Komplikace "měsíční fáze"

[Jaem]

8B su vlastne kotuce dva. 8C nie kotuc, ale pasik, ktory sa posuva hore.

[Jaem]

Odkud je ten obrázek, můžeš sem dát odkaz?

http://www.timezone.com/library/horologium/horologium0015

[Patrik]

Jsou dvě základní možnosti:

1) ukazatel měsíční fáze je spojen s datumovkou, tento není zcela přesný, a je třeba jej seřídit asi jednou za 18 měsíců. Používá se v jednodušších strojích - právě ve zmíněném ISA stroji.

Po koupi hodinek se najde v kalendáři nejbližší (minulý) úplněk a hodinky se na něj nastaví (všetně ostatních nastavení, jako je třeba datum, den v týdnu, atd). Nyní se pohybuje hodinkami směrem dopředu až jsou na nich nastaveny aktuální hodnoty.

 

2) existuje i ukazatel měsíční fáze, který je přesnější (není to tedy 29 ani 29,5 dne ale o malinko více) a je připojen ne na datumovku, ale na čas. Cena takových hodinek se ale počítá ve statisících :-( Jeho chyba je pak vzhledem k délce života člověka zanedbatelná.

 

Osobně bych nedoporučoval mechanické hodinky s měsíční fází pokud je denně nenosíte, nebo nemáte doma "vrtítko". Nastavování je poměrně zdlouhavé a výsledek by byl, že byste je buď nenosili nebo měli nastavení trvale chybně.

Upraveno 7. dubna 2008 uživatelem Patrik

[Vit]

Dneska jsem narazil na zajímavý rozdíl mezi přesností měsíční fáze u SCHAUMBURG (1 den jednou za 122,5 roku) a Christopher Ward (remain accurate to a day every 128 years).

Vysvětlí mi prosím někdo proč se to liší?

(popravdě mně dráždí, že by někdo s ChWs daleko menším měsícem mohl mít vyšší přesnost než já se SCHAUMBURGY)

[PavelK]

Patrně proto, že zvolili jiný převodový poměr. Co je na tom divného?

[JMK]

Dneska jsem narazil na zajímavý rozdíl mezi přesností měsíční fáze u SCHAUMBURG (1 den jednou za 122,5 roku) a Christopher Ward (remain accurate to a day every 128 years).

Vysvětlí mi prosím někdo proč se to liší?

(popravdě mně dráždí, že by někdo s ChWs daleko menším měsícem mohl mít vyšší přesnost než já se SCHAUMBURGY)

Zcela chápu ten pocit, měl bych stejný než by přišla noc a já si řek ?no a co?:-)

[orol]

Dneska jsem narazil na zajímavý rozdíl mezi přesností měsíční fáze u SCHAUMBURG (1 den jednou za 122,5 roku) a Christopher Ward (remain accurate to a day every 128 years).

Vysvětlí mi prosím někdo proč se to liší?

(popravdě mně dráždí, že by někdo s ChWs daleko menším měsícem mohl mít vyšší přesnost než já se SCHAUMBURGY)

 

Patrně proto, že zvolili jiný převodový poměr. Co je na tom divného?

Na vysvětlenou - převodový poměr je racionální číslo. Tedy poměr dvou celých čísel.

Kdežto doba obéhu Měsíce kolem Země je číslo iracionální.  Číslo iracionální lze s určitou nepřesností také vyjádřit zlomkem - a tam je místo pro ten rozdíl.

Když je doba oběhu Měsíce 29.530588 dne, tak to můžeme aproximovat zlomkem 113/3337=29.530973.

Jak je ta aproximace přesná, si už spočítáte sami

[petr_cha]

Teď budu asi za blba, ale jak nejaka konkretni doba (obehu) muze byt iracionální? Tedy cislo s nekonecnym desetinnym rozvojem? Kdyz je to konkretni cas?

[JMK]

Ale ne tak mne to přeci jen dostihlo...a ona to ta paní učitelka kdysi říkala že nevím kdy se to bude hodit.

