Na sladký moc nejsem, jak už padlo v úvodní předmluvě, ale moje drahá (a taky ta lepší) polovička zas docela jo. No a když už dělá smutný voči po několikáté, že by si po tom skvostném hlavním jídle (ehm, ehm... samochvála) dala nějaký ten dezert, mam v rukávu několik osvědčených (a díkybohu vcelku jednoduchých) receptů. Jedním z nich je právě i dnešní příspěvek - jablečný koláč, zvaný obrácený, protože je obrácený.
--- POŘÁD MI NEJDOU NAHRÁVAT NOVÉ FOTKY, TAKŽE ZATIM JEN TEXTOVÁ POVÍDKA ---
Než to bude zprovozněno, na foto-postup a výsledek se můžete podívat v Kulináriu: http://forum.chronomag.cz/index.php?/topic/16900-kulin%C3%A1rium-chronomagicum/?view=findpost&p=1993577
Kdyby už někoho náhodou nebavily ty moje rádoby ftipný kecy, tak jsem víceméně postupoval podle tohoto receptu: http://fresh.iprima.cz/recepty/tarte-tatin
Pro náruživé a zvídavé (angličtinou vládnoucí) čtenáře něco málo k historii tohoto sladkého majstrštyku sester Tatinových: https://en.wikipedia.org/wiki/Tarte_Tatin
Ingredience jako vždy viz. foto (stále ). Jablka typ golden delicious. Cukru je 100g, k tomu jeden sáček vanilkového. Másla cca 40-50g. Obecně ale množství podle velikosti formy/pánve. V panáku je koňak (Lepanto).
Jablka. Oloupat, odjádřit a nakrájet - jakkoliv, já krájel na cca centimetrové nudličky. Po nakrájení zakápnout citrónem, aby nezhnědla.
Karamel. Na pánev cukr a nechat povolit. Vmíchat studené máslo a chvíli nechat bublat. Potom koňak a chvilku zas provařit - bacha, všechno na malý plamen, rychle se to chytá!
Do pánve s karamelem přijdou jablka a takových 10-15 min. postupně provařiříme, v průběhu prohazujeme (nebo mícháme, pokud se obáváme o nejbližší okolí) aby se řádně obalily sladkou hmotou.
Mezitim si rozválíme těsto, 250g listového, kupovaného (kdo by se s tim doma patlal). Průměr po rozválení tak, aby to o pár cenťáků přesáhlo průměr pánve/formy.
Pánev s jablky sundáme ze sporáku a pár minut necháme votfrknout. Do těsta vyrobíme vidličkou větrací otvory.
Těsto položíme na jablka, přesahující kraje se snažíme zahrnout pod vrstvu jablek.
Pánev/forma jde do trouby předehřáté na 180st. Doba = dozlatova. V mém případě to trvalo něco málo přes půl hodiny.
Po skončení saunování necháme půl-třičtvrtě hodinky vychladnout. Na pánev vopatrně položíme talíř, rychle otočíme a pokud se zadaří, koláč udělá cut&paste - z pánve na talíř. Komu by vadil tenhle rustikální vzhled může si dle libosti vyhrát a jablka na pánvy před překrytím těstem fešácky vyskládat ; mě to neba.
Navrch přijde šlehačka, pěkně doma vyšlehaná, žádná ve spreji! Nedával jsem do ní nic víc, koláč sám je dost sladký ; nebo jak psal v Kulináriu JaRooN, lžička (pravého domácího) vanilkového cukru šlehačku nijak extra neosladí, ale lehce zjemní chuť.
Tenhle recept jsem vopšlehnul vot českého mistra vařečky a rondónu, Zdendy Pólrejcha (verbal promine). Je to taková fajn rychlovka, ideální recept na večeři v hektickém dni. Jen to vykoštění stehna chce trochu fištróna. Mě to naučil táta už před pár lety a od tý doby to umim. Kdo by se s tim nechtěl párat, taky se daj koupit stehna už vykoštěný že jo. Potvory řeznický tam ale většinou nechávaj různý šlachy a chrupavky, což každej taky nemusí, proto doporučuju se v rámci kuli-edukace práci s nožem naučit. když se to naučil takovej neumětel jako já, zvládne to už každej.
