Přejít na obsah

Osvity pilotních a vojenských hodinek


Petr_P

Doporučené příspěvky

Inspirován výborným článkem bych jen dodal pár zkušeností s NVG a hodinkami.

 

Předem musím uvést, že se jedná o zkušenosti nikoli z letectví, ale zcela přízemního používání vojenského NVG 3.gen.

 

Jak bylo už uvedeno v článku, NVG se musí zaostřovat na vzdálenost, na jakou se chci dívat. V praxi mám většinou zaostřeno na 50m a výše a na tuto vzdálenost se dívám. Což znamená, že kupříkladu za chůze se nedívám pod nohy, protože bych musel neustále přeostřovat a to prostě nejde. Takže pohyb s NVG je do jisté míry "chůze naslepo", protože sice obhlížím okolí, vidím králíka na poli, ale klacek před nohou už nee :D Prostě to vyžaduje cvik... Další věcí je, že NVG je potřeba mít trochu dále od očí, v podstatě asi jako piloti. Ale důvod je především v tom, že pokud je mám blíž (nebo mám sklopené gumové očnice, které přiléhají k obličeji), tak se čočky opravdu dost mlží. Takže v podstatě tak jako piloti - na dálku koukám skrz brýle a nablízko "pohledem dolů" pod nohy a nebo na busolu, hodinky...

A jsme u toho - na hodinky se téměř nikdy nedívám skrz NVG. A protože oči jsou poměrně dost "osvícené" svitem z brýlí, tak když mám chabou luminiscenci, tak vidím prd. Navíc - hodinky mám pod rukávem/rukavicemi, takže hodinky s klasickou luminiscencí nejsou nasvícené. A to je přesně důvod proč jsou hodinky s tritiovými trubičkami tak praktické!

 

Co se týká toho, že bych na sebe nepřítele upozornil tím, že ve svém NVG vidí moje hodinky - je to fáma... V lese už na 5m nepoznáte nic. Záměrně píšu "nepoznáte", protože vidět to lze. Ale v přírodě je tolik "světélkujících" objektů (kupříkladu hmyz), že už ve vzdálenosti 5m nelze rozlišit, že těch pár teček jsou hodinky, i když mám zaostřeno právě na ně. Což v podstatě téměř nikdy nemám, viz výše. A co se týče toho, že by hodinky s tritiovými trubičkami nějak negativně ovlivnily NVG i na malou vzdálenost: pokud se nedívám přímo na ně, tak o nich nevím, a to i na vzdálenost několika cm.

 

Tedy, z mého hlediska prostého uživatele, pokud používám NVG, tak hodinky s tritiovými trubičkami jsou to nejlepší řešení ;)

 

PS: nejsem si jist, jestli by to šlo nějak vyfotit pro názornost...

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Super clanok a respekt.......

 

este by som pridal pre niekoho mozno uzitocne info ze jednou z firiem dodnes dodavajucich hodinky s klasickym tritiovym naterom a klasickym napisom T-SWISS MADE-T je OW a jejich povodny model Cougar..... aj ked je mozne ze ide len o dopredavanie zasob,... lebo modely Cougar II aj III uz maju luminovu, ale kazdopadne daju sa este stale bezne kupit napriklad u gnomonwatches.

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

  • po 2 týdnech...
Předmět: Osvity pilotních a vojenských hodinek

 

Komu: všichni

 

Co všechno jste chtěli vědět o osvitech hodinek, ale báli jste se zeptat? :headset:

  • Jak fungují tritiové osvity?
  • Jaký luminofor je použit?
  • Co je to fosforová vrstva?
  • Jaká je životnost tritiových osvitů?
  • Proč se osvity rozzáří, když se na ně posvítí ultrafialovým (UV) světlem?
  • Jaké materiály používají výrobci ze Švýcarska a Japonska?
  • Co je to Swiss Super-LumiNova a LumiNova?
  • Proč každý model hodinek (většinou) svítí odlišně?
  • Jak dopadne srovnání tritiových osvitů s (Swiss Super) LumiNovou?
  • Co jsou to brýle nočního vidění NVG?
  • Jak dnes svití kokpity stíhaček a vrtulníků?

