Hodinky a já část II. - Já si prostě kvalitní hodinky nezasloužím.

Příspěvek odeslán 24. srpna 2009

2 599 zobrazení

Mé bezhodinkové období vydrželo asi 8 let až do konce roku 2007. Kdy mi moje drahá zase připoměla, že bych si měl opatřit nějaké hodinky, že přeci je blbé, když se na pracovních jednáních dívám na mobil. Sice seznámená s cenovými kategoriemi hodinek Casio - low end, ale již poučená z jiných příhod z našeho života mi určila limit do 15 tis. Kč a tiše doufala (také již poučená z jiných příhod), že se vejdu do dvacítky a že se mě pokusí nezabít, když za ně dám třicet. Vzhledem k tomu, že jsem mezitím narazil na server Chronomag pustil jsem se do čtení abych danou problematiku alespoň trochu navnímal a přečetl si pár článků o hodinkách, několik novinek o hodinkách, našel si ceny (spíš šestimístné) těch hodinek, které se mi líbili, byl jsem trochu skeptický ve sladění požadavků mých (již trochu upravených "studiem" Chronomagu a jiných zdrojů) s mým odhadem co bez trvalých následků zkousne manźelka.

Když jsem ale měl možnost a náladu vždy jsem se podíval nějakého hodinářství, nechal si ukázat co tam mají a šel dál. Až jsem měl jednou víc času na letišti v DUS a z nudy navštívil krám, kde měly od bižuterie, přes galanterii až po asi 5 skříněk s nějakými hodinkami. Rutinně paní prodavačce sdělil nejdřív představu o cenové kategorii a pak to, že to chci nejvíc asi do obleku (víc jsem se to naštěstí v tomto krámu specifikovat neodvážil). Pani se zamyslela a vyndala jeden kousek, který prý mají v extra slevě. Vůbec to nebylo podle mých ideálních představ, naopak nebylo to vůbec podle mých představ, ale bylo to na první pohled (lýtka úplně spálená). Já vím, že mi to dokážete zkritizovat. Maurice Lacroix je nová "značka". To jméno zní divně. Nemá to chronograf, onaký-graf, či metr...bla bla bla. Prostě na první pohled:

<<obrázek Maurice Laccroix - Pontos Automatique Gents... nepodařilo se mi zatím vložit>>

Černý číselník, místo čísel jenom čárky, datum na šestce. černý pásek se sponou a s kovovým logem na pásku. Průhledné safírové dýnko. Když jsem si je zkusil na ruce bylo mi je líto znovu sundat. Navíc příhodná cena a Euro za 23,50. Krátký telefonát s mojí drahou a dárek k k vánocům a narozkám narozkám se mnou letěl do Prahy. Měl jsem z nich velkou radost.

Máme s mou drahou dohodu, že i když koupené s vědomým druhé strany nebo přímo druhou stranou, dárky se zabalí a dají až k příslošnému výročí či vánocům. Tady jsem dva dny ukecával výjimku až moje drahá osudově cukla. Začal jsem je nosit a zjistil, že je nosím rád. Už žádné nechávání na umyvadle nebo nočním stolku. Bohužel se hodinky slavnostního předání nedožili. Abych to zkrátil asi cca po 2 měsících mi je při jedné služební cestě na hotelu v restauraci ukradli :crying_anim: . Měl jsem úchylku, že jsem je sundával při psaní poznámek, abych se na ně mohl lépe dívat a hlídat čas. Stačilo pár vteřin koukat jinde a ... :suicide_anim: