Krása dob minulých

[mischa]

Je škoda, že v kapitole o kapesních hodinkách je toho tak málo. A přitom kvalita, technická vyspělost a obrovská rozmanitost starých kapesních hodinek nám může ukázat, jaké nadání, kreativitu a obrovskou řemeslnou zručnost měli mistři dob minulých. Soudobá unifikace technologie výroby hodinek nás až na ty skutečně špičkové firmy omezuje na několik málo, pravda, uživatelsky a technologicky téměř dokonalých strojů, vše se tedy odehrává na povrchu v rovině designové a to je škoda. Tak bych tu rád ukázal pár zajímavých strojů dob minulých, třeba to některé z Vás zaujme. A kdyby byl někdo schopen popsat vyfocené exempláře fundovaněji /mechano, aj./, bylo by to určitě přínosem pro všechny, já se omezím jen na základní informace.

Tak, dávám první stroj, esteticky, funkčně i technologicky špičkový, ciferník je signován firmou Dent London, /Dent byl jedním z významných postav anglické hodinařiny 2.pol 19. století./ Stáří bude kus přes sto let a ukazuje to nejlepší, čeho byli hodináři schopni- 4 kameny zasazené ve šroubovaných chatonech, bimetalická setrvačka s regulačními šrouby a to hlavní- chronometrový krok s válcovým vláskem a druhým pomocným vláskem. Frekvence kyvu, jak bývá u chronometrů obvyklé je 2krát za vteřinu, vteřinová ručka jde tedy po půlvteřinách, celkově tedy 7200 kyvů za hodinu, to je tedy zhruba třetina až čtvrtina toho, co používají dnešní kotvové kroky.

Kdyby měl někdo zájem, až budu mít čas, tak mohu popsat výhody / a nevýhody/ chronometrového kroku, funkci bimetalické setrvačky, něco o chronometrech obecně a podobně....

[yed69]

Já bych se rád dozvěděl více. Pokud by sis na to udělal čas, měl bych velkou radost. Kapesní hodiny mne uchvátily, mám iracionální pocit, že když se zastaví, zamrzne s nimi i ubíhající čas. Mám doma v krabici zatím dvoje. Když mám všeho plné zuby, vezmu si je do dlaně a cestuju s nimi v čase.

Upraveno 2. února 2010 uživatelem yed69

[NIGHTinGALE]

Ten druhej pomocnej vlásek mě fakt dostal, to jsem ještě nikdy neviděl. Jakou to má v hodinkách funkci?

[Návštěvník Kamil]

Kdyby měl někdo zájem, až budu mít čas, tak mohu popsat výhody / a nevýhody/ chronometrového kroku, funkci bimetalické setrvačky, něco o chronometrech obecně a podobně....

Já a nejenom já, bychom zájem určitě měli. Tak kdybys to napsal, dáme to i na hlavní stránku.

[dagou]

Já a nejenom já, bychom zájem určitě měli. Tak kdybys to napsal, dáme to i na hlavní stránku.

za mě palec nahoru, tohle je to, co mě na hodinkách zajímá.

[KGrob]

Ten vlásek na fotografii (mimochodem moc moc pěkné) vypadá báječně. Osvěta ve světě kapesních hodinek by byla skvělá.

[Arthur N.]

konečně něco pořádného!

těším se na pokračování, díky!

[Karlos]

Konečně něco pořádného. Paráda. Přijde mi, že poslední třetina 19. století byla hodinářsky nejzajímavější. Objevila se spousta špičkových výrobců, o kterých dnes už nemáme ani tušení a vznikaly kousky a technická řešení, nad kterými se žasne ještě dnes. A je převeliká škoda, že s přelomem století to začalo postupně upadat a úžasná hodinářská práce s nástupem unifikace a masové výroby tak nějak vymizela a degradovala na "obyčejné" hodinky.

[Karlos]

Takovéhle strojky a kapesní hodinky mi připomínají filmy Karla Zemana, třeba Vynález zkázy: "žil jsem v době, která zrodila tolik krásných snů o lidském pokroku - Robur Dobyvatel, kapitám Nemo,..."

http://www.youtube.com/watch?v=Oy8lgBZI0mQ

[skalis]

A hezky fotky! Urcite se pust do pokracovani. Pomocny vlasek jsem taky jeste nevidel a ostatne ani ten cylindricky clovek nepotkava kazdy den.

