Přejít na obsah

Tylerův boj


Doporučené příspěvky

Zdravím všechny chronomagory! Po delším rozvažování jsem se rozhodl, že založím vlákno, ve kterém tak nějak ukážu svoji cestu světem hodinek. Nečekejte žádné špeky, fandové Rolexu apod. si tady na své rozhodně nepřijdou  ;) .

 

Moje první hodinky byla digitální Casia, dostal jsem je někdy v první nebo druhé třídě.  No, možná to ani nebyla Casia, pamatuju si jen, že šlo o malé hranaté digitálky, byly tmavě modré. Taky si pamatuju, že když se mě někdo ptal, kolik je hodin, odpověď většinou zněla takhle: "Až řeknu, tak za dvacet vteřin bude 17:42....(pauza)... teď!", čímž jsem vytáčel zejména svoji mámu a sestru. Taky jsem minimálně jednou do týdne volal na linku 112, což byl tehdy Přesný čas a kontroloval si nastavení svých hodinek. Pochopitelně jsem sledoval i odchylku podle Radiožurnálu, což byla stejně jediná stanice, která šla na našem rádiu v kuchyni naladit. Už ani nevím, jak tyhle časomíry skončily.

 

Někdy v 8-9 letech jsem od dědy, který žil na Slovensku, dostal malé Primky s datumem a ručním nátahem. Pamatuju si, že jsem je dost nosil, určitě jsem je mnohokrát natáhnul až běda a znáte to, v první polovině 90. let si parta kluků hrála ještě venku, neseděla u počítačů, takže Primky defacto neměly šanci přežít bez újmy.  Tudíž po čase jim prasklo sklíčko a začaly se zastavovat. Skončily tak v šuplíku, sice nezapomenuty, ale vzhledem ke své velikosti a křehkosti jsem věděl, že nosit je nebudu. Ale byly od dědy, tak jsem si je nechával a říkal si, že je někdy nechám zase zprovoznit. K tomu bohužel už nedojde, Primky jsem nechal v našem rodinném domě a když se z něj po letech stěhovala i máma, tak se během chaosu a vyklízení hodinky ztratily.

 

Protože přišla opět digitální doba i mezi mými kamarády - musel jsem i já mít pravá Casia! Bylo mi tak 10 roků, v obchodě jsem si vybral Casio W87H, tyhle hodinky jsem pak nosil pár let v kuse a dostávaly zabrat. Prostě kluk, co běhal pořád venku. I přes deklarovanou vodotěsnost jen 50M jsem s nimi pravidelně plaval, na dovolených v Chorvatsku šnorchloval a v pohodě. S kamarády jsme občas hrály "Desítku", ať už ze srandy nebo místo házení mincí, když se mělo něco rozhodnout - určitě to taky znáte, zapnout stopky a zastavit je co nejblíž hodnoty 10 sekund, kdo byl se svojí setinovou odchylkou blíž, ten vyhrával :thumbsup_anim: ... Je sranda, že mám rád menší hodinky (k tomu se dostanu ještě později) a W87H mají průměr 44 mm a na výšku 12 mm, čímž se vlastně staly největšími kukačkami, které jsem kdy nosil. Za dobu služby jsem jim musel jednou měnit řemínek, protože originální prasknul, baterka se měnila taky jednou. Mám je ještě v krabici se starými "cennostmi", roky jim nefunguje iluminátor, ale ještě před 2-3 rokama baterka žila, teď už jsou němé. Možná je zase zkusím oživit.

 

No a někdy v 17ti přišla "doba mobilová", hodinky se staly zbytečností, na levém zápěstí jsem radši nosil zlatý řetízek, chodil do posilovny, geloval si vlasy...  :lol2:

 

 

Fotky jsou vypůjčené z netu, ty moje Primky vypadaly hodně podobně, ale přesně tyhle to nejsou, měly takový "digitálnější" font číslic.

post-20204-0-78062300-1519556206_thumb.jpg

post-20204-0-25343400-1519556217_thumb.jpg

Upraveno uživatelem Tyler
Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Kontrolovat čas na mobilu a chodit bez hodinek mi vydrželo dost dlouho, do nějakých 27ti let... Tehdy jsem si řekl, že bych si přece jen něco na zápěstí pořídil, a protože mojí velkou vášní jsou nože, oklikou jsem se dostal k hodinkám Wenger. A tak jsem si pořídil Wenger Commando 7016X/T. Pěkné a dobře padnoucí quartzky s koženým řemenem, tehdy bratru za nějakých 4500 korun, což v té době pro mě nebylo úplně málo a upřímně, nikoho ve svém okolí, kdo by měl takhle "drahé" hodinky jsem neznal. Byl jsem s nimi spokojený, hodně lidem se líbily, ale po zhruba roce přišla tuhá osobní finanční krize, kterou jsem musel řešit prodejem i několika osobních věcí a z domu tak šly i Wengery.

post-20204-0-16694900-1519557400_thumb.jpg

Upraveno uživatelem Tyler
Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Bez hodinek to úplně nešlo, W87H byly někde v krabici, dodrbané, na běžné nošení nebyly. Vyřešil to nákup za zhruba šest stovek, červená Casia W-213. Mám rád decentní barvy, netuším, co mě to tehdy napadlo, ale musím říct, že ta jasná barva (spíš červeno-oranžová) si mě získala. Byly to hodinky, které měly jen zalepit díru, ale jsou lehounké, nosí se příjemně, k obleku sice nejsou, ale na lítačku fajn. Hlavně jsem zase začal běhat a role časomíry mi jim opravdu seděla. Takže i když jsem myslel, že je časem pustím do světa, mám je doteď.

 

Někdy okolo nákupu Wengerů jsem už věděl i o Chronomagu, ale tehdy jsem ho navšívil jen zběžně, protože svět hodinek mi tehdy přišel příliš složitý a upřímně i příliš drahý. Prostě jsem jen brouzdal a zjišťoval, co bych si třeba jednou pořídil. Zaujalo mě poměrně dost hodinek a hlavně jsem si jasně uvědomil, že chci v budoucnu mechanické hodinky, že chci automaty. Do složky "vysněné, ale ne nereálné" se mi na prvním místě usadily Sinn 556i... Když se moje finančí situace stabilizovala, rozhodl jsem se udělat první krok. V té době pro mě ještě ale nebylo reálné, abych utratil za hodinky 10k+. Co s tím? Jaké levné automaty pořídit? No jasně, Seiko 5! 

 

Nejdřív jsem obešel pár bazarů, protože jsem si chtěl prvotně vyzkoušet, jak mi vlastně automaty budou sedět. Když jsem nosil Casia, tak se mi líbila jejich přesnost, u mechanik mě trochu strašila odchylka, nevěděl jsem, jestli mě nebude iritovat, že přesnost není na takové úrovni, na jakou jsem byl zvyklý. V jednom frcu jsem si za pár stovek koupil stará Seiko 5 6119-7103 vyrobené zhruba v roce 1972. Přišlo mi cool, že mám hodinky, které jsou vyrobené ještě o x let dříve než jsem se narodil, a že stále fungují. Líbil se mi mechanický tikot, pohyb vteřinovky, prostě jsem automatům propadnul. Design konkrétně těchto Seiko mi sice přišel trochu "fotrovský", ale i v tom byl úmysl, podobná Seika si pamatuju z dětství na tátově ruce. Nosil jsem je pár měsíců, pak už se začaly zastavovat a vzhledem k pořizovací ceně jsem byl líný je nechat spravovat. 

 

Fotky opět vypůjčené z netu.

post-20204-0-41290400-1519558887_thumb.jpg

post-20204-0-72685100-1519558900_thumb.jpg

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

A když jsem si otestoval, že i levné automaty mají svoje nepopiratelné kouzlo, bylo jasné, že přijdou nové hodinky... Opět chvíle hledání, tentokrát už zaměřené mezi Seika 5. Chtěl jsem nějaké alá pilotky, prostě se svým způsobem přiblížit Sinnům... Co jsem ještě nezmínil je, že mám tenké zápěstí, obvod jen 15,5 cm, takže i v tomhle mi 5ky seděly - veliká část modelů má průměr 37.5 mm a výšku do 10 mm. Nakonec jsem vybral Seiko 5 SNK809K2.

 

Přišly mi přes eBay z Malajsie, vyšly asi na 3300 korun. V té chvíli jsem nemohl být spokojenější - měl jsem moc pěkné "pilotkovské" automaty, které mě stály míň než Wengery. Příjemná velikost, opravdu skvěle se na ruce nosily, měly dokonce průhled na strojek.... Prostě výhodná koupě a velká radost.

post-20204-0-44907300-1519559462_thumb.jpg

post-20204-0-98915100-1519559489_thumb.jpg

post-20204-0-54467300-1519559496_thumb.jpg

post-20204-0-25694300-1519559512_thumb.jpg

Upraveno uživatelem Tyler
Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

SNK809ky jsem měl prakticky celý rok. Jak jsem psal, byl jsem s nimi celkově spokojený... nechodil jsem na Chronomag, takže pohoda  :lol2: . No, ale červíček opět zahlodal, opět jsem se ponořil do hlubin internetu a místního fóra s cílem omrknout, jaké lepší automaty bych si mohl pořídit. Mířil jsem na cenu okolo 10-15k, hledal vhodné rozměry, a užuž to vypadalo, že si koupím Archimede Pilot M. Byl jsem ochotný se spokojit i s nižší voděodolností, líbily se mi. V září 2014 jsem měl odjíždět na dovolenou a tehdy k tomu došlo - myšlenka, že by bylo fajn odjet s novými hodinkami, zvonila v hlavě, a já se tady zeptal. 