Možná se to na první dobrou nezdá, ale spojení chutí římského kmínu, chilli a limety je naprosto skvělé!
--- POŘÁD MI NEJDOU NAHRÁVAT NOVÉ FOTKY, TAKŽE ZATIM JEN TEXTOVÁ POVÍDKA ---
Ingredience: - kuřecí stehna - řecký jogurt - římský kmín - jedna limeta - chilli co kdo snese - sůl/pepř
Postup je velmi jednoduchý. Stehna při vykošťování zbavíme kůže. Maso osolíme/opepříme.
V misce smícháme jogurt, drcený římský kmín, chilli a šťávu z jedné limetky.
Maso přidáme do misky a všechny plátky důkladně obalíme ve směsi. Nejlepší je to pak nechat hodinku/dvě odležet v lednici, ale dá se i bez toho.
Pekáč nebo zapékací misku vyložíme pečícím papírem a naložíme masem s jogurtovou směsí. Plátky by neměly být přes sebe. Lehce zakápneme oliváčem a dáme do trouby předehřáté na 180st. Doba pečení cca 45-50 minut, ale nejlépe je se řídit dvěma vodítky - jednak se jogurt z větší části "vsákne a připeče" na maso a druhak chytne barvu. V ten moment je hotovo.
Jako přílohu jsem zvolil zeleninový kuskus. Cibuli, česnek a papriku (vše nakrájené najemno) osmahneme na troše oliváče. Po pár minutách přidáme 200-300g kuskusu (výborný je tmavý žitný, nebo třeba kukuřičný). Chvilku zarestujeme společně se zeleninou a pak zalijeme vývarem (kuřecím nebo zeleninovým ; s vodou to neni ono) . Množství vám neřeknu, vždycky to beru od oka. Raději ze začátku méně a případně dolévat. Nakonec osolit/opepřit.
Při pečení maso pustí trochu šťávy, která by měla zůstat v pekáči. Tu stačí přelít do rendlíku, a zderukovat na cca poloviční objem. Kdo si chce dopřát, může tam poslat ještě cca půl deci 33% smetany, provařit a na závěr vmíchat kousek másla na zjemnění. A máme jednoduchou omáčku.
Než bude opětovně zprovozněno přidávání nových fotek, na výsledek se můžete podívat v Kulináriu: http://forum.chronomag.cz/index.php?/topic/16900-kulin%C3%A1rium-chronomagicum/?view=findpost&p=1988264
První příspěvek do blogu bude z italské kuchyně. Jedná se o rajčatovo-masové ragů, v podstatě hodně podobné klasické omáčce na špagety Bolognese. Základem je recept Emanuela Ridiho: http://www.sitalemvkuchyni.cz/recept/Sugo-Bolognese
Rád se u receptů spíš inspiruju, než že bych se jich držel jako bible. Někdy takové řekněme odchýlení se z navigace vyjde, někdy taky ne Statisticky je to zhruba 9 z 10, což myslim neni zlý. Tentokrát to vyšlo, tak se na to vrhem...
Ingredience viz. foto. Maso je mleté krůtí. Rajčata jsem nejdřív spařil a oloupal šlupku. Červené použijte suché a v kvalitě takové, kterou byste si nalili do sklenice ; žádnej krabičák! Sýr je parmazán.
//edit: dvě suroviny mi na obrázku chybí: půl lžičky mletého muškátového ořechu a cca 0,25l mléka
Nasekaný česnek a rozmarýn pošleme na rozpálenou pánev s oliváčem. Restuje se 2-3 minuty. Pánev použijeme s nepřinavým dnem a nejlépe takovou, kterou je možné dát do trouby.
