Vyhledávání

Ahoj, tak jsem se po dvou letech pasivního zkoumání Chronomagu a učení konečně odhodlal :-) Hodně se mi zalíbily vintážní Omega Seamaster Cosmic, tak jsem si jedny nedávno pořídil - netradičně v hranatém pouzdru. Nyní už jsou čerstvě opět u nového majitele. Pustil jsem je z několika důvodů: příliš dlouhý tah (jsem zvyklý nosit hodinky natěsno, více už tah zkrátit nešel), nízká hmotnost hodinek (nezvykl jsem si na to) a také neustálý strach o plastové vypouklé sklíčko. Navíc bych rád zkusil opět něco nového a odolnějšího (mám zálusk na potápky Certina nebo Longines).

Není to zrovna Heuer za desetitisíce, ale myslím že je to hezký začátek něčeho co by mohlo přerůst v příjemného koníčka a třeba někdy i ty hujery budou. Blbnu asi dva roky a občas jsem se některými kousky někde ve vlákně pochlubil, ale říkal jsem sí, když už to teda dělám, tak si založím vlastní. Proč ne. Jak je psáno v popisku, nijak jsem o vintážkách neuvažoval. V podstatě to ke mě přišlo samo. Když jsem začal krmit příbuzenstvo kecama o tom, že jako teď dělám do těch hodinek a jak mě to ukrutně baví (začátky) tak si sem tam někdo vzpomenul, že vlastně nějaké ty primky uložené má, tak se to ke mě začalo dostávat. Primky s nejobyčejnějším kalibrem o průměru 36, pro mě absolutně nepoužitelné, pak nějaké Vostoky, které byly stejný případ. Narozdíl od Primek se rozeběhly jenom jednou :-) Teď už hezky v leže stojí v šuplíku. Přišlo to znenadání, kdy mi tchán, nedbaje pokrevní linie (ale švára prej dostane jednou motorku, tak já prej můžu mít ty hodinky) daroval Ruhly chronograf z Východního Německa kam jezdili plachtit na prkně. Hodinky krásně tikaly akorát jim chybělo jedno tlačítko chronografu. Nemaje výbavy jsem se začal v hodinkách pitvat a časem jsem koupil na Ebay jedny rozbité za pár kaček a tlačítko doplnil. A tím to začalo, pak ještě prohodil že možná ještě kdesi má Prim sport Igen a že je zkusí pohledat. Bylo mi to tehdy jedno, páč další Primky? Fakt nepotřebuji. Než jsem se vůbec koukl o co jde a časem jsem se už tchána začal ptát sám. No a jednou...... 1. Prim sport Igen někde údajně kolem roku 1976 obdržel tchán jako nové od svého otce prej už ani neví k čemu. Teď už v krabičce čekají, po třech měsících z Eltonu, zaslané díly k renovaci. Nerezové pouzdro, nový cifr a nové ručky. Už se těším jak si s tím pod vedením Tomáše Vyskočila v Jihlavě pohraji. Před nedávnem jsem ještě při natahování zaslechl divný kovový zvuk jako když se táhne plech o plech, po chvíli to přestalo a už se to neozvalo, ale radši je nechám zaservisovat. Když už budu měnit tělo, duši bych rád zachoval. Cením si jich určitě nejvíc už jen tím, že jsem nakoupil dle mého názoru dost předražené díly z Eltonu, ale Parexo si prostě nezaslouží... 2. Ruhly vzácné tím, že stále ještě jdou. Rok někde kolem 1982. Kupodivu celkem přesné. Vezmu je občas na pivo, ale vzhledem k absenci kamenů a dílů ze staré plechovky je nebudu moc pokoušet Další dva kousky jsou dílem náhody vydraženy na Aukru. Když se tam něco objeví, tak zkusím přihodit a většinou se stejně přetahujeme s někým odtud :-) 3. Orient SK Crystal je zatím mnou nejčastěji nošený kousek. Jedná se o původní zachovalý model, který ničím moc nevyniká, ale sedí mi na ruce neuvěřitelně pohodlně a původní tak nijak netlačí. Je to paráda. Časem plánuji vymyslet nějaký řemen a myslím že jim bude slušet taky. Asi nebudou na prodej :-) 4. Seiko 5 sport SpeedTimer 7015-8000 mě zaujaly krásnou jednoduchostí a super pouzdrem, tak jsem zkusil přihodit a ono to vyšlo. Nakonec jsme z komunikace s prodejcem zjistili nejenom to, že je to stejně pošahaný chronomagor, ale dokonce kolegy z práce :-) Časem budu přidávat další fotky buď nových kousků, které se mi protočí rukama, nebo podařené inovace v podobě řemenů. A až jednou budu mít ty hujery, Omegy nebo nějaké jiné potvůrky z cenové kategorie, kterou teď ve vintážkách neocením, tak budu vědět čím jsem začal. Howgh

Ahoj, po dědovi jsem zdědil hodinky. Děda mi dříve řekl, že je koupil na konci války... nosil je jako sváteční hodinky... více jsem bohužel nikdy nezeptal a teď už je pozdě. Hodinky jsou označeny Temporis, 17 jewels, dole nápis Antimagnetic Stojek asi Landeron... Pomůžete mi získat více info? Neříká vám něco značka? Nemáte třeba někdo podobné? Díky!

Dobry den vsem, rad bych vas pozadal o radu. Do rukou se mi dostaly zlate, vintege hodinky nezname znacky po babicce. Protoze, pro mne nemaji zadnou sentimentalni hodnotu, rozhodl jsem ze je zpenezit. Navstivil jsem 2 starozitnictni a v obou mi rekli, ze hodinky nemaji zadnou historickou/sberatelskou hodnotu a ze maji pouze cenu zlata, tedy vaha * vykupni cena gramu. Jako spravnemu nevericimu Tomasovi mi to trosku vrta hlavou. Navic jsou na nich blize neurcene kaminky (brilianty)? Jaky postup byste mi v me situaci poradili? Moc dekuji za rady! Tom

Zdravím všechny členy Chronomagu! Dnes mi o fous unikly parádní vintážní hodinky Longines s příběhem (je to už podruhé, co jsem měl nějaké trošku lepší vintage hodinky na dosah ruky - možná si někteří pamatujete toto vlákno), ale v podstatě zůstávají v rodině, takže konec dobrý všechno dobré.... ale popořádku.... Dnes jsem jel na návštěvu k mámě a jejímu příteli Petrovi, něco se grilovalo, zkrátka takové menší rodinné posezení. Petr, který momentálně rekonstruuje jeho rodinnou prvorepublikovou vilku, a který ví, že jsem hodinkově postižený, mi už dlouho slibuje svoje staré automaty Junghans, které prý za mlada nosil, a které během rekonstrukce vilky určitě někde najde a dá mi je. Posledně když jsme se viděli, říkal mi, že během stěhování narazil na starý trezor po dědovi, cca o velikosti větší krabice od bot. Byl prý koupený za první republiky v domácích potřebách někde v Praze na Újezdě. Pamatuje si, že ho jako kluk čas od času se svým otcem otevřeli a probírali se rodinnými poklady. Byla to však sváteční příležitost. V devadesátých letech však jeho otec zemřel a s jeho smrtí se na delší dobu uzavřel i tento rodinný trezor. Klíče od něho se samozřejmě za tu dobu někam ztratily. Při (šetrném!) zatřesení prý vevnitř něco chrastilo. I když představivost pracovala a zvědavost rostla, Petr dlouho odolával jeho otevření. Přeci jenom nejkrásnější na tom je to snění, co v trezoru asi může být, a jak se jednou trezor otevře, navždy ztratí to svoje tajemství. Nicméně se nakonec rozhodl nechat trezor otevřít (což mě potěšilo, neboť jsem si od toho sliboval, že tam budou ty dlouho slibované Junghansy) Otevřít trezor prý nebyla žádná legrace. Petr se samozřejmě snažil pro co nejšetrnější cestu, aby se trezor nepoškodil, nicméně zámečníci se do něj ani po dvou hodinách nedokázali dostat. Proto museli zámek nakonec opatrně odvrtat. Nicméně trezor otevřeli a zároveň zhotovili novou sadu klíčů. No a co v trezoru bylo? Prý nějaké dokumenty, několik starých mincí, stříbrná sokolská přezka od opasku, dědečkovo pečetidlo s jeho monogramem, stará