Přejít na obsah

Akvaristika...


Návštěvník Hammer_Time

Doporučené příspěvky

:) neonek by se do 400 litrové nádrže vešlo i 1.600, za dodržení určitých pravidel filtrace a pravidelné obměny vody, jen bys musel mít techniku připojenou na systém jištěný elektrocentrálou a baterií. Nicméně u 400 dospělých červených neonek ve 400 litrové nádrži odpovídá 0,25 litru na cm ryby, a to je i u čistotných teter relativně málo. Množství vody na cm ryb je souvislost důležitá jak kvůli schopnosti vody odbourávat veškeré látky vzniklé v těle ryb, tak kvůli množství kyslíku ve vodě v teplých měsících (kdy je třeba započítat i noční spotřebu vegetace) a kvůli vzniku a přenosu chorob. A to se bavíme o snášenlivých hejnových rybkách bez teritoriálních nároků.

 

Sám každému doporučuju mít obsádku méně početnou, u teter 0,5 - 1 litr/ cm ryby, u cichlid 1 - 2 litry/cm ryby (plus zohlednění teritoriality).

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

  • Odpovědi 504
  • Vytvořeno
  • Poslední odpověď

Uživatelé s nejvíce příspěvky v tomto témátu

Uživatelé s nejvíce příspěvky v tomto témátu

Když o tom tak přemýšlím, ve starším zděném stavení u tebe pravděpodobně problémy s vyšší teplotou a tedy i množstvím kyslíku ve vodě odpadají, takže i s mým opatrným extenzivním přístupem bych se nebál počítat pro sto 4cm neonek s dvěma sty litry a furt máš 200 litrů "volnejch", takže akorát pro pancéřníčky a skaláry.

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Wanderere, využiju možnosti a protože jsem axelrodky v tomhle množství v jedné nádrži nikdy neměl, zeptám se: jak se u tebe chová těch sto červenejch neonek z hlediska hejnového chování? Jak velké formace obvykle vytváří a jak moc se počet a velikost formací mění v závislosti na podmínkách? Jsou neonky v tomhle počtu v noci po zhasnutí při "spánku" rovnoměrně distribuované po celé nádrži?

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Nejlepší hejnové chování měly, když se třely skaláry, oba páry. :-) To se držely v jednom chumlu a vešly by se do třech zavařovaček. U těchhle rybek je poznat, jaká je pohoda v nádrži. Když je větší, jsou dál od sebe, když se něco děje, jsou blíž. Dá se říct, že jsou většinou ve dvou hejnech každé na jedné straně nádrže a sem tam něco okolo. Část se věnuje plavání, část odpočívá v rostlinách. Někdy plavou obě části, někdy jsou všechny pohromadě. A funguje to tak i bez ohledu na možné nebezpečí, tj. i když jsem dal pryč dospělé skaláry.

Špatně se to popisuje a je to zajímavé sledovat. Ale řekl bych, že je jim lépe, když jsou spolu a pořád drží hejno nebo aspoň mají přehled o rybách v okolí. I ve spánku u dna jsou místa, kde je jich víc pohromadě.

 

I proto jsem chtěl jít cestou posilování tohohle hejna. Kdyby mě tak nebraly skaláry, tak jich ty čtyři stovky fakt dám.

 

Mám teď jednu neonku v separaci ve 20l a je vidět, že je nervózní.

Upraveno uživatelem Wanderer
Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Pouze podle fotky nechci určovat se 100% spolehlivostí, ale podle mě je to přesně, jak píšeš. Rocio (Cichlasoma) octofasciata aka perleťák to není zcela určitě, téměř jistě je to Herichthys carpintis. Ostatní zástupci rodu Herichthys jsou hodně odlišní. Krásný ryby, podle mě hezčí než perleťáci, nároky zhruba stejný (jsou to stejně ostrý bestie). Mám u nich rád ten dojem nepravidelnejch, náhodně rozmístěnejch šupin.