 

"Nechtěl by se někdo čirou náhodou zbavit Sinnů 556i?"

 

Nečekal jsem, že se někdo ozve, ale ozval se. Byla možnost se hned druhý den sejít v Praze na osobní prohlídku. Sinny prošly rukama už asi 4 nebo 5 majitelů, bylo to na nich i vidět, ale byly to 556ky a co jsem nečekal, požadovaná cena byla na míň jak 50 procentech sumy, za kterou se prodávaly nové (god bless Chronomag!). Takže bylo rozhodnuto. Druhý den jsem odjížděl na dovolenou se Sinny na ruce.

 

SNK809ky tak po návratu zamířily k někomu jinému a pominu-li občasné nošení červených Casií na běhání, stal se ze mě OWG. Sinn 556ky nejsou technologicky výkvětem německé značky, pro hodně lidí jsou to obyčejné nudné "nádražácké" hodinky, ale pro mě mají v sobě něco speciálního. Jsou to hodinky, jejichž jednoduchost cifru (datum mi ji nenarušuje, čistě prakticky je pro mě zásadní ho na hodinkách mít) a celkového tvaru je svým způsobem absolutní a něčím ve mně rezonuje. Jsou pro mě nadčasové, univerzální, kombinovatelné. Nosím je nejčastěji na silikonovém řemenu Rios Richmond, ale mívám je i na hnědé kůži, když je nálada. Uvažuju, že pořídím i originální tříčlánkový tah, ale jeho cenu si zatím nejsem schopný obhájit. 

 

Sinn 556i jsou prostě moje srdcovky. Dá se říct, že jsem po nich minimálně 3 roky toužil, říkal si, že pokud si je pořídím, budou to hodinky, které mě díky svému vzhledu nikdy nezačnou nudit, které budu moct nosit při různých příležitostech. Sedí mi skvěle na ruce, jejich rozměry jsou pro mě ideální, mají průhled na strojek, ETA v nich šlape výborně a jsou vodotěsné do 200M. Když se to tak vezme, neznám mnoho cenově přijatelných hodinek, které by tyhle parametry naplňovaly. Dokonce jsem jednu dobu chodil mlsně okolo limitky s bílým cifrem, kterou prodával Kid_A, ale nakonec jsem se udržel... "Neodpanil" jsem je, než se dostaly ke mně, byly docela promiskuitní, mají škrábance, někdo je trochu přeleštil... ale to všechno je mi jedno. Jsou moje, jsou moje ne jen v majetkovém slova smyslu, ale hlavně v tom emocionálním. Před svatbou jsem si k nim nechal u Zrna ušít řemínek a pásek ke kalhotám do kombinace. Ani trochu jsem neuvažoval, že bych si při příležitosti toho, že se žením, pořídil nové hodinky - ačkoliv by to asi bylo lákavé a dobrá výmluva před ženou :). Ale Sinny jsou pro mě emoce, a tak bylo jasné, co v té chvíli budu mít na ruce... Prostě jsem si nějak jistý, že i kdybych v budoucnu pořídil technicky lepší a věhlasnější hodinky, cenou i mnohonásobně dražší než 556ky, které bych třeba i nosil mnohem častěji, že je stejně nebudu mít rád tolik jako právě Sinny.

 

Ok, konec sentimentálních keců, radši pár fotek.

post-20204-0-28618800-1519562248_thumb.jpg

post-20204-0-14054900-1519562255_thumb.jpg

post-20204-0-92425800-1519562262_thumb.jpg

post-20204-0-60520500-1519562271_thumb.jpg

post-20204-0-36234200-1519562277_thumb.jpg

Upraveno uživatelem Tyler
Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

:-)

 

