Rada: co ve škole s probl. spolužákem?

[Karlos]

Jabko: Chápu, za peníze cokoliv. To pak stačí, aby se objevil někdo s větší částkou peněz a ta pravidla si nastaví podle svého. A jsi tam kde jsi byl.

Upraveno 1. prosince 2016 uživatelem Karlos

[Lamiczka]

Placení ještě není předpokladem kvality, je to jen předpoklad, že tam budou děti podobně smýšlejících rodičů, kteří mají pocit, že peníze to řeší. Za ty peníze si mnohdy totiž koupíš jen pocit, nikoliv jistotu a kvalitu (jako by to u hodinek nebylo jinak - např Guess vs stejně drahý seika). Vzdělání je pro spoutu lidí super výdělečněj business, pokud v tom nemají ty ideály a nevnímají to jako svoje poslání, tak to prostě lepší nebude.

 

Pokud je to soukromá škola, tak je to pravděpodobně jak tu někdo psal i o penězích - rodiče můžou být výnamějším sponzorem školy a v tu chvíli to ředitelka ještě menší motivaci řešit, protože když je nasere, je pravděpodobné že může přijít o ně i další (i jen potenciální) sponzory. Děláte, jako by se za peníze dnes nedalo nic koupit.

 

Kamarád byl učitelem na jedné Brněnské základní škole, na vyšším stupni. Známkovat se muselo průměrově ne dle schopností, aby si škola udržela pozici v hodnocení žáků. Jemu se právě stalo, že nesměl hodnotit jednoho fracka jak si zasloužil a dostal od ředitelky befelem, že mu musí zlepšit známku a držet třídní průměr na lepší hodnotě, protože tatínek je významným donorem školy a přeje si aby se synek dostal na dobrou školu na průměr....

 

Problém je v 90% v rodičích, kteří na děti kašlou, tvrdí, že "škola je naučí" a když se učitelka o něco výchovného pokusí, tak nemají problém do školy naběhnout a vylívat si zlost na učitlku, která má pomalu menší pravomoce jak ty děcka co učí...

 

Za mě zajímavej názor napsal Klaus, kterej bych si troufl tvrdit v tom nějaký zkušenosti mít bude...

https://www.novinky.cz/komentare/403978-komentar-prof-drsc-ing-et-mgr-pani-ucitelka-mila-csc-phd-vaclav-klaus-ml.html

Upraveno 1. prosince 2016 uživatelem Lamiczka

[Sacíbagr]

...je dávno ověřeno, že elitní - výběrové - specializované a jiné skupiny (třídy) jsou pro vývoj dětí nevhodné. Platí to nejen u lidí.

[Radek124]

Nežádoucnost elitářství "...je dávno ověřeno" kým? Norama sponzorovanýma profesionálníma inkluzistama typu Marksová, aktivistama nepoužitelnýma pro cokoliv praktického? Jaká drzost a dyškryminace, dělat vůbec přijímačky na nějaké specializované "střední" a "vysoké školy" - všechno v rámci potírání nerovnosti srovnejme, aby naše vnoučata mohla jednotně študovat folkloristiku a šlo jim líp od ruky piglování podlah v domácnostech budoucích machometánských pánů (hoši pro zachování "genderové vyváženosti" pochopitelně vymyškovaní)... Evropa je v rozkladu 

[Karlos]

...je dávno ověřeno, že elitní - výběrové - specializované a jiné skupiny (třídy) jsou pro vývoj dětí nevhodné. Platí to nejen u lidí.

Proč by to tak mělo být? Nebo co přesně je na tom nevhodné?

[SCIFI]

Děti z elitních a alternativních skol jsou v životě úspěšnější. To je fakt. Vyrostla tady už taková celá generace takže je podle čeho hodnotit.

[Sacíbagr]

Zkrátka dětem svědčí barevnost. Jednoduchý příklad je omezování 8letých gymnázií. Na zákl. škole, kde začala chodit starší dcera byly dlouho děti vybírány do jazykových tříd, už pár let jsou zrušeny. Šikovnější ale chodí na jazyky zvlášť. To znamená, ze jsou ruzne skupiny, dle schopností. Ostatní věci jedou v kmenových - barevných třídách, kde není jen nadaná elita.

To neznamená, že by neexistovalo několik fakt dobrých gymplů pro mimořádně nadané. Těchto dětí je ale velmi málo i když spousta rodičů si myslí, že jejich děti jsou geniální. Geniálnost bývá poměrně úzká a tam, kde příroda někomu něco přidala, tak taky něco ubrala...třeba na sociálnosti.

[Karlos]

Tak teď tomu nerozumím. Jsou specializace a členění dle schopností pro děti vhodné, nebo nevhodné?

[Jeremy]

Tak teď tomu nerozumím. Jsou specializace a členění dle schopností pro děti vhodné, nebo nevhodné?

Já si myslím, že by měly být jak školy mixované, tak specializované a rodiče by si měli vybrat. A ne cpát všem jeden model.

Já jsem chodil taky kdysi do takovejch těch matematickejch tříd a je fakt, že ta zvěř, co byla v paralelkách byla děsivá. U nás žádnej hajzlík prostě nebyl.

A je škoda, když n-1 talentovaných dětí musí trpělivě čekat, až se ADHD zklidní, než se bude pokračovat. Jako zkušenost, že lidi jsou různý, je to dobrý - ale denodenně 5 let v kuse?

Upraveno 1. prosince 2016 uživatelem Jeremy

[Sacíbagr]

Tak teď tomu nerozumím. Jsou specializace a členění dle schopností pro děti vhodné, nebo nevhodné?

...pokud je mi známa, tak na ZŠ je dobré, aby dítě bylo v běžné třídě. To neznamená, že pokud se škola zaměřuje na jazyky, matematiku, přírodní věd atd., tak to nejde řešit. Jde, právě tím, že na ten určité zaměření lze vytvořit skupiny, které pracují různým tempem. Po 9. třídě už je to něco jiného.

[Karlos]

Vždyť si sám odporuješ. Psal jsi, že jakékoliv skupiny jsou nevhodné, a teď zase vhodné.

[cali]

Skola je sukromna, je snad jedina v kraji? Tvoje peniaze isto rada prijme ina sukromna skola, ked tejto nie su dost dobre. Mne by ako sukromnikovi isto viac zalezalo na nazore 20+ platiacich, nez na nazore jedneho. Takze sustredeny tlak ostatnych rodicov by mal podla mna zabrat. Ak teda samozrejme taticek problemistu nezaplatil vystavbu noveho pavilonu, co nepredpokladam.

[Karlos]

Sacíbegr: Ono to asi nejde zobecnit, spíš je potřeba si ujasnit základní pojmy, principy, a hlavně kam jako společnost chceme směřovat a kam se chceme vyvíjet. A tomu pak přizpůsobit výchovu a vzdělávání. Na tápání a experimenty dnes není místo. Ve 21. století by naše konání mělo být už nějak systematické a cílevědomé. Bohužel, není. Ve společnosti je totální chaos a místo abychom všichni společně táhli za jeden provaz, tak bojujeme každý s každým. Proč nemáme vůbec žádný společný cíl? O co komu jde?

 

Trochu se obávám, že je to opět způsobené naší prioritou, kterou jsou peníze. Ty žádnou spolupráci ani společný zájem neumožňují, naopak nás nutí být si navzájem konkurenty a nepřáteli. To nás ale jednou nutně dovede do zkázy.

