Longines Nonius ref. 8271

[malda]

I když už tady jedno téma týkající se hodinek Longines ref. 8271 existuje, rozhodl jsem se založit ještě jedno a trochu se těmto hodinkám a jejich strojku pověnovat. Hodinky Longines Nonius ref. 8271 patří do rodiny chronografů se strojkem Valjoux 72. Strojkem, který se ve své době těšil velké oblibě předních švýcarských výrobců hodinek a ještě větší oblibě, tentokrát u sběratelů hodinek, se těší dnes. Na hodinkách Longines Nonius však na první pohled neupoutá ani tak strojek, jako jejich charakteristický prvek, který je od ostatních hodinek tohoto typu odlišuje - sekundová ručička se stupnicí 0-9.

11. února 1971 byla společnosti Longines patentována sekundová ručička s možností odečítat desetiny sekundy pod patentovým číslem DE1673822 a pod názvem ?Sekundenzeiger fuer Stoppuhren?. Žádost o vydání patentu společnost Longines podala 22. ledna 1968 a jako rok vynálezu označila rok 1967. Stupnice na sekundové ručičce pracuje na principu "šuplery" (odborně Vernier scale) a fakt se tímto způsobem dá celkem jednoduše odečíst stopovaný čas na desetinu sekundy. Společnost Longines vyráběla více modelů osazených touto ručkou. Nejprve ještě hodinky s inhouse strojkem cal. 30 CH, později už se strojky Valjoux 72, resp. 726, označovanými jako cal. 330 a 332. Stejně tak společnost Longines vyráběla i kapesní stopky se stejnou ručkou. Do jaké míry byly tyto hodinky ve své době úspěšné a oblíbené jsem nezjistil. Fakt je ten, že soudě podle počtu dochovaný kousků se takových hodinek moc nevyrobilo. Na druhou stranu celkem významná část Longinesek ref. 8271 byla vyrobená ve fullgold provedení! I v současné produkci společnosti Longines je "heritage" model s touto typickou sekundovkou.

Za hodinkami Longines 8271 nestojí žádný dojemný příběh, nebyly na měsíci ani na žádné slavné výpravě, nemají ani žádného známého nositele, který by je proslavil. Nejslavnější na těchto hodinkách je tak nakonec strojek, který je pohání. Valjoux 72 je prostě legenda, a tady je několik informací k němu:

Strojek Valjoux 72 se vyráběl od roku 1938 do roku 1974. Zdokonalená verze 726 přišla v roce 1969 a vydržela v produkci v omezené míře do cca poloviny 80tých let. Valjoux 72 pracuje na frekvenci 3 Hz (18,000 bph), jeho zdokonalená verze Valjoux 726 pak na frekvenci 3,5 Hz (21,600 bph).

Strojky rodiny Valjoux 72 měly i další subverze - 720 s flyback funkcí, 724 (odvozen od 72) a 729 (odvozen od 726) s GMT ručičkou navíc, 72C (odvozen od 72) a 730 (odvozen od 726) s kalendářem navíc atd.

Valjoux 72 nahradil předchozí strojky Valjoux z rodiny 2x, naopak nahrazen byl manuálními chronografy z rodiny 773x a ty pak automatickými chronografy z rodiny 775x.

Valjoux 72 patří do skupiny chronografů systému column wheel. Nevím, jestli má v českém hodinkovém názvosloví tento systém nějaký ekvivalent, ale podle vzhledu centrální součástky systému "column wheel" bych ho přeložil asi jako systém "sloupového kola" - zvláštní součástky s vertikálními zuby tvořícími jakési sloupky. Column wheel je součástka zajišťující rychlou odezvu start/stop u chronografu. Valjoux 72 má přitom devítipolohové column wheel, což je maximum, co kdy bylo pro tuto funkci u strojků systému column wheel vyrobeno. Další vývoj byl však takový, že jak společnost Valjoux, tak Lemania a další, od systému column wheel v 70tých letech ustoupily. Typicky bylo odstoupení od systému column wheel hlavním rozdílem mezi omegáckými strojky cal. 321 a 861. Stejně tak column wheel systém nemají strojky Valjoux z rodin 77xx. Důvod byl ten, že byl vynalezen technicky jednodušší systém přepákování ovládání chronografu a tedy i výrobně levnější systém.

Dodnes se však vyrábějí strojky se systémem column wheel, například ETA A08 se šesti polohovým column wheel, ale také slavné El Primero od Zenithu se sedmipolohovým column wheel. Column wheel je tak možno dodnes považovat za přece jen technicky víc ceněný systém a znak "lepších" chronografů.

Valjoux 72 a 726, resp. upravené strojky 722-1 (odvozen od 72) a 727 (odvozen od 726) byly používány v modelu Rolex Daytona od roku 1961 (ref. 6239) do roku 1988 (ref. 16520). Je to tak strojek, který dosud nejdéle vydržel kompletování s Daytonami a je tak vlastně pro Daytony "typický". Teprve poté přišly strojky Zenith El Primero a následně inhouse Rolex.