Dál jde do pánve cibule a mrkev, oboje nakrájené najemno. Restovat 5-6 minut, až trochu chytne barvu.
Přidáme dvě lžíce rajského protlaku a zarestujeme do směsi.
Po pár minutách přidáme maso a opět zarestujeme. Zároveň osolíme, opepříme.
Přichází čas na tekutý mok. Do pánve jde cca 2dcl vína. Trochu zvýšíme forsáž sporáku, protože víno potřebujeme odvařit.
Jakmile je směs téměř bez tekutiny, celý proces zopakujeme. Opět cca 2dcl vína a postupně odvařit.
A jelikož i kuchař potřebuje doplňovat tekutiny... cheers!
Oloupaná rajčata, šup tam s nima. Až kdyz tam byly, napadlo mě, že jsem je mohl ještě předtím pokrájet. Šlo to i bez toho, ale pro sichr je doporučuju pokrájet na menší kousky. Necháme bublat pár minut.
Posledním obrazem na sporáku je dolití cca 2-3dcl vody. Samozřejmě je možné použít vývar, jelikož je tam ale už tak mrtě chutí, prostá voda myslim postačí.
Přiklopit a poslat expres do trouby předehřáté na 150st. Hodinu a půl.
Po 1,5h vyndáme, promícháme a přidáme dvě ingredience, které jsem hore zapoměl zmínit - půl lžičky mletého muškátového ořechu a čtvrt litru plnotučného mléka.
Pánev jde opět do trouby. Tentokrát již bez pokličky, teplotu zvýšíme na 190st. a necháme tak cca půl hodiny. Toť vše, finito.
Bon apetit (bystré oko poznal rozdíl těstovin - na začátku špagety, na talíři jsou ale pappardelle ; změna na poslední chvíli)
Když neni chuť na maso, za to je chuť na brambory (a to já mam často, páč sem prostě bramborovej) - zapečené jako takový simple pie, neboli jednoduchý slaný koláč. Dá se jako hlavní bezmasé jídlo, nebo i hutnější příloha třeba ke grilované krkovičce nebo kuřecímu steaku. Takže kdo se nebojí sacharidů, směle do toho, je to hodně žravý. A vůbec to neni zlý ani studený, třeba jako taková vydatná sváča.
--- POŘÁD MI NEJDOU NAHRÁVAT NOVÉ FOTKY, TAKŽE ZATIM JEN TEXTOVÁ POVÍDKA ---
Než to bude zprovozněno, na foto-postup a výsledek se můžete podívat v Kulináriu: ttp://forum.chronomag.cz/index.php?/topic/16900-kulin%C3%A1rium-chronomagicum/?view=findpost&p=1989996
Příprava tohoto pokrmu je nejlepší, nejefektivnější a nejsnadnější (to máme tři nej) v pánvy, která má povolení vstupu do trouby. V opačném případě je potřeba směs připravit a poté poslat do zapékací misky vyložené pečícím papírem ; taky to jde, ale je s tim větší sr*ní.
Brambory nakrájet na tenké plátky. Hodit do pánve na oliváč a takových 15 min opékat a prohazovat. Mezitim osolit a opepřit.
Cibule na půl a pak na silnější plátky, jde do pánve.
Další přijde na řadu petrželka, a docela hodně. Volitelně lze přidat jakékoliv další bylinky, podle chuti každého soudruha.
Nastrouhaný parmazán (jen tak 2/3, zbytek nechat na vrchní posypku) vmíchat do směsi a pánev sundat ze sporáku.
Vejce rozšlehat se smetanou, osolit/opepřit a rovnoměrně nalít na směs.
Posypat zbytkem parmazánu a poklást plátky mozzarelly. A šup s tim do trouby předehřáté na 180st. Zhruba půl hodiny.
