Přejít na obsah

Daemonovo Time is Life


Daemonultimate

Doporučené příspěvky

  • Odpovědi 2,8tis.
  • Vytvořeno
  • Poslední odpověď

Uživatelé s nejvíce příspěvky v tomto témátu

Uživatelé s nejvíce příspěvky v tomto témátu

Jak jsem slíbil, v dnešním příspěvku se vrátím k Hornímu hradu, kde si částečně prohlédneme jeho spletité interiéry. Také jsem psal, že tentokrát vynechám jeho historii a budu se věnovat pouze historkám, které o něm kolují. Kdyby ale přece jen měl někdo o minulost hradu zájem, přidám odkaz na stránku, kde je celkem hezky popsána

https://www.hrady.cz/hrad-hauenstejn/texty?tid=80&pos=1000

 

 

 

 

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Tak jako na mnohých místech Království českého, i na Hauenštejně podlehl mladý šlechtic lákavé nabídce a uzavřel s ďáblem sázku, ze které měl mít prospěch. Ne však bez námahy. A jen o vlas unikl vsazenému prokletí.

Inu seběhlo se to takto. Kdysi dávno, v době plné neklidu a mordování, vedli hauenštejnští co chvíli potyčky s divokými Sasíky. V četných půtkách trpěli lidé i hradní opevnění. I rozlítil se hněvem spravedlivým Vilém, pán z Hauenštejna, a v návalu zlosti klel tak hanebně na vrub Sasů, až nad horami zahřmělo, z podmračného nebe vyšlehl blesk, rozťal staletý buk v podhradí a kde se vzal, tu se vzal, cestou k severní bráně uhání jakýsi jezdec. Stráž u brány se ani nestačila chopit pík a již podivný jezdec před udiveným Vilémem seskakuje s koně.

„Chceš hradbu mocnější kadaňské tu do rána mít?!“ táže se Viléma.

„Baže,“ pravil on. „Ale jen Satanáš by něco takového mohl dokázat!“

„To ponech na mně,“ odvětil cizinec. „Hradbu kol celého údolí ti postavím, když ty dokážeš koňmo se mnou držet při práci krok. Práce pak musí být skončena do slunce východu. Zmeškáš-li někde v hvozdě a k bráně severní přibudeš pozdě, tak jsi mi duší propadl, Viléme, a s tebou i celé tvé pokolení.“

Vilém se dlouho nerozmýšlel. “Platí!“

„Tak tedy o půlnoci před branou, jen ty a já a naši koně!“ zvolal cizinec, vyhoupl se do sedla a zmizel stejně rychle, jak se objevil. Jen ponurá chmura zůstala v duších všech přihlížejících.

A jakoby čas rázem poskočil, byla tu půlnoc. Na hradbách žhnulo pár loučí a údolím se rozlehl dusot kopyt. „Začínáme!“ prořízl ticho ostrý hlas. „Heáá!“

 

2021-09-27-18-13-28.jpg

2021-09-27-18-37-05.jpg

2021-09-26-11-47-41.jpg

2021-09-27-18-20-28.jpg

2021-09-27-18-17-31.jpg

2021-09-26-11-49-23.jpg

2021-09-27-18-15-43.jpg

2021-09-27-18-24-41.jpg

2021-09-26-11-51-57.jpg

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Oba se rozjeli, Vilém zarostlou strání a cizinec kamsi do hor. Na vrcholku kopce se Vilém zastavil a pátravě se rozhlédl kolem sebe. Ostrý svist jej přiměl vzhlédnout k obloze: obrovité balvany svištěly vzduchem k zemi a tam se do ní bořily jeden vedle druhého, každý zvící velikosti formanského povozu. Od severní brány až ke kopytům Vilémova koně zde v tu ránu stála mohutná hradba. Mrazivý smích prořízl nastalé ticho. Vilém již na nic nečekal, pobídl koně v divý trysk a vjel do lesa.

Satanáš! Teď již nebylo pochyb, že je to on. Stavěl hradbu o sto šest. Nad údolím slabě hřmělo a bezhvězdnou oblohou se co chvíli mihl kůň se svým pekelným jezdcem. Vilém se dral houštinami a lesem hlava nehlava, nešetřil koně ani sebe a krev prýštící z četných ran mu promáčela rozedraný šat. Stále však byl o píď pozadu a hradba kolem jeho cesty rostla dál. Překonal potoky Hornohradský i Osvinovský. Na východní straně začalo nebe blednout. Kdyby tak chtěl kohout zakokrhat a zvěstovat nadcházející úsvit! Vilémovy rty uvyklé trpkému klení šeptaly tichou modlitbu.