No, takže začátkem loňského roku na ruce pořád Sinny, občas červená Casia... a zas jednou se objevila chuť, tentokrát na něco vintage. A když už vintage, tak proč ne klidně hned Omega? Za rozumné peníze se dají sehnat hodinky věhlasné značky, které sice nebudou nějak historicky významné, ale to mi bylo vcelku fuk. Chtěl jsem si jen udělat radost a pořídit si něco pěkného. Trochu impulzivně jsem tak po krátké době skočil v místní inzerci po Omega Seamaster Cosmic 2000 v kombinaci s tahem a noname gumou. Bezva velikost na denní nošení - 38x10 mm, na gumě jim to fakt slušelo.

post-20204-0-19787000-1520082760_thumb.jpg

post-20204-0-21314300-1520082778_thumb.jpg

post-20204-0-92293600-1520082789_thumb.jpg

post-20204-0-41489300-1520082799_thumb.jpg

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Jenže jak jsem psal, nákup to byl impulzivní, v hlavě svítily nápisy "Omega", "vintage", racionálnější uvažování šlo stranou... Ve chvíli, kdy prvotní obluzení pominulo, jsem si začal odpovídat na úplně jiné otázky. Sakra, dyť je to úplně zlatý! Kdy naposledy jsem nosil něco zlatýho? Nemám je radši přeleštit? Co když mě pak budou stejně srát i ty zlatý indexy? Co jsem to do prd... udělal?

 

Ještě dva tři týdny jsem se snažil sám sebe přesvědčit, že si zvyknu, že je vlastně fajn mít jedny hodinky ocelově-stříbrné a jedny zlaté, ale nepovedlo se. Překvapivě  :lol2:. Omegy jsem tak zase vrátil na tah, nafotil je a snad dva měsíce je prodával. Prostě tyhle hodinky byly určené od začátku pro někoho jiného a ne pro mě. Taky jsem na nich v poměru nákupní a prodejní ceny prodělal poměrně dost, čili je beru jako svůj největší přešlap. Ale co, člověk se furt učí.

Upraveno uživatelem Tyler
Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Člověk by řekl, že si po tomhle dá na chvíli pokoj, ale kdepak, craving je craving... Přišla řada na typ hodinek, které jsem vždy chtěl, ale všechny modely, které se mi kdy líbily a které jsem kdy viděl nebo si o nich četl, mi přišly na moji ruku velké. Nebo pro mou peněženku zcela nedostupné. 

 

Začala mise "Tyler chce divery".

 

Tentokrát jsem se dokonce nejdřív trochu zamyslel (!) a řekl si, že v tom nechci být sám, že víc hlav ví, a proto jsem založil vlákno Malé potápky, viz:

,

http://forum.chronomag.cz/index.php?/topic/109275-mal%C3%A9-pot%C3%A1pky/

 

Rozpočet jsem si dal na 40 tis. a už to jelo... Projíždění internetu, recenzí, videí, návštěva Koscomu, Dušáka, setkání s AndyAaronem... Nejzajímavější poznání, že oproti předpokladům snesu na zápěstí i větší hodinky (díky všem, kdo mě nasměrovali!). Bolavá hlava z toho všeho rozhodování, bezesné noci... však to znáte.

Upraveno uživatelem Tyler
Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

A pak jednoho letního dne jsem po práci sedl s tehdy ještě snoubenkou do auta a vyrazil z Jablonce k Uherskému Hradišti. Silnice rozkopané, všude kolony, objížďky. Snoubenku jsem vysadil v Olomouci, kde měla sraz s kamarádkou, a pokračoval dál na jih. V devět večer jsem byl na místě, chvíli pokecal, převzal si krabici s hodinkama a jel zase nazpátek. Noční procházka centrem Olomouce (máte to tam fakt pěkný!), pak zase do auta a frčíme domů. V pět ráno přijíždíme, ale já jsem tak naspeedovaný, že ani nemůžu zabrat.

 

Mám Omegy, midsize-bondovky. Vlnkovky.

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Mívám grafomanský sklony :-)... A ještě jsem neskončil, chtěl bych sem taky občas jen tak něco přidat, fotky, wristshoty...

Upraveno uživatelem Tyler
Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Dotaz do pléna... Myslíte, že když mám Sinn 556, tak že "uživím" i Seiko SARB033? Nebo si jsou ty hodinky velikostí, vzhledem a určením natolik podobné, že je to zbytečnost?

post-20204-0-32955700-1520161551_thumb.jpeg

Upraveno uživatelem Tyler
Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Pokud chcete odpovídat, musíte se přihlásit nebo si vytvořit účet.

Pouze registrovaní uživatelé mohou odpovídat

Vytvořit účet

Vytvořte si nový účet. Je to snadné!

Vytvořit nový účet

Přihlásit se

Máte již účet? Zde se přihlaste.

Přihlásit se
×
×
  • Vytvořit...