Jump to content

Finito

Members
  • Content Count

    21
  • Joined

  • Last visited

1 Follower

About Finito

  • Rank
    Začátečník

Profile Information

  • Fanoušek značky
    IWC, Zenith, Prim

Recent Profile Visitors

192 profile views
  1. Všem Vám děkuji za rady a odpovědi. Už jsem o všem referoval majiteli hodinek, stejně je rozhodnutý, že se jich zbaví. Vyřeším to tedy asi nakonec přes Aukro. Ještě jednou díky a zamykám.
  2. Jj, děkuji, to bych mohl taky zkusit. Já tady zkoušel získat ty informace prostě zkratkou:-D
  3. Tak jsem sebral všechnu odvahu a odklopil dýnko... a vyfotil strojek... a teď ho zase nemůžu naklapnout, tvl!
  4. Přátelé, rád bych Vás poprosil o pomoc. Nedávno mě o dost starší kamarád poprosil o pomoc při prodeji hodinek. Jeho nikdy příliš hodinky jako téma netankovaly a musím přiznat, že jsem sám byl zvědavý, co se u něj během jeho života shromáždilo. Nakonec se sice žádný zázrak nekonal - kromě konvolutu opráskaných a patrně i bezcenných noname baterkovek jsem objevil jen: - dámské Prim pavoučky 50 033 1 v dosti dezolátním stavu - ruské hodinky ALMAZ (to se zřejmě vyřeší na Aukru) - staré švýcary BAROLUX (pokud mi k nim někdo z Vás něco bude schopný říct bližšího, budu rád - fotky přikládám pod fotky Omeg níže) - a staré OMEGA. A o ty jde asi především. Jsou patrně v ocelovém pouzdru o průměru 32 mm bez korunky, šacuji je tak 30 - 40 léta, nicméně jistý si nejsem. Nařídit jdou, občas se rozeběhnou jen proto, aby se zase za chvíli zastavily... Takže by zasloužily velký servis. Mě se ty hodinky líbí (obzvlášť modřené rafiky a design ciferníku), ale nemůžu sbírat všechno. A navíc bych se s ním musel domluvit, kolik bych mu za ně dal a to je další kámen úrazu, protože ani netuším, jak se to může pohybovat. Tedy mám obavy, že to opět rozhodne vox populi na Aukru... Budu moc rád za každou informaci ohledně datování výroby, kalibru a případně četnosti výskytu. Moc děkuji. P.s.: dýnko jsem neotevíral - nikdy jsem to nedělal, nemám na to vercajk a jsem ten typ, který vyrostl na "nešahej na to, ať to nepoděláš"... Ještě jednou vám děkuji za případné odpovědi.
  5. Take se připojuji s poděkováním uživateli xcelsion - vše proběhlo rychle, korektně a k mé plné spokojenosti. Jak jsem mu už psal, takhle pečlivě zabalené zboží mi ještě od nikoho nepřišlo! :-D Ještě jednou děkuji a těším se na případnou další komunikaci. Vřele doporučuji!
  6. Obchod proběhl rychle a korektně - skvělá komunikace a příjemná debata na různá témata. Jen najít příjemnou kavárnu pro uskutečnění obchodu v centru Prahy byl chvíli oříšek :-D Velmi děkuji, Miloshu, a těším se, že se opět budeme mít příležitost potkat! :-)
  7. Hele, zakrvácel jsem, ale když jsem je pak viděl, ani mne už nenapadne nechat na nich cokoliv měnit - takhle jsou dokonalé. A má hudební kariéra je už asi pryč... Teď dýchám pro rodinu a hypotéku. Děkuji za gratulaci :-) Budu ten kousek opatrovat!
  8. Takže, kluci a holky, moc Vám děkuji za rady a pomoc (ještě o maličko víc děkuji HARWEYmu) - už mám ty fešáky doma, číslo 000485 jsou v rodině!
  9. Tak to je velkej fofr!!! Děkuji!!!!!
  10. Takových intaktních s prokazatelně původní soupravou je, samozřejmě, poměrně málo. Problémem je to, že pokud byl meč používaný často (a to v některých obdobích opravdu byl), zákonitě musely odcházet takové součástky meče jako oplet tsuky (oplet rukojeti) nebo saya (pochva). Opravovat takové věci nešlo donekonečna. Kovové součásti koshirae (soupravy meče) jako byly menuki (ozdoby na rukojeti), fuchi (objímka rukojeti), kashira (hlavice rukojeti) tsuba (záštita) atp se prostě znovu použily na nový dřevěný základ pochvy. Samozřejmě byly také už ve své době vyráběny meče různé kvality, jiný kousek si asi nechal vykovat nějaký chudý samurai a úplně jinou kvalitu si mohl dovolit daimjó. Cenu čepele většinou určují: období ve kterém byl vytvořen, styl a škola, kterou byl vytvořen, případně mistr, který jej vykoval, zachovalost a kvalita výkovku a brusu, to, jestli je ten meč historicky dohledatelný, případně kdo ho vlastnil. A ano, existují meče, které tak, jak byly vyrobené jako celek, se zachovaly dodnes. A jsou to spíš takové bílé vrány. A jejich cenu určují především ty atributy, které jsem zmínil výše. Za to nejdůležitější na meči je vždycky považována čepel. Hele, ale nechci se rozkecávat na jiné téma než jsou hodinky. Mohli by mě tady za to vykostit! :-D Jen bych ještě dodal, že chápu, že čím víc jsou hodinky v původním stavu, tím líp. Obzvlášť u číslovaných a limitovaných záležitostí, jako jsou právě série hodinek pro armádu.
  11. Vrtulník nepotřebuju :-DDDDD V těch hodinkách byly standartní kalibry 96?
  12. Na číslo 000215 už jsem narazil. Na tom samém webu u jiných leteckých hodinek :-D A u těch byl skutečně divný ciferník. Mimochodem, ohledně toho raženého čísla na dýnku - přebytky, které nešly armádě nýbrž k prodeji do Klenotů, přece číslování nebylo?!? Ale rozumím tomu, že s číslem jsou lepší... :-)
  13. To já netuším, co to je. Našel jsem to na antik-hodinky.cz
  14. Děkuji... .-) Můj příběh obdivu k hodinkám jsem schpný popsat docela do detailů... Mé první - někdy v roce, tuším tak '77, rodiče usoudili, že musím začít chodit do školy a do houslí s nějakým časoměřidlem na tlapce. Byly to Primky, pamatuji si 15 kamenů, mimostředná vteřinovka. Na základce jsem byl trošku za nešťastníka s těma starejma primkama na ruce. Tedy jsem dostal (asi k narozeninám) sedmnáctikamenové modré se soudkovým pouzdrem a vteřinovkou bez datumu. Bomba. Mám je dodnes. Ještě za komančů jsem jednou musel nechat vyměnit sklíčko a jednou prasklo natahovací pérko. Obé tehdy opraveno. Nosil jsem je do patnácti, pak jsem konečně dostal digitálky. K těm samým vánocům je dostala celá rodina a skoro všichni mí spolužáci. Asi nějaká podpora ze západu :-D. Hrály sedm melodií. Peklo. Frčeli jsme v tom všichni... Někdy potom se mi vyskytla možnost draho koupit a ještě o trochu dráž prodat patery digitálky s kalkulačkou. Málem mě vyrazili ze školy. Poučen. Spolužák M.F. (Olgoj Chorchoj) mi tehdy ukázal své digitální Alby a vysvětlil mi, že digi s kalkulačkou jsou brak a stojej tak 10-15DM kus a ty jeho analogové quartzky 150... Pak jsem to léta neřešil. V '98mém jsem jel do Německa odehrát šňůru devatesáti koncertů. Poznal jsem kolegu, houslistu z Jihočeské filharmonie, který měl totální zásek na Omega Speedmasterech. Totálně mě zblbnul. Každé město, kde jsme hráli, jsme šacovali ohledně kšeftů s hodinkami. Omegy byly minimum. Ve finále jsme měli v autobuse zakázaná témata: Švýcarsko, Omega, Schaffhausen, Rolex... O půl roku později jsem narazil na obchod (dnes již neexistující) No1 na Malém rynku vedle Rotha... Očumoval jsem, byl tam příjemnej týpek prodavač, nechal mě po obchodě pobíhat s IWC FliegerDoppleChronograph na ruce. Na rozloučenou jsem dostal katalog. Zaseto. O nějakých osm let později mě přítelkyně přinutila k nedělní procházce s kočárkem v Průhonicích. Tak strašně se mi nechtělo. Po asi půlhodině pokusů o nalezení místa k parkování konečně míříme ke vstupní bráně a podle hlasu identifikuji po hlase jednoho známého (BP). Na ruce měl Fliegerchronography IWC. Které mi o měsíc pozděli prodal. Takže od té doby v tom jediném pro chlápky legálním šperku lehce jedu... :-) A jestli mě na tom všem něco mrzí? Že nemám i ty své úplně původní Primky.
×
×
  • Create New...