení provozního (nejčastěji výrobního) procesu firmy^[23]. Zjednodušeně pak platí, že vyšší likvidita snižuje nejen nebezpečí platební neschopnosti, ale i výkonnost a tím i výnosnost firmy^[24].

Tyto ukazatele jsou doplňovány dalšími ukazateli zejména tzv. ukazateli likvidity z cash-flow (peněžní tok), které jsou zároveň i ukazatelem zadluženosti. Velmi důležitým doplňkovým ukazatelem, jsou ukazatelé zadluženosti, které v kombinaci se základními ukazateli mají značnou vypovídací hodnotu o zdraví firmy.

Likvidita u obchodních bank[editovat | editovat zdroj]

Velmi specifickým oddílem je likvidita obchodních bank, kde problematika spočívá v tom, že banky ze své podstaty mají jiný vztah k penězům, než jiné firmy, neboť peníze jsou pro banku vlastně zboží. Likvidita banky je tedy definována jako schopnost banky dostát v každém okamžiku svým splatným závazkům, vyplatit klientům všechny jejich vklady na základě sjednaných podmínek, dále pak schopnost banky zajistit financování svých aktiv.^[25][26]. Z podstaty bank a definice likvidity vyplývá skutečnost, že likviditu bank lze sledovat buď na straně aktiv, nebo pasiv.

Jelikož pro banku je obchodním artiklem nejlikvidnější zboží - tedy peníze, vzniká u ní tzv. likvidní riziko, jehož nebezpečí spočívá v tom, že v případě narušení likvidity, můžou klienti banky hromadně požadovat vyplacení svých peněz, což může banku dovést až k bankrotu. Toto riziko lze v zásadě rozdělit na tzv. riziko financování tj. riziko ztráty v případě momentální platební neschopnosti banky a tzv. riziko tržní likvidity, které stojí na možnosti finanční ztráty v případě malé likvidity trhu finančními nástroji.

Z tohoto důvodu banka potřebuje tato rizika řídit, pro tuto činnost je nutno tato rizika měřit, sledování likvidity bank běžnými nástroji je však zcela nemožné, protože běžné nástroje uvažují o prodeji zásob atp. dále považují peníze za nevýnosné, protože firma má jiné výrobní cíle. U bank lze měřit likviditu metodicky buď na principu stavových veličin, či pomocí metod založených na cash flow. Obě tyto metody jsou poměrně náročné a mají své výhody a slabiny, proto se zpravidla volí jejich kombinace. Principem a problémem těchto měření je především nutnost zvolit správnou strategii nejen měření, ale zapracovat ji i do fungování banky^[27].

Obchodní banky v ČR povinně podávají ČNB měsíční přehled o své likviditě. Tento výkaz bývá ověřován i auditory v rámci auditu účetní závěrky banky, čímž se likvidace stává nejen nástrojem kontroly, ale i regulace obchodních bank národní bankou^[28].

[ivan_989]

Som si doteraz myslel ze likvidita je cudzie slovo pre nizku odolnost. Ze jak rychlo hodinky zlikvidujem ked ich trebars ponorim do vody alebo mi padnu na zem a tak.

[Porsche_911]

Synonymem pro likviditu je Rolex.

[villain83]

 

Synonymem pro likviditu je Rolex.

Myslis?

[Lamiczka]

Jasně, když tady budeš prodávat GMT pepsi za cenu z roku 2013, tak se po nich zapráší i bez slevy a bez upu

 

http://forum.chronomag.cz/index.php?/topic/65076-rolex-gmt-master-1675-pepsi-vintage/?hl=%2Brolex+%2Bpepsi

[Jarett]

Jasně, když tady budeš prodávat GMT pepsi za cenu z roku 2013, tak se po nich zapráší i bez slevy a bez upu

 

http://forum.chronomag.cz/index.php?/topic/65076-rolex-gmt-master-1675-pepsi-vintage/?hl=%2Brolex+%2Bpepsi

Můj inzerát

 

Blbý na celé teorii rostoucích cen Rolexu je, že si za utrženou prodejní cenu bežných Rolexek s pár lety stáří (nepočítám vintage modely), nikdy nekoupíš nový ekivalent prodávaného modelu ... :/

[didi986]

Takže, povedzme také Rolex Milgauss, ak kúpim nové ze 4500?, tak si tú cenu udržia zopár rokov, no napríklad také Breitling SOH si tú cenu asi až tak nedržia, tak isto model Avenger/Avenger II.

Chápem to správne?

Ako sú natom iné značky?

Omega? Zenith?

Myslím si, že likvidita záleži aj od trendu, napr tak 4 roky dozadu išli Panerai ako rožky, dnes sú ťažšie predatelné.

 

 

Odoslané z môjho iPhone cez Tapatalk

[tommas4]

A to ty hodinky co si koupíš nové si na těch "pár roků" co - strčíš do trezoru?
Budeš je nosit?

 

Sleduješ trendy po dobu minimálně 4 let co se týká prodeje a likvidity hodinek jak píšeš,

na co se v tom případě jako ptáš to teda nechápu.

[JanNovakJan]

Zdravím kolegov hodinárov

 

Zaujímala by ma informácia, ohľadne likvidity hodiniek.

Ja si pod pojmom likvidita predstavujem, svoju hodnotu si udržia čo najdlhšie a sú v podstate rýchlo predatelné.

 

Aký je vaš nazor?

Názor je takový, že investice do hodinek s cílem na nich v budoucnu vydělat, je naprostý nesmysl a radši peníze dát jinam.

[Koumes]

Jsou i výjimky, jako třeba Pam 382 bronzofky, tam to jde hezky nahoru :-)

[JanNovakJan]

A zítra může jít zase dolů, když se nenajde kupec. Celkově je tento druh zboží prostě ne příliš dobrý na obchodování, vyjma nějakých skutečných rarit/limitek, kde se dá zhodnocení předpokládat. Ale ty zase člověk obvykle nenakoupí tak výhodně, aby z nich byl zisk v nějaké dohledné době

[Sphinxx]

A zítra může jít zase dolů, když se nenajde kupec. Celkově je tento druh zboží prostě ne příliš dobrý na obchodování, vyjma nějakých skutečných rarit/limitek, kde se dá zhodnocení předpokládat. Ale ty zase člověk obvykle nenakoupí tak výhodně, aby z nich byl zisk v nějaké dohledné době

Ano, ale co si budeme povídat, investice by neměla být na "dohlednou dobu", pokud očekávám zhodnocení, tak je blbost něco koupit například v lednu a prodat v listopadu téhož roku . Takže z tohoto hlediska je lepší dlouhodobá investice.

 

Zisk na hodinkách je asi obecně možný jen v meziročním zdražování, které jsme tu zažili například v letech 15-16. Tam je nárust poměrně vysoký, kdo tedy nakoupil za "staré ceny", tak na tom asi i dokázal něco udělat navíc.

 

Ale "problém" vidím někde jinde - zaprvé v rámci Chronomagu jsme zvyklí nakupovat za "lepší" respektive "klubové" ceny, případně si hodinky koupit nové/zánovní, vyzkoušet a poté pokud nesednou z jakéhokoliv individuálního důvodu/pocitu uživatele, prodat dále, takže re-sale je relativně v pohodě, teda pokud člověk nekoupí z obchodu třeba Alpinu nebo Oris, tam je raketový sešup dolů (dle mého názoru docela neoprávněně). A druhak je to o "kupní síle" - modely od Panerai, které mám hodně rád, případně IWC, případně UN jsou tady dost špatně prodejné, vůbec si nedovedu představit prodej zmiňovaných PAM bronzovek za cenu blízkou Chrono24, ačkoliv ve světě tyto modely docela jdou, pravidelně zrovna PAM bronzovky sleduji. Ale když se tady objeví Rolex, tak to relativně jde, nicméně je to způsobeno právě "masáží likvidity". Pamatuji si, jak otec koupil Paneraie, které tady nemohl prodat, ale nakonec je nadstandardně (daleko lépe než tady, ale pod úrovní Chrono24) prodal kamarádovi z Ruska. Takže já osobně si myslím a je to můj laický názor, že likvidita hodinek souvisí s více faktory, které to dost ovlivňují a je to určité riziko, protože situace se může rychle změnit. Viz. Panerai v minulosti a dnes.

 

A ještě jedna věc, pokud jde o Rolex, tak pokud pominu ty "Džeretovy" GMT, dost dobře nechápu, jak je možné, že tu stále visí ta GMTčka od Afričana. Cena lehce přes 160 s příslušenstvím (v mých očích zajímavá nabídka) a nic se neděje.  

[Porsche_911]

Nevím jak vy, ale přestože bych si normálně od Afričana hodinky koupil, dávat do prodejního inzerátu fotku jak se hodinky válí na kamenech ve vodě není ideální. To prostě není jejich přirozené prostředí. Ze stejného důvodu se auta na prodej nefotí na trávníku. 

 

Obecně platí, že pokud koupí Rolex za dobrou cenu, za pár let je prodá za tu samou nebo i za lepší. Jinak souhlas se Sphinxxem.

[Ruiz.aw]

Nevím jak vy, ale přestože bych si normálně od Afričana hodinky koupil, dávat do prodejního inzerátu fotku jak se hodinky válí na kamenech ve vodě není ideální. To prostě není jejich přirozené prostředí. Ze stejného důvodu se auta na prodej nefotí na trávníku.

 

Obecně platí, že pokud koupí Rolex za dobrou cenu, za pár let je prodá za tu samou nebo i za lepší. Jinak souhlas se Sphinxxem.

A co by mělo být přirozenější prostředí potápek než voda?

[M3maniac]

No vše je relativní, jeden prodá GMT ihned za 170 a druhej je neumí prodat ihned za 160.... prostě ted zrovna zde není na daný model kupec... Přeci jen žijeme v zemi, kde dát za jeté hodinky 160k není pro 80% populace myslitelné. Pokud se tomu člověk trochu věnuje nějaký pátek tak ví, že na 90% na dobře vybraných kusech neuletí, spíš opačně na 90% půjde z dlouhodobého hlediska do plusu. Samozřejmě jde vždy o momentální situaci na celkovém trhu. Výhodou hodinek je, že je umíš lehce přenést což třeba veterána nebo nemovitost nemůžeš. I deset pláten se špatně přenáší .... Vše je na individualnim zvážení, ovšem myslet si že koupíš v krámu nové suby za full cenu a po roce na nic vydelas je .....

[Porsche_911]

A co by mělo být přirozenější prostředí potápek než voda?

Správné je tohle.. protože kupující si chce ten příběh představit a prožít za sebe, ne za někoho jiného...

To, že hodinky někde ležely na skále nebo ponořené ve vodě radši nechci vědět, poškrábu si je sám líp

 

 

 

Upraveno 13. července 2017 uživatelem Porsche_911

[PavelSch]

Správné je tohle.. protože kupující si chce ten příběh představit a prožít za sebe, ne za někoho jiného...

To, že hodinky někde ležely na skále nebo ponořené ve vodě radši nechci vědět, poškrábu si je sám líp

 

 

 

Je vidět, že nejsem cílovka, protože tebou postnute promo fotky se mnou totálně nic nedělají a naopak fota v prodejním vláknu Afričana by mě k nákupu nakoply. Ale jak píšu, nejsem cilovka a nemám 160k nazbyt na hodinky, možná proto ty promo u mě nefunguji..

[tano]

Porsche_911: jo udelat max. fotky u klavesnice, ne? V tom to neni..

[Ruiz.aw]

Správné je tohle.. protože kupující si chce ten příběh představit a prožít za sebe, ne za někoho jiného...

To, že hodinky někde ležely na skále nebo ponořené ve vodě radši nechci vědět, poškrábu si je sám líp

 

 

 

Sorry, ale když vidím ten "příběh" z reklamních fotek, tak bych radši vzal ty od Afričana.