 

Edit: a dobrá zpráva je, že se maximální délkou od perleťáků liší skoro o deset centimetrů, zůstávají menší.

Upraveno uživatelem martar
Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Martar: Tak jsem se na to ještě po tvém dotazu zaměřil a řekl bych, že to funguje přesně jak je popisováno fungování hejna. Každá neonka má přehled o několika kusech ze svého okolí a s těmi se udržuje v nějaké maximální vzdálenosti. Ta se s nebezpečím zmenšuje. Když je v nádrži pohoda, tak se najde nějaká osamocená průzkumnice a na chvilku si zaplave sama bokem mezi rostlinky atd. Ale z té stovky jsou to tak dvě tři, občas. Ale celkově je jim dobře pospolu. Mám tam teď hejno cca třiceti menších skalár a byť už jsou oraženější, funguje to obdobně.

 

Jinak ta v karanténě je na tom opravdu jak popisuješ. :-)

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Perfektní info. Máš oko etologa :)

 

Já se na to ptal především proto, že každý druh má ty vzdálenosti nastavené jinak, plus jsou obvykle ještě diference dané věkem resp velikostí ryb. V mnou zamýšlené óbrnádrži plánuju velmi omezený počet malých predátorů nejen kvůli populační rovnováze, ale i kvůli udržování pěkně zformovaných hejn drobných characid..

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Takže jinými slovy tam budeš mít permanentně vystresované ryby. :-)

 

Ale mít v supervelké nádrži, kromě jiného, pořádné hejno teter, to musí být paráda. Mě ty neonky začaly pořádně bavit, až jsem jich měl tu stovku. :-)

Upraveno uživatelem Wanderer
Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

V přírodě jsou ryby vystaveny predaci v podstatě neustále. Malé characidy jsou loveny malými i velkými druhy dravých i omnivorních ryb, dravými larvami hmyzu, obojživelníky, hady, ptáky a kdovíčím ještě. Jsou k tomu uzpůsobeny. Já budu mít z téhle plejády ohrožení v nádrži jen zlomek, dva tři kusy malých dravců (do 6 cm). Osobně se domnívám, že skutečný stres u hejnového druhu cítí izolovaný jedinec (tím nenarážím na tvou karanténu, jejíž opodstatnění je jasné).

Mimochodem, jaké má ta neonka symptomy? U hejnových rybek se obvykle nakažlivá nemoc šíří rychle a je třeba léčit celé hejno. To samé platí i pro otravu potravou, nebo fyziologické reakce na nevhodné hodnoty vody. Pokud je ve zdravém hejnu jedinec s jiným chováním nebo vzhledem (propadlé bříško, bílá rohovka, kalné oko, matné ploutve apod), bývá to často jen věkem. Odstranění takových slabších kusů z hejna je v přírodě automatické právě díky predaci.

 

Edit: formulace

Upraveno uživatelem martar
Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Je to přirodní koloběh, jak popisuješ. Akorát, jestli se ti nepodaří vyvolat tření, což mě se u teter nepovedlo, tak ti budou ubývat ryby, ne? U mě je ten výsledek, že tam mám několik neonek se zatvrdnutými jikrami. Třely se mi jen skaláry a pancéřníčci.

 

Tipl jsem to na krupičku. Měla na hlavě bílou tečku. Jediná. Ve stejnou dobu jsem tam měl jednu neonku s vybouleným okem, tu jsem utratil. Bylo mi jasné, že to může být v celém akváriu, už dřív jsem to jednou řešil a léčil celé akva. Ale tuhle jsem odseparoval, dal Esha Exit a asi dobrý. Ještě se ji na chvíli objevila bílá tečka na ocasu, ale teď dobrý. Tak přemýšlím, jestli ji utratit nebo vrátit zpátky, třeba je to náchylnější kus. Akvárium sleduju, čekal jsem, zda budu muset zasáhnout a vypadá v pohodě.

