Přejít na obsah

Farmaření & zahradničení


Doporučené příspěvky

Mám nějaký obyčejný Alko co jsem vzal v Hornbachu za 3 tisíce ve výprodeji. Funguje bezvadně. V podstatě jde o to že suché větve to rozseká a mokré to žvejká. Takže mám hmyzí hromadu větví, až uschnou tak je projedu štěpkovačem. Předpokládám že "problém" žvýkání bude u všech stejný, tedy mokré / suché.

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

  • Odpovědi 245
  • Vytvořeno
  • Poslední odpověď

Uživatelé s nejvíce příspěvky v tomto témátu

Uživatelé s nejvíce příspěvky v tomto témátu

Obecně jsou v té zahradní kategorii dva typy.

1. rychloběžný - mele najemno, ale dělá kravál

2. pomaloběžný - mele víc nahrubo, při špatném seřízení to měkčí jen žvejkne, zato je krásně tichý a sám si vtahuje strčené větve.

Záleží co s tou drtí hodláš dál dělat.

V pohodě stačí levný typ z obchoďáku, nebo klidně kup použitý na inzerát. Hodně lidí si to v akci koupí, párkrát něco pomelou a pak jim to jen stojí v garáži. Z toho je zřejmé, že obecně má takovýhle stroj pramalé využití a jsou to spíš vyhozené peníze.

 

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Karlos, díky za info i za to video. Takže to bude zjevně ten pomaloběžnej štěpkovač. To půjde použít místo mulčovací kůry, jde to rozhodit slepicícím, asi to půjde v menší vrstvě i do kompostu atd. A hlavne to nedělá ten hroznej rambajz.

 

Jinak si samozřejmě nedělám iluze, že by to byla nejdůležitější věc co potřebuju, ale těch stromů máme hodně, když ostříhám vlky, je toho fůra a když to nějak nezpracuju, tak to můžu max prvoplánovitě spálit, což dělám nerad.

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

  • po měsících...
  • po měsíci...

Tvl tak jsem se vybičoval k tomu, že zkulturním zahradu. Chci obnovit trávník, dosadit keře a hlavně pod stromy pořídit mulč, aby to zase vypadalo úhledně a nově a voňavě. Protože té mulče budu potřebovat nejmíň patnáct kubíků a ne jen deset pytlů z Hornbachu, začal jsem obvolávat dřevozpracujicí firmy. Přičemž ve všech mi řekli, že nemůžou vyloučit zavlečení kůrovce s mulčí na zahradu... protože ve velkém zpracovavají především nouzově vytěžené kůrovcové dřevo.  Mám šest krásných smrků, patří k osmnácti páteřním dřevinám na zahradě, o ty bych strašně nerad přišel. Takže na mulč kašlu a modlim se, aby ji nepořidil někdo ze sousedů, protože ty určitě nenapadne se na kůrovce ptát...Jak to řešíte aktuálně vy?

Btw Motyho předchozí dotaz nebyl zodpovězen a taky by mě to zajímalo (zejména zkusenosti se sezonním rešením jen pro vypěstování sazenic, tj foliovník).

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Ke skleniku asi jen poznatky z praxe, kdyžtak se ptejte. Skleník mám betelnej, oldskúl zakopaný metr do země, dovnitř jdu po schodech. Kovová samodomo konstrukce, skla. Automatický otvírače oken, k nezaplacení.

V přední části je kopáno ještě hlouběji, beton a kameny tvoří jímku kam se tlačí po dešti spodní voda na zalivání + v podlaze drenážní trubky ji tam vedou, střechu mám svedenou okapem do sudů uvnitř skleníku. Takže voda po ruce + 3x kovový 200l barel a odhadem 500l jímka mírní tepelnou dynamiku skleníku. Rozměr 7x2,8, záhony metr na stranách, zvedlý že je pod nimi prostor na "věci" a tím že je to v podstatě betonový megatruhlík tak se tam nedostane hraboš, krtek či myšák. Podlaha II. jakost betonový kostky - výborně se osvědčilo.

