V letošním roce vyrobil Breitling re-edici modelu Co-Pilot, který zdaleka není tak známý, jako legendární model Navitimer. Přesto má zajímavou historii.
Značka Breitling je spojena s letectvím od roku 1915, kdy Gaston Breitling (syn zakladatele značky Leona Breitlinga) vyrobil první náramkový chronograf s centrální vteřinovou ručičkou a třicetiminutovým sčítačem, který si obratem oblíbili především piloti. Tento koncept pak byl v roce 1936 upraven dalším členem rodiny Breitlingů, tehdy jedenadvacetiletým Willym Breitlingem (Gastonovým synem) do podoby chronografu se dvěma tlačítky – tlačítkem start/stop na pozici 2 a tlačítkem reset na pozici 4. Tento koncept dodnes používají takřka všechny chronografy.
Spojení letadel a značky Breitling pak bylo definitivně potvrzeno v roce 1952, kdy Breitling představil ikonický model Navitimer, který se stal etalonem pilotních hodinek a stále je nedílnou součástí portfolia Breitling. První verze modelu Navitimer byly osazeny strojkem Venus 178, který byl pomyslným vrcholem chronografových strojků tehdejší doby (později byl nahrazen strojkem Valjoux 7740). Svůj první in-house strojek s označením B01 Breitling představil v roce 2009 a není překvapením, že jako první hodinky jím byly osazeny právě Navitimery (společně s modelem Chronomat).
První verze modelu Navitimer
(zdroj: https://wristreview.com/a-brief-history-of-the-breitling-navitimer/)
Modelu Navitimer se od počátku dostávalo natolik velké pozornosti, že v jeho stínu (poněkud neprávem) zůstal model Breitling AVI ref. 765, představený o rok později, tedy v roce 1953. Tento model byl inspirován přístrojovou deskou kokpitů letadel, jeho ciferník měl být přehledný a robustní, aby umožnil pilotům sledovat chronograf i v situaci, kdy drží knipl. V rámci portfolia Breitling měl doplňovat model Navitimer a i proto byl označen jako Co-Pilot.
Breitling AVI ref. 765 (Co-Pilot), rok 1953
(zdroj: https://www.breitling.com/cz-en/heritage/co-pilot/)
Tento model o velikosti 41 mm (pouzdro 40 mm s přesahující lunetou o průměru 41,1 mm) byl osazen strojkem Venus 178 tak jako model Navitimer, nicméně značně upraveným. Zajímavostí těchto hodinek byla (na první pohled) „datumovka“ na pozici 3, která ve skutečnosti neukazovala datum, ale jednalo se o patnáctiminutový sčítač chronografu. Po spuštění stopek tak tento ukazatel počítal minuty od 1 do 15. Účelem tohoto sčítače bylo stopovat předletovou přípravu (preflight check), která měla trvat přesně 15 minut. Později bylo toto okénko nahrazeno klasickým subciferníkem, který ale zůstal patnáctiminutový (tedy nikoli „standardní“ třicetiminutový jako u modelu Navitimer). Tento subciferník pak měl luminiscencí zvýrazněné indexy na každých třech minutách. Hodinky měly poměrně velké a dobře čitelné indexy a obousměrně otočnou lunetu s označením 1-12 (resp. pozice 12 byla zvýrazněna značkou trojúhelníku) s vroubkováním, které mělo usnadňovat otáčení lunety v rukavicích. První modely byly značeny pouze logem a značkou Breitling, od konce roku 1953 se pak navíc objevovalo označení „Geneve,“ kde Breitling do roku 1979 sídlil.
Druhá verze modelu Co-Pilot s upraveným patnáctiminutovým subciferníkem
(zdroj: https://amsterdamvintagewatches.com/shop/breitling-co-pilot-765-1st-gen/)
Na konci druhé světové války bylo Francií obsazeno území Černého lesa (Německo), kde se nacházela továrna německé značky Hanhart, která do roku 1950 dodávala Francii hodinky (a jejich díly) jako součást válečných reparací. Francouzská armáda poté specifikovala požadavky na „nové“ hodinky tzv. typu 20, kterými měli být vybaveni piloti francouzské armády. O této zakázce údajně jednala s Francií společnost Breitling a mělo se jednat právě o model Co-Pilot, který splňoval všechny požadavky (černý ciferník, arabské číslice, luminiscence, obousměrně otočná luneta atd.), nicméně v závěru jednání se měl objevit požadavek na tzv. flyback komplikaci, tedy možnost resetovat chronograf bez nutnosti jeho zastavení, kterou hodinky Breitling neměly. Hodinky typu 20 tak byly od roku 1954 pro Francii vyráběny právě v továrně Hanhart, a to pod značkou Vixa (později pak byly vyráběny dalšími značkami jako Auricoste, Dodane a zejména Breguet).