Upraveno 1. prosince 2016 uživatelem Karlos

[elloco]

Situace, kterou popisují Jeremy a Sphinxx znám velmi důvěrně. Chlapec má navíc doma live show, jak si taťka domů vodí "tety" a ve škole pak napodobuje na spolužácích kopulační pohyby za výkřiků, že mr..t do pr..le je normální. Řešilo se to s třídní, s ředitelkou, do třídy chodí výchovný poradce. Trochu problém je, že všichni rodiče nedrží spolu a matka toho zlosyna neustálé stížnosti vykládá jako hromadný útok na její nevinné dítě. Tak jsem s dcerou nacvičil "ránu otevřenou rukou přes tvář". No a když na ní zase lezl, tak mu řekla (dle mého návodu): nepřeji si, abys mi tohle dělal. Když neposlechl, nakouřila ho vší silou přes držku, až si prokousl pysky. Od té doby má klid a učitelka mi řekla, že kdyby to viděla, že sice dá holce poznámku, ale je to asi jediné řešení... Mimochodem v pondělí na třídní schůzce nám učitelka oznámila, že už psychicky nezvládá neustálý tlak a k 2.12. končí. Nemaj to jednoduchý...

[Sacíbagr]

Finsko a Korea jsou nyní na špičce školského pelotonu. Korea - tam jsou děti cca 45 hodin týdně ve škole a poslušnost je maximální, takže nic pro Švejky. Ve Finsku na to šli jednoduše, ale hlavou. 

Nejdůležitější faktor, zejména v prvních 5 letech školy je učitel. Takže přijímají tvrdými testy na ped. fakulty studenty, těm, kteří projdou, zajistí místo a výborně ho zaplatí. To znamená otevřou tolik míst a specializací, kolik bude za pár let volných míst.

Další věc je ta, že diagnostikují předškoláky. Děti, které mají nějakou odlišnost a to ať plusovou, ale hlavně mínusovou, nachystají program tak, aby tyto děti od prvního dne šly dobrou cestou. Tím pádem se hodně techto podprůměrných dětí dostane na úroveň průměru. Tím mají drtivou většinu dětí v průměru a nadprůměru.

Nemají žádné inspekce, žádné ped. ústavy a celé školství není závislé na politice. Rodiče musí dávat děti do spádových škol. Pokud je dají jinam, ztrácí podporu na stravu a dopravu. Učitelé mají možnost a povinnost vzájemně se navštěvovat a to třeba z MŠ na SŠ. Zároveň děti musí číst a to hodně. Rodiče jsou za to odpovědní.

Zhruba a v kostce napsáno to, jak to jde jednoduše, bez tvoření elitních škol atd. a přesto můžete vyhrát.

[Sacíbagr]

Vždyť si sám odporuješ. Psal jsi, že jakékoliv skupiny jsou nevhodné, a teď zase vhodné.

...psal jsem, že např. 90% má probíhat v běžné třídě a cca 10% může být v jiné skupině, aby mohlo více rozvíjet třeba jazyk, matematiku atd. Na tomto modelu není nic špatného.

Upraveno 1. prosince 2016 uživatelem Sacíbagr

[Karlos]

Nejde o míru, ale o pricip. Buď je členění nevhodné, pak pro všechny, nebo naopak vhodné, a tak tedy zase pro všechny. Ale říkat že je nevhodné a pak si vybírat co se mi hodí, je elitářství, bohužel ale v tom negativním smyslu.

 

A jak čtu tvůj příspěvek o Koreji a Finsku, tak sice nemají elitní školy a místo toho princip pozitivního výběru zavedli všude. Ale to je přece pořád členění, výběr, skupiny, třídění... podle schopností. A tak to opravdu má být. A naopak - říkat, že členení je pro děti nevhodné, je nesmysl. Už jen na tom, že každý člověk je jiný je vidět, že se rozlišovat a přistupovat různě musí.

 

Ale asi si musíme ujasnit pojmy - nejedná se o elitářství v negativním smyslu, tedy získání moci a vlivu na úkor jiných. Jedná se o pozitivní elitářství - zlepšování a rozvoj jednotlivců. Jestli v jedné škole, nebo ve dvou různých, to už není tak důležité.

Upraveno 1. prosince 2016 uživatelem Karlos

[lucid]

........

