Rada: co ve škole s probl. spolužákem?

[Karlos]

Nerozumím...

A už to vidím. 10 % je podle mě málo, to nijak nevyužije potenciál a schopnosti dětí, nijak je to nepodpoří, když budou 90 % casu nucené být jako ostatní, tedy "všechny stejně hloupé".

 

Já se domnívám, že specializace je to, co nám jako druhu umožnilo vybudovat civilizaci. Jen tím, že jsme se vymanili ze stejnosti.

A v přírodě to funguje stejně - většina společensky žijících tvorů praktikuje specializaci.

 

A v podstatě i to, že v přírodě přežije ten nejsilnější, je rozčleňování. Podle mě stejnost a sjednocenost znamenají degeneraci.

Upraveno 1. prosince 2016 uživatelem Karlos

[cali]

Myslim ze zakladom uspechu je udrziavanie isteho minimalneho standardu. Tak ako sa decko v skolke musi vediet samo obut, dojst si na zachod atd,... inak nema v skolke co hladat. Tak isto existuju normy pre to, co musi zvladat tretiak, piatak, osmak,... a to aj pokial ide o spravanie. Ostatne je zo spravania znamka ako kazda ina. Kto z nejakeho dovodu nema na to, aby toto nutne minimum plnil, je uplne jedno koho vinou, nema vobec ziadne pravo kazit zazitok ostatnym a jeho zvlastne (normam nevyhovujuce) potreby sa maju naplnat vo zvlastnych skolach.

 

Hovorim o minimalnom standarde, jeho dodrziavanie by malo byt podla mna nekompromisne vynucovane vo vsetkych predmetoch, matematikou pocinajuc a spravanim konciac a nie obchadzane a ospravedlnovane vydavanim najroznejsich potvrdeni o dis-cosi.

[Karlos]

Cali - souhlas, proto je nepochopitelné, že jsme se jako společnost vydali opačnou cestou. Co tím chceme získat?

[Sacíbagr]

Karlos, píšu jen o základní škole. Dál, to znamená od SŠ je specializace naopak nutná.

[Karlos]

Podle mě je členění vhodné už od začátku. Tedy od chvíle, kdy to lze nějak ovlivnit. Ale samozřejmě úměrně  a přiměřeně všemu ostatnímu, aby to nemělo negativní vliv zase jinde.

Tedy jak sám píšeš o Koreji a Finsku - aby dítě hned od prvního dne šlo dobrou cestou. I u nich už tu nutnost pochopili.

 

My ale zatím ne, my tápeme, bloudíme a experimentujeme. Přitom se stačí poučit z úspěchů jiných.

Upraveno 1. prosince 2016 uživatelem Karlos

[Sacíbagr]

...ten poslední odstavec je přesný. Důvod? Nikoho to ve vedení státu nezajímá. Tento resort se blbě vykrádá, nic v něm není.

[Jaroslav69]

Zivot je tezky. V kazdem kolektivu se najde minimalne jeden blbec, ktery dokaze otravit zivot vsem ostatnim....teda i v tom skolnim kolektivu. Deti by se meli s temito jedinci s jinymi moralnimu hodnotami naucit vyjit jiz od detstvi. Jinak podobny problem jsem resil s dcerou, kterou obtezoval na zakladni skole romsky spoluzak a asi si dokazete predstavit konstruktivne resit tento problem s jeho rodici.

Jinak jsem byvaly ucitel a musim rict, ze deti jsou obrazem svych rodicu.

[Sacíbagr]

Podle mě je členění vhodné už od začátku. Tedy od chvíle, kdy to lze nějak ovlivnit. Ale samozřejmě úměrně  a přiměřeně všemu ostatnímu, aby to nemělo negativní vliv zase jinde.

...to není o členění, ale o systému. Dobrý systém = dobrá státní škola a ta by měla být dostupná všem a všude. Jak je vidět, tak ve Finsku to jde i v Laponsku.

Upraveno 1. prosince 2016 uživatelem Sacíbagr

[Sacíbagr]

Děti z elitních a alternativních skol jsou v životě úspěšnější. To je fakt. Vyrostla tady už taková celá generace takže je podle čeho hodnotit.