Vixa flyback typ 20
(zdroj: https://www.ssongwatches.com/products/vixa-flyback-type-20)
Zajímavostí je, že hodinky typu 20 se později staly známé zejména díky společnosti Breguet, která je v roce 1959 představila ve verzi upravené Mattheyem Tissotem, která se nápadně podobá modelu Co-Pilot. Přesto, že je model Co-Pilot (1953) o rok starší než typ 20 (1954) a o šest starší než upravený model Breguet (1959), je typ 20 známější než jeho předchůdce od značky Breitling. Ostatně Breguet hodinky vycházející z typu 20 (tj. typy XXI a XXII) vyrábí a prodává dodnes.
Breguet, typ 20, rok 1959
(zdroj: https://amsterdamvintagewatches.com/shop/breguet-type-20-xx-flyback-with-extract/)
Jako zajímavost je možno zmínit i značku Longines a její model Aviation Big Eye. Ten vychází z chronografu, který má mít údajně původ ve třicátých letech dvacátého století a který muzeu Longines v Saint-Imier donesl sběratel starých hodinek. Zvláštní je, že o tomto modelu samotná společnost Longines nevěděla a v jejích archívech o tomto modelu neexistují žádné doklady či informace. Není proto zřejmé, o jaký model se jedná, ani z kterého roku pochází. Určitá podobnost s modelem Co-Pilot je zřejmá, kdo se kým inspiroval se však již asi nedozvíme.
Longines
(zdroj: https://monochrome-watches.com/review-longines-avigation-bigeye-vintage-inspired-military-chronograph-price/)
Breitling Co-Pilot se v pozdějších letech vyráběl v různých variantách – s odlišnými ručičkami subciferníků, s velkým indexem pouze na čísle 12, s menším zvýrazněním indexů patnáctiminutového sčítače, v „reverse panda“ verzi s bílým podkladem subciferníků (kterou měla na ruce Raquel Welsh ve filmu Fathom z roku 1967) atd. V šedesátých letech pak byla představena upravená verze ref. 1765 (Co-Pilot Unitime), která měla čtyřiadvacetihodinový ciferník a lunetu značenou čísly 1-24 (resp. pozice 24 byla zvýrazněna značkou trojúhelníku). Od roku 1965 již nebylo užíváno označení „AVI“ ale pouze CP (Co-Pilot). Později vznikl i jachtařský model s tachymetrickou stupnicí.
Nejen pro vývoj tohoto modelu se stal přelomovým rok 1969, ve kterém byl představen první automatický chronograf (na jehož vývoji se podílely značky Heuer, Breitling, Bure/Hamilton a Dubois-Depraz). Od tohoto roku se hodinky Breitling označovaly pouze referenčním číslem a vypadlo tak i označení „CP.“ Na původní variantu pak navázal model ref. 7651, jehož design se od původních Co-Pilotů lišil poměrně výrazně, a to nejen svými rozměry (48 mm), ale i sestavením ciferníku v návaznosti na možnosti tehdy nového automatického strojku.
Breitling ref. 7651
(zdroj: https://www.essential-watches.com)
Poté následovaly modely ref. 7652 (opět strojek Venus 178), ref. 7661 (strojek cal. 11) a v roce 1975 pak ref. 7656 (Valjoux 7736). Tyto modely jsou však již vzhledově původním Co-Pilotům poměrně vzdáleny, byť z nich jejich design částečně vychází.
Na tomto místě přeskočíme o řadu let dopředu, a to do roku 2002, kdy se (tehdy šestatřicetiletý) Georges Kern stal nejmladším generálním ředitelem společnosti z holdingu Richemont (pod který patří např. A. Lange & Söhne, Cartier, Dunhill, Jaeger-LeCoultre, Montblanc, Officine Panerai, atd.), a to ředitelem IWC Schaffhausen. O 15 let později se pak tento muž stal generálním ředitelem společnosti Breitling, kterou pod svým vedením poměrně razantně změnil v řadě směrů.
