Musím se přiznat, že jsem si ulít na dvoudílných natořemíncích. Natořemínky jsou tedy pouze ty provlékací pod hodinkama. Natořemínky mám obecně dost rád, mají ale jednu zásadní nevýhodu: jakmile jsou hodinky trošku vyšší, pak natořemínek hodinky ještě zvedne o notný natokus dál. Dá se tořešit odstraněním spodního pruhu, což jsem taky u řady řemínků učinil, ale pak je řemínek takový jakoby neergonomický, nesymetrický, např. je to pěkně vidět zde:

jenže zrovna astrony jsou docela tlusté hodinky, takže další vrstva silného zuluřemenu už hodinky zvedne do nebeských výšin a to se pak s nima mlátí vo futra!

Tenčí hodinky, tenčí natořemínek vytvářejí hezkou symetrickou soustavu:

Na tyhle materiály jsem si docela dobře zvykl, baví mě ty pěkné proužky uprostřed, které zdůrazní šestku a dvanáctku. Nemám rád typ Bond, jakmile je tam víc pruhů, hodinky mi začnou připadat jako trestanci v lágru. A přitom na fotkách to vypadá celkem dobře, nic proti. Jakmile je mám na ruce a koukám na ně napřímo, v reálu, tak vidím vězně v pyžamu.

Samozřejmě nejlepší ze všeho je tah zvaný kovotah!!!
Já jsem ale slabý člověk a tah mě po pár desítkách minut začne tlačit. A to jakýkoli tah. Ať je to tah od astronů, nebo tah od lhc nebo tah od GS. Jakýkoli tah je mi velmi nepříjemný zvláště, mám-li ruku svěšenou dolů a potřebuji z nějakého důvodu pěstičku povytáhnout nahoru, pak to nejde a jistě namáhám stěžejky a vůbec... 

A tak rychle měním tah za něco příjemnějšího. Ne na všechno jde kůže, nedá se dobře čistit, má tendenci časem chytnout charakteristický zápach, člověk ji nechce omylem namočit apod. 

A tak jsem nakonec došel ke kompromisnímu řešení: dvoudílnému nylonu. U frýdla jsem nakoupil pár řemínků a jsem potěšen, jsou měkké a při tom pevné, jsou odolné a přitom nevypadají špatně, hodinky na nich dobře drží, nekymácí se vysoko nad rukou: