Vyhledávání

Seiko SBDB013 Prospex Marine Master Spring Drive Část první: Hodinky Ani snad nebudu popisovat dlouhou cestu, která mě dovedla až k tomuto časostroji, kolísání mezi hodinkami za 10 tisíc anebo za 200, ale na konci bylo poměrně jasné rozhodnutí - potřebuji SBGA031, tzn. Grand Seiko se spring drivem v titanu. Hodinky, které se mi na fotkách vůbec nelíbily a zkusil jsem je jen náhodou v Koscomu, když už byla ta kouzelná vitrínka otevřená. Asi by mi stačili v oceli, ale chci je na hnědé kůži, takže nutně potřebuji těch pár zlatých odlesků i na cifru. A leštěný titan od Seika je nakonec taky kapitola sama o sobě. No ale peníze. A tak jsem jako kompromis, jako zkoušku SD, zda mě bude ta plující vteřinovka fascinovat i při delším nošení, pořídil něco jiného. Tvar, který se mi upřímně nikdy nelíbil, černé provedení, které moc nemusím, navíc na gumě, kterou nemám rád a ve velikosti, která už na ruce občas překáží. Jenomže, je tu to ALE. Tyhle hodinky jsou naživo kouzelné. Čisté - to je to, co mě napadne jako první. Jednoduchý design, podtržený výborným zpracováním, parádním leskem lunety a elegantní šedí pouzdra. K tomu datumovka mezi 4 a 5, tzn. i index na trojce je v plné velikosti a nechybí v noci v paletě svítících bodů. Mimochodem, nejen v noci - stačí přes den v práci přejít od okna do temnější chodby a hodinky prostě svítí. A aniž bych je nějak večer nasvěcoval, jsou výborně čitelné i ráno při rozbřesku. Ukazatel rezervy je nej, jaký jsem u SD viděl - ty dva poslední dílky v červené barvě jsou sexy. Má jen jednu vadu - skoro se nehýbe. Efektivní natahování a dlouhá rezerva způsobují, že je ukazatel vlastně pořád na full stavu. Hodinky, ač jsou v titanu, nejsou nijak extrémně lehké - mají nějakých 125 gramů včetně řemínku (třeba moje předchozí El Primera v oceli měly na kůži jen 92 gr.). (balíček z Japonska) Trocha techn. specifikací, ať to nemusíte hledat, pokud je neznáte: Titanové pouzdro, titanová jednosměrná luneta Šroubovací korunka Safír s antireflexem Pevné dýnko Vodotěsnost do 600 m Kalibr 5R65, 30 kamínků, ofiko +/- 15 vteřin za měsíc Rezerva nátahu 72 hodin Průměr pouzdra 50,7 mm (ale je kónické a je široké jen přibližně v jedné třetině výšky) Lug to lug 49,6 mm Výška pouzdra 16,2 mm Šířka řemenu u pouzdra 22 mm Lumibrite (lumi přes den) I přes papírové parametry se hodinky nosí moc dobře. Tvar pouzdra je výborně řešený i pro menší průměry ruky, je to tak, jak by člověk od japonských hodinek čekal (jj, já vím, že ne všechny to tak mají). Pokud bych jim měl něco vytknout, tak je to vteřinovka, která je, jak to napsat - jakoby odfláknutá, oproti zbytku hodinek. Prostě vyseknutý kousek plechu, bez výraznějšího lesku. Na první pohled trošičku zklamání, jenomže jsem si jistý, že to je schválně, protože tady se nic kovově lesknout nemá. Naopak oceňuji zakrytí osiček ruček. Opět čistě provedeno. Datumovka je bohužel trochu utopená v hloubce celých hodinek a číslice jsou i přes svou velikost občas ne zcela dobře čitelné, protože se k nim prostě dostane málo světla. Co mě těší, že i když jsou to prospexy, X-ko na ciferníku naštěstí není. Jen na korunce, na kterou při nošení moc nevidím. Část druhá: Řemínek Tím, že nemám rád gumu a miluju kůži (ale ne černou), jsem se odsoudil k dlouhým hodinám hledání něčeho, co by k těmto hodinkám sedlo. Marně. Hodinky totiž nejsou černobílé, prim tam hraje nazelenalý lumibrite a šedé vnější pouzdro. Navíc ta velikost a tvar. Nakonec jsem vyrazil do chronoshopu mrknout na olezlý zelenomodrý Steinhart Gunny Canvas Strap. No, nějak by k tomu šel, ale jak poznamenal kolega v obchodě, je to už trochu "punkové". Asi bych do něj i šel, ale cenovka přes 2300 Kč byla na takový pokus moc vysoká. Ale idea šílenějšího řemínku byla zaseta a jak je to jednou v hlavě, už to nejde ven. Když to navíc vypadá, jako jediné řešení. Takže v pátek po práci bylo