 

Já to vidím na následující kroky:

1. petice, a nechat to na ředitelce, tj. ať zkusí rodiče přemluvit ke změně a shání asistenty. Nic z toho neklapne, ale což

2. když se nepodaří 1., tak svolat rodiče na společnou schůzi a tam civilizovaně, nicméně v nefér přesile těm rodičům vysvětlit, že to takhle dál nejde, jestli teda přijdou

3. OSPOD

 

PS: kolik mají jeho rodiče peněz nevím a asi je to i jedno. Bohužel mají dost na zaplacení pár tisíc ročního školného.

Asi bych vzal ještě nějakého dalšího rodiče, zašel za ředitelkou a pokud by měla obecný kecy, řekl bych jí že to oznámíte školní inspekci, pokud ani z té by neměla vítr a nechtěla to řešit, pak Vám petice moc nepomůže, leda jí hromadně pohrozit že pokud si neumí zjednat ve škole pořádek a respekt, pak dáte děcka na jinou školu.  

 

já si nepamatuju, že by něco podobného museli řešit moji rodiče, my jsme ještě museli v hodinách sedat s rukama za zády, ve třídě bývalo ticho, a o přestávkách se korzovalo po chodbách a v létě v atriu školy

 

na první stupeň zš jsem chodil na přelomu 70. a 80. let minulého století...

 

je pravda, že od páté třídy už to bylo trochu jiné..

Já jo, ale chodil jsem na základku o dekádu dřív. Jednoho podobného sígra, který byl synkem esenbáka a doslova si dělal co chtěl ze školy ale přemístili a byl klid. 

Upraveno 1. prosince 2016 uživatelem lucid

[Sacíbagr]

Nejde o míru, ale o pricip. Buď je členění nevhodné, pak pro všechny, nebo naopak vhodné, a tak tedy zase pro všechny. Ale říkat že je nevhodné a pak si vybírat co se mi hodí, je elitářství, bohužel ale v tom negativním smyslu.

...hele, nevím, nic není černobílé. Moje informace jsem čerpal z různých vědeckých studií. Další věc, která to potvrzuje jsou fotbalové třídy Baníku Ostrava...už nejsou, byl to nesmysl.

Mým dětem platím angličtinu soukromě. Chodily na normální základku, pak i na malotřídku. Jedna je teď na malém soukromém gymplu s normálním školným (to znamená, že si ho může dovolit každý) a to proto, že tam učí amíci a škola má cellkem 4 třídy. Takže děcka jsou v rodinném domku. Mají více jazyků na úkor něčeho jiného. Rozhodla se pro tuto školu dcera. Druhá končí zš letos, kam půjde, necháváme na ní.

Upraveno 1. prosince 2016 uživatelem Sacíbagr

[pebe]

Nejde o míru, ale o pricip. Buď je členění nevhodné, pak pro všechny, nebo naopak vhodné, a tak tedy zase pro všechny. Ale říkat že je nevhodné a pak si vybírat co se mi hodí, je elitářství, bohužel ale v tom negativním smyslu.

 

A jak čtu tvůj příspěvek o Koreji a Finsku, tak sice nemají elitní školy a místo toho princip pozitivního výběru zavedli všude. Ale to je přece pořád členění, výběr, skupiny, třídění... podle schopností. A tak to opravdu má být. A naopak - říkat, že členení je pro děti nevhodné, je nesmysl. Už jen na tom, že každý člověk je jiný je vidět, že se rozlišovat a přistupovat různě musí.

 

Ale asi si musíme ujasnit pojmy - nejedná se o elitářství v negativním smyslu, tedy získání moci a vlivu na úkor jiných. Jedná se o pozitivní elitářství - zlepšování a rozvoj jednotlivců. Jestli v jedné škole, nebo ve dvou různých, to už není tak důležité.

 

jestli dobře chápu, tak sacibagr nepíše o 90% dětí ale o 90% času výuky, zbylých 10% času výuky dělat "kroužkama" v rámci vyučovací doby