Kdo z vás se zúčastnil prvního kulinářského srazu nás nemocných chrono-chorobou (El Bundus nebo tak nějak se to menuje) loni v říjnu v Jeseníkách, už měl možnost ochutnat - vezl jsem tam skoro stejnou (jen čistě kachní) a z větší části se konzumovala na snídani. Paštika kombinující kuřecí a kachní s brusinkami. Nedávno jsem se rozhodl skoro po roce zas udělát pár porcí... no pár, nakonec mi zas ujela ruka a byl toho docela kotel. Já asi neumim vařit v malém množství. Nebo bych si měl dělat nákupní seznam dopředu a ne to lovit z paměti až u regálů. Fixalelujá, to je zas úvod do receptu... no nic, jdem na to.
--- POŘÁD MI NEJDOU NAHRÁVAT NOVÉ FOTKY, TAKŽE ZATIM JEN TEXTOVÁ POVÍDKA ---
Než to bude zprovozněno, na foto-postup a výsledek se můžete podívat v Kulináriu: http://forum.chronomag.cz/index.php?/topic/16900-kulin%C3%A1rium-chronomagicum/?view=findpost&p=1992796
Ingredience viz foto (nejste vožralí, fuckt tu ZATIM neni). Základ je maso/játra (poměr 1:1, ale skoro lepší je 2:1), máslo, smetana ; ostatní je volitelné podle chuti. Já dal již zmíněný rozmarýn, brusinky a trochu Gran Marnier.
První si připravíme maso. Jen sůl a kmín, podlít vodou a šup do trouby - nejdřív na 140st. cca 2,5h, nakonec 200st. na půlhoťky.
Mezitim se vrhnem na játra. Jater je po půl kile, kachních a kuřecích. Nakrájet na hrubo, k tomu cibuli najemno. Cibuli do pánve na oliváč, po pár minutách přidat játra a na vyšší plamen smažit. Zakápnout likérem Gran Marnier. Nakonec přidat bylinky - petržel a rozmarýn, osolit/opepřit.
Vypnout sporák, ale pánev nesundavat, aby směs zůstala teplá (ne vařící, jen teplá).
Zpátky k masu. Po 3h je hotové. Skoro by se člověku chtělo na to vrhnout a vyprdnout se na nějakou paštiku Naštěstí jsem odolal, tak jedem dál...
Obrat od kosti, resp. vyndat větší kosti a z menších maso oklepat (miluju pomalé pečení). Výpek rozhodně nevylévat, poslouží na doladění konzistence paštiky.
Rekapitulace: maso upečené a obrané, játrová směs hotová (stále teplá), ostatní ingredience taky ready.
Do větší mísy přijde směs jater a... zde rozdělovník: kdo chce hladkou jemnou konzistenci, dá rovnou všechno maso ; kdo má raději (jako já) hrubší strukturu, nechá si cca 1/3 masa stranou. Každopádně směs masa a jater projedeme tyčákem, přidáme máslo a tak půl deci smetany. Podle potřeby doléváme výpek z masa a nakonec tam jde skoro celá sklenička brusinek (200g).
Všechno důkladně promícháme, kdo šel jako já, přidá nahrubo nasekané zbylé maso. Podle chuti doladíme solí (já už nedával). Cílem je mazlavá a pevná, ale rozhodně ne tekoucí konzistence.
Kam s tím dál je již dle fantazie a kuchyňských možností každého. Já naplnil dvě skleničky na zavaření a jelení hřbet (vyložený alobalem) do ledničky na přímou žranici.
Zavaření dělam v troubě. Na 250st. 8-10min, v pekáči s cca 2-3cm vody.
//edit: A nepovedlo se, obě skleničky zabila plíseň ; jestli máte někdo zaručený (a pokud možno jednoduchý) postup na zavařování, sem s nim...