nutné sehnat vše potřebné. No nebudu vás napínat, vím, že se všechno dá koupit po netu, ale já to chtěl hned. Takže OBI, tam kožené rukavice, chemopren na obuv, zednický bílý provázek a druhý den v Kiku (nebo tak někde) povlak na polštář. Pak už je čtvrtku, propisku, modelářský nůž, nůžky, velkou jehlu, kombinačky, pravítko, vrtačku a 2 mm vrták, lupu, hodinářskou lupu a od dcery akrylové barvičky. Výsledek včetně procesu vidíte níže, v jednu jsem začal a v půl desáté bylo hotovo, nejhorší bylo navrtat do toho materiálu dírky pro prošití, ale i když jsem se bál, že si tím zničím několik hodin předchozí práce, nějak jsem začal a udělal to. Tímto tady veřejně a upřímně smekám před kolegy z fóra, kteří dokáží z kůže udělat i elegantní výrobky. I když mají asi lepší výbavičku, než co jsem splašil za večer já, stejně to potřebuje hromadu pečlivosti a citu pro materiál. Taky musím vzpomenout na pána v bílých rukavičkách z Koscomu, který byl tak hodný, že mi po telefonu zjistil, zda mají někde v šuplíčku trnovou sponu 24 mm a když jsem v rekordním čase přilít do Prahy, přinesl mi na výběr dokonce dvě a tu vybranou mi s úsměvem věnoval zdarma. Ještě jednou díky. Teď už jen pár obrázků a už se těším, až je vezmu zítra do práce, nejlépe na nějaké důležité jednání (co dům a hobbymarket dal) (zkouška materiálů) (šablonka 24/28/22mm) (všechny kousky připravené) (lepení) (pohledová vrstva) (vrtání dírek) (šití) (první zkouška) (sponu musím koupit černou) BTW, vzali byste vy něco takového na ruku?

Dlhý čas som sa považoval za šťastného one-watch chlapíka. Moje jediné, Aquisy, som nosil dennodenne skoro tri roky. Ale človek nevie nikdy ani času ani miesta... Zo dňa na deň sa pre mňa kúpa druhých hodiniek stala top prioritou. Otvorili sa mi oči a jedny hodinky boli jednoducho žalostne málo. Fortis som mal v hľadáčiku už pomerne dávno. Prešiel som si dočasnou náklonnosťou k viacerým modelom a rôznym farebným kombináciám. Do recenzného vlákna som pár fotiek na dotvorenie textu dal, sem si dovolím priebežne dosýpať ostatné zábery... Fortis B-42 Marinemaster:

Ale však čo, dajme si recenziu aj k tomuto všeobecne známemu kúsku. Predstavujem, Fortis B-42 Marinemaster, ref. 670.10.158. Klasický historický fade-in:fortis (lat.) [príd. Meno]: [1] silný, mocný, [2] pevný, trvalý, [3] odvážny, statočný, nebojácny Spoločnosť Fortis založil v roku 1912 iba 29 ročný chlapík Walter Vogt, ktorý od začiatku vedel, že jeho cieľom bude produkovať hodinky vysokej kvality a spoľahlivosti. Vymyslel silné meno, naplánoval výrobu a rok na to,1913, registroval názov a logo FORTIS. Usídlil sa chlapina vo švajčiarskom mestečku Grenchen. 1923 - rok s veľkým R pre Fortis, pre hodinky, pre nás. V hlave anglického hodinára Johna Harwooda sa rodí myšlienka na samonaťahovací mechanizmus, ktorý by zaisťoval chod mechanického strojčeka. Základom bolo tak ako dnes, rotujúce závažie. Naťahovanie bolo len jednosmerné a závažie neotovalo 360°, iba cca 180°. Pri plnom náťahu mali hodinky 12 hod. rezervu.(Rolex tento patent v roku 1930 upravil a v podobe blízkej dnešným mechanizmom, implementoval do svojho Oyster Perpetual.)Medzi Harwoodom a Vogtom pri hodinkových stretnutiach preskočila vzájomná iskra a po štyroch rokoch vývoja, dostali hodinky Fortis v modelovej rade Harwood, ako prvé na svete, sériovo vyrábaný automatický pohon. Týmto sa spoločnosť dostala do celosvetového povedomia a inovácie im neboli cudzie ani v ich ďalšom postupe. Hlavné body sú pekne zhrnuté na ofic. stránke http://www.fortis-swiss.com/en/heritage/ . Zdroj: http://www.fortis-swiss.com/ Hodinky mnohí poznáte osobne a tak len zhrniem svoje vlastné postrehy. Luneta - zubatica, je hlavným vizuálnym prvkom. Jej max priemer siaha až k 46 mm. Priemer púzdra je 42 mm, korunka pridá 5 mm. Výška puzdra 13 mm. Hodinky sú nevšedné, svojské a musím povedať, že na živo ma