Tula - niello

[p3k]

Tula nebo niello (nielo)

 

Už nějakou dobu jsem uvažoval, že by se mohla doplnit informace o této celkem zajímavé zdobné technice, se kterou se můžeme setkat i u kapesních hodinek. No a protože dnes jsem se přemohl, tak tady je stručný popis:

 

Technika

Tula nebo niello je technika výzdoby kovových šperků nebo i pouzder kapesních hodinek. Označení niello je zkomolenina latinského nigellum (načernalý), tula pak je název podle ruského města Tula (jižně pod Moskvou).

 

Historie

Technika je stará, vynikali v ní např. Peršané a Číňané. Dále pak rozvoj ve středověku, např. v Italii, největší rozkvět v XV. stol. Později se tato technika přenesla a úspěšně rozvinula i v Rusku, zejm. ve městě Tula, podle nějž se používá pojmenování techniky - tulování.

 

Popis výroby

Na šperku nebo pouzdře se vyryly nebo vyleptaly rýhy ? vzory, motivy a obrázky, které se pak vyplnily kontrastní šedočernou hmotou vyrobenou ze směsi stříbra, mědi, olova a síry. Poté se vše stavilo v peci a následně povrchově upravilo.

 

Použité kovy

Stříbro (1 obj. díl), měď (2 obj. díly), olovo (3 obj. díly), síra (9 obj. dílů), tavené s přísadou tetraboritanu sodného (borax). Poté se nechalo vychladnout a následně se rozemlelo na prášek, který se spracoval s chloridem amonným na jemnou pastovou hmotu. Ta se vetřela do vyrytých a vyleptaných drážek nebo do připraveného vzoru (0,3?0,4 mm) a následně zapečením nebo žíháním v  reakcí se sírou se převeda na sulfidy, které měly až černou barvu. Takto došlo k propojení černá výplně s kovem. Nadbytečná část výpně se zbrousila a zaleštila. Z používaných kovů, určených pro výzdobu, bylo oblíbené stříbro pro jeho kontrast s výplní.

 

 

Pro zajímavost popis s Ottova slovníku naučného:

Niello (ital.), černá tavenina, skládajíci se z 5,5 ? 5,7% stříbra, 11,1 ? 13% mědi, 16,7 ? 19,4% olova, 0 ? 2,9% bóraxu, 66,7 ? 69% síry. Béře se na ornamentální neb figurální ozdobu předmětů hlavně stříbrných. Připravuje se takto: stříbro, měd, olovo roztaví se pod vrstvou bóraxu, by chráněny byly od okysličení; roztavené vlijí se do tyglíku naplněného předepsaným množstvím síry a znovu taví. Po vychladnutí tavenina roztluče se na jemný prášek, s roztokem salmiakovým se rozetře a nanáší do vrytých neb vytlačených ozdob. Předměty takto zdobené, byvše otřeny a opraveny, dají se do pecí, kdež se ohřejí až do roztavení niella, načež se vyjmou a po ochladnutí přebytečná tavenina se odstraní, předměty se obrousí a vyleští. Niellování jest lepší než emailování, neboť niello se stříbrem pevně se spojuje, tvoříc s ním takřka jednolitý celek. Též trvanlivost jest mnohem větší. V zdobení tomto vynikali Peršané a Cíňané. V Italii největšího rozkvětu nabylo v XV. stol. Nvní se provádí již méně, a to hlavně v Rusku, jehož výrobky (hlavně z Tuly) nabyly světového jména.

 

 

No a to je vše

Toto zdobení je na kapesních hodinkách zajímavé, hodinky zatraktivňuje, některé vzory jsou opravdu pěkné. Ačkoliv se podle popsané technologie může zdát, že se jedná o trvalou úpravu, zub času dělá s ozdobenými předměty své. Není neobvyklé, že dochází k vydrolení výplně, většinou způsobené násilím, třeba pádem nebo ohnutím.  I tak jsem pár nabídkám podlehl a na důkaz toho přikládám i několik obrázků.

 

 

 

 

 

 

 

 

[Karlos]

Máš parádní kousky, moc se mi líbí.

Mě u kapesních hodinek často překvapuje ten kontrast mezi náročností výroby a cenou, respektive mezi cenou některých použitých technologií tehdy a dnes.

Například výroba smaltovaných ciferníků. I v těch nejlevnějších hodinkách byly smaltované ciferníky, často i moc pěkně zdobené. To samé i tohle niello. Stávalo se, že se výrobce těmito technikami snažil vylepšit jinak obyčejné a levné hodinky, aby vypadaly luxusnějí a honosněji. Jak to sakra dělali, že to bylo tak levné. Dnes by stříbrné hodinky se smaltovaným ciferníkem a zdobené niellem byly v podstatě neprodejné.

 

Ed: Často mám dojem, že za těch 100 let se obrovským způsobem změnila hodnota peněz.

Upraveno 4. ledna 2016 uživatelem Karlos

[p3k]

Díky Karlosi za pochvalu, už jsou taky ošemtělé.

 

No jo no, dnes si u hodinek kolikrát připlácíme jen za jejich historickou stopu, jméno, příběh.

Dříve byly asi tyto tulovky předstupněm zlatých. Plechové pro pracující, tulovky a zlaté pro šéfy.

K těm cifrům, asi nebyly tak odolné barvy, aby nezežloutly, a smalt byl osvědčený, výrobce nechtěl mít reklamace.

 

Ale taky mi příjde, že si s tím dříve více vyhráli.