Tak klikněte

sem. :lamo:

 

Doufám, že tam najdete odpovědi na všechny zmíněné otázky a taky pár věcí navíc. :D

 

Na vysvětlenou: Tento příspěvek byl původně iniciován snahou sám sobě si odpovědět na otázku, jak jsou vojenské pilotní hodinky Marathon Navigator (s osvity na bázi tritiových kapslí GTLS) kompatibilní s brýlemi pro noční vidění (NVG) na palubě současných bojových letounů.

Postupně se mi ale podařilo shromáždit takové množství informací, a to nejen o osvitech na bázi tritiových trubic, ale o hodinkových osvitech obecně, že výsledný článek se ?poněkud" roztáhl na délku.

 

P.S. Původně jsem si nebyl jistý, zda tento příspěvek nedat do fóra Všeobecná diskuse. Protože ale celý příspěvek je z větší části ?military hardcore", tak si myslím, že tady mu bude nejlépe. :tank:

 

 

Opravddu skvělá publikace o osvitu hodinek. Nic podobného jsem takhle komplexně nenašel. Díky moc, pomohlo mi to v rozhodnutí. Budu mít Trasery Comander 100 titan - opravdu potřebuju na zásahu v noci jistě vidět čas. P.

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

  • po měsících...

Předmět: Volný prodej GTLS

 

Komu: dizi

 

Kopie: všichni

 

Petr_P, čo vravíš na predaj týchto trubičiek? Všimni si hodnoty rádioaktivity v mCi v dolnej časti príspevku. 1.55mmx5mm trubička a 21mCi? Sú tieto trubičky o dosť silnejšie alebo sa celková rádioaktivita meria mimo hodiniek, ktoré väčšinu žiarenia zadržia?

 

dizi,

 

zajímavé propojení partnerského FotonMag fóra a Candle Power Forum s Chronomagem!

 

Ten prodávající musí být asi docela zajímavý týpek. Co jsem koukal na nabízené zboží, tak to je všechno ze sortimentu mb-microtec ab. Pouze ten ?SS dot? T5489A neboli GTLS zapouzdřený v nerezové oceli se používá pro otočné lunety hodinek. Všechno ostatní je docela zajímavá směska, u které by mě docela zajímalo, k čemu to je. I do mířidel ručních zbraní se používají jiné modely.

 

Pro hodináře ? experimentátory bude opravdu nejvíce použitelná ta válcová trubička 1,55 x 5 mm. Má sice příliš velký průměr, ale nějaký experimentátor by je na ručičky dokázal připevnit (i kdyby to byl jenom budík).

 

Rozhodně bych neváhal s koupí, celý kšeft je to podle mého názoru šedá zóna. Mb-microtec v obchodních podmínkách dovoluje prodej GTLS pouze odběratelům s příslušnou licencí na obchodování s jaderným materiálem. Třeba ho ten prodávající má, ale prodává to dál lidem, kteří něco takového nemají. A to je podle mě za hranici legálnosti toho, jak to definují například v USA vyhlášky NRC (hovoří jen o celých produktech, ne komponentech). Pro ČR je ale důležitější, že nakládání s jaderným materiálem je dáno ?atomovým? zákonem č. 18/1997 Sb. a podléhá schvalování Státním úřadem pro jadernou bezpečnost ČR (SJÚB ČR). A obávám se, že to platí byť i jen pro jednu jedinou GTLS trubičku. Tolik můj odhad, na toto by to ale chtělo experta na prováděcí právní předpisy.

 

K praktické stránce věci, GTLS trubičky v kusovém množství v mezinárodní zásilce nikdo neodhalí. Tak citlivé scintilační detektory na beta záření snad nikde na poštách nemají. Správně by ta zásilka měla být označena mezinárodním přepravním kódem IATA class 7, UN2911 s vyznačením množství. Předpokládám, že tento hrdinský čin, rovnající se udání, ale onen prodejce neprovádí.

 

Mb-microtec také stanovuje speciální pravidla na prodej GTLS určených pro hodinky (asi proto, aby si chránil svoji značku Traser). V podmínkách si mimochodem stanovuje právo písemně schvalovat případný přeprodej GTLS nebo i částí hodinek s namontovanými GTLS třetím stranám. A v tomto případě do této kategorie podle mě spadá i T5489A. Sankcí je právě to, že příště mb-microtec už takovému subjektu nic neprodá. No uvidíme, v každém případě bych s nákupem neváhal.

