Mitákova cesta ke sbírce a dědictví

[Mitak]

Po nějaké době se vracím k další rekapitulaci své závislosti. Přes léto se mně nad psaním nechce moc přemýšlet, což jde vidět na "kvalitě" mých ostatních příspěvků (ne že by to někdy bylo lepší), ale v hlavě se mi toho ohledně hodinek honí furt hodně :-)

 

Po kapitole Panerai jsem se pokorně vrátil do vod levnějších hodinek a rozhodl se prozkoumat téma, které mě lákalo, ale kvůli množství hodinek v něm jsem na toto téma neměl dostatek času. Téma zní: Seiko :-) Hodně modelů Seiko se mi fakt líbí, ale i když jde vesměs o levné hodinky, tak jsem na ně nikde pořádně na živo nenarazil, kromě mé první účasti na hradišťském srazu, kde se mi ale nic extra nelíbilo. Už si nepamatuju přesně, jestli tam fakt byly jen malé modely nebo jsem zrovna v očích měl jen mamon po větších časomírách, ale prostě jsem Seiko na nějakou dobu z mysli vypustil. Ostatně zabýval jsem se Steinharty, které jsou z určitých úhlů, obzvlášť u začátečníka, lepší hodinky a kvůli tomu jsem Seiko přehlížel. Ale už tenkrát jsem vůči této značce měl velký respekt a věděl, že jednou si nějaké vyberu. Mimochodem z pohledu historie hodinek považuju Seiko za bezkonkurenčně nejdůležitější firmu. Nástup quartzu ovlivnil tento průmysl jako nic jiného.

 

Se začátkem léta a dolaďováním podrobností dovolených navíc myšlenky ohledně Seika začaly nabývat na neodkladnosti :-) A zapomněl jsem: Ještě i teď, když toto píšu, jsou pro mě Seiko zajímavé především potápěčskýma hodinkama, které jsem navíc zatím žádné pořádné neměl. Panerai nepočítám, to jsou zbytečně drahé leštěnky na kůži, žádné tooly. A G-Shocky jsou sice i do vody super, ale potápky to taky prostě nejsou. Samozřejmě vím, že existujou i nepotápěčské Seika, které jsou super - např. SARB001 mě fascinujou a lituju, že jsem si jich nevšimnul v době, kdy se prodávaly. Rád si výběr nepotápěčských Seiko ale nechám na jindy, potřebuju mít o čem přemýšlet ;-)

 

Začal jsem teda studovat všechny potápěčské modely Seika aktuálně na trhu, tvořit tabulky v Excelu s velikostma, vlastnostma, podrobnostma, přezdívkama, plusy, mínusy, no prostě vážně míněná činnost :-) V jednu chvíli to vypadalo, že mi ze všech těch monster, sumo, tuňáků a babymonster, babysumo a babytuňáků vypadl ideální daloby se říct kompromis, který by co nejvíc pokryl spektrum Seiko potápek: SRP637K1. Defakto černé monstra jedničky se shroudem. Velice pěkné hodinky, které člověk na ulici jen tak nepotká a kompromis mezi monstrama a tuna can. Rozhodl jsem se nechat si myšlenky trochu uležet a počkat co z toho vzejde.

 

Měl jsem ale problém s tím, že předchozí "hodinky do moře", které jsem si koupil - G-Shocky, se jen jednou okoupaly v Emirátech a jinak žádnou vodu neviděly a taky, že jsem měl pořád čerstvé B-Uhr od ženy a nerad bych je odložil kvůli jiným. Dostal jsem ale naprosto ďábelský nápad. Zatímco do mého Seiko výběru se dostaly jen hodinky s běžnou černou lunetou, protože Pepsi je přece čistě záležitost Rolexu a GMT, tak pro ženu jsou menší hodinky jako SKX009K2 se zajímavou barevnou lunetou a Jubilee tahem úplně dokonalé! Velmi lehce jsem manželku naťuknul nejpěknější fotkou SKX009 z netu a otázkou, jestli se jí líbí, kterou ode mě slyšela samozřejmě už milionkrát. Tentokrát jsem ale po jejím docela jasném a vstřícném "ano" dodal tichý dovětek "pro tebe". A to se jí oči rozzářily :-) Začal jsem jí vysvětlovat, že se tím naprosto oddělí od zbylé společnosti nosící trapné stejné quartzky a že jsou to opravdové potápky a že Jubilee a Pepsi lunety vlastně vymyslel Rolex... No prostě začala ty hodinky fakt chtít a i mně se najednou tyto hodinky začaly líbit víc než obyčejnější SKX007. Když jsem se o nich v následujících dnech ještě sem tam zmínil, tak se ptala, jestli bych jí je jako fakt chtěl koupit :-) Já jsem odpovídal, že jako možná teda jo, ale to už byly samozřejmě dávno objednané a na cestě ze Singapuru :-))))

