Vyhledávání

Ve své podstatě náhodný a hodně impulzivní nákup na JP aukci. I takhle se asi nechá popsat můj nejnovější a pro mě trochu neobvyklý přírůstek. O existenci tohohle modelu jsem věděl delší dobu, narazil jsem na něj při "studiu" jiného zástupce řady Landmaster, nicméně jsem ho nikdy cíleně ke koupi nehledal (a ono jich v prodeji ani moc nebývá). Jeden večer na mě ale tak strašně smutně koukaly v jedné aukci, že jsem neodolal a po necelých třech týdnech po poslední hodinkové akvizici jsem měl zase na cestě tikající balíček. Nějak v tom lítám Seiko Summiter SBCN003 je zástupce řady Landmaster z dílny designéra Ikuo Tokunaga, od kterého, pokud vím, pochází návrhy všech Landmaster modelů s těmi krásnými reliéfními lunetami. Fotografii pana Tokunaga je možné vidět i v knize "A Journey in Time" o historii Seika, kde má na zápěstí taky nějaké Landmastery. Jo, tyhle Summitery Tento model byl vyráběn mezi lety 1997 a 2003. V roce 1997 je měl na ruce japonský horolezec Ken Noguchi při svém pokusu o Mount Everest. Tenhle pokus se mu nepovedl a Summitery se s ním na vrchol nepodívaly, ale i tak se Noguchi stal svého času nejmladším horolezcem, který zdolal 7 nejvyšších vrcholů. Everest, neboli Sagarmatha mu podlehla v roce 1999. A není úplně náhoda, že jedny z asi nejhezčích Ladmasterů se jmenují právě Sagarmatha - jsou to ty se zeleným ciferníkem a bez minutové stupnice. Noguchi prý prohlásil, že v té výšce na to stejně pořádně nevidí, minutová stupnice mu není moc platná a tak mu Seiko udělalo model jen s hodinovými indexy a GMT. Sagarmathy budu muset v budoucnu přidat do sbírky, no... Něco k hodinkám: Začneme tím největším průšvihem - je to na baterku! Kalibr 7k32 je jeden z nejkomplikovanějších analogových quartz kalibrů Seika a je tam třeba 9 ruček. Komplikovanější je ještě 7k36, který má navíc měsíční fázi a je k nalezení v modelu Cruise Master (ale to teda nic pro mě). Jestli někdo znáte ještě větší kolotoč od Seika, sem s ním. Co to umí - a málo toho není: Barometr a výškoměr Senzor atmosferického tlaku je umístěný mezi první a druhou hodinou.Centrální červená ručka ukazuje atm. tlak v desítkách hPa, menší ručka v subcifreníku na 12 pak jednotky hPa.Měření tlaku (a případný pohyb ruček) probíhá každých 10 minut, na zjištění aktuální situace je možné zapnout měření po 5 vteřinách (čudlík na druhé hodině).Hodinky si pamatují nejnižší atm. tlak, který lze z paměti vyvolat čudlíkem na desáté hodině.Mezi druhou a čtvrtou hodinou je stupnice ukazující výkyvy atm. tlaku - lze podle nich odhadnout změny v počasí.Nádherná, reliéfní otočná luneta slouží ve spojení s barometrem k odhadu nadmořské výšky.No a potom nějaké ty další funkce: DatumNa šesté hodině budík (jako mě by to nevzbudilo, ale to taky dokáže máloco a málokdo), ovládá se malou korunkou na čtvrté.Na deváté potom malá vteřinovka a GMT s možností nezávislého nastavení.No a pak to taky ukazuje čas. A na to, jaký je to kolotoč, tak je čitelnost velmi solidní. Udávaná přesnost je +-15 sec měsíčně.Zpracování je krásný. Rozměrově optimální na mojí ruku - 42x47x13mmWR 100 a korunky nejsou šroubovací (takže na léto stejně musím sehnat potápky, že jo)Celé hodinky jsou z titanu a to zpracování lunety mě strašně baví. Protože to není ani automat ani kinetic, tak to má normálně šroubovací dýnko a na rozdíl od zbytku Landmasterů to není z jednoho kusu titanu/keramiky.Ciferník je super plastický, aplikované indexy a logo Seiko. Indexy jsou stříbrně rámované a mezi jednou a čtvrtou jsou kulaté, na zbytku hranaté. Důvodem je podle mě čistě úspora místa pro barometr...Sklíčko je plochý safír s vnitřním AR.Tah je opět titan, ale ten můj asi bude odpočívat v krabičce. Jednak vypadá, že ho mladý Ken fakt tahal s sebou na Everest (což mě zas tak nevadí, ty hodinky jsou z roku 1997 a byly nošený), ale nesedí mě spona. Je to spona typu MM300 s extenzí a buď je lehce rozbitá, nebo s tím neumím, nebo je to podle mě blbě navržený. Extenze totiž nejde zasunout úplně nadoraz a mezi sponou a tahem je 2-3 mm mezera, která se mi snaží depilovat zápěstí...Konec projevů grafomanie a konečně nějaké obrázky!