Hřbet jde na chvíli do ledničky, aby směs řádně ztuhla. Stačí slabá hodinka. Pak už jen ukrojit nejlépe čerstvá chleba (žitný v mém případě), máznout vrstvu paštiky a pustit se do toho. Bon apetit
Nedávno jsem měl váženou návštěvu v našem skromném příbytku, ctění rodičové nás poctili. Jelikož otec taky docela kuchtí - tady jsem to asi podědil - a je spíš příznivcem klasické krmě, nevymýšlel jsem žádné experimenty a jal se připravit tradičné české (řekl bych stále ještě sváteční) jídlo, tedy v čísle jednotném: rezeň a brsalát. Jak už tak to u mě bývá, vzal jsem sice klasický recept, ale přidal do něj pár svých (nebou mnou od někoho osobně obšlehlých) úprav.
--- POŘÁD MI NEJDOU NAHRÁVAT NOVÉ FOTKY, TAKŽE ZATIM JEN TEXTOVÁ POVÍDKA ---
Než to bude zprovozněno, na foto-postup a výsledek se můžete podívat v Kulináriu: http://forum.chronomag.cz/index.php?/topic/16900-kulin%C3%A1rium-chronomagicum/?view=findpost&p=2001731
Ingredience na salát viz. foto ( ), resp. než bude foto tak zde seznam: - 1kg brambor - 2ks větší mrkev - 2ks menší petržel - 2ks šalotka - 3ks kyselá okurka - 1ks jablko (Granny Smith) - 3ks vejce - 2/3 velkého (0,5l) bílého jogurtu - 4 vrchovaté lžíce majonézy - lžíce medové dijonské - půl deci vody po uvařené zelenině - sůl/pepř
Brambory dávám varný typ A - salátové. Cibule je šalotka, to v bílé misce je jablko, majonéza je v poměru 1:3 s bílým jogurtem a úplně vlevo dole je trochu vody ve které se vařila zelenina. Hořčice medová dijonská (yop, cpu to všude možně).
Vepřové je plec, rozklepaná na velmi tenké plátky. Kuřecí prsa dostaly přes hubu jen trochu, bo se maj tendenci potvory hned rozpadat.
Brambory uvaříme ve šlupce do poloměka, tzn. na propíchnutí nožem už jdou zlehka, ale stále jsou přiměřeně pevné aby se nerozpadaly. Mrkev a petržel povaříme doměka, vajíčka klasicky natvrdo.
Kromě vajíček vše krájím nožem, tedy i brambory - na hezké pravidelné kostičky, velikost si každý zvolí dle vlastní preference. Já mam rád kostičky menší. Mrkev a petržel taky tak. Šalotka na super-jemno, jablko okrájíme šlupku a jen najemno, stejně tak kyselá okurka (nestrouhám). Vejce proženu na dvakrát z obou stran vejco-kráječem (nvm jak se tomu nadává). Vše připravuju dopředu a poté smíchám v míse - tu doporučuju raději předimenzovat, jinak budete kostičky brambor a mrkve lovit (jako nejdřív já) všude po kuchyni.
Nejdřív suché ingredience - brambory, šalotka, okurka, mrkev, petržel, jablko, vejce. V tenhle moment poprvé solím/pepřím. Poté tam jdou mokré - voda ze zeleniny, pořádná lžíce hořčice a mayo/jogurt. Všechno opatrně promíchat, nechceme z toho mít fašírku - spíš prohazovat, jak když vmícháváte sníh do směsi na dort. Podle chuti případně doladit solí/pepřem, ale vopatrně, ještě se to rozleží. Salát hotovson.
Řízky...
Maso osolíme/opepříme. Trojobal je trochu jiný, než je obvyklé. Jelikož nejím(e) bílou mouku, je zde mouka kukuřičná a stejně tak strouhanka. Postup už je pak standardní = maso do mouky, pak vejce a nakonec strouhanka. Tady je další změna, kukuřičná strouhanka je smíchaná se sušeným tymiánem a trochou parmazánu (ten je prohnaný robotem, aby byl hodně najemno). Obalíme postupně všechny plátky a necháme pár minut odpočnout.