 

Další specialitou je, že minimální množství, které lze u mb-microtec nakoupit je dáno finanční hodnotou 100,- CHF u každého typu GTLS. A teď to nejdůležitější. Normální hodinkové GTLS se cenově vejdou do 1 CHF (bez DPH, cel a dopravy). Ty větší budou dražší, ale nákupní cenu trubičky 1,55 x 5mm bych viděl řádově do 2 CHF (bez DPH, cel a dopravy). Nevím sice kolik je konečná nákladová cena pro toho prodávajícího, ale podle jeho prodejních cen bez dopravy je vidět, že to pro charitu nedělá. A pokud na něj také platilo pravidlo o 100,- CHF, tak by to mohlo znamenat, že prodejce má doma docela slušnou zásobu.

 

A teď k tomu množství radiace. 25 mCi je hodnota stanovaná NRC pro hodinky, tak aby je šlo prodávat bez speciální licence. Ale například nouzové nápisy ?EXIT? mají povolenou hodnotu aktivity tritia 10 Ci (!). To už je ale licencovaný produkt. Mb-micrortec má dokonce v USA povolení a registraci na GTLS tělesa s intenzitou 50 Ci a to už od roku 1984!

 

Z toho je vidět, že trubička 1,55 x 5 mm s aktivitou 21 mCi je něco ?normálního?. Samozřejmě, je to dáno tím, že takto objemná trubička se dá naplnit velkým množstvím plynného tritia. K jakému účelu se přesně vyrábí, bohužel nevím. Do dnešních hodinek s GTLS to není, ale například dříve se tento typ trubičky dal použít pro osvětlení displeje digitálních hodinek. Jinak u vojáků na západě se tritiem na vojenské technice osvětluje hodně věcí. A tam jsou potřeba hodně výkonné zdroje nahrazující ?žárovky?.

 

A jak se radioaktivita měří? Co jsem viděl zkušební certifikační protokoly (to už si nedělá výrobce sám, na to jsou jiné instituce), tak se skutečně měří vlastní trubičky. Technicky je to tak, že se vezme skupina 10 GTLS trubiček a ty se jako skupina spojená isolepou přikládají na plocho k scintilačnímu detektoru ve vzdálenosti 3 mm, 10 mm a 10 cm. Taky se měří obě dna ze vzdálenosti 3 mm. Hodnota radiační aktivity se tedy opravdu vyjadřuje pro vlastní trubičku GTLS (= 1 zdroj radioaktivity), vliv konstrukce hodinek se nezapočítává.

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

  • Po roku...
  • po měsících...

Inspirován výborným článkem bych jen dodal pár zkušeností s NVG a hodinkami.

 

Předem musím uvést, že se jedná o zkušenosti nikoli z letectví, ale zcela přízemního používání vojenského NVG 3.gen.

 

Jak bylo už uvedeno v článku, NVG se musí zaostřovat na vzdálenost, na jakou se chci dívat. V praxi mám většinou zaostřeno na 50m a výše a na tuto vzdálenost se dívám. Což znamená, že kupříkladu za chůze se nedívám pod nohy, protože bych musel neustále přeostřovat a to prostě nejde. Takže pohyb s NVG je do jisté míry "chůze naslepo", protože sice obhlížím okolí, vidím králíka na poli, ale klacek před nohou už nee Posted Image Prostě to vyžaduje cvik... Další věcí je, že NVG je potřeba mít trochu dále od očí, v podstatě asi jako piloti. Ale důvod je především v tom, že pokud je mám blíž (nebo mám sklopené gumové očnice, které přiléhají k obličeji), tak se čočky opravdu dost mlží. Takže v podstatě tak jako piloti - na dálku koukám skrz brýle a nablízko "pohledem dolů" pod nohy a nebo na busolu, hodinky...

A jsme u toho - na hodinky se téměř nikdy nedívám skrz NVG. A protože oči jsou poměrně dost "osvícené" svitem z brýlí, tak když mám chabou luminiscenci, tak vidím prd. Navíc - hodinky mám pod rukávem/rukavicemi, takže hodinky s klasickou luminiscencí nejsou nasvícené. A to je přesně důvod proč jsou hodinky s tritiovými trubičkami tak praktické!