...můžeš napsat, čím se vyznačuje dobrá škola ať elitní, alternativní atd.? Známí měli dítě rok na Waldorfu, jsou docela alternativní a po roce synka vzali zpátky, přes prázdniny dohnali to, co tam nezvládli. Další příklad mám z Porgu. Jezdím s děckama po závodech a dvě holky chodí na PORG. Umí supr anglicky, ale když jim dáš úplně jednoduchý logický příklad, tak ho nezvládnou. Jiné děcka jej vyřeší za pár minut, ale zase neumí tak dobře anglicky...takže často to není o škole, ale to tom samotném dítěti, jeho talentech. X lidí řekne, že ta a ta škola je supr a když se jich zeptáš v čem je teda vlastně dobrá, tak obvykle něřeknou nic, respektive to, že se tam více učí.

Upraveno 1. prosince 2016 uživatelem Sacíbagr

[Boudy]

Zivot je tezky. V kazdem kolektivu se najde minimalne jeden blbec, ktery dokaze otravit zivot vsem ostatnim....teda i v tom skolnim kolektivu. Deti by se meli s temito jedinci s jinymi moralnimu hodnotami naucit vyjit jiz od detstvi. Jinak podobny problem jsem resil s dcerou, kterou obtezoval na zakladni skole romsky spoluzak a asi si dokazete predstavit konstruktivne resit tento problem s jeho rodici.

Jinak jsem byvaly ucitel a musim rict, ze deti jsou obrazem svych rodicu.

No a jak jsi to řešil/ vyřešil? Bez toho tvůj příspěvek nemá žádnou hodnotu...

[martar]

 

...můžeš napsat, čím se vyznačuje dobrá škola ať elitní, alternativní atd.? Známí měli dítě rok na Waldorfu, jsou docela alternativní a po roce synka vzali zpátky, přes prázdniny dohnali to, co tam nezvládli. Další příklad mám z Porgu. Jezdím s děckama po závodech a dvě holky chodí na PORG. Umí supr anglicky, ale když jim dáš úplně jednoduchý logický příklad, tak ho nezvládnou. Jiné děcka jej vyřeší za pár minut, ale zase neumí tak dobře anglicky...takže často to není o škole, ale to tom samotném dítěti, jeho talentech. X lidí řekne, že ta a ta škola je supr a když se jich zeptáš v čem je teda vlastně dobrá, tak obvykle něřeknou nic, respektive to, že se tam více učí.

No, především ostravský PORG kvalitativně něco docela jiného než PORG v Libni a v Krči. Upřímně, i mezi těmi pražskými je rozdíl. A když už jsme u toho, je také velký rozdíl mezi PORGem dnes a před deseti lety. A po přečtení rozhovorů s vizionářem Romanem jsem docela zvědavý, co to z PORGu udělá za dalších deset let.

Upraveno 1. prosince 2016 uživatelem martar

[long]

Bojím se , že díky aktivitě pár dobroserů nevyřešíš vůbec nic a kvůli jednomu dítěti, které tam ani nepatři budou i nadále trpět nejen všechny děti.

[African]

Hledal bych pozitivum v tom, že tam je pouze jeden magor, mohlo jich být ve třídě daleko víc. Je to příprava na život, protože u nás dospělých je to už tak 50/50 když koukám okolo sebe :-) U malého ve školce je takový malý paznecht, který je o hlavu tlustší než ostatní děcka a rád přiškrcoval ostatní děti, než to zkusil na dcerce jednoho truhláře. Ten přišel do školky a přímo před učitelkou toho kluka chytil taky pod krkem, přiškrtil, pohrozil a už to od té doby něudělal. Na mého kluka nic nezkusil, ale možná bych reagoval podobně, nevím. Strach neoklameš, a pokud se bojíš, jsi v klidu...Člověk potřebuje tvrdou ruku, podívejte se jak slušní byli naši dědové, kteří dostávali rákoskou dennodenně a dnešní mládež, která je vychováv?na dle různých metodik a různých hokusů, pokusů...parchanti to jsou, kteří si neváží ničeho.

[Zlý Jabko]

Schválně kdo se tu jako první přizná, že se jako malej taky choval jako protivnej smrad

[Sphinxx]

Dobrý večer vespolek. Přečetl jsem si poctivě celou diskuzi a uteklo to sice od původního tématu, ale i po přečtení si nejsem jistý, jestli bych chtěl dát děti do soukromé školy. Mám pocit, že ten "systém" nás tam tlačí, je to dost složité téma. Já paradoxně nemám prblém s inkluzív tom smyslu, že do tříd budou začleňovány děti s drobnými dysfunkcemi, ale nesmí to narušit výuku celku, protože mám pocit, že i když bude jeden sígr ve třídě, strhne celou třídu v tom smyslu, že neustálým vyrušováním bude brzdit výuku. Já když jsem byl ve věku dcery, taky jsem vyrušoval, ale fyzikář po mě hodil klíče nebo houbu, držel jsem hubu a jelo se dál . Dnes s odstupem dlouhého času to hodnotím pozitivně a více účelově než nějaké poznámky .