Dál je tu dilema. Buď to vzít trochu více "na dietu" a řízky upéct v troubě, na plechu s pečícím papírem. Nebo to vzít standardně přes pánvičku s olejem (rostlinným) ; nebo ještě lépe (domácím) sádlem. Tentokrát jsem zvolil možnost na-prasáka a normálně to usmažil. Z trouby to taky neni zlý, ale prostě je to znát - řízky pak nejsou tak šťavnaté. Halt je to jak u těch motoru, kde objem je objem... tady prostě chuť olejem-nasáklé-strouhanky ničim nenahradíš. Kdyby ale někdo chtěl prubnout suchouše, tak řízky na pečící papír, pokapat oliváčem a do trouby na 170st a cca 40-45min.
Dopočuju smažit pozvolna, maso je pořád potřeba řádně propéct. Takže já jel na 5. stupeň z 10 (je to tak správně, nebo spíš 5tý z deseti... kde je Karlos?). Po dosmažení odkládám řízky do hrnce. Jakmile jsou všechny hotové, přiklopený hrnec dám na pár minut do trouby předehřáté na 110-120st., aby zůstaly teplé a ještě lehce došly.
Už je to pár dní zpět, co má drahá vyrazila za kultůrou a já se rozhodl jí návrat zpestřit oblíbenými roštěnkami. Dá se říct, že se jedná o roštěnky vídeňské? Asi jo. Nicméně jak jsem již předeslal na začátku, recepty se mám tendenci jen inspirovat a detaily si upravuji dle (mo)mentální nálady a kuli-rozpoložení. Proto i tady to neni 1:1 jak to páni ve Vídni vymysleli, ale výsledek přesto dopadl na jedničku - aspoň soudě dle vymeteného talíře.
Jako posledně to zas trochu zkrátim. Neni to žádná věda. Kdyby bylo cokoliv nejasné, pište do komentáře.
? Z DÚVODU NEDOSTATKU MÍSTA (???) MI ZATIM NEJDOU PŘIDÁVAT DALŠÍ FOTKY NA BLOG ?
Plátky masa by měly být cca 0,5cm tenké a ještě je lehce naklepeme ; stačí párkát zaboxovat pěstí. Čím vyzrálejší maso, tím lepši. Osolíme/opepříme. Z jedné strany pomažeme dijonsku hořčicí (dával jsem medovou) a...
Z obou stran obalíme v mouce (v mém případě kukuřičná).
Na pánev s trochou oliváče plátky zprudka zatáhneme. První strana s moukou. Je potŕeba počkat, až se ?pustí?, jinak vám všechna mouka zůstane připeklá na pánvy - tu použijte nejlépe takovou, která může do trouby.
Jakmile jsou plátky opečené, přilejeme do pánve víno, půlku vývaru a na plátky-půlměsíce nakrájené cibule. Chvilku povaříme na sporáku. Mezitim předehřejem troubu na 150st.
Pánev jde do trouby na takové dvě hodinky. Průbězně kontrolujeme množství tekutiny a případně doléváme zbylý vývar.
Po 2h zvýšíme teplotu na 190st. a necháme ještě cca půl hodiny péct.
Jakmile začne maso vykukovat zpod omáčky, vypneme troubu.
Maso jde ven a pánev s omáčkou zpět na sporák - potřebujeme trochu zredukovat omácku. Ta by měla být docela hustá, bo se zahustila moukou z masa. Na střední plamen pár minut redukujeme.
Jakmile máme požadovanou konzistenci (asi jako hustší guláš),přidáme deci smetany na zjemnění a zase pár minut necháme bublat.
Nakonec vrátíme maso do pánve a vypneme forsáž.
Mezitim už se nám pečou v troubě brambory na hranolky.
Když jsou hotové, hodíme k nim pár snítek rozmarýnu na ovonění.
