Šel jsem takhle v šestnácti na diskošku. Podmínka, v jedenáct doma a žádnej chlast. Přibatolil jsem se o půl druhý a nacamranej jak prvnička. Křik, výhrůžky, zákaz všeho, zaracha až do vánoc. Zpětně koukám, že ta matka byla pěkná hydra, takhle mě pak zotročit. Došel jsem domů, z mostu jsem nespadl, poblít jsem se stihl ještě venku a otrávenej jsem byl hlavně z toho zaracha. Dyť se vlastně nic nestalo. Strašný ty matky, srát se do nebohejch děcek, který samy nejlíp ví, co je pro ně dobrý, to by jim šlo, ale že by druhej den udělaly vývárek a vychladily piviště, to ne...