
Hodinky mám už více než rok, ale moc jsem k nim zatím nenapsal. Tak se to pokusím trošku napravit.
Když jsem pojal podezření, že se pro načančané GS příliš nehodím, začal jsem rovnou zkoumat, kam bych se měl ubírat. A vzhledem k tomu, že před GS jsem více než rok nosil Damaska a byl jsem s nimi spokojen, byla cesta dost jasná. Chtěl bych opět spíše tooloidní hodinky. Kdo četl shrnutí mé chronohistorie, ten se nemůže divit

http://forum.chronom...de/?hl=nickolas
Takže co jsem hledal. Hodinky na denní nošení – přehledné, jednoduché, dobře čitelné, alespoň trochu odolnější. Určitě ne žádné leštěnky, oblekovky, buznatahy a podobně. Ve vodách GS zůstat nešlo, antimagnety bych rád, ale automaty jsou příliš vysoko a quartzů mnoho není. Co Marinemastery? Ty patří k mým snům už nějaký ten rok. Nakonec kupodivu nic. Ani nevím úplně přesně proč, ale ten chtíč směrem k nim nějak opadl. Nakonec jsem rozhodoval mezi Damasko DC56 (chrona) a Sinn 240 St. Ještě byly docela v kurzu Sinn EZM3, ale nepřekousnul jsem korunku na levé straně. Taky jsem koukal na Sinn 144 St Sa, ale 240 se mi líbily víc. Po opravdu mnoha hodinách strávených koukáním na obrázky, jsem objednal Damaska. Překvápko? No jo, Damaska...ale obratem jsem objednávku stáhnul

Kubson mi roztřesenými prsty (nikoliv dojetím, ale strachem ať je neškrábne) zkrátil tah a já se vrátil k německé produkci. Zde krátká poznámka...Kubson samozřejmě zkracoval kovový náramek, ale já měl zkrácený tah...snad se v tom nějak zorientujete.

Úplně první dojem, po pár minutách na ruce byl, že jsou to neuvěřitelně těžké a velké hodiny (k chybí záměrně). Není divu, GS byly oproti nim opravdu střízlíci. Ale i přes tu velikost a tíhu (kterou však mám docela rád) se nesou dost pohodlně. Je to dáno poměrně nízkým pouzdrem, absencí nožek a tvarováním spodní části. Na ruce díky tomu sedí velmi dobře.

Tah je super. Líbí se mi tenhle dvoučlánkový, mohutný a trošku „humpolácký“ styl. Vůbec mi nevadí jeho šířka, která je u pouzdra až 26mm! U spony se pak zužuje až na 18mm a spona samotná má 20mm. Ve sponě je integrovaná extenze, což je určitě příjemný bonus, byť já osobně ji asi moc nevyužiju - v neoprenu sice vypadám neodolatelně, ale když se jeden nepotápí, lidem to připadá jako nepatřičný oblek. Spona je klasická překlápěčka, ale na hodinkách za 45000 bych čekal trošku lepší zpracování, nebo ani ne lepší ale jiné. Je to jen hrubší plechový výlisek. Ne že by mi to bytostně vadilo, jen bych čekal něco jiného. Na druhou stranu to asi k tomu tahu, i k hodinkám samotným sedí. A chtěl jsem tooly, ne voňavky, takže co brečím...

Pouzdro bez korunek má, nepletu-li se, 43mm. Cifr samotný pak díky tvaru a provedení pouzdra 37mm. Teda vlastně těch 37mm je i s vnitřní, otočnou lunetou. Bez ní má pouhých 28mm. Zní to trošku divně...pouzdro 43 a cifr 28...ale funguje to. Černý cifr, bílé ručky a indexy, skvělá čitelnost a přehlednost. Ano, ano, ano...vteřinová ručka není bílá, anóbrž červená...nebo růžová...nebo oranžová. Ne, nejsou tam tři, jen se o skutečné barvě vteřinovky dodnes vedou spory. Údajně se byl Helmut zeptat u Konráda, ale ten po jejím olíznutí jen zasyčel “Sssssiiiiiinnnnnnn” a víc se k tomu nevyjádřil.

Vnitřní otočná luneta s vyznačením minut sice zdvojuje informace z cifru, ale mně tam sedí líp, než s vyznačením hodin. Na dvanáctce je pak velký luminiscenční trojúhelník. Luneta není aretovaná a je ovládaná prostřednictvím vlastní korunky (takže jsou na pouzdru dvě, což prostě žeru). Abyste s lunetou urazili celý obvod cifru, docela si korunkou zakroutíte. Skoro bych řekl, že má po vzoru potápek 120 kroků...ale fakt jsem to nepočítal

Druhá korunka ovládá standardně ručky a day/date (a day/date je, jak víme, v Ostravě podmínkou). Korunky jsou zasazeny na 2. a 4. hodině.

Ani jedna korunka není šroubovací a hodinky tak mají voděodolnost „pouze“ 100m. Neříkám, že bych za šroubovací nebyl radši, ale osobně jsem utopil pouze jediné hodinky...potápky se šroubovací korunkou a WR 300m

Dýnko je šroubovací a na můj vkus příliš fádní/strohé. No jo no, co taky čekat po zlatém medailonku na GS a menší slohovce na Damaskách... Ale trošku se tam vyřádit mohli. V Sinnu si to bohužel schovali jen pro dospělácké chronografy (140 St.), kde je na dýnku krásný raketoplán. Moje socka verze holt ve vesmíru nebyla, takže mám smolíka. Chápu to, ale chronařům závidím!

Co do požadované odolnosti toho nakonec mé 240 zase tak moc nepobraly. Pískovaný povrch pouzdra a tahu, který není ošetřen Tegimentem (což by při dané ceně být mohl), je magnet na sebemenší šrámy. Všechno je vidět. Je to vidět hned a hodně. Což je ve spojení se mnou zcela smrtící kombinace. Nic pro slabší povahy! Kuncákové si nechají komentáře od cesty



Luminiscence asi není vyloženě odolnostní prvek, ale zmíním se zde o ní. Je perfektní! Opravdu srovnatelná se Seikem (kacířská slova, vím...snad to nečte Instant, McStinger, Chumpus, dr.sphinx a mnoho dalších). Nemyslím že by vyhrála se Seiko potápkami, to určitě ne (vidíte!). Ono jí taky Seiko na potápky leje slušnou vrstvičku. Ale svítí fakt hezky a dlouho. Stačí i za podmračeného dne vyjít ven a kouknout na indexy...když se na to zaměříte, opravdu vidíte jak to světlo do sebe nasávají! Strojek Sellita SW 220-1. Za mě ETA nebo Sellita, prašť jako uhoď. Základní, nekomplikovaný, prověřený stroj, který opraví kde kdo. Navíc v mém případě vyladěný Sinnem na krásných -2,0 vteřiny za den.
Shrnutí: Fajn hodinky, které mají lehce vintážní vzhled, ambici být výbornými tooly (kdyby jim v Sinnu dopřáli více péče) a jsou mi skvělými každodenními společníky. Jsem rád že je mám!
A to že jsem tahař neznamená, že si k nim nepořídím ISOfrane...pořídím! Protože jim sedne jak prdel na hrnec!


No a víc už jsem toho napsat nestihl. Děkuji pěkně za pozornost. brekeke/nickolas
https://www.sinn.de/...dell/240_St.htm
https://www.chronosh...240/sinn-240-st