O víkendu jsem koukal na MasterChefa, kde borci a borky připravovali kuřecí kapsy. Což mě navedlo na myšlenku prubnout podobný recept, jen místo kapsy jsem se vydal cestou rolky.
Bohužel němec zaúřadoval a já si vzpoměl, že bych to pro vás mohl cvaknout, až když jsem měl rolky hotové. Takže dneska cca půlka postupu a suroviny jen textově, a zbytek taky trochu zjednodušeně (mam ty recepty moc dlouhý).
Ingredience: - kuřecí prsa bez kůže (na 6 rolek 3 prsa) - 1x mozzarella - 6 plátků šunky - baby špenát - ricotta - sušená rajčata naložená v oleji - brambory + koření dle chuti - 2 větší rajčata - pažitka - bílý jogurt
Prsa podélně rozřízneme, obě půlky osolíme/opepříme a vopatrně rozklepeme plochou částí paličky přes mikroténový sáček. Na plátky namažeme tenkou vrstvu sýra ricotta, na to poklademe lístky baby špenátu a kousky sušených rajčat. Na prkno položíme plátek šunky, na to maso s náplní a vše společně zarolujeme. Nakonec stáhneme provázkem, jak po obvodu, tak na krajích, aby náplň neměla roupy vopustit domeček.
V pekáči, nebo v mém případě zapékací pánvi, rozpálíme olej a rolky zprudka ze všech stran opečem na barvu. Trvá to 2-3min z každé strany. Další cesta je směr trouba. Maso podlejeme deci vody. Trouba předehrátá na 180st. Doba 40-45min. Odsud už byla mozkovna v provozu, takže to máme včetně obrazové dokumentace.
No takhle, v provozu... jak se to vezme. Schvalně, co je na téhle fotce blbě?
Nevadí, naštěstí mi to došlo včas. Po tý cca třičtvrtěhodině saunování rolky vyndáme, zbavíme provázku, slijeme výpek (co neděláme? no? rozhodně nevyléváme!), vrátime rolky do pekáče, na každou plátek mozzarelly a šup s tim zpět - žádný čas, prostě až se sejra trochu rozteče.
Jako přílohu 1 jsem dělal pečené brambory. Nejdřív jsem je krátce povařil, jen do poloměka. Prohodil jsem je s trochou oliváče, kořením a solí a poslal je na plech. Maso se mezitim dodělalo, troubu jsem nechal na 180st. Zapnul jsem gril a brambory pekl cca 30-40min.
Příloha 2 je jednoduchý salát. Baby špenát a dvě rajčata nasekáme na hodně jemno. Přidáme pažitku a lžíci jogurtu. Sůl/pepř. Basta.
Nakonec doladíme omáčku. Což vlastně spočívá jen v zredukování výpeku na cca 1/3 původního objemu a zjemnění lžící másla. Rozhodně nesolit, už tak bude omáčka dost výrazná a chuť silná, jak nohavotkulečníku (slovy klasika ZP).
Konečně jsem se tedy dokopal k založení kuliblogu, jakožto reakci na několik členů a jejich mírné popíchnutí v Kulináriu. No mírné... Když se tam začala formovat v podstatě petice za založení, začal jsem si trochu (víc) nadávat, že jsem nenastavil laťku v podobě počtu zájemců o blog vofous výše, než jen na 10 lidí. Samozřejmě si dělám legraci a všem moc děkuju za podporu - vážim si toho!