[mischa]

překvapili jste mě, já jsem spíš počítal s takovým výkřikem do tmy. Tak díky. Zpracuji trochu historie chronometru a pak se podíváme na jeho techniku, porovnáme s jinými chronometry, asi bude potřeba víc detailních fotek. Budu se snažit odpovídat i na případné dotazy, budu-li mocen....

První: NIgu, ten druhý vlásek nemá běžnou pohybovou funkci, jako u setrvačky, spíš má úkol stabilizační, dá se to řešit i o dost jednodušeji pomocí plochého pérka. Asi to vyřeším rozborkou tohoto stroje a jiného, který druhý vlásek nemá, ale bude to chtít čas

[redakce.chronomag]

Redakce se jednoznačně připojuje k prosbě rozvinutí tohoto tématu. V rámci podpory autora můžeme zajistit finální redakční a stylistickou úpravu. A nějaká zajímavá odměna pro autora se také zcela jistě najde

 

Redakce

[mechano]

Je škoda, že v kapitole o kapesních hodinkách je toho tak málo. A přitom kvalita, technická vyspělost a obrovská rozmanitost starých kapesních hodinek nám může ukázat, jaké nadání, kreativitu a obrovskou řemeslnou zručnost měli mistři dob minulých. Soudobá unifikace technologie výroby hodinek nás až na ty skutečně špičkové firmy omezuje na několik málo, pravda, uživatelsky a technologicky téměř dokonalých strojů, vše se tedy odehrává na povrchu v rovině designové a to je škoda. Tak bych tu rád ukázal pár zajímavých strojů dob minulých, třeba to některé z Vás zaujme. A kdyby byl někdo schopen popsat vyfocené exempláře fundovaněji /mechano, aj./, bylo by to určitě přínosem pro všechny, já se omezím jen na základní informace.

Tak, dávám první stroj, esteticky, funkčně i technologicky špičkový, ciferník je signován firmou Dent London, /Dent byl jedním z významných postav anglické hodinařiny 2.pol 19. století./ Stáří bude kus přes sto let a ukazuje to nejlepší, čeho byli hodináři schopni- 4 kameny zasazené ve šroubovaných chatonech, bimetalická setrvačka s regulačními šrouby a to hlavní- chronometrový krok s válcovým vláskem a druhým pomocným vláskem. Frekvence kyvu, jak bývá u chronometrů obvyklé je 2krát za vteřinu, vteřinová ručka jde tedy po půlvteřinách, celkově tedy 7200 kyvů za hodinu, to je tedy zhruba třetina až čtvrtina toho, co používají dnešní kotvové kroky.

Kdyby měl někdo zájem, až budu mít čas, tak mohu popsat výhody / a nevýhody/ chronometrového kroku, funkci bimetalické setrvačky, něco o chronometrech obecně a podobně....

Moc hezkej příspěvek. Po pravdě řečeno, nevím, jak bych to mohl já nějak vylepšit. Takže se přimlouvám za to, abys v tom pokračoval a budu-li moci nějak pomoct, pomůžu. (knížky? strojky?)

[railmaster]

Je to krása, ale aj tak by ma zaujímalo, podľa akých znakov by som u starého strojčeka určil, že je technologicky vyspelý alebo kvalitný. Napr. spomenutý vlások, alebo šroubovaný šatón, počet kameňov alebo regulácia? Všeobecne sú strojčeky vyrobené v 19-tom storočí zväčša veľmi pekné a mnohé bez označenia výrobcu. Potom sa to dosť ťažko zaraďuje.

[mechano]

Je to krása, ale aj tak by ma zaujímalo, podľa akých znakov by som u starého strojčeka určil, že je technologicky vyspelý alebo kvalitný. Napr. spomenutý vlások, alebo šroubovaný šatón, počet kameňov alebo regulácia? Všeobecne sú strojčeky vyrobené v 19-tom storočí zväčša veľmi pekné a mnohé bez označenia výrobcu. Potom sa to dosť ťažko zaraďuje.

Je to tak, jak píšeš. Zbývá jen mravenčí práce badatele, sbírání zkušeností, porovnávání.