I z předchozího odstavce vyplývá, že Valjoux 72 byl na výsluní v době, kdy nebylo ani pro ty nejrenovanější švýcarské výrobce ostudou osazovat svou produkci externě vyráběnými strojky. Obzvláště u chronografů, jejichž masovější rozšíření právě v té době nastalo a asi nebylo moc ekonomicky výhodné vyvíjet své vlastní inhouse chronografy. Valjoux 72 se tak mimo hodinky značky Rolex objevil v hodinkách Patek Philippe, Heuer, Jaeger Le Coultre, Breitling, Longines, Ulysse Nardin, Wittnauer, Girard-Perregaux, Fortis, Enicar, Wakman, Universal Geneve, Nivada, Yema, Croton, Glycine, Favre-Leuba, Baylor, Chronoswiss a v dalších.

Například společnost Longines v 60tých letech ukončila výrobků svých inhouse chronografů a dál používala pro své sportovní chronografy jen Valjoux 72 a následně 726.

Breiting v prvním modelu hodinek Navitimer označovaném jako model 806 používal strojek Venus 178. Nepatrné množství těchto hodinek však bylo vyrobeno se strojkem Valjoux 72, a to na přání hlavního zákazníka modelu Navitimer 806 - sdružení AOPA (Aicraft owners and pilot association). V současnosti jsou Navitimery 806 a Valjouxem 72 sběratelsky vyhledávaná rarita a nijak levná záležitost.

Asi jediná s větších společností, která se v 60-70tých zabývala ve větší míře výrobou sportovních hodinek se stopkami, a která strojek z rodiny Valjoux 72 nikdy nepoužila, byla společnost Omega. Ta v té době dávala přednost strojkům Lemania. Omega se však ke strojkům Valjoux přece jen přiklonila a od poloviny devadesátých let své hodinky osazovala strojky Valjoux 7750 (označovaný jako cal. 1164) a 7751(označovaný jako cal. 1151).

Možná by se slušelo zmínit i společnost Zenith, která strojky Valjoux nikdy nepoužívala a místo toho používala výhradně své vlastní strojky.

[malda]

Své Noniusy jsem sháněl po všech čertech celkem dlouho, abych je nakonec našel v tuzemsku. Líbily se mi už dlouho a mé nadšení z nich trvá nadále. Navíc, i když jsem původně ani nepřemýšlel o tom, že bych je nosil na něčem jiném, než na koženém řemenu s trnovkou, podařilo se mi sehnat origo tah. A už mám jasno.

Edited October 7, 2016 by malda

[Akam]

Martine, pěkné to máš....

[malda]

Díky Laďo, nejsou to sice žádné NOSovky, ale jsou, jak říkám, tak akorát dojebané. To včetně tahu, který jsem koupil zvlášť, je stejně jako hodinky neleštěný ale naopak je v něm genetického materiálu původního majitele víc, než dost. Chystám se ho vyčistit.

 

Ještě hodím do placu otázku pro znalce:

Ví někdo, jak na první pohled podle vzhledu hodinek 100% poznat, jestli uvnitř tepe strojek z rodiny Valjoux 72? Jsem zvědavý, kdo na to přijde jako první. Tipuju, že Karel to ví, ale třeba ne

[Akam]

jsem si právě říkal jestli to pouzdro nepošleš do lázní k Jarkovi

[malda]

Zatím to na renovaci dávat nebudu. To už bych se zase potom bál prvního šrámu a hodinky bych nenosil. Takhle se nosí dobře a bez zbytečného strachu

[Kid_A]

krasna zalezitost. chapeau!

[Rodkopf]

Gratulace Maldo, jako vždy to máš perfektní a díky za článek! 

[VintageLover]

Parádní článek, který jsem přelouskl jedním dechem. Dobré vědět, že Zenith a Omega ve své největší slávě jely více méně na vlastních strojcích.

Přiznám se, že fičuru jak na první pohled odlišit u hodinek, jestli je tam valjoux 72 nebo 726, neznám. Možná na první poslech než pohled - kvůli kmitočtu setrvačky.

Tím pádem i na první pohled - zapnout chrono a sledovat, jak jde ručička plynule, pokud jde sekavěji, tak to znamená valjoux 72. To by ale člověk musel mít pro porovnání i hodinky s 726, aby to bylo jasně vidět. Pokud to jde jednodušeji, tak se nechám podat. Nějaké značení? Heuer rozlišuje u Autávek u cal. 11 a 12, který se také liší frekvencí setrvačky tak, že na nožičce pouzdra je zevnitř jedna malá dírka = cal. 11, dvě dírky = cal. 12.

 

Nechám se teda podat, jestli to jde i jinak, a myslím, že jo.

[Wanderer]

Tak to je ovšem paráda. Gratuluji k super kousku. Já bych chtěl hodinky s hráběmi taky. :-)

[malda]

Děkuji všem za pozitiní ohlasy

 

Když hádanku nerozlouskl ani Karel, můžu prozradit pointu. Šlo mi o to, jak poznat Vajoux 72 uvnitř pouzdra na první pohled. Subciferníky na pozici 3,6,9 jsou sice pro Valjoux 72 typické, ale jsou i jiné strojky s takovým rozložením subciferníků (typicky Lemania 861). Jednoznačný rozdíl je na první pohled jinde a hledal by ho tam málokdo. Všechny ostatní strojky obdobného vzhledu mají tlačítka chronografu ve stejné vzdálenosti od korunky, a tedy souměrně umístěné. Strojek Valjoux 72 to však jako jediný má jinak. Tlačítko start/stop je sice téměř dokonale v ose indexu na pozici "2", nulovací tlačítko je však mírně pod osou indexu na pozici "4", a tedy ve větší vzdálenodti od korunky než tlačítko start/stop. Střídavě nosím hodinky se strojkem Valjoux 72 už skoro dvacet let, ale všiml jsem si toho až nedávno. U některých typů pozder je to takřka neznatelné, ale třeba u Noniusů to fakt bije do očí. Kdo má hodinky s Valjouxem 72, zkuste si to ověřit. I fotky na netu jsou dost průkazné. Já osobně jsem žádný jiný strojek s klasickým uspořádáním tlačítek na pravé straně pouzdra se stejným markantem nenašel.

[Rodkopf]

Děkuji všem za pozitiní ohlasy

 

Když hádanku nerozlouskl ani Karel, můžu prozradit pointu. Šlo mi o to, jak poznat Vajoux .......em nenašel.

U tech Longinu je to fakt hezky videt, jdu omrknout Daytony na netu super postreh

[martar]

Krásný článek, krásné hodinky

 

A zajímavý postřeh s tlačítky - já si pořád říkal, co mě na nich zneklidňuje... asi jsem milovník symetrie... stejně mě to rozčiluje třeba u Hanhartů, které mají tu asymetrii tlačítek naopak a více markantní.

[straspol]

Nádhera, skvělé hodinky a úžasné čtení, díky, Maldo !!

[libor2002]

Pred rokem jsem je v ul.Mikulandsky videl nazivo a mel moznost je i zakoupit. Ale rozhodl jsem se v tu chvili pro Lemanie, protoze jsem po tomto kalibru prahnul uz nejaky ten patek. Jenze ta moznost je zakoupit byla docela lakava a tak jsem se snazil nalakat bratranka, aby je koupil. Uznavam, ze ta sekundovka moc krasy hodinkam nepridava, a ne kazdemu sedne, ale bratranek uz byl nalomeny a svolny do nich jit a mit proste neco takoveho v rodine. Ale doma to neproslo, musel koupit kocarek s kotoucovejma brzdama... no, co na to rici... 

 

[gustavbu]

pani, aku maju tieto hodinky v sucasnosti realnu hodnotu? mam jedny uz dlhsiu dobu, ale budem ich nuteny predat. dakujem vopred

[People]

cca 300kc/g

[Guest tolja]

.....

Valjoux 72 patří do skupiny chronografů systému column wheel. Nevím, jestli má v českém hodinkovém názvosloví tento systém nějaký ekvivalent, ale podle vzhledu centrální součástky systému "column wheel" bych ho přeložil asi jako systém "sloupového kola" - zvláštní součástky s vertikálními zuby tvořícími jakési sloupky. Column wheel je součástka zajišťující rychlou odezvu start/stop u chronografu. Valjoux 72 má přitom devítipolohové column wheel, což je maximum, co kdy bylo pro tuto funkci u strojků systému column wheel vyrobeno. Další vývoj byl však takový, že jak společnost Valjoux, tak Lemania a další, od systému column wheel v 70tých letech ustoupily. Typicky bylo odstoupení od systému column wheel hlavním rozdílem mezi omegáckými strojky cal. 321 a 861. Stejně tak column wheel systém nemají strojky Valjoux z rodin 77xx. Důvod byl ten, že byl vynalezen technicky jednodušší systém přepákování ovládání chronografu a tedy i výrobně levnější systém.

 

......

 

nějak jsem tohle vlákno nezaregistroval, takže opožděně

 

co vím, tak "ryze" česky se tomu říká šaltr, více české označení neznám a podle mě má původ v německém schaltrade chronograph a je pravda, že se obecně chronografy se "šaltrem" těší větší oblibě

[Petr72]

Maldo parádny článok zas som o kúsok menej neznalý Diky užívaj hodinky