břitva na holení v původním pouzdře aaaáááááááááá............dvoje hodinky! (Longines a Raketa). Když mi je dnes ukázal s tím, že si je můžu vzít, byl jsem jak u vytržení (čekal jsem Junghans a nakonec dostanu Longines?) Když jsem se zeptal, zda to myslí vážně, řekl, že ano. Že ví, že se o hodinky zajímám a že stejně ani neví čí ty hodinky byly a nemá k nim tudíž ani citové pouto, že mohou být kohokoli z rodiny a jsou pro něj jenom "věc". Beztak prý má na otce a dědu jiné památky a větší radost má prý ze sejfu samotného, břitvy a pečetidla. Takže mám vintážní Longines!!! S příběhem! A funkční! Po pár otočkách korunkou se hned rozeběhly, krásně tikají... V hlavě mi v tu ránu naskakují klasické myšlenky.... co s nimi? Frýdl, Tondako, K+M, poslat je do Longines na kůru?, nosit/ nenosit (byl by to hřích?), prodat? (fuj!).... i když... nějaký střelivo by se na dreamwatche šiklo....ne, to bych neudělal... nechám je dát do pucu, v rámci zachování co nejvíc původního stavu a uvidíme... Nicméně, jak si tak s hodinkami hraju a sundavám olezlý koženkový bund strap abych omrkl dýnko, koukám, že je na něm nějaká rytina... vypadá to trochu jako nějaký květ, růže možná....když to ukazuju Petrovi, je na něm vidět, že pookřeje a říká: "To je tátův monogram! M.M.!! Používal ho na dopisech a pamatuju si ho z jeho osobních věcí..." V tu chvíli jsem věděl, že jsou Longines v prdeli... (pardon). Zkrátka jsem věděl, že si je vzít nemůžu... že ta pro něho ještě před chvílí bezcenná věc najednou získala úplně jinou hodnotu....jsou to hodinky po jeho tátovi.... docela mě to samotnýho překvapilo, ale v tu chvíli jsem o ně úplně přestal mít zájem a chtěl jsem, aby si je nechal a zůstaly tak v jejich rodině.... Ale i tak mě ty hodinky potěšily, pomazlil jsem se s nima, udělal jsem pár fotek pro Vás no a dostal jsem alespoň ty Rakety Jinak pokud budete mít nějaké tipy, co s nimi, budu (budeme) rádi Stejně tak za jakékoli informace - model? rok výroby? přibližná cena? (ne neobjeví se zítra na aukru...). Při úplně prvním pohledu mě napadlo, že by to mohly být pilotky, ale pak mi došlo, že ty vypadaly trochu jinak a hlavně byly černé, nebo? Zkoušel jsem hledat na Googlu hesla jako "Vintage Longines, cushion case, cathedral hands" ale nic extra jsem nenašel... Pokud jste to někdo dočetl až sem, máte můj nehynoucí obdiv a děkuji... A teď fotky... Lumi kupodivu na ručkách stále po nasvícení svítila, ale vyfotit to byl kumšt.... hrozně rychle vadla... jakože třeba po třech vteřinách... Tady ještě jedna fotka těch Raket... A tady ta břitva.... trezor, pečetidlo a zbytek jsem nefotil... Díky za čtení!

Ahoj, chci se pochlubit Roamerkama co jsem si pořídil od pána v originálním balením s účtenkou. Hodinky byly zakoupeny v roce 1970 v klenotech na Václavském náměstí za 2 400 korun. Nebyly téměř nošeny a jsou ve velmi pěkném stavu, žádné velké škrábance. Ani na googlu jsem těchto šestistovek moc nenašel, takže pokud víte jakou mají například hodnotu, tak napište.