Nejzřetelnějším krokem byla změna loga společnosti Breitling z okřídleného B na původní historické logo, které tvoří pouze psací písmeno B. Breitling se u svých modelů také více vrací k historii, jak je vidět např. na řadě Premier, navazující na stejně pojmenovanou řadu ze čtyřicátých let dvacátého století. Na model Co-Pilot a další letecké hodinky pak Breitling do jisté míry navazuje aktuální modelovou řadou Aviator 8.
Dalším (a pro model Co-Pilot zásadním) krokem pana Kerna bylo spojení s Fredem Mandelbaumem – patrně největším znalcem a sběratelem starožitných hodinek Breitling na světě, který má o modelech této společnosti obrovský přehled a znalosti (k dnešnímu dni má Fred na fóru breitlingsource.com téměř 14 000 příspěvků). Ve spolupráci s Fredem Mandelbaumem Breitling v roce 2019 vydal speciální re-edici modelu Navitimer z roku 1959 (v limitované edici 1959 kusů). Tato re-edice se vyznačovala maximální podobou s původními hodinkami jak co do vzhledu, tak co do výrobních postupů (např. luminiscenční vrstva byla na indexy nanášena ručně apod.). V těchto hodinkách se také poprvé objevil zcela nový in-house kalibr B09 (s manuálním nátahem), vyvinutý v Breitlingu právě pro účely těchto re-edic.
O rok později pak Breitling, opět v kooperaci s Fredem Mandelbaumem, připravil re-edici modelu AVI ref. 765 z roku 1953, který je součástí modelové řady Aviator 8. Hodinky jsou opět vyrobeny tak, aby co nejvíce odpovídaly své předloze. Fred Mandelbaum k těmto re-edicím uvedl, že jakmile byla pouze minimální možnost se držet originálu (byť za cenu velkých nákladů či značného objemu práce), neexistovaly žádné kompromisy. To se projevilo např. použitím hesalitového skla místo nyní používaného safírového. Rozměry hodinek (vyjma tloušťky) i pozice subciferníků přesně odpovídají originálu (byť je použit jiný strojek), luneta je upevněna třemi šrouby, které se nacházejí na stejném místě jako u původní verze hodinek. Luminiscence je na hodinky nanášena ručně a ne vždy je dotažena zcela do krajů, což je vidět zejména na značení tříminutových intervalů na patnáctiminutovém sčítači. Každé hodinky jsou tak do jisté míry unikátní a opět se tím přibližují původnímu originálu. Perfekcionismus Freda Mandelbauma a Breitlingu zašel dokonce tak daleko, že u re-edice AVI ref. 765 nebyla použita korunka z re-edice Navitimerů 1959, ale korunka o 0,5 mm menší, která více odpovídá originálu. Jedná se tedy o hodinky s moderním strojkem (B09 s upraveným patnáctiminutovým sčítačem), které však vzhledem (a do jisté míry i způsobem výroby) téměř dokonale odpovídají svému vzoru z roku 1953. Odlišností je zejména větší vodotěsnost, absence nápisu Geneve na ciferníku (z právních důvodů) a pro opravdové znalce i nepatrně delší tlačítka chronografu (z důvodu odlišného strojku).
Hodinky AVI ref. 765 1953 re-edition jsou vyrobeny v limitované edici ve třech variantách – ocel (1953 kusů), zlato (253 kusů) a platina (153 kusů). U tohoto modelu se mimořádně krásně spojily moderní technologie s historickým vizionářským designem (určujícím směr na řadu let dopředu) a perfekcionismem, který dovedl tuto re-edici téměř k dokonalosti. Byť je ve světě hodinek kopírování chápáno velice negativně a nosit kopie originálních hodinek rozhodně nepatří k bontonu, v tomto případě je kopírování (lze-li ho tak vůbec nazvat) dotaženo do opačného extrému, protože Breitling okopíroval svůj vlastní historický model takřka bezchybně, a navíc jej vylepšil moderním strojkem. Na první pohled se tedy jedná o poměrně obyčejné hodinky, za kterými nicméně stojí kus historie, obrovský kus práce a téměř neuvěřitelná posedlost těmi nejmenšími detaily.
Breitling AVI ref. 765 1953 re-edition
ocelové pouzdro, průměr 41,1 mm, výška 11 mm, in-house strojek Breitling B09, rezerva nátahu 70 hodin, COSC, konvexní hesalitové sklíčko, chronograf, vodotěsnost 30 metrů, limitovaná edice v počtu 1953 kusů značená na dýnku „ONE OF 1953.“
A jak vypadají na ruce? Nádherně
Těším se na dojmy dalších šťastných majitelů těchto hodinek, věřím, že se nás tu sejde víc.