 

Co se týká toho, že bych na sebe nepřítele upozornil tím, že ve svém NVG vidí moje hodinky - je to fáma... V lese už na 5m nepoznáte nic. Záměrně píšu "nepoznáte", protože vidět to lze. Ale v přírodě je tolik "světélkujících" objektů (kupříkladu hmyz), že už ve vzdálenosti 5m nelze rozlišit, že těch pár teček jsou hodinky, i když mám zaostřeno právě na ně. Což v podstatě téměř nikdy nemám, viz výše. A co se týče toho, že by hodinky s tritiovými trubičkami nějak negativně ovlivnily NVG i na malou vzdálenost: pokud se nedívám přímo na ně, tak o nich nevím, a to i na vzdálenost několika cm.

 

Tedy, z mého hlediska prostého uživatele, pokud používám NVG, tak hodinky s tritiovými trubičkami jsou to nejlepší řešení Posted Image

 

PS: nejsem si jist, jestli by to šlo nějak vyfotit pro názornost...

 

Dostaly se mi do rukou americké letecké brýle pro noční vidění (NVG) AN/AVS-9(V), Class B. Ty byly prakticky shodné s těmi, které používali naši vrtulníkoví piloti v Afghánistánu. Brýle byly vybaveny nejvýkonnějšími zesilovači jasu 3. generace, které lze exportovat mimo USA.

 

Protože se jednalo o letecké brýle, jejich okuláry byly pokryty optickým filtrem, který významně omezuje propustnost světelného záření ve viditelné oblasti světla pod 665 nm (tzv. Class B podle MIL-STD-3009). Touto speciální vychytávkou nejsou brýle pro pěchotu vybaveny.

 

Samozřejmě mě nenapadlo nic jiného, než s těmito brýlemi otestovat noční osvit náramkových leteckých hodinek. Jako testovací vzorky jsem zvolil americké vojenské hodinky Marathon Navigator (MIL-PRF-46374G) s tritiovými osvity GTLS (rok výroby 2005) a současné chronografy britského královského letectva (RAF) Pulsar (verze PJN299X1) s luminiscenční barvou LumiBrite/Super-LumiNova.

 

Luminisceční vrstvu Pulsarů jsem nejdříve krátce nabudil světlem a oboje hodinky dal vedle sebe. Pak jsem se a ně díval z různých vzdáleností (optiku jsem vždy ostřil na tuto vzdálenost, ačkoliv letci zásadně používají zaostření na nekonečno (= 6 a více metrů)) a měnil jsem úrovně dopadajícího světla nočního oblohy.

 

1)

 

Pokud jsou hodinky osvíceny nočního oblohou (měsíc, hvězdy,?), tak je z cca 2 metrů nemožné zaznamenat, že by hodinky vůbec svítili!

 

Při pohledu cca z 60 cm to bylo to samé (!). Infračervené záření noční oblohy může být prostě silnější než infračervený záření vydávané osvitem hodinek. Při pohledu z 60 cm bylo vidět jeden detail navíc- oranžová trubička GTLS (pozice 12 na hodinkách Marathon Navigator) v zeleně svítících okulárech NVG brýlí vypadá jako velmi světle zeleně zbarvená trubička. To proto, že oranžové světlo GTLS kapsle je ve skutečnosti širokospektrální záření s vysokým podílem červené složky, kde filtr do 665 nm už ztrácí svoji účinnost. Celkové hodnoty jasu jsou ale tak slabé, že oranžová trubička nevytváří okolo sebe žádný haló efekt.

 

Vzdálenost cca 60 cm (na menší vzdálenost už brýle nezaostří) znamená, že nemohou být na normálně natažené ruce cca 40-50 cm od objektivu.

 

2)

 

Hodinky i s brýlemi jsem umístil do místnosti, kam žádné světlo vnější světlo už nepronikalo. Teoreticky v tomto okamžiku NVG brýle, které pracují na principu zesílení jasu, už nefungují. Ale GTLS a LumiNova při pohledu z cca 60 cm zafungovaly perfektně. Bez dominantního světla noční oblohy se zesilovače jasu naladily přesně na osvit hodinek a doslova ze tmy tmoucí vytáhly každý foton z viditelné části spektra (filtr na okulárech přeci jen něco propouští).

 

Luminiscenční nátěr na Pulsarech byl krásně vidět proti černému ciferníku.

 

U Marathon Navigatorů s GTLS byla opět vidět oranžová trubička na pozici 12 jako nejsvětlejší objekt. Zelené trubičky GTLS opět nebyly přímo vidět, protože dokázaly vytvořit ?téměř? jednolitou svítící bublinu. Díky ní byl krásně čitelný číselník, ručky a překvapivě i indexy na lunetě natřené pouze bílou barvou (!).