zaujali na prvý pohľad. Zadanie pri kúpe bolo: športovo ladené, potápačské, jednoduché a farebne výrazné. Maríny spomedzi štyroch kandidátov (viď. poradné vlákno "potápky na leto") obsadili prvé miesto. K farebnej výraznosti im výrazne dopomohol oranžový silikón. Bez neho to pre mňa v danom momente nebolo ono. Jedného dňa možno budem ľutovať absenciu oceľového ťahu, ktorý je ozaj podarený, alebo možno aj nie... Balenie pozostáva z vonkajšej papierovej krabice a vnútorného koženého boxu na hodinky. Spracovanie hodiniek je veľmi dobré, bez výhrad. Silikónový náramok takisto super. Výhrady mám iba k spone. Ale poďme pekne postupne a po poriadku. PuzdroNa kompletku brúsený povrch, oceľ 316L. Luneta je klasická potápačská, hliníková, matná čierna, jednosmerne otočná, 120 klikov. Na 12 je vystúpený lumi bod. Jej chod je presný a bez vôle. Otáča sa veľmi solídne, avšak vďaka výrazným zubom ju občas nájdem pootočenú. Sklíčko je zafírové, ploché s všeobecne známym obojstranným antireflexom. Perfektná čitateľnosť, obrovský rozdiel pri pohľade na ciferník oproti Aquisom. Zadné veko je plné, bez priehľadu, s fakt podarenou rytinou fortisáckej ponorky. Za mňa dávam 10 šnorchlov z 10. Korunka je signovaná logom Fortis a je zaklikávacia. Fortis sa k tomuto riešeniu koruniek vrátil po problémoch so šroubovacímy korunkami. WR 200 však nie je ohrozená. Náhodné vytiahnutie korunky neberiem ako riziko. Bez obáv hodinky plnohodnotne používam pri mori, v bazéne a pod. Viac info k tejto tematike napr. tu: http://forums.watchuseek.com/f251/screw-down-crown-314245.html#post2319710 CiferníkJe plochý, matný. Číslice, päťminútové indexy sú čisto biele a luminiscenčné. Takisto aj hod a min ručičky. Sekundová ručička je farebne zladená s oranžovým náramkom a v jej strede sa nachádza lumi bod. Po obvode ciferníku je 24 hod. stupnica. Day/date okienko je do ciferníka mierne zapustené jedným schodíkom. Deň v týždni je možné zobraziť v anglickom alebo nemeckom jazyku. Po stranách okienka sú trojuholníkové indexy, ktoré naznačujú smer pohybu korunkou k nastaveniu day/date hodnôt. Pravý je luminiscenčný, ľavý nie. Lumi je v podstate asi štandardná. S Aquismi som bok po boku neporovnával, ale čo sa výdrže týka, je to asi remíza. Časom spravím porovnanie. Oris majú pocitovo ostrejší štart - prvých pár minút sú jasnejšie. Oboje hodinky sú nad ránom v tme ešte čitateľné. NáramokOranžový fortisácky náramok je silikón (čierny je klasika kaučuk). Rozchod nožičiek je 20 mm. V tme je jemne badať jeho lumi schopnosti. Zaujímavá vychytávka. Nijaký iný hlbší význam tomu nepripisujem. Nosenie hodiniek je s ním veľmi pohodlné. Nemám, čo by som vytkol. Spona je jednoduchá skladacia s odtrhovkou a poistkou a ako som spomínal, je jedinou slabosťou tohoto komba. Vyhotovením by som ju zaradil niekam do kategórie Casio, Seiko... Spona aj extenzia sú plechové, na poistke je vyrazené logo Fortis. Tissot, ktorý som mal pár rokov do zadu bol na tom lepšie. Oris ani nevravím, tí sú levely popredu. Ale dosť bolo kritiky. Všetko toto som vedel už pred kúpou a aj tak ma to k Fortisom ťahalo. Spona s gumou na druhú stranu nevážia skoro nič. Bežné každodenné použitie je absolútne pohodlné a bezproblémové. Celková váha hodiniek s už skráteným silikónom je 126 g. StrojčekChod zabezpečuje ETA 2836-2. Ide v podstate o klasiku ETA 2824 s prídavkom day/date (a vyšším beat rate-om). 25 kameňov, 28 800 kmitov, rezerva náťahu 40 hodín. Môj konkrétny kúsok je v záprahu non-stop okrem spánku. Kde tu nejaký presun na bicykli, more, turistika, ... Presnosť sa pohybuje niekde v rozmedzí 2 - 3 sek. do plusu denne. Polohovanie hodiniek na noc zatiaľ neriešim. Som zvyknutý z Aquisov odkladať na korunku, čiže na korunku dávam aj tieto. Myslím, že tento kúsok sa u mňa ohreje dlhšie a sám som zvedavý, ako budem striedať moje súčasné Oris/Fortis kombo. Ďakujem za pozornosť