Vilém se blížil k severní bráně, hradba téměř stála a jen malá část chyběla. Opět se nad ním mihl kůň s černým jezdcem. A v tom se to stalo. Ze vsi se ozval kohout a za ním druhý a třetí. A již pěli svůj ryčný chór nadcházejícímu úsvitu na pozdrav.

Uši drásající skřek se rozlehl údolím, u potoka to zadunělo a obloha zesvětlala. Cizinec byl tentam. Vilém se svezl s koně a opřel se o nový val. „Jsem spasen,“ pronesl tiše.

Až do dnešních dnů se na hraně hornohradského údolí zachovala značná část ďáblem postaveného opevnění, a to zejména na straně krásnoleské, tam, kde hluboký a prastarý hvozd přechází v náhorní lučiny. Často se zde shlukují roje bludiček a za bouřkových dní zde bývá slyšet ozvěna dávného Vilémova zápolení.

A také u cesty vinoucí se okolo hradu údolím potoka, pár sáhů za kamenným mostkem, leží osamocený balvan velký jako statný muž. Je to ten poslední, který Satanáš nestačil donést na zbývající volné pole jím postavené hradby. Říká se mu Bludný nebo také Čertův balvan. (Horní hrad.cz)

 

2021-09-27-18-10-00.jpg

2021-09-27-18-08-51.jpg

2021-09-26-11-56-46.jpg

2021-09-27-18-06-55.jpg

2021-09-27-18-05-03.jpg

2021-09-26-12-01-08.jpg

2021-09-27-18-03-36.jpg

2021-09-27-18-01-37.jpg

2021-09-26-11-59-31.jpg

2021-09-27-17-59-08.jpg

2021-09-26-19-21-35.jpg

2021-09-26-19-18-41.jpg

2021-09-26-19-11-21.jpg

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Opustíme hrad Hauenštejn a vrátíme se na Rolavu, jak jsem slíbil. Bývalo to klidné, místo, kam neproudil dav turistů. Dnes je tomu jinak. Sociální sítě, média, ani seriál Rapl okolí klidu příliš nepřidaly.

Zbytky cínového dolu Sauersack se skrývají v bažinatých lesích Krušných hor, severně od Přebuzi. Komplex tu nechala během druhé světové války vybudovat berlínská těžební společnost Zinnbergbau Sudetenland.

2021-10-04-08-58-38.jpg

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Ke zkoumání místních ložisek cínu ale docházelo už během první světové války. Ruda byla důležitou součástí pro výrobu válečného materiálu. V té době se ale těžba na tomto místě nezdála být efektivní. Levnější a kvalitnější ruda se dovážela ze zahraničí a Sauersack tak zůstával ještě několik let nevyužit.

Se začátkem druhé světové války přišel i nedostatek rudy a cínu. Nedostatek suroviny vedl k návratu těžařských plánů zpět na Rolavu. V roce 1940 tam začal vyrůstat hlubinný důl – a spolu s ním také pracovní tábor pro válečné zajatce. O dva roky později k dolu přibyla úpravna rudy a sklady.

Velké plány s rychlým koncem

Těžba byla zahájena 1. srpna 1942. Podle původních plánů mělo všechnu práci obstarat kolem pěti set válečných zajatců, převážně Francouzů a Sovětů. Byli tam ale také Řekové, Italové, Ukrajinci nebo Poláci.

Zajatci v táboře, nebo také pracovní komando č. 7083, ale na těžbu nestačili a na Rolavě tak získali práci i dvě stovky kvalifikovaných dělníků z Německa nebo pár desítek českých řemeslníků a dělníků. S dělníky tam byla také třicítka úředníků.

2154892-5_7.jpg.eef315bedc8fd214d8937b70b85da5c2.jpg

2154886-3_6.jpg.adfb32bde85e2bd21674260dd68d42bc.jpg

2154901-8_4.jpg.fca8593c1707ce01449e32cadb13e080.jpg

2154880-1_8.jpg.96f007745b937d87f91f3f69ca7b7473.jpg

2021-10-04-08-52-42.jpg

2021-10-04-13-00-09.jpg

2021-10-04-13-02-56.jpg

2021-10-04-13-04-48.jpg

2021-10-04-13-06-11.jpg

2021-10-04-12-57-32.jpg

Upraveno uživatelem Daemonultimate
Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Těžilo se na dvou šachtách, jedna z nich dosahovala hloubky 180 metrů, druhá byla o třicet metrů mělčí. Právě na 150metrové šachtě vznikl rozsáhlý komplex zhruba 40 budov, hlubší šachta se nacházela o něco dále. Obě těžební jámy byly propojené, čímž vznikl komplex 14 kilometrů chodeb.

Počítalo se s rozšířením dolů o třetí šachtu, k jejímu vyhloubení ale nikdy nedošlo. Cín se tu nenacházel ve formě čistého kovu, ale byl obsažen ve výsledném produktu úpravny – takzvaném koncentrátu.

S blížící se západní frontou začali Němci postupně zajatce odvádět jinam, v červnu 1945 pak Sauersack opustily téměř dvě stovky německých dělníků. Tím se činnost dolu prakticky úplně zastavila. Zůstala jen necelá čtyřicítka dělníků, kteří se starali o údržbu.

V polovině června 1945 převzal správu dolu Vojtěch Nedvěd. Do jeho správy připadl jak celý důlní komplex, tak i od roku 1945 nevyužívaný zajatecký tábor. Ten čítal dvanáct dřevěných domků, které dříve sloužily k ubytování zajatců.

Nástup do nové pracovní pozice měl Nedvěd náročný. První den odešlo devět zaměstnanců německé národnosti a v blízkém Nejdku bylo vyrabováno několik budov, které společnosti patřily. Nedvěd se navzdory situaci postaral o inventuru skladů, při udržovacích pracech byly odstraněny německy psané cedule, opravena byla meteorologická stanice i telefonní linky. Ke konci měsíce byl důl připraven k obnovení provozu. Chyběli jen zaměstnanci a finance.

Schéma cínového dolu a zajateckého tábora Sauersack
 
 

2021-10-04-12-55-36.jpg

2021-10-04-12-53-42.jpg

2021-10-04-12-51-09.jpg

2021-10-04-08-55-01.jpg

2021-10-04-12-47-25.jpg

2021-10-04-12-49-00.jpg

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Se zaměstnanci byl problém především kvůli odsunu německého obyvatelstva. Z 45 dělníků v červenci jich na konci roku zbývala polovina. Společnost se snažila odsunům zabránit, dělníky buďto povyšovala na pozice nezbytných specialistů, potvrzovala jim statut antifašistů nebo argumentovala jejich sňatky s českými manželkami. K odchodům dělníků často vedly odsuny jejich rodin, které muži nechtěli opustit. 

Zánik přišel pár měsíců po válce

Problematická byla i finanční stránka. Společnost byla zavázána různými pohledávkami z válečných dob, největšími výdaji ale byly mzdy, pohonné hmoty a elektřina. Protože se ani netěžilo, došly v listopadu 1945 peníze na výplaty. Přes snahy vedení o prodej nezpracované rudy a pronájem některých prostor vyhlásil správce Nedvěd v lednu 1946, že na dole již není možné provádět žádné udržovací práce.

Zaměstnanci Sauersack postupně opouštěli. Ústřední ředitelství československých dolů na začátku února 1946 rozhodlo důlní komplex uzavřít, stroje a další vybavení odvézt do jiných závodů a těžební jámy překrýt betonovým krytem. Kvůli nákladům na dosud prováděné odčerpávání vody z dolu bylo rozhodnuto nechat ho zatopit.

Ještě do konce roku pár zaměstnanců fungovalo jako dohled nad odvozem materiálu, k prvnímu lednu 1947 skončil i správce Vojtěch Nedvěd. V březnu pak byl Sauersack oficiálně přejmenován na Rolavu a přestal existovat.

2021-10-04-09-01-19.thumb.jpg.890088e7307486ced39fbe14be3c0fd7.jpg

2021-10-04-12-43-53.thumb.jpg.462c3938e6a539876798d086000ebf72.jpg

2021-10-04-12-41-59.thumb.jpg.d6f6ec466261557fb29beac31699e23c.jpg

2021-10-04-12-40-18.thumb.jpg.a630b9be788238cae6fb0a4a1c03c0da.jpg

2021-10-04-09-04-14.thumb.jpg.74c1eb210fdcdd982f430dfe29acfa8b.jpg

Upraveno uživatelem Daemonultimate
Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Děkuji, taková známka potěší 😀

Ještě doplním zdroje informací a dobových fotografií.

Čt24, Historie cínového hornictví v západním Krušnohoří, Kouzlo hornické Přebuzi, Nejdku a jejich okolí, Smrt dolu Sauersack/Rolava (okres Sokolov) : zánik důlního závodu v mezioborové perspektivě, Rolava: Cínový důl Sauersack, Krasová deprese 9

 

 

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Pokud chcete odpovídat, musíte se přihlásit nebo si vytvořit účet.

Pouze registrovaní uživatelé mohou odpovídat

Vytvořit účet

Vytvořte si nový účet. Je to snadné!

Vytvořit nový účet

Přihlásit se

Máte již účet? Zde se přihlaste.

Přihlásit se

×
×
  • Vytvořit...