[enslow]

Romane já neříkám že adhd neexistuje ale že na něho moc nevěřím a svádí se na to kazdej nevychovanej spratek.

 

A facak vyřeší hodně problémů. To si fakt taky myslím.

Scifi na hrad

[skalis]

Co se tyce oddelovani nadanych deti od zbytku, mam na to jasny nazor podlozeny vlastni zkusenosti. Po pomerne klidnych 4 letech na prvnim stupni jsme nastoupili na druhy stupen v 5. tride do druhe budovy. Prisly decka z vesnic, kde mely skoly jen s prvnim stupnem a mezi nema byli hajzlici, co kaslali na skolu a byly s nema problemy. Zadni ADHD a podobni, proste jen zlobivejsi borci, kteri meli navic i kamose, co do tridy propadli ze starsiho rocniku. Ten rok, nez jsem odesel na osmiletej gympl byl docela zahul - byli jsme klasicky za sprty, jenom proto, ze jsme byli chytri. Takze odchod na gympl byl vysvobozeni a nedovedu si predstavit, co by mi pro zivot prineslo tam zustavat dalsi 4 roky. Bych tam zhnil a nikdy bych se nedostal na uroven, na kterou jsem se mohl dostat diky vyssim narokum a urovni na gymplu.

 

A co me osobne pekne stve, je, kolik se investuje do podprumernych/hyperaktivnich/zaostalych zaku. Jasne, neni to jejich vina - pominu-li fakt, ze se poruchy pozornosti diagnostikuji mnohem casteji, nez by bylo nutne a resitelne vychovou a pristupem rodiny - a je odpovednost spolecnosti se i o tyhle lidi postarat. Ale stve me ta disbalance mezi investicemi do podprumernych, ze kterych nikdy zadny prinos spolecnosti nebude a nadprumernych, kteri v budoucnu spolecnost potahnou dopredu. Do tech nadprumernych se investuje mnohem min, protoze ti se o sebe preci postaraji sami. Kazdej ADHD ma narok na asistenta tj je pomer 1:1, tomu ja rikam fest luxus. Kez by mohl byt asistent klidne i jen na 5 nejlepsich ve tride, aby s nima pracoval a rozvijel je. Ale i 5:1 je jen zbozne prani, zatimco 1:1 pro podprumerneho je normal.

[Jeremy]

skalisi, vidím to naprosto stejně.

[Sacíbagr]

...v tom druhém odstavci taky. V tom prvním stručný koment. Je pravděpodobné, že v době, kdy se Skalis hlásil na víceleté gym. tak nebylo lehké se tam dostat a obvykle se tam dostali ti co chtěli a navíc měli dobrou výbavu - mozek. Jenže v posledních letech tomu tak nebylo. Jednak počet těchto gymnázií narostl a zároveň se populačně snížil počet dětí. Na gympl se dostali ti, co by před pár lety neměli vůbec žádnou šanci. Přišel další efekt. Po 7 letech došlo u mnohých k vyhoření. Výsledky 8 letých maturantů byly horší než 6ti letých a ještě horší než 4letých...a těch, co se k maturitě vůbec nedostali, těch bylo taky více. Stát zjistil, že pro většinu dětí, nejsou víceletá gymnázia vhodná a jejich kapacitu omezil (ne zcela zrušil), což je myslím v pořádku.

[Návštěvník]

Vono s těmi víceletými gymply to je šavle nabroušená na obě strany. Já si za dobu své kantořiny všimnul, že větší paznechti se koncentrovali ve třídách víceletých gymnázií. Prostě chování elitářských spratků. Třídy čtyřletých gymnázií nebyly prospěchově tak dobré, ale byly výrazně méně problémové v komunikaci. Vona taky existuje vedle ty IQ, na kterou jsou zaměřeny testy studijních předpokladů, také ta EQ. A ta se jaksi neřeší. A já si tu sociální inteligenci a  vyšší vyspělost u čtyřletých gymnazistů vykládal tak, že oni ukončení ZŠ uzavřeli i statutárně nějakou etapu svého života, základku a teď jsou na střední. U žáků osmiletých gymnázií tento předěl nenastal a něco na tom bylo blbě.

 

Abych nebyl místními absolventy napadán z podjatosti, dcera studuje osmiletý gympl, syn čtyřletý