 

Když balíček dorazil, tak jsem si vymínil, že ho otevřu sám, než jí je předám. Chvíli jsem je se zatajeným dechem obdivoval, až žena získala pocit, že jsem je vlastně koupil sobě, což samozřejmě není pravda. Kromě prvotního vyzkoušení ještě nezkráceného tahu je nenosím. Ona ale skutečně ano, čehož jsem se bál nejvíc a z čeho mám největší radost. Opravdu jí sluší, jsou mnohem výraznější než jakékoliv jiné běžné dámské hodinky. Jen jsem kvůli krátké rezervě chodu musel koupit i můj (náš) první natahovač. Žena je na mateřské, takže někdy se jen tak pár dnů hodinky válí doma ve vrtiči a mně by nastavování mých hodinek určitě nevadilo, ale jí nejspíš ano. Navíc šroubovací korunka je u SKX asi jejich nejslabší místo. Sám to většinou nejsem schopný zašroubovat napoprvé. I když jsem zvyklý na větší hodinky, tak tyto bych klidně a hrdě nosil denně a asi nikdy je nepřestanu obdivovat i přes jejich nízkou cenu. I s Jubilee tahem, ten k nim asi sedí nejvíc. Asi koupím nějaký tah ze Strapcode a časem si je občas půjčím. Jediné, v čem trochu klamou fotky z netu a co jsem čekal jinak, je barva lunety, resp. její "modrá" část. Dostat z ní nějaký modrý odlesk je záležitost dlouhé snahy a ostrého umělého bílého světla. V běžných podmínkách nošení člověk tu modrou fakt neuvidí prakticky nikdy.

 

Ve vzduchu pořád trochu visí otázka, jestli mi tento nápad vyšel. Jestli nákup hodinek pro ženu ukojil můj hlad. Na chvíli ano, chvíli jsem byl saturovaný a myšlenka, že se tyto v podstatě legendární hodinky usadily v mé (naší) sbírce, mě trochu uklidnila. Ale ne na dlouho. Po pár dnech jsem zjistil, že mít na očích krásné Seiko potápky mě nutí je jí závidět :-) Naštěstí mám ale v létě co dělat pro rozptýlení, jenže další a další koupání ve mně jen víc vyvolává touhu po mých "skutečně vlastních" potápkách :-) Pokračování bude pochopitelně následovat. Z tohoto už není cesta ven :-)

 

[Mitak]

[walter10]

Na ženské ruce vypadají šmrncovně. A Jubilee jim sluší. Ono, obecně, SKX007/009 mají cosi do sebe...

 

Á propos: Asi z Tebe bude spisovatel...

[Mitak]

Minule jsem skončil u toho, že jsem jakžtakž rekognoskoval terén Seiko diverů, ale neměl jsem žádného extra favorita, proto jsem se rozhodl, že nezačnu Seikama pro mě, ale koupím jedny pro ženu. Taky se mi po pár dnech začaly zajídat předvybrané SRP637K1. Vadilo mi na nich to, že mají rovné indexy. Krása tuňáků spočívá v tom, že kulatý shroud ladí s kulatými indexy. Zdánlivě nepodstatná blbost, ale jakmile jsem toto začal vidět, tak už jsem to viděl vždycky. Toto mě vedlo k myšlence, že je absolutní nesmysl hledat u Seika nějaký kompromisní design, když se jejich modelové řady velmi liší. Jediné východisko je mít je všechny! :-) Notabene, když už jsem sbírku krásně začal s SKX009.