 

Už před rokem, ve starém akváriu, jsem to takhle řešil u jedné červenoústky, které jsou na to údajně náchylnější. Šla do separace, pouze jsem zasolil a za dva týdny byla v pohodě.

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

:D "Wanderer přelétl pohledem svých sto neonek a uviděl jednu s malou bílou tečkou na hlavě..." pokud jsi je dokupoval po částech, tak to krupice být mohla a udělal jsi dobře. A co si budeme povídat, medikace takhle velké nádrže leze do peněz, navíc není tak účinná, protože hodně účinné látky "sežere" větev, kořeny a další předměty. O zbytečné zátěži pro zdravé ryby nemluvě.

 

Malé dravečky bych přidal až v okamžiku, kdy by bylo jasné, že se hejna zvětšují. Konkrétně o neonkách jsem do megaakvárka neuvažoval. V každém případě je pro characidy, pokud je chce člověk pravidelně rozmnožovat ve společenské nádrži, třeba vytvořit podmínky, vhodnou zrnitostí substrátu a volbou rostlin počínaje, přes umělou mélčinu (skleněnou kapsu u hladiny) až po pravidelné výkyvy teploty spojené s odebráním třetiny objemu vody v nádrži a přidáním čisté měkké vody. Víc se o tom rozepisovat nebudu, z důvodů kdysi ve vlákně uvedených.

 

Pokud by ale někdo chtěl mít i ve svém domácím akváriu v běžných podmínkách tetry, které se samy rozmnožují, je řada druhů, které žádné extra zařízení a stimuly kromě zarostlého akvaria a kusu jávského mechu nepotřebují, např. zástupci rodů Copella, Nematobrycon a dalších.

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

  • po měsíci...

Kolegové akvaristi, kdybyste někdo chtěl doplnit akvárium o skaláry, tak dejte vědět. Mám jich k dispozici asi sedmdesát. Chtěl jsem si to vyzkoušet, jestli je umím odchovat, vypadá to, že jo, :-) teď by byly k dispozici. Jsou sříbrné a černé, fotky bych poslal.

 

Za cca 14 dní mám i cestu do Prahy, pojedu si pro Manacapuru, tak je mohu přivézt.

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

  • po 4 týdnech...

Zatím mají 4 měsíce a teprve se začínají vybarvovat, ale když jsem viděl ty rodiče, nádherný velký ryby. Mám jich tucet, počítám, že za pár měsíců bude akvárium vzhůru nohama, ale zatím to vypadá skvěle. Dovezl jsem je pozdě v noci a nemohl jsem se donutit k tomu, zhasnout akvárium a jít spát. :-) Jak si tak po skupinkách proplouvají akváriem a táhnou za sebou dlouhé prsní ploutve... to je radost koukat.

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

jen hloupý dotaz - nějaký filtr s externím čerpadlem, případně nějaké doporučení filtru dáte ? jde o to, že externí může být jenom nad akváriem, na závěsný není prostor a vnitřní jsem ozkoušel už všechny možné a zatím nenašel vhodný - aktuálně mám (nechávám dožít) malawi (kostka molitanu), ale rád bych se vrátil ke smíšenému s kytkama a tam bych užil každý kousek místa... 

díky za tipy a případná doporučení.

zkoušel jsem různé, i seru bio active IF 400 s UV, eheim biopower atd - vždycky něco vadilo :)

tak jestli máte někdo nějaký tip, sem s ním - díky

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Pokud chcete odpovídat, musíte se přihlásit nebo si vytvořit účet.

Pouze registrovaní uživatelé mohou odpovídat

Vytvořit účet

Vytvořte si nový účet. Je to snadné!

Vytvořit nový účet

Přihlásit se

Máte již účet? Zde se přihlaste.

Přihlásit se

×
×
  • Vytvořit...