Ještě než se pustíme do vaření, smažení, pečení, a následně focení všeho možného i nemožného, musím vás na pár věcí upozornit ; a tak trochu alibisticky se připojistit. Jakožto řadový občan zcela bez adekvátního gastrovzdělání, vybaven naprosto nulovým nadáním pro psaní a nemajíce prakticky žadné kreativní střevo (nebo jen velmi zřídka kdy), tímto prohlašuji, že obsah budu tvořit tak nejlépe, jak budu umět! Může se však stát, že výsledek občas (snad ne často) nebude dle představ veleváženého obecenstva. V takovém případě je konstruktivní kritika více než vítána, stejně tak náměty na zlepšení ; avšak klinický rejpalové, trollové a občané krhounci budou zcela bez skrupulí ignorování - a to minimálně do té doby, než sami stvoří a předvedou kulinářský výtvor hodný konzumace bez obav ze zaživacích obtíží.
Proč ten název? ZaDesetDvě, aka 13:50/1:50, aka poloha ruček na logu fóra. Food Court = jídelní koutek. Nic lepšího mě nenapadlo a určitě jsem tomu věnoval dobře deset minut! Holt kde nic není, ani smrt nebere. Soráč. S jídlem to bude snad lepčí. Kdyby se tu našel kreativec s nápadem na trefný název blogu, sem s tím.
Budu se snažit přidávat obsah rozmanitý a pestrý, od steaků až po dezerty. Tyhle internety jsou naštěstí plný inspirace, nicméně budu rád za vaše příspěvky a nápady - co byste chtěli vidět, co mam zkusit uvařit. Asi na to založim extra vlákno, než abyste mi to psali do SZ nebo jsme tim tapetovali Kulinárium.
Nebudu slibovat žádnou četnost příspěvků, protože jako zaměstnanec ve std. pracovním poměru, otec tříletého sviště, samozřejmě milující manžel, navíc majíce i jiné koníčky (ne, hodinky fakt nemyslim), nemam většinou času nazbyt. Vařim ale v podstatě denně, jedná se o takový můj příspěvek rodině, které jinak - vzhledem k pracovnímu vytížení - nebývám nápomocen tak, jak bych chtěl. Z toho důvodu bude také obsah pomyslně členěn na takové dvě základní kategorie - rychlovky, value for money a simply clever recepty, které tvoří základ naší kuchyně přes týden ; a potom náročnější recepty nejčastěji připravované o víkendu, kdy na to mám více času. Zdejší prostor neberu jen jako prázdné plátno pro mistrovská díla Pabla Picassa, ale i pro skromného pouličního umělce s dobrým nápadem - jinými slovy, některými výtvory se budu chlubit a honit si ego, jiné zas budou spíš jako námět na jednoduchou a/nebo zajímavou večeři zvládnutelnou za dvacet minut. Třeba.
Smažim, dusim, blanžíruju... ale (aspoň zatim) moc nepeču. Sladký. Na sladký moc nejsem a když už se hecnu, tak hlavně pro mou drahou polovičku, která naopak sladký může i ve větším než malém množství. Jinak se snažim vařit bez mouky a bílého cukru (to se daří víc jak půl roku), vyváženě bez zbytečných tuků (to už někdy méně) a rozhodně pokud možno bez chemie. Čerstvé potraviny ničim nenahradíš. Zahrádku v bytovce bšak nemam a např. několikerá snaha o čerstvé bylinky na balkóně většinou nedopadla moc dobře - čertvíproč, jinak tam manželce všechno jen kvete. Takže ingredience v receptech uváděné z 99% prostě nakupuju. Nejčastěji Globus, Tesco a Billa. Maso beru v Globusu nebo u malého řezníka v Kbelích.
Když bude do budoucna zájem, mohou být součástí obsahu blogu i praktické nebo nevšední gastrotechniky a postupy, které jsem si osvojil nebo ještě osvojím. Mimo jiné se v nejbližší době chystám prubnout vaření metodou sous-vide (https://cs.wikipedia.org/wiki/Sous-vide) a chci se přihlásit na kurz vietnamské kuchyně (https://www.chefparade.cz/kurzy-vareni/vietnam/).
Pokud jste dočetli až sem, klobou dolu. I tupé. Díky! To by mohlo pro začátek stačit. Blog je tady. Jde se na to!