 

Takže místo jedněch Seiko jsem měl najednou v hledáčku desítky hodinek a bylo potřeba z nich vyselektovat ty nejkultovnější. Od každého ze známých modelů s přezdívkou ten nejtypičtější nebo nejlepší.

SKX009 - Odškrtnuto. Velmi levné hodinky s krásným designem a přesto kultovní potápky, které nosí i ti, kteří mají hodinky za stonásobek jejich ceny.

Monstra - Jednoznačně druhá generace. Za prvé vzhled, kdy indexy a cifr fakt vypadají jako chřtán bestie, a za druhé strojek s manuálním nátahem. O jiné barvě než o oranžové bych ani neuvažoval.

Sumo - Velmi těžká volba mezi univerzální černou a líbivější modrou. Modrá z toho nakonec vychází lépe.

Tuna can - Nad tímto jsem musel přemýšlet nejvíc. Tuňáků existuje hodně druhů - mechanické/quartzové, nerezové/černé, s dýnkem/monoblokem, levné/drahé a přesto jsou to všechno plnohodnotné tuňáky, které jsou hodny toho jména (i když jsou tady na to vyhraněnější názory).

 

Žádné z těchto Seiko jsem doposud na ruce neměl, takže jsem se rád zašel podívat na Zlínský sraz před prázdninama, který jsem za tímto účelem sám vyprovokoval :-) Sešlo se hodně hodinek a mezi nima i ty, o které mám do budoucna zájem. Jmenovitě:

Rolex Submariner keramiky - Nenapádné, neuřvané, přesto parádní, ale nic, co bych musel mít neodkladně hned teď.

Omega Moonwatch - Konečně jsem je měl na ruce a málem jsem se lekl, že to nejsou ony, že je to nějaká menší verze. Byly navíc na meshi, který je dělá ještě menší a lehčí. Když jsem si je ale o půlhodiny později zkoušel na ruku podruhé, tak už mi přišly, že jsou to hodinky, které nosím odjakživa a jejich velikost mi přišla naprosto přirozená. Stejné by to bylo asi i se Submarinerama. I když mám rád velké hodinky, tak proti těm menším s průměrem aspoň 40 mm nic nemám, obzvlášť když mají auru něčeho tak božího jako tyto dvoje.

Panerai Submersible 47 mm (bohužel fake) - Krása, dalo by se s nima ulovit zvíře umlácením :-)

Heroic 18, Armida A1 - dovedu si je představit jako moje budoucí bronzovky. U Armidy mě fasinuje taky velmi klenutý safír a hlavně tah, který by teda v případě bronzi bohužel nepřipadal v úvahu.

Seiko Marinemaster 300 automat - Pěkné, ale dokážu bez nich žít.

Seiko Monster 1 oranžové - Nádherné tool, velikost ideální, ale dvojku bych radši.

Seiko Tuna Can SBBN017 - Ještě jsem to vůbec netušil, ale moje budoucí hodinky a tím myslím zrovna tento konkrétní kus.

 

Tuňáky se mi vždycky líbily víc v nerezu než černé, ale jako začátečník jsem litoval, že neexistuje kombinace nerez+mechanický strojek. Proto jsem dvojku SBBN015/7 dlouho přehlížel jako hodinky, které prostě nejsou vůbec pro mě. Proč bych se proboha měl vracet "zpátky" ke quartzu ? Postupně se ale moje názory naštěstí umoudřily a uvědomil jsem si, že jsou to tooly a quartz k nim vlastně patří. Pak jsem je potkal na srazu a konečně jsem je viděl i "z boku" než jen na čelních fotkách v eshopech. Na fotkách se mi víc líbí SBBN015 s černou vložkou lunety, ale na živo mi přijde, že vložka lunety v nerezové barvě u SBBN017 ještě víc podtrhuje celý ten design se shroudem. Proto se mi vlastně tuňáky líbí víc v nerezi než černé titanové, kde shroud víc splývá s lunetou.