[mischa]

Tak, pro začátek jsem sepsal stručně historický počátek vzniku chronometru, snad se časem prokoušu až k tomu, co je nahoře na mých fotkách. Případné korekce, doplnění a upřesnění všichni uvítáme, víc hlav, víc ví /taky má víc času...../

Nevím, jak velkou přesnost potřebovali lidé v dobách minulých pro svůj praktický život, ani jakou přesnost potřebujeme v době dnešní. Snad v řádech minut? Asi to má každý jedinec postaveno jinak. U mě je ta touha po přesnosti velká, snad jako uznání kvality stroje a v neposlední řadě obdiv k umu a snaze výrobce o dokonalost. Přesto je pro většinu lidí postačující přesnost v řádu minut a sekundy žádnou výraznější roli nehrají, každé běžné mechanické hodinky těmto nárokům hravě dostojí. Přesto byla a je potřeba časoměrů přesnějších, pro mnohé technické, sportovní a jiné disciplíny. Bylo tomu tak i v minulosti? Byla skutečně reálná potřeba vývoje a výroby něčeho technologicky tak náročného, jako je chronometr s přesností zlomku vteřiny? Vždyť ještě v devatenáctém století se přesný čas v Praze určoval výstřelem z děla na Pankráci, než zvukový signál dorazil na druhý konec Prahy, uběhlo téměř 12 vteřin?..Střílelo se i z Mariánských hradeb /1891-1919/ , za 10 vteřin byl signál až na Vinohradech. / Jinak, pro potřeby pražských zvoníků se mávalo v letech 1842-1928!!!z klementinské věže v pravé poledne červeným praporkem/.

Kdo měl zájem na vývoji a výrobě přesných hodin v době o další dvě století dříve, když přesnost tehdejších hodinek s vřetenovým krokem a prasečí štětinou později plochám vláskem byla v řádu desítek minut a většina lidí žádné hodinky neměla, vše podstatné se řídilo cyklem den- noc? Přenosné hodiny/ky byly tehdy spíše vhodným darem u nejvýše postavených vrstev šlechty, zároveň jako ukazatel movitosti jejich majitele. Měly tedy dobře vypadat, být ze zlata a pokud možno, posázeny drahými kameny, kvalita stroje a jejich přesnost byly nepodstatnými faktory.

Obor, který nutně potřeboval takový nástroj, byla mořeplavba, nejúčelnější a tehdy nejrychlejší dopravní prostředek. Fatálním nedostatkem lodní dopravy byla ale nemožnost přesného určení zeměpisné délky, ve které se loď nacházela / ke zjištění šířky stačilo stanovit úhel pevné hvězdy, který svírá s horizontem/. Mylné určení polohy lodě mělo velmi často za následek ztrátu plavidla i s posádkou a cenným nákladem. Je logické, že všechny tehdejší námořní velmoci měly zájem na sestavení přesné časomíry, která by zajistila pokud možno nejpřesnější časový údaj. Při porovnání tohoto časového údaje s místním časem, stanoveným postavením /východem/ slunce, by se pak dala již snadno vypočítat zeměpisná délka. Již Filip II vypsal koncem 16. století ve Španělsku královskou doživotní rentu pro toho, kdo by se tohoto úkolu úspěšně zhostil. Tohoto úkolu se pravděpodobně účastnil bez úspěchu i Galileo Galilei, vybaven obrovským teoretickým potenciálem, ale pravděpodobně omezen technologickými možnostmi své doby.

Jednou z největších námořních katastrof bylo ztroskotání anglického loďstva, vedeného admirálem Cloudesley Shovelem, díky jehož mylnému výpočtu zeměpisné délky přišlo o život více, než 2000 mužů při ztroskotání u anglického souostroví Scilly v roce 1707. Jedním z praktických důsledků nejen této katastrofy bylo, že britská vláda / někdy se uvádí britská admiralita/ vypsala v roce 1727 soutěž o sestrojení námořního chronometru s požadovanou přesností. Jedním z poradců britské vlády byl i geniální fyzik Isaac Newton, který, vědom si většiny úskalí ihned po vypsání parametrů prohlásil: ?Tak přesné hodiny nemohou býti skrze změny polohy lodi /kývání/, změny teploty, vlhkosti vzduchu a gravitace v různých zeměpisných polohách vůbec zhotoveny. Vymezil tak problémy, s nimiž částečně neúspěšně bojují všichni výrobci chronometrů a přesných hodinek dodnes.

