Na základce jsem měl spolužáky Šťastnýho a Veselýho, řediteli chodili přát k Vanoců výhradně spolu. Ostatně Šťastná byla máti za svobodna, její sestřenice, taky Šťastná, si vzala jistýho Blechu. Na gymplu jsem měl spolužačku Hajzlovou, děsná piz.da, vyloženě nomen omen, aktuálně jeden zákazník je taky Hajzl, přitom skvělej a moc šikovnej chlap. Na gymplu jsem měl ještě spolužáka, jmenoval se Vobejda, jednou nás přišla suplovat nová angličtinářka, jak vlezla do třídy, Vobejda stál na lavici a cosi hulákal, ona už od dveří začala ječet, ze to není normální, že se chová jak nějakej vobejda ve čtvrté cenové a jak se prej jmenuje, tak on odpověděl, že se jmenuje Vobejda, účitelka úplně nepříčetná, ať si z ní nedělá srandu a okamžitě navalí žákovskou, že je drzej a že mu dá poznámku. Tak Vobejda vzal žákovskou, donesl paní učitelce, ta ji otevřela, přečetla si jeho jméno, zase žákovskou zavřela a omluvila se mu.