 

Rozhodl jsem se, že tyto quartzové cenově přijatelné tuňáky jednoho dne určitě zařadím do své sbírky. A že není kam spěchat, vždyť je dělají desítky roků a určitě s tím nepřestanou. Pak jsem si jen tak v létě lebedil a užíval, dokud jsem si snad na desáté prohlédnutí nových Seiko tuňáků, které právě střídají ty současné, nevšimnul a nezděsil se, že nové tuňáky nemají to, co jsem na nich obdivoval nejvíc: Všechny indexy (3,6,9) už nejsou krásně kulaté! Katastrofa! Okamžitá akce! Byl jsem zrovna na víkend u rodiny v Jihlavě, ale přesto jsem začal rozesílat zprávy a maily na všechny strany - několika členům Chronomagu s dotazem, jestli neprodají, do několik japonských eshopů, jestli ještě nemají skladem, no prostě regulérní panika. Po pár neúspěšných pokusech se dobrá věc podařila a já jsem si po cestě domů v Brně u Finance vyzvednul ty tuňáky, které už jsem si jednou na srazu zkoušel a které mě vlastně přesvědčily, že se ubírám správnou cestou. Spadl mi kámen ze srdce a musím říct, že ještě teď, po dvou týdnech se cítím klidně a vyrovnaně :-)

 

Tyto hodinky mi v mé pidisbírečce připadají vyjímečné. Ano, ani zdaleka cenově nedosahují PAMů, ale v mnoha ohledech jsou mnohem výraznější. Shroud prostě na ulici na žádných jiných hodinkách nepotkáte. Pokud ano, tak nemusíte spekulovat, jestli dotyčný člověk hodinky miluje nebo ne. Toto nejsou hodinky, které si můžete koupit jen na základě toho, že chcete ukázat peníze a vletíte do nejbližšího kšeftu pro nejnevkusnější Breitling. Toto jsou hodinky, které musíte vyhledat, pochopit, začít milovat a pak teprve složitě koupit z Japonska nebo z Chronomagu. Vím, že existují i lepší tuňáky s monoblokem, s mechanickým strojkem, se Spring Drivem, ale nechává mě to klidným.

 

Vždyť já jsem si koupil hodinky s quartzem! Co může být lepšího ? Absolutní bezúdržbovost, odolnost, přesnost a hlavně: Vždycky jsem si přál koupit si quartzky od toho, kdo to vynaleznul a dostal mezi lidi - od Seika. Jakmile jsem si toto po pár hodinách uvědomil, tak se kruh blaženosti uzavřel a já jsem našel zas na nějakou dobu klid a tyto hodinky našly své právoplatné definitivní místo ve sbírce. Díky tomu, že mi ten quartz nevadí, ale naopak ho obdivuju, si připadám, že jsem hodinkově vyzrál a pokaždé, když na to myslím, se cítím uvolněněji. Je to prostě droga. Ještě furt mě baví je zkoumat, prohlížet si je, číst si seznam patentů týkajících se tohoto quartz kalibru, vysvětlovat neodbytnému synovi, že tato korunka se nedá natahovat, protože je zašroubovaná, atd atd.

 

Teď jsem navíc zjistil, že se podle sériového čísla dá zjistit, že byly vyrobeby v prosinci 2008, přičemž se tento model začal prodávat až v dubnu 2009. Takže to byly první vlna, co šla do prodeje. No nádhera! Teď už mi ani až tak nevadí to, že k nim nemám krabici a papíry. Což je přece jen trochu škoda, přes toto jsem se zatím dostat nedokázal, chci prostě komplet balení, i když to nehraje žádnou roli. A taky mi vadí hardlex. Hodinky mají samozřejmě za sebou tolik, že jsou nějaké škrábance pochopitelné, ale je možné, že se někdy dokopu k výměně. Ale to si až tehdy, až budu mít hodinek velký nadbytek, až mi nebude vadit, že je na nějaký čas neuvidím.

 

A co bude příště ? No snad už konečně rozbalím PAMy a nebudu nic řešit až do Vánoc, kdy bych si mohl udělat symbolický malý dáreček v podobě třeba Monster, když už jsem si jima jistý. Anebo se dcerce nebude chtít spát a já budu frustrovaná zombie, která si bude chtít udělat radost něčím dražším :-) Uvidíme...

 

[pebe]

Aaž teď jsem si všiml, že ty 017 mají celý shroud "pískovaný", 015 ho mají "broušený". 

Jinak to mám dost podobně, i když vím, že mě SBDX001 neminou, tyhle mě dostaly do takového fajn letargického stavu, kdy už neprojíždím Prodám sekci, nemyslím na jiné hodinky a jsem v celku spokojený parchant

Tak gratuluju a užívej je...

[jožko]

Krasna chronologia vyvoja,pekne čitanie.Dakujem.

 

Odoslané z MI 4LTE pomocou Tapatalku

[petr_cha]

Hezky pekne jsi to sepsal :-) vysku mame stejnou, ale tech kilo mam o dost min, takze pilotky od Stajnu jsem mel jenom 44 a uz jsem je pustil, ale Tuny 15 mam stale a jen tak je nepustim :-) ... to jsem zvedav, zdali po tech tvych zaverecnych prirustcich se dostanou na ruku i ty tve starsi kousky :-)

[Mitak]

Já myslím, že nepochybně jo :-) Nejokoukanější Steiny marine jsem přezul na shark mesh a i když je žena označila za zženštilé s jasným cílem ze mě ten shark mesh vydyndat, tak mi ta retro kombinace přišla fantastická a byl jsem odhodlaný je nosit každé dopoledne. Bohužel žena dosáhla svého a o sharkmesh jsem přišel :-)

[pebe]

Mesh na SKX vypada taky moc pekne

[Maxel]

Ještě to tu ani nemáš, ale víme

GRATULACE! Ať jsou mamka i mimčo zdravé a samozřejmě PAMy slouží!

[Radek124]

Ale má, už od jara se na TO těšil  

 

...nechť je Ti opička lehká a opicíny ji přežijí bez úhony!  

Upraveno 22. září 2015 uživatelem Radek124

[Maxel]

"TU" jsem myslel v tomhle vlákně

[Mitak]

Díky chlapi, už jsem konečně střízlivý :-)

[Radek124]

A co PAMy, přežily tu slávu bez vniknutí vlhkosti a důlkové koroze? 

[Mitak]

Ale jo :-) Já už nejsem zvyklý rýt hubou v zemi a navíc se musím starat o druhého potomka :-)

[Miloshu]

Vlákno jsem přečetl jedním dechem, opravdu dobře napsané a budu se těšit na pokračování Tvého chrono vývoje. Hodinky jsou na moji ručku velké, ale parádní A dodatečně samozřejmě velká gratulace k narození potomka!

[Mitak]

Díky. Mám dva další kousky, které nosím, ale ňák není vůle je sem dát.

[Mitak]

Tímto příspěvkem se vracím dlouhým obloukem na samotný začátek, k mé registraci na fóru a k mému prvnímu příspěvku. viz zde:
http://forum.chronomag.cz/index.php?/topic/69682-bronze-vs-brass-alebo-bronz-vs-mosadz-nazorne/

Máme firmu, které ročně obchoduje stovky tun bronzi. Když jsem se po nějaké době procházení fóra bez registrace konečně registroval, říkal jsem si, že budu jen číst a nekecat do ničeho, čemu nerozumím. Vydrželo mi to celé dva dny :-))) Můj první příspěvek se týkal bronzi a i z dnešní vlastní zkušenosti vím, že o bronzi bohužel mají bídné znalosti i někteří samotní výrobci bronzových hodinek. Po pár dnech jsem své působení v dotyčném vlákně završil výrokem, že bych si bronzové hodinky nikdy nepořídil, protože oxidujou, barví ruku a není důvod k výrobě bronzových hodinek, když existuje mnohem lepší nerez nebo titan :-) Hodně jsem se spletl, ale to jsem tenkrát nemohl vědět. Z mého tehdejšího pohledu jsem se teprve rozkoukával a říkal si, že bych si po nějaké době opravdu dlouhého a poctivého výběru mohl pořídit jedny univerzální hodinky, které mi vydrží na furt. Z tohoto pohledu bych bronz samozřejmě vynechal i dnes.

