Hodinky do nemocnice, část 1.
Jednou se mi stalo, že v hodinkách (casia, obr. 1) došla baterie a já nebydlel v té době ve městě, navíc byl víkend, musel jsem tudíž čekat, než budu moct jet do hodinářství pro baterii novou, když jsem tam dojel, tak se stalo, že baterii zrovna neměli. Tento otřesný zážitek mě vedl k zájmu o hodinky, jimž by baterie nedošla. Kamarád mi poradil, že existují hodinky, které se natahují samy, říká se jim automaty. A tak jsem se dostal k seiko pětkám. Za dva a půl tisíce jsem seika (obr. 2), bylo to v roce 2017, koupil a byl nadšen. Naprosto jsem netušil, že by mohly existovat i automaty, které mají možnost ručního nátahu. Prostě jsem hodinky nosil a pořád šly a byly přesné.
První trhliny v tomto hodinkářském ráji (ráj, protože jsem byl naprosto uspokojen a netoužil po jiných, neznal jsem chronomag) nastaly při operaci srdce, kterou jsem podstoupil za necelé dva roky po koupi pětek (což nebyl následek koupě pětek, chi chi).
Jak jsem tak ležel v nemocnici, hodinky se (přirozeně) zastavily
A jelikož jsem byl na posteli a lezly mi z různých části těla hadičky, srdcem zmítaly fibrilace síní (následek operace), smutně jsem se na hodinky na nemocničním stolku díval a nedokázal jsem svými oky ručičkama pohnout. Byl to temný zážitek. Hodinky umíraly se mnou. Na druhou stranu, když jsem se po nějaké době dostal do stavu, kdy jsem mohl hodinky sám nasadit na ruku a postavit se z postele a kousek jít, tak to byl silný zážitek, jdoucí hodinky pro mne byly doslova symbolem zmrtvýchvstání.
Ani v té chvíli jsem ovšem neřešil, jak udělat, aby byly hodinky natažené. A jak poznám, že jsou plně natažené. Moc to zpětně nechápu, ale asi jsem řešil jiné věci a neměl kolem sebe ty správné lidi Co je šokující, po pár měsících rekonvalescence jsem se ocitl na 3 měsíce v Izraeli a fibrilace se mi tam vrátily, já tedy většinu času proležel v posteli (s výhledem na Mrtvé moře z Olivetské hory to nebylo úplně špatné) a měl jsem stále seika pětky a hodinky šly! Stačilo jim evidentně maličko k tomu aby šly. Ani v té době jsem neřešil, jak je (plně) natáhnout, když musím ležet. K zájmu o hodinky mě tedy nepřivedly zážitky z vynuceného ležení, ale až když se loni na podzim začaly hodinky o několik minut denně opožďovat. Odvezl jsem je do Onyxu a v té chvíli nastal v mé hlavě chronovýbuch. A blížily se narozeniny a já si řekl, že je to důvod ke koupi hodinek (v Onyxu mi řekli, že oprava bude trvat 2 měsíce (!))
Tak jsem si koupil seika 5 Sports SNZF17K1 (obr 3).
A skončil zas v nemocnici a měl obavy, že se hodinky zastaví, když budu ležet. Tak jsem začal řešit, jak natáhnout hodinky, když jsem v posteli. Nebo je nechám doma a koupím si nějaká levná casia, nejlépe Casio W-59-1VQES.
Začalo mi strašně vadit, že seika nejdou normálně natáhnout a jsou tak vlastně určeny pro člověka, který je buď fyzicky neustále v kondici, nebo má doma natahovač. Na automatech se mi líbila nezávislost na bateriích, na elektřině. Proč bych si tedy měl kupovat natahovač? To je popření základní vlastnosti automatických hodinek. Na youtube jsem viděl návod, jak má člověk asi pět minut třepat. Připadal bych si v nemocnici jako idiot, když bych začal toto třepání provozovat. Ani bych na ně neměl asi sílu. Další možnost mi ukázal jeden jihlavský hodinář. Jakoby jemně udeří svýma seikama do dlaně levé ruky. Rotoro se roztočí, tohle udělá několikrát a má nataženo
Jenže mlátit hodinkama do ruky mi nepřišlo úplně vhodné. Výsledek byl, že jsem přestal mít rád seiko 5 Sports SNZF17K1 :))
V té době jsem tedy začal čím dál víc toužit po hodinkách, které mají možnost ručního nátahu. To by ale znamenalo před rodinou obhájit koupi nových hodinek, když jsem si přitom k naarozeninám koupil nedávno náhradu těch prvních seiko. Volal jsem do hodinářství, jestli by nešly vyměnit. Nešly. Co teď?
5 Comments
Recommended Comments
Create an account or sign in to comment
You need to be a member in order to leave a comment
Create an account
Sign up for a new account in our community. It's easy!
Register a new accountSign in
Already have an account? Sign in here.
Sign In Now