Leviathann

Zdravím všechny spoluzávisláky. Doufám, že nenakrknu zakladatele tohoto krásného vlákna, ale nechce se mi dělat nový. Je to už rok čistého času, co na mém zápěstí trůní Moony. Tak jsem si řekl, že už snad můžu napsat pár poznatků, které mohou někomu usnadnit rozhodování, zda do nich jít, či ne. Neplánuju řešit technické detaily, na to tu jsou mnohem povolanější odborníci a já nemám ani ambici, ani vědomosti. Spíš je to soubor subjektivních dojmů, které jsem nasbíral a řešil v hlavě. Hlavně jak říkám, sám jsem hledal a načítal a byl jsem za každé info rád…. Tak jo, jdem na to. Moony – negativa: První věc, jsou malý. Pokud před nimi člověk nosí „normální“ velikost (42mm a více), přijdou mu Moony opravdu malé. Taky mě na nich štve to, že při seřizování nemůžu zamáčknout korunku bez toho, abych si pohnul ručičkama. Je to nějakém grifu, na který pořád nemůžu přijít. To, že nemají hacking a já jsem na něj zvyklý a tak pořád laboruju s tím, aby mi sekundová ručička šla tak, jak chci, je jen malý detail, který ale dokáže hodně vytočit. Jsou hodně lehké, tedy pokud je máte na řemenu. Dlouho jsem si zvykal na to, že je prostě na ruce necítím. Ono, když jste 190 cm vysoké, 90ti kilové individum, tak nosíte přece pořádný mach hodinky, ne? Ono Moony jsou hodně věcí, ale macho určitě ne. Machr index je roven nule. Nikdo, opravdu nikdo neví, co za poklad máte na ruce. Pokud je chce někdo na omámení svého okolí, ať loví v jiných vodách. Pak je tu ještě samostatná kapitola hesalit, která zde byla zmiňována opravdu často. Subjektivně, musím říct, že jsem z toho měl strach, protože Moony mám skoro 24/7, ale prostě když zvládnou pobyt na ISS, zvládnou i normální den v ČR (nedělám rukama v Kolbence, to je fakt) a sklo drží. Ano, je dodrbané, ale to jde vidět jen na slunci a jinak ani ne. A hesalit má opravdu samoobnovovací kouzelnou schopnost, kdy se asi o košili, svetr (nevím jak jinak to je) samoleští. Takže jo, je to stres, plastový sklo, ale asi je to opravdu jen o hlavě. A jaký jsou pozitiva? Zase tak malý nejsou. Je to hodně o zvyku, nasadil jsem, zavřel oči, den-dva ponosil a pak mi to přišlo naprosto o.k. Což je zvláštní, protože jinak malé hodinky nemůžu. Vidím je jako takovou hraniční velikost, např. když jsem zkoušel Alpinisty (moc se mi líbí, ale 38 mm…) tak jsem musel uznat, že si je nikdy nekoupím právě kvůli velikosti. Ale těch 40mm je ještě nositelných. Co ě úplně fascinuje je universálnost. Jasně, doma v krabici mi toho tiká poměrně dost, ale pokud jenom jedny hodinky, Moony jsou skvělý, protože zvládnou oblek, casual, uniformu, maskáče, kraťasy i džíny. A když se připočte možnost výměny tolika variant řemenů, je to dokonalý pro OWG. Což tady na fóru sice nehrozí, ale pozitivum to opravdu je. A nepřekáží, jsou krásně placaté, takže futra taky neberete, při průchodu dveřmi. Tedy za střízliva. Navíc jsou opravdu nenápadné. Kdo ví, pozná. Ostatním to může být jedno. Paradoxně víc parády mi nadělají moje želvy, nebo staré bondovky, které mají nějaké fluidum. Moony tímto netrpí. Na druhou stranu, koupil jsem je také pro onen ikonický design. Já je chtěl strašně dlouho, skoro 10 let jsem na ně čekal a po tu dobu jsem slintal nad obrázky a výlohama…. Ono jak jsem je totiž poprvé uviděl, něco ve mně říkalo, že je to to pravé. Láska na první pohled. Málokdy se mi to stane, taková věc. Jako pozitivum vidím i natahovací strojek. Je to jakémsi rituálu, ráno vstát, vzít je, natáhnout, nasadit. Navíc mají v noci správný zvuk, když tikají u postele na stolku. Jiné hodinky mi takhle netikají. Takže pro mnohé nevýhoda, pro mě super věc. Nevadí jim ani přibývající šrámy na těle. Nejdřív jsem měl takový jako ostych je nosit, protože …“tak drahý hodinky…“, jenže já je prostě musím nosit. Ne je mít v krabici. A Moonům ty šrámy sluší. Jasně že se k nim nechovám jako prase, ale na druhou stranu, jezdí se mnou všude. Koupu s nima děti. Sportuju s nima. Chodím na střelnici. Prostě každodenní užití. A paráda…. Takže abych to shrnul a ukončil tento oslavný výtrysk, jděte do nich. Já mám teď problém, protože nevím, co dál. Jsem ve stavu, kdy mě nějak nemůže nic chytit za srdíčko, kdy se mi prostě nic nelíbí. No, aspoň mám nad čím uvažovat. Ale to pořeším v jiném vlákně…

Co jsem viděl? To jsem se tak hrabal v Youtube a hledal novou muziku, a skočilo na mě tohle. Nečekané a pěkné videjko, a týpek určitě bude váženým členem naší sekty.

Ono je to těžký. Jednou jsem musel odřeknout nákup, roky dozadu, zrovna tuším od Mr. Kuncáka, byly to nějaký Steiny v chronu, no důvod prozaicky, naboreny blatník u auta při náledí a nutnost přesunu financí tímto směrem. Jenže je fakt, že je to často považováno za trapnou výmluvu a sám jsem se cítil blbě, bo víte, že vám není úplně důvěřováno....

Krásné slunečné ránko všem! A ještě jednou dík Onyxu, bo je to prostě paráda...

Můžu potvrdit. nedávno jsem tu postoval, jak jsem drbnul o futra a šlinc jako prase a o 14 dní později.... Nic. Asi kouzlo.... Ale funguje to.

Nějaké videjko srovnávací na mě kouklo na Youtube. A překvapivě ne v angličtině, tak to sem mrsknu - odkaz.

Zkusil jsem vyfotit, jak s moonama pouštím draka (a s juniorem), ale to bych musel být chobotnice, to zvládnout....

Sice nejsou na ruce, ale na stole, nicméně to nevadí. Vrátily se z Onyx lázní a ten výsledek je dokonalý. Až mám strach je dát na ruku, abych je zase nepodrápal....

Musím zde opravdu moc poděkovat týmu Onyx a jejich zlatým rukám a kouzlům, díky kterým se moje staré, životem unavené bondovky staly opět nádhernými kousky. Super domluva, spolupráce a výsledek. Všem následovníkům můžu jenom doporučit. Chlapci, díky moc....

Ale jako spyfoto super. To musím ocenit. Já než vytáhnu mobil a odhodlám se k akci, tak je po všem...

Už skoro osm měsíců nosím hlavně miláššky.... A pořád mě prostě baví. Co baví, pořád je žeru.....

Tak jsem dneska drbnul sklíčko o futra... Si na to dávám pozor a říkám si že se mi to nemůže stát a buch... Rejpanec.... Tak se naučím leštit....

Právě že kdybych uchem zachytil jejich zvukomalebnou dykmore češtinu, vůbec bych se focením neobtěžoval. Ale von fakt do toho founu kvakal anglicky... No asi navratilec z dalekých anglokončin. Jak říkám, zklamání...

No ale kousek od Hlavního nádraží, bazar Nekázanka (nebo nějak tak) a tohle ve vyloze. Kdybych nespěchal na vlak, tak tam vlezu a zkouknu to osobně, Přímky mě nechávají chladným, ale ty Zenitky... Zase, neorientuji se v nich, ale jak Fík se nezdají. Zkušenější členové jistě zhodnotí...

Byl jsem s mladým na výletě v Praze a tak jsem využil šance a na "Andyho" cvak v metru jedny Béčka u opaleneho, anglicky mluvícího podivína. Ale... Byly nějaké divné a nakonec určitě Fík. Teda, já se v Béčkách neorientuji, ale.... Zklamání jako prase, já se odhodlám k akci, dokonce něco najdu a ono tohle....

Pracovní pobyt ve Vyškově.... A večer doma.

Venčení hyen na hřišti s Vomegou...

Chvilku mi trvalo se psychicky srovnat s přibývajícími šrámy, ale tahám je stále a všude....

Tak jsme spolu 4 měsíce... Letí to. Zatím jsem OWG.. Ostatní smutně zahálí v šuplíku. Jsem z nich stále nadšený...

Ranní dilema. Asi tušíte, jak to dopadlo... Pěkný den všem!

Michael Collins... No jo, další můj dětskej hrdina... No co už naděláme. Tady na fotce kluci nastupujou - Apollo 11 a překvapivě dvoje speedy.

Celej den dneska na cestách. Doprava strašná, ještě že miláššky na zápěstí...

Dobré zasněžené ráno všem....

Venčení dravé zvěře. Malej to sice ještě neoceni, ale já jsem z nich pořád unešený....

To je tak fotogenická záležitost....