Po zářijovém narození dcerky jsem konečně vybalil Panerai. Mou ženu to naštěstí moc nešokovalo, protože už znala cenové relace takovýchto hodinek a líbily se jí. Hodinky jsem začal nosit a protože jsou na fóru aktuálně jen troje a z toho dva členové jsou neaktivní, vzbudily zájem a pár lidí si je chtělo vyzkoušet. Na jednom setkání jsem měl možnost vyzkoušet si bronzové Benarus Moray 47 mm, což jsou v podstatě homage Panerai Luminor Submersible bez ochrany korunky. V ten moment bylo vymalováno. Jakékoliv myšlenky na další Seika jsem pustil z hlavy a začal naplno hledat které bronzovky si pořídím ideálně co nejdřív. Téma bronzovek se mi už nějakou dobu honilo v hlavě, protože mě časem samozřejmě začalo lákat to, co jsem z počátku odsuzoval a nechápal. Patinace a živost materiálu, který se postupně mění. Navíc, když jedním z našich hlavních obchodních artiklů je bronz, byl by hřích bronzovky nemít.

Stylů bronzových hodinek se nedělá moc, v podstatě jsou to vždycky buď potápky nebo pilotky, ale i mezi nimi jsou rozdíly velké, takže jsem se nějakou dobu hledal, co se mi vlastně líbí. Nakonec jsem se rozhodl, že musí být z čelního pohledu být vidět co nejvíc bronzi, aby to vůbec mělo smysl :-) Zaměřil jsem se teda pouze na potápky se širokou bronzovou lunetou. Ale i potom je z čeho vybírat. Tvarů potápek existuje hodně a já jsem váhal, jak moc by se měl tvar mých bronzovek přiblížit vzhledu Panerai, ke kterému prostě dlouhodobě tíhnu. Nakonec jsem se rozhodl, že se nebudu se zanedbatelným rozpočtem snažit dosáhnout vzhledu Panerai PAM00382 nebo PAM00507, známých model mezi bronzovýma hodinkama. Samozřejmě absolutně mimo můj rozpočet, kdy se tyto hodinky začaly prodávat kolem cca 13000 USD a během pár let se cena vyšplhala na cca 25-30000 USD. Takovouto cenovou hladinu jsem si stanovil taky, ale v korunách :-) Rozhodl jsem se, že půjdu cestou podobnou, s odkazem na Panerai, ale aby to nebyl vyloženě homage. Nakonec se do nejužšího výběru dostaly americké Lüm-Tec a trojice asijských mikrobrandů s velmi podobným vzhledem pouzdra - Maranez, Heroic 18 a Gruppo Gamma.

Po studiu, odkud tyto značky vycházejí, jsem zjistil, že existuje kapitola firmy Panerai z 80.let, o které jsem doposud nevěděl (bude doplněna do mého vlákna o historii Panerai, jakmile ji dostatečně zpracuju). A že tento tvar pouzdra je vlastně homage na nikdy neprodukovaný model Panerai, ze kterého vycházejí hodinky značky EnneBi. Ale i mezi těmato třema asijskýma značkama se daly najít ty, které se snažily o co největší míru vlastního přínosu a to byly Gruppo Gamma. Tito vzali za základ svých hodinek Panerai Milimetri prototyp z 80.let a "doplnili" jeho pouzdro o polštářkový tvar. Vznikl podle mě velice líbivý hybrid mezi Panerai 50. a 80. let.

Jako většina těchto mikrobrandů i Gruppo Gamma dělá malé série, které se docela rychle prodávají a já jsem měl bohužel zrovna útrum, protože když jsem se konečně pro tento model rozhodnul a rozhoupal, byl out of stock. Naštěstí se mi podařilo překecat malajského prodejce, který nesmí prodávat mimo Malajsii, aby mi jeden kousek poslal, shodou okolností měl skladem zrovna tu barevnou kombinaci, která se mi líbila nejvíc.

Hodinky koncem listopadu 2015 dorazily a já jsem byl nadšený. Kvalita zpracování odpovídala mým vysokým představám, kožený řemínek jeden z nejpohodlnějších, které jsem zatím na ruce měl, vzhled vyjímečný, příslib budoucí patiny říkal, že se neočumí, protože se budou vyvíjet a dospívat do vzhledu, že jsou se mnou věčnost, no prostě hned jsem si je zamiloval. Mé ženě se líbily snad ještě víc, protože načervenalá barva pouzdra ji fascinovala. Já jsem ale tušil, že je někde něco ne zrovna špatně, ale trochu jinak, než bylo inzerováno.