 

PS: Souhlasím s Harrym, že toto se jen velmi obtížně fotí. K tomu je potřeba celá armáda stativů. Tak snad někdy příště.

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Občas se vidá, že třebas palubní střelci, ale i piloti mají NV jen na jednom oku, aby druhým okem viděli na přístroje, takže třeba i na hodinky :)

 

No nevím. S tímto vybavením se potkávám už více než jednu dekádu a NIKDY jsme nic takového neviděl. :sad01_anim: Nepleteš si palubní posádky (piloty, střelce, ) s členy výsadku?

 

Ty letecké krámy jsou udělány tak, aby jsi na přístroje nebo své hodinky v pohodě viděl. A dva okuláry (či dokonce čtyři okuláry) mají právě kvůli větším zornému poli. V letadle nebo vrtulníku je terén a cíle stovky metrů daleko, tam v noci žádné oko bez pomoci neuvidí. Pěšák musí sledovat nejen situaci před ním, ale taky nesmí zakopnout, atd. To je jeden z důvodů, proč, je u nich monokulár oblíbeným řešením. Navíc binokulární přístroje jsou mnohem dražší, takže se v praxi omezují jen na letce a případně hodně speciální síly.

 

Jen si přečti všechno, co tady Harry (nebo já) už napsal.:pokey:

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Návštěvník Tada

No nevím. S tímto vybavením se potkávám už více než jednu dekádu a NIKDY jsme nic takového neviděl. :sad01_anim: Nepleteš si palubní posádky (piloty, střelce, ) s členy výsadku?

 

Ty letecké krámy jsou udělány tak, aby jsi na přístroje nebo své hodinky v pohodě viděl. A dva okuláry (či dokonce čtyři okuláry) mají právě kvůli větším zornému poli. V letadle nebo vrtulníku je terén a cíle stovky metrů daleko, tam v noci žádné oko bez pomoci neuvidí. Pěšák musí sledovat nejen situaci před ním, ale taky nesmí zakopnout, atd. To je jeden z důvodů, proč, je u nich monokulár oblíbeným řešením. Navíc binokulární přístroje jsou mnohem dražší, takže se v praxi omezují jen na letce a případně hodně speciální síly.

 

Jen si přečti všechno, co tady Harry (nebo já) už napsal.:pokey:

 

Vidíš, mrknu na to znova. Palubní střelec to měl určitě, ale teda teď s tím pilotem si mě znejistil, až zprovozním velkém PC, kde to mám uložené, tak na to mrknu znova. Ale teda byla to policejní helikoptéra, třeba šetřej na vybavení a binokulární NV by bylo moc drahé :D

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

  • po 4 týdnech...

...

2)

Hodinky i s brýlemi jsem umístil do místnosti, kam žádné světlo vnější světlo už nepronikalo. Teoreticky v tomto okamžiku NVG brýle, které pracují na principu zesílení jasu, už nefungují. Ale GTLS a LumiNova při pohledu z cca 60 cm zafungovaly perfektně. Bez dominantního světla noční oblohy se zesilovače jasu naladily přesně na osvit hodinek a doslova ze tmy tmoucí vytáhly každý foton z viditelné části spektra (filtr na okulárech přeci jen něco propouští).

 

Luminiscenční nátěr na Pulsarech byl krásně vidět proti černému ciferníku.

 

U Marathon Navigatorů s GTLS byla opět vidět oranžová trubička na pozici 12 jako nejsvětlejší objekt. Zelené trubičky GTLS opět nebyly přímo vidět, protože dokázaly vytvořit ?téměř? jednolitou svítící bublinu. Díky ní byl krásně čitelný číselník, ručky a překvapivě i indexy na lunetě natřené pouze bílou barvou (!).

Musím hodně opravit svoje předchozí výsledky měření. Při opakovaném pokusu jsem objevil chybu! :wallbash:

 

Tentokráte jsem se totiž nejdříve podíval brýlemi nočního vidění (NVG) nad sebe. A ouha! Zářivka, kterou jsem předtím nasvěcoval Pulsary je možná vypnutá, ale její luminofor má ještě cca 5 minut slabý dosvit! :smile_anim:

 

To je rozdíl oproti (hodinkovým luminoforům, kde i desítky let staré materiály mají stále cca 20-30 minut). Okem je to hodně špatně vidět, ale zesilovače jasu v NVG to poznají krásně. A co je horší, toto zbytkové světlo dokáže docela slušně nasvítit ?temnou? místnost, která ale ve skutečnosti vůbec temná nebyla.