[orol]

Teď budu asi za blba, ale jak nejaka konkretni doba (obehu) muze byt iracionální? Tedy cislo s nekonecnym desetinnym rozvojem? Kdyz je to konkretni cas?

 

Protože se nejedná o konkrétní dobu, ale o vypočtenou statistickou hodnotu.

[PavelK]

Teď budu asi za blba, ale jak nejaka konkretni doba (obehu) muze byt iracionální? Tedy cislo s nekonecnym desetinnym rozvojem? Kdyz je to konkretni cas?

 

Já zase nechápu, proč by to muselo být zrovna racionální číslo. To přece může být číslo naprosto jakékoliv. Ať už jde o dobu trvání čehokoliv nebo hodnotu libovolné jiné fyzikání veličiny. Nebo mi něco uniká?

[Karlos]

Teď budu asi za blba, ale jak nejaka konkretni doba (obehu) muze byt iracionální? Tedy cislo s nekonecnym desetinnym rozvojem? Kdyz je to konkretni cas?

Možná v tom hrajou roli i naše jednotky času. Že doba oběhu Měsíce nesedí s našimi jednotkami den a měsíc.

Když je například něčeho jedna třetina, je to konkrétní údaj, jenže převedeno na číslo je to 0,33333... a rázem je po konkrétnosti.

Třetina prostě nesedí s naší číselnou soustavou, respektive s "matematickými jednotkami".

Upraveno 11. září 2019 uživatelem Karlos

[PavelK]

Na vysvětlenou - převodový poměr je racionální číslo. Tedy poměr dvou celých čísel.

Kdežto doba obéhu Měsíce kolem Země je číslo iracionální.  Číslo iracionální lze s určitou nepřesností také vyjádřit zlomkem - a tam je místo pro ten rozdíl.

Když je doba oběhu Měsíce 29.530588 dne, tak to můžeme aproximovat zlomkem 113/3337=29.530973.

Jak je ta aproximace přesná, si už spočítáte sami

 

Tahle aproximace se rozejde o den asi za 7 let, jestli se nepletu.

Jistě to lze aproximovat i (nekonečně) mnoha jinými zlomky, více či méně přesně. A záleží na výrobci, jakou aproximaci si vybere, resp. jak složité se mu chce dělat převodové soukolí.

Zajímavé by bylo zjistit, jakou aproximaci použili ti dva zmiňovaní výrobci.

[Karlos]

Možná jen trochu mlží, protože dobře vědí, že to v podstatě nelze nijak prokázat.

[Vit]

Díky všem za diskuzi, prosím pokračujte, doufám, že to časem také pochopím.

Upraveno 11. září 2019 uživatelem Vit

[Dokusan]

Co je základem strojku SW11?

Ward má jako základ ETA2836 a na ní JJ04 (Christopher Ward's in-house moonphase modification)

Schaumburg má svou vlastní modifikaci.

Víc o tom nevím

 

Něco o úpravě strojku je ve videu

https://www.christopherward.ch/calibrejj04-film.html

Upraveno 11. září 2019 uživatelem Dokusan

[Dokusan]

Možná je to nějakým výpočtem (výchozím údajem):

 

Ward: The phases of the moon cycle, from one new moon to the next one,lasts 29 days, 12 hours, 44 minutes and 2.8 seconds

 

Schaumburg:  For a complete Astron rotation the moon needs siderisch 27,3217 and synodisch 29,52 days

[orol]

...

Zajímavé by bylo zjistit, jakou aproximaci použili ti dva zmiňovaní výrobci.

Stačí rozebrat konkrétní stroj a spočítat zuby

[Vit]

Co je základem strojku SW11?

Ward má jako základ ETA2836 a na ní JJ04 (Christopher Ward's in-house moonphase modification)

Schaumburg má svou vlastní modifikaci.

Víc o tom nevím

 

Schaumburg používá patent Martina Brauna.

[Karlos]

Je hezké mít přesný ukazatel na nepřesných hodinkách.