Pouzdro hodinek mělo být z materiálu CuSn8. Hodinky ale byly víc načervenalé, než je u bronzi obvyklé. Laik to asi nepozná, pokud mu to někdo neřekne, ale já jsem to viděl, barva signalizovala větší množství mědi na úkor cínu. Zkusil jsem složení pouzdra změřit a ukázalo se, že jsem měl pravdu. Složení bylo cca CuSn4 + překročené nečistoty. Z pohledu kvality hodinek je to jedno, ale pokud bychom zákazníkům prodávali CuSn4 místo CuSn8, asi by s náma rychle vyběhli. Evropští technologové jsou holt zvyklí na větší přenost a normy nejsou pro srandu králíkům. Napsal jsem na Facebook stránky Gruppo Gamma, že složení bronzi neodpovídá CuSn8 a strhla se lavina :-) Díky mé nevinně myšlené poznámce, že by si měli líp hlídat dodavateli bronzi, se ukázalo, že majitelé asijských mikrobrandů se vzájemně nenávidí a neváhají se díky sebemenší zámince označovat za zloděje, podvodníky apod. Sice jsem se snažil celou aférku urovnat prohlášením, že jde o nepozorovatelný rozdíl ve kvalitě a že ve finální ceně hodinek se to neprojeví ani procentem, ale můj příspěvek začalo ve formě screenshotu zneužívat několik konkurentů Gruppo Gamma... Cítil jsem se jako černá ovce, ale majitel Gruppo Gamma se naštěstí zdá být v pohodě a fanoušci značky četli i mé další vyjádření a komentáře. Nakonec to doufám dopadne tak, jak jsem původně chtěl, že si bude Gruppo Gamma víc hlídat kvalitu výroby, resp. vstupních surovin při výrobě pouzder, které si nechávají vyrábět a že tímto upozorněním pomůžu k větší spokojenosti zákazníků.

Nové várky hodinek už jsou vyrobeny, ale kupovat si je kvůli testu opravdu nehodlám. Z pohledu hodinek je mi jedno, jestli je to CuSn4 nebo CuSn12. Hodinky začaly během těch tří měsíců, co je mám, velice pěkně patinovat, až si říkám, že ten aktuální stav je tak pěkný, že bych ho chtěl na furt a ne, aby dál měnily barvu :-) Ale patina se dá snadno odstranit, takže nevylučuju, že za čas je vrátím do původní podoby nových hodinek a začnu znovu. Ostatně následující fotky z průběhu posledního čtvrt roku řeknou víc.

 

[Maxel]

Hodinky jsou to pěkný, o tom asi žádná. Ale že zrovna Ty s poměrně vyhraněným postojem vůči "inspiraci" různých firem ve vztahu k zavedeným značkám si pořídíš hodinky, které se  - byť vzdáleně - dají nazvat homage, to bych si tedy netipnul ani ve snu. Není to myšleno ve zlém, jen mně to fakt překvapilo.

 

Každopádně není špatné si rozšířit obzor v nabídce microbrandů, mně se líbí moc 

A jelikož už dobře slouží, tak ať je tomu i nadále.

Upraveno 19. února 2016 uživatelem Maxel

[Mitak]

Jsou to sice jen tři měsíce, ale už jsem zapomněl, jestli jsem ten vývoj Panerai-> EnneBi->Mikrobrandy nepochopil až po objednání. Ale každopádně EnneBi je i přes personální spojení taky jen homage prototypu, kterého vzniklo jen pár kusů a dnes se na aukcích prodává v řádech statisíců USD.

 

Steinhart Ocean One se mi nelíbí, protože mám prostředky na to, abych si koupil jeho předlohu. Strinhart Ocean One Vintage se mi líbí, protože nemám prostředky na to, abych si koupil zachovalé Suby z 50.let, kterých existuje jako šafránu a ceny jsou astronomické.