 

Správný výsledek pro skutečně temnou místnost je následující: zesilovače jasu v NVG jedou nadoraz a je vidět zřetelný šum v obraze. Hodinky až na svítící lumi nejsou vůbec vidět. U hodinek Marathon Navigator indexy na lunetě ani nápisy na číselníku vidět nejsou. Zelené GTLS vypadají stejně (až na odstín zelené) jako při přímém pohledu očima ve tmě bez NVG, tedy jako malé světle zelené čárky. Oranžová trubička GTLS je hodně jasná a má znatelný tzv. halo efekt, vzhledem k vysokému podílu záření v oblasti červených a infračervených vlnových délek.

 

A Pulsary se zeleně zářící LumiNovou v NVG vypadají vlastně stejně (až na odstín zelené) jako při přímém pohledu očima ve tmě bez NVG. Nátěr pěkně svítí, okolní plochy na číselníku nijak nenasvětluje.

 

Poznámka - okuláry NVG jsou vlastně monochromatické katodové (CRT) obrazovky, a zobrazují pouze v odstínech zelené, podle jasu od černé do ?bílé?.

 

Mimochodem s NVG brýlemi je nádhera pozorovat jasnou noční oblohu. :eek:A dokonce v Praze s vysokým světelným znečištěním jsou pak krásně vidět věci, které jsem už hodně dlouho bez dalekohledu neviděl ? mnohem více hvězd (i letadel a družic). Dokonce jsem snad poprvé v životě na ?vlastní? oči i cizích spirální galaxii (!). S NVG se mi navíc fantasticky pozorovali Perseidy (dopadající kometární meteorický roj) ? v noční Praze bych je bez NVG asi neměl šanci vidět.

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

  • po 3 týdnech...
  • po 4 týdnech...
  • po měsících...

Podařilo se mi získat trochu času a trochu zase ?potrápit? hodinky Marathon Navigator s tritiovými osvitem GTLS.

 

1)

 

Došlo na konečný souboj osvitových technologií v maximálně realistickém prostředí. Souboje se zúčastnily hodinky Marathon Navigator (osvit GTLS, rok výroby 2005) a piloty velmi ceněné Breitling Aerospace (osvit typu LumiNova, cca stejně staré jako Marathony).

 

Testovací subjekt byl stíhací pilot, který s rychlým proudovým vojenským letounem letěl noční misi za použití brýlí nočního vidění NVG typu AN/AVS-9(V). Na jednom zápěstí měl Breilting Aerospace (s kovovým tahem) a na druhé Marathon Navigator (díky dlouhému ?military? nylonovému řemeni přes kombinézu a rukavice). Ani jedny hodinky nebyly nijak uměle nasvěcovány a byly před letem nošeny normálním každodenním způsobem (v zimním období to znamená pod rukávy).

 

Porovnávací let skončil zcela jednoznačným vítězstvím tritiových GTLS ? technologie GTLS velmi zřetelně svítila po celou dobu letu. Nebyl problém odečíst čas i v kokpitu, kde slabě svítí další světelné zdroje (světla, displeje, přístroje a ukazatele). To platilo bez ohledu na to, zda pilot má zrak adaptovaný na noční let bez NVG nebo na koukání do rozsvícených okulárů brýlí NVG. LumiNova na Breitling Aerospace sice také svítila, ale jen velmi slabě. Jas luminiscenčního nátěru byl pro čitelnost údajů nedostatečný.

 

Poznámka: Testované GTLS byly více než 7 let staré, tedy jas jejich světla (zeleného i oranžového) byl už pod hodnotou 50% jasu nových kapslí.

 

2)

 

Zbylo i trochu času na zopakování předchozích testů, tentokráte i s fotografiemi:

 

Obrázek 1 ? Foto zkušební sestavy. Vlevo jsou US letecké vojenské hodinky typu Marathon Navigator (model WW194001), uprostřed jsou letecké brýle nočního viděni typu AN/AVS-9(V) a vpravo pak letecké vojenské hodinky britské RAF typu Pulsar PJN299X1:

 

AN_AVS-9_Marathon_Navigator_01.jpg

 

 

 

