Přejít na obsah

Daemonovo Time is Life


Daemonultimate

Doporučené příspěvky

  • Odpovědi 2,8tis.
  • Vytvořeno
  • Poslední odpověď

Uživatelé s nejvíce příspěvky v tomto témátu

Uživatelé s nejvíce příspěvky v tomto témátu

Sakra dobrý vylet! Tohle fakt můžu, hlavně žádní otrapové  :clap:  Výstroj a výzbroj je na uvážení každého tuláka. Vidím, že Ty jsi vybíral velice dobře.  ;)

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Blížíme se k nádraží v Kralupech, k  bodu dnešního útoku. První letoun už své bombovnice vyprazdňuje. Míjí cíl a celé město pod námi zahaluje černý dým. Zřejmě neplánovaně zasáhl nádrže místního chemického podniku. Nalétáváme stroj za strojem a odhazujeme veškerou nálož co máme nad městem. V duchu se modlím, ať zasáhneme cíl a ať útok neodnesou civilisté. Snad se včas ukrili. Náhle mé myšlenky přerušuje několikeré zatřesení letounu. Sakra, proč museli trefit zrovna nás. Kouknu pod sebe a vidím, jak z nevysokého kopce nad městem srší proud střel. Motory nám hoří, letoun je neovladatelný. Vydávám potřebné rozkazy a náhle jsem na palubě sám. Kontroluji padák, naposledy se přes rameno ohlédnu do prostoru našeho stroje a vyskočím do neznáma...

I tak mohl vypadat jeden válečný den v Kralupech nad Vltavou. Tento příběh jsem si však pouze vymyslel ku příležitosti návštěvy vojenského protileteckého bunkru v Hostibejku.
 
Nyní trochu opravdové historie
Čtyřicet osm dní před koncem druhé světové války zažily Kralupy nad Vltavou nejhrůznější okamžiky ve své historii. Celkem 125 letadel typu Liberator svrhlo na město 1256 tříštivých bomb o hmotnosti 316 tun. Zahynulo 245 lidí a z tehdejších 1884 obytných domů jich bylo zcela zničeno 117 a poškozeno 995.

22. března roku 1945 se rafinerie benzínu v Kralupech nad Vltavou stala hlavním cílem amerického leteckého bombardování. Kromě rafinerie bylo cílem útoku i vlakové nádraží, které představovalo důležitý dopravní uzel.

Do masívního úderu se zapojilo 125 liberátorů v osmi útočných vlnách, během půl hodiny shodily 1256 tříštivých bomb o hmotnosti 316 tun.

Letouny se objevily nad městem v půl jedné odpoledne a hned první bomba zasáhla svůj cíl, poloprázdný zásobník ropy v objektu rafinerie. Po jeho zásahu se nad krajinou rozprostřel obrovský oblak tmavého kouře, který ještě zesílil požárem lakovny a zasažených kolejových cisteren na nákladovém nádraží. Město se zahalilo do hustého černého dýmu a další bombardování tak bylo prováděno prakticky naslepo.

Došlo ke zničení větších částí obytných čtvrtí zejména uprostřed města, ale zároveň i ke spadu značného množství pum do polí, na fotbalové hřiště nebo do řeky. Výsledek náletu byl katastrofální. Z tehdejších 1884 obytných domů jich bylo zcela zničeno 117 a poškozeno 995. Zničeny byly komunikace, železnice, kanalizace, elektrické vedení a další infrastruktura. Nejtragičtější však byly oběti na životech. Zemřelo celkem 245 lidí, z toho 145 Čechů. Mrtví byli odnášeni na podlahu kostela Nanebevzetí Panny Marie a svatého Václava na kralupském náměstí a raněné odvážely sanitní vozy do nemocnic v Kladně, v Praze, ve Slaném a Mělníku. Bylo jich přes pět set. Na pomoc hořícímu městu bylo povoláno 36 požárních sborů a 300 záchranářů. (extrastory.cz)

 

husova-po-nalet-denik-630-672x378.jpg

obr.jpg

Upraveno uživatelem Daemonultimate
Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Výborné počteníčko a fotky nemají chybu! Díky :thumbsup_anim:

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Zamrzlo je top!

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Když už tu padla zmínka o druhé světové válce a o místním kostelu, pojďme se na něj podívat trochu blíže.

Jedním z míst v Kralupech nad Vltavou, které své návštěvníky upoutá již z dálky, je kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Václava. Zajímavá novogotická církevní památka se sice nemůže pochlubit dlouhou historií, nicméně i přesto v sobě skrývá zajímavé kouzlo, a také tajemství a žal. Právě sem totiž byli po náletu na Kralupy přinášeni mrtví z celého města, aby je mohli jejich příbuzní identifikovat, a přestože se nacházel uprostřed dění, zůstal chrám jako zázrakem po bombardování nedotčen.     

První písemná zmínka o Kralupech se váže již k roku 1253, nicméně po dlouhá staletí zůstávaly jen obyčejnou zemědělskou vesnicí, která ve srovnání s okolními patřila mezi nejmenší. Zlom nastal teprve v roce 1851, kdy byla postavena železniční trať z Prahy do Podmokel (dnešní Děčín). Díky tomu se dosud bezvýznamná obec stala atraktivní pro pražské podnikatele, a brzy na to došlo k nevídanému rozvoji průmyslu, jež s sebou přinášel také příliv nových obyvatel. (infokralupynadvltavou)

Jen kostel se svou tichou věží 
zůstal trčet mezi troskami 
nedotčen. 

Na jeho podlahu snášeli mrtvé,
katolíky, evangelíky, i bez vyznání,
a chrám je všechny přijímal 

pod vlídnou střechu.
Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Pokud chcete odpovídat, musíte se přihlásit nebo si vytvořit účet.

Pouze registrovaní uživatelé mohou odpovídat

Vytvořit účet

Vytvořte si nový účet. Je to snadné!

Vytvořit nový účet

Přihlásit se

Máte již účet? Zde se přihlaste.

Přihlásit se

×
×
  • Vytvořit...