Jelikož se mi dostaly do ruky další krásný monobloky od Seika, rozhodl jsem se udělat takovou menší fotoporovnávačku i s nějakým tím komentářem. Vše, co bude napsáno, je čistě můj subjektivní názor. Každopádně se budu snažit popisovat objektivně (např. to, že 009 jsou raritní limitka, je nebude nějak zvýhodňovat). Budu rád za další komentáře a případné další majitele za jejich úhel pohledu. Všechny měření probíhaly v domácích podmínkách, nějaký ten mm sem a tam nehrál roli Pouzdro Jak už bylo zmíněno jedná se o monoblok pouzdra, neboli pouzdra z jednoho kusu. U Marinemasterů (dále MM) je pouzdro vyrobeno s klasické oceli, u Landmasterů (dále LM) byl použit titan. To se samozřejmě podepisuje na váze- 201g x 145g. Paradoxně i LM jsou na svůj materiál poměrně cítit, což mi ale vůbec nevadí. Další zásadní rozdíl je úmistění korunky- u MM je zasazena zhruba na pozcici 4. hodiny bez jakékoliv ochrany, u LM je to klasická pozice na 3. hodině včetně ochrany korunky. Je poměrně zajímavé, že ač se hodinky liší při čelním pohledu, tak při pohledu z profilu jsou si velice podobné. Co se týče rozměrů, tak je to cca takto- MM 44x52x15 , LM 43x49x15 (šířka bez korunky, lug to lug, výška v mm). Z těchto čísel tak částečně i vyplývá to, jak sedí na ruce- 001 díky umístění tolik netlačí do hřbetu ruky při ohnutí zápěstí (samozřejmě pokud nosíte hodinky na levačce), 009 ale celkově působí menším dojmem. Výška hodinek mi vůbec nevadí, vyšší hodinky se mi nosí dobře. Pokud bych měl subjektivně po pár dnech zhodnotit pohodlnost, tak LM budou mírnými vítězi. Luneta se líší základním použitím hodinek- zatímco řada Marinemaster je čistě potápěčská a tudíž využívá klasickou minutovou jednosměrnou lunetu se 120kroky, řada Landmaster je spíše pro dobrodruhy a cestovatele a využívá tak lunetu kompasovou s plynulým chodem oběma směry. U MM je vložka lunety vyrobena s jakési "pryskyřice", která je sice náchylnější na vlásečnice, zato hlubší vrypy zase nejsou tolik vidět. Lumibod je na pozici 0. Landmastery mají titanovou reliéfní lunetu s titankarbidovým povlakem, lumibod je pak na pozici Sever. Sklo je u MM hardlexové, u LM je to safír. Dýnko se liší především tvarem. Ciferník a ručky Průměr ciferníku, respektive viditelné části, jsem naměřil 30mm u obou modelů. Hodinové indexy jsou plastické vyplněné silnou lumivrstvou, minuté indexy jsou tištěné na vnitřním kroužku. U MM jsou veškeré nápisy tištěné (včetně ohraničení datumovky), LM má spodní část tištěnou, nápis SEIKO a ohraničení datumovky je plastické. Samotný datový věnec je stříbrný, použitý font se zdá být také totožný. Ručky jsou velice podobného tvaru i způsobu broušení, zásadně se liší pouze vteřinovky. Při makro pohledu jsem si navíc všiml, že zatímco u MM je k uchycení použit malý imbus, u LM je použita klasika. Celkově v této disciplíně vítězí Landmastery. Nejen díky zlatým prvkům (zde by mohly konkurovat modely SBDX003/012), ale i díky reliéfnímu vyobrazení mapy světa s vyznačenou Sagarmathou a také díky plastickému nápisu SEIKO a ohraniční data. Luminiscenci jsem zapomněl vyfotit, je ale velice podobná. Později přidám fotky. Tah Začnu sponou, která je u obou modelů totžná (až na materiál). Spousta lidí na ni nadává a i mně nějakou dobu trvalo, než jsem si na ni zvykl. Dnes už mi ale vyhovuje a díky skvělé mikroregulaci ji člověk ocení. Samotný tah je u obou modelů vzhledově podobný- rozdělen na tři broušené části, okolo vnitřní části leštené proužky. I u tahu se musím přiklonit na stranu LM. Zde je tah plastičtější, vzhledově hezčí (hlavně při pohledu z vnitřní části), celkově zkrátka vymakanější. Tak a to je asi tak všechno, co jsem vám chtěl zdělit . Snad to alespoň někoho zaujalo. A jak jsem psal, budu rád za jakékoliv připomínky. Na závěr ještě tři celkové pohledy. Díky za pozornost.