Obrázek 2 ? Foto zobrazení monochromatické (zeleně svítící) katodové obrazovky v okuláru brýlí AN/AVS-9(V). Zkušební místnost byla z pohledu lidského oka temná, jen škvírou v otevřených dveřích pronikalo nepřímé zářivkové světlo z chodby. Toto nasvícení zhruba odpovídalo tomu, jak je nasvícené prostředí v obydlených městkých oblastech. Osvit hodinek (GTLS na Marathonech, i nasvícením nabuzená LumiNova/LumiBrite na Pulsarech) je přehlušen, jediný viditelný zdroj světla je u hodinek Marathon Navigator oranžově svítící kapsle GTLS (se složkou červeného světla s vlnovými délkami většími než 665 nm) na indexu 12 hodin:

 

AN_AVS-9_Marathon_Navigator_02.jpg

 

Poznámka: Rozdíl oproti skutečnému používání brýlí jakéhokoliv typu je, že při tomto focení byly brýle od hodinek vzdáleny na ultrakrátkou vzdálenost cca 30 cm.

 

 

 

Obrázek 3 ? Foto zobrazení monochromatické (zeleně svítící) katodové obrazovky v okuláru brýlí AN/AVS-9(V). Zkušební místnost byla z pohledu lidského oka téměř dokonale temná, jediný nepřímý světelný zdroj v pozadí byl LCD displej fotoaparátu. Osvit hodinek je už zřetelný. Opět je nejjasnějším bodem oranžová GTLS na Marathonech. Pulsary byly z bezprostřední vzdálenosti nasvíceny zářivkou nasvíceny cca po dobu dvou minut a focení proběhlo cca do 5 až 10 minut:

 

AN_AVS-9_Marathon_Navigator_03.jpg

 

 

Obrázek 4 ? Foto zobrazení monochromatické (zeleně svítící) katodové obrazovky v okuláru brýlí AN/AVS-9(V). Zkušební místnost byla z pohledu lidského oka téměř dokonale temná, svítící LCD displej fotoaparátu byl zakryt. Osvit hodinek je už skutečně jediným zdrojem světla v místnosti. Opět je nejjasnějším bodem oranžová GTLS na Marathonech, Jeho oranžové světlo se odráží i od podložky:

 

AN_AVS-9_Marathon_Navigator_04.jpg

 

Poznámka: Zesilovače jasu v brýlích AN/AVS-9 zesilují jas dopadajícího viditelného a infračerveného světla noční oblohy cca 1 000 až 10 000 krát. Aby je nerušil svit palubních přístrojů v kokpitu letadla, jsou na objektivech speciální filtry, které propustí jen velmi málo viditelného světla (cca 0,05% modrého, zeleného, žlutého a červeného světla do vlnové délky 665 nm). Ale i to málo viditelného světla (jako je zelený svit hodinek), které pronikne přes filtr, je zesíleno tak, jak je to vidět na fotografii. Pouze oranžové světlo GTLS na indexu 12 je zesíleno mnohem více. To proto, že je to ?širokospektrální? světlo, které vyzařuje i v oblasti červeného světla s vlnovou délkou nad 665 nm. Tyto fotony světla už optický filtr nezablokuje a zesilovač jasu je pak zesílí. Odborně se tomu jevu říká NVG nekompatibilní světlo (i když tady je to velice málo). Takový ?silný? umělý světelný zdroj vlastně ruší činnost brýlí, protože zastíní velmi slabé světlo noční oblohy (hvězdy, Měsíc), která také částečně vyzařuje na podobných vlnových délkách.

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

  • po měsících...
  • po 3 týdnech...

Petře, prosím tě, jak bylo řešeno osvětlení palubních přístrojů ve vojenských letadlech za I. a za II. sv. války?

Opravdu velmi stručný souhrn tehdejších osvitových technologijí z období během a po 2.světové válce je v tomto mém blogovém článku.

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Opět díky - zajímavé a poučné; začíná mne hodně zajímat, jak lítali za I. války - při použití tehdejších "bídných" technologiích to muselo být šílené... a že v noci a za tmy taky lítali, jsem si ověřil

Upraveno uživatelem Quido Morava
Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Pokud chcete odpovídat, musíte se přihlásit nebo si vytvořit účet.

Pouze registrovaní uživatelé mohou odpovídat

Vytvořit účet

Vytvořte si nový účet. Je to snadné!

Vytvořit nový účet

Přihlásit se

Máte již účet? Zde se přihlaste.

Přihlásit se
×
×
  • Vytvořit...