O vyřešení tohoto zdánlivě nesplnitelného úkolu se pokoušelo patrně velké množství hodinářů, nástrojařů, fyziků a vynálezců, to vše díky štědré odměně, která čítala tehdejších 20000 liber, což obnáší v dnešním velmi hrubém odhadu částku kolem 30 000 000 Kč. Jedním z těch, kteří zlákáni vidinou bohatství začali pracovat na tomto úkolu, byl i John Harrison, hodinář samouk, syn tesaře. Možná právě ona profesní nevzdělanost Harrisona oprostila od vědomí neřešitelnosti problému, spojení s geniálním nadáním a zručností pak umožnilo vývoj zcela původního řešení, které by mohlo být úspěšné. Již v roce 1728 zhotovil první nákres chronometru a dalších šest let pracoval na jeho realizaci.. Jeho první hodiny vážily téměř 33 kg. První praktická zkouška se uskutečnila v roce 1836, při plavbě do Lisabonu se ukázalo, že Harrisonův chronometr splňuje všechny podmínky výběrového řízení. Sám autor byl tímto úkolem tak pohlcen, že na daném problému pracoval mnoho dalších let, celkem sestrojil 5 námořních chronometrů, z nichž poslední byl již skutečně kapesní. V roce 1761 při plavbě lodi Tartar převážející sudy madeirského vína z přístavu Portsmouth na Jamajku / přístav Port Royal/ a zpět , dosáhl chronometr po 161 dnech nepřesnosti 65 vteřin / jiný údaj je 156 dní a 54 vteřin/, čímž dosáhl Harrison třikrát větší přesnosti, než jaká byla požadována. Dosažená přesnost odpovídala rozdílu asi čtvrtině stupně zeměpisné délky.

Vypsaná, leč nevyplacená finanční odměna byla pravděpodobně významným stimulem tohoto mnohaletého vývoje, Harrison chtěl své výsledky potvrdit a vylepšit tak, aby o oprávněné odměně nemohlo být sporu, což se mu podařilo, avšak bez vyplacené odměny. Paradoxem zůstává, že alespoň část této obrovské sumy vyplatil autorovi král Jiří III ze svých zdrojů.

Nepodařilo se mi zjistit, jestli některý z těchto pěti chronometrů je zachován do dnešní doby, pravděpodobně nikoli, vzhledem k výjimečnosti takového zařízení by se o něm všeobecně a s hrdostí psalo./ Mám fotku, kde je Harrisonův poslední chronometr i s popiskem, ale domnívám se, že se jedná o fotku běžných špindlovek?../

V dnešní době je za vynálezce chronometru považován Pierre Le Roy, pocházející z významné francouzské hodinářské rodiny, který sestrojil svůj první chronometr v roce 1766 a jehož krok je již velmi podobný tomu dnešnímu. Z důvodu co nejvyšší přesnosti oddělil krok od hnacího mechanismu, čímž snížil třecí síly a vybavil jej teplotní kompenzací. Takový chronometr byl nepomněrně složitější a preciznější, než chronometr Harrisonův, nebyl však přesnější.

Praktický význam chronometru poklesnul až s vynálezem bezdrátového rádiového spojení, již od r 1905 vysílaly Spojené státy časové signály. Krása a technická dokonalost těchto zařízení je však řadí k výjimečným výtvorům lidského ducha. Jejich rozšířenějšímu sbírání brání jejich poměrně vysoká cena a v neposlední řadě relativně malý počet vyrobených kusů.

Technickou stránku a vlastnosti chronometru se pokusím nastínit v příštím pokračování.

 

[yed69]

Díky, těším se na pokračování.

[Dalik]

Smekám nad vědomostmi autora i nad formou, je to velmi zajímavě napsáno. Díky!

[cody]

Vyborne cteni jako vzdy, diky

[mischa]

Ještě jeden strojek s chronometrovým krokem a opět detail válcového vlásku. Zajímavé, že mám ještě jeden ten samý stroj, ale tam je vlásek plochý, pouze s Brequetovým zakončením