[JaRooN]

Hodinky vyrobeny touto technologií obdivuji už dlouhou dobu. Fascinuje mě a chystám se k pokusům, které by toto řemeslo trochu oživily. Jen to odkládám na dobu, až bude konečně stát barák a budu mít dílnu.

Moc děkuji za hezkou recenzi. Jsem rád, že nás je víc, koho niello fascinuje

[p3k]

taky si myslím, že by to stálo za to oživit

[Karlos]

Tak to držím palce, ať se pokus podaří. A těším se až se tu o tom dočtu.

Mně by se líbilo oživit výrobu smaltovaných ciferníků, teda kdybych na to měl. Už tady bylo několik avizovaných pokusů výroby, ale vždy to nějak zaniklo. Přitom před 100 lety se to vyrábělo zcela běžně, s potisky, s prolisy, barevně a všelijak ozdobeně... a za páš korun. Já to nechápu. Jak se něco takového může vytratit ze světa?

[JaRooN]

Líbilo by se mi pouzdro hodinek (napadaj mě u toho Seiko Sumo) s gravírovanými boky, kde by ten vzor byl vyplněn niellem...

 

Třeba něco takové:

 

Upraveno 4. ledna 2016 uživatelem JaRooN

[p3k]

Nevím jestli by to fungovalo s ocelí, spíš si myslím, že ne, v té směsi je stříbro a to se bude mít rádo se stříbrným pouzdrem

[Jiří9]

Tak to držím palce, ať se pokus podaří. A těším se až se tu o tom dočtu.

Mně by se líbilo oživit výrobu smaltovaných ciferníků, teda kdybych na to měl. Už tady bylo několik avizovaných pokusů výroby, ale vždy to nějak zaniklo. Přitom před 100 lety se to vyrábělo zcela běžně, s potisky, s prolisy, barevně a všelijak ozdobeně... a za páš korun. Já to nechápu. Jak se něco takového může vytratit ze světa?

Jasně je škoda, že se dnes normálně nedá sehnat a objednat u nás v české republice podle vzoru smaltovaný číselník do kapesních hodinek..Určitě bych  občas nějaký  číselník   potřeboval  Jirka

[p3k]

a, možná že by to šlo

http://www.ludovakultura.sk/index.php?id=3137

[JaRooN]

Nevím jestli by to fungovalo s ocelí, spíš si myslím, že ne, v té směsi je stříbro a to se bude mít rádo se stříbrným pouzdrem

To je jasné. Ale myslím, že s dnešními znalostmi, které tehdy chyběly, by tento problém určitě šel vyřešit. Mám doma chemika, já jsem původně strojař se znalostmi metalurgie a z tohoto spojení by mohl vzejít nějaký kloudný funkční nový postup

[p3k]

Samozřejmě, pokud máte někdo pěkné tulovky, můžete se tady pochlubit, těch vzorů a motivů bylo nekonečně.

Upraveno 4. ledna 2016 uživatelem p3k

[bohus76]

 Jak to sakra dělali, že to bylo tak levné. Dnes by stříbrné hodinky se smaltovaným ciferníkem a zdobené niellem byly v podstatě neprodejné.

 

Ed: Často mám dojem, že za těch 100 let se obrovským způsobem změnila hodnota peněz.

Myslím,že si lidé spíš vážili hodnoty peněz a když něco dělali,tak pořádně. To se dnes už "nenosí".Rychle všeho "nabouchat" milionové série a co nejlevněj a pak ta kvalita jde do kopru.

[p3k]

i takový tulovaný ciferník by dával tisíce možností...

[Klotzman]

Ed: Často mám dojem, že za těch 100 let se obrovským způsobem změnila hodnota peněz.

Nezměnila se hodnota peněz, ale práce - viz některé věci z Číny, které se i s dopravou dají koupit za cenu v podstatě nižší, než by u nás bylo poštovné.

[mato57]

 ... moc pěkná rodinka, nádherně zachovalé.
 
Domníval jsem se, že takové ty s těmi tenkými proužky (jedny takové mám) jsou méně obvyklé a ty je máš hned dvoje.
 
Na tulových kapesních hodinkách mě trochu rmoutí, že strojek je obvykle horší kvality, než by odpovídalo té vnější nádheře. Já jsem například ještě neviděl žádné s mikroregulací.

[Karlos]

Na aukru jsou teď jedny IWC s mikroregulací:

http://aukro.cz/iwc-schaffhausen-3plast-i5904562360.html

Ale zdobení mají už hodně poškozené.

[mato57]

Strojek je to pěkný, ale já bych chtěl obojí (i kvalitní strojek i tulové zdobení bez poškození).

Vypadá to, že když vidím poničenou tulu, tak na strojek pak už ani nekoukám...
 

[azeppelin]

Netřeba vymýšlet vymyšlené. V rámci konzervace nejen kovů se používají zpevňovače. Fixují se tak kovy i s korozně organickými produkty, např. archeo vykopávyky, kdy by jejich odstranění narušilo tvarově materiálovou podstatu předmětu. Tradičně se používají termoplastické polymery akrylu např. Paraloid B 76 a 67. Použití od dřeva až po freskovou výzdobu. Lokálně i celopovrch. V případě tuly se smíchá pigment s paraloidem v odpovídající koncentraci, záleží na povaze prací, nasákavosti, poréznosti atd. A standardně záleží na preventivní konzervaci, tj. vytvoření odpovídajících fyzikálně-chemických podmínek uložení. Kovy standardně T vs rH a chemicky různé polutanty, třísloviny některých druhů dřev apod.

[p3k]

Nechceš to prosím převést do návodu? Kde koupím prostředek, odkud pigmenty, plus postup?