Jinak minulý týden jsme dojedli saláty, kopr má asi 30cm, ředkvičky byly už 3 týdny zpět, kadeřavá petržel tam zimuje a je nutné ji rozdávat, pažitka tam vegetí celoročně. Včera jsem nasadil rajčata a papriky, za týden na poslední místo přijdou salátový okurky. 

Když to člověka baví tak to můžu jen doporučit. Dá se určitě fungovat i s foliákem, ale rozhodně nelituju toho že mám na zahradě tohle monstrum :)

Upraveno uživatelem Tom4
Typo
Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Ahoj kolegové, 

tady se člověk dozví odpověď na každou otázku. 

Pustil jsem se do rytí záhonu a vykoukly na mě tyhle housenky. Nemá někdo tušení co by to mohlo být

a jestli jsou škodlivé nebo užitečné? Tato informace rozhodne o jejich dalším osudu. 

Délka je cca 2 cm. Díky.

 

IMG_1993.jpg

IMG_1994.jpg

IMG_1995.jpg

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

před 49 minutami, filo-boxer napsal:

@Klokan Chroust obecný. Co najdeš vyhoď pryč, jinak ti zlikvidujou úrodu. Žerou kořínky.

Diky, a jses si jistej? Bydlim tady 30 let a v zivote jsem tady chrousta nevidel. Protahl jsem obrazky googlem a vysel mi “wax worm”, prej je to neco uzitecnyho co zere plasty. 

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

před 4 minutami, Klokan napsal:

Diky, a jses si jistej? Bydlim tady 30 let a v zivote jsem tady chrousta nevidel. Protahl jsem obrazky googlem a vysel mi “wax worm”, prej je to neco uzitecnyho co zere plasty. 

A kolik jsi za těch 30 let u vás viděl wax wormů? ;)

Jako stoprocentně si jistý nejsem, ale na tvých fotkách vidím ty malinké nožičky, které jsou časem větší, pak to vypadá takhle nějak:

grafik.thumb.png.a9ca4d1f08394aa5ebc145c88866d075.png

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Filo má pravdu, tyhle žijou v kompostu asi 3 roky, pak se zakuklí a je z nich chroust. Do záhonů se nejspíš dostaly s kompostem, když nějakou při rytí najdu tak ji taky vyhazuju, ale jinak škody nepáchají, ani v tom kompostu, na tom pěstujeme cukety, dýně a tak a vše ok.

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Broučí larvy nechávám kde jsou. Když je vyhrabu, vracím je zpět anebo někde o kus dál do podobné situace z jaké jsem je dostal ve víře, že to dají. Chrousti občas - už coby dospělí brouci - u nás vykoušou pár děr do listů od révy, jinak nic. Není jich zdaleka tolik, že by cokoliv mohli zdecimovat. Jsem vcelku rád, že tu tihle (i jiní) hmyzáci ještě žijí a že občas, když sedíme s pivkem venku, probručí okolo. Navrhuji: nech brouka žít!

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Ahoj, ponrava (larva rodu  Scarabaeoidea) to je každopádně, ale že jde nutně o larvu chrousta, není jisté (respektive není z fotky patrné). Může to být klidně něco jiného. Já takhle mám v kompostu dlouhá léta už několikátou generaci zlatohlávků (a při přehazování kompostu je vždy opatrně ukládám zpět). A pro úplnost dodávám, že ponravy jsou v některých kulturách brány když ne jako pochoutka, tak bohatý zdroj proteinu; to kdybys chtěl experimentovat... ;-)

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Larvy chrousta jsou schopny poničit i kořenový systém mladých okrasných stromů a keřů ( až 120 druhů) na zahradě, což zamrzí víc než škody na sezónní zelenině.

E-agri: 

Životní cyklus
Brouci se objevují již od dubna (v teplejších oblastech) či začátku května do června. Po vylíhnutí masově nalétávají do svých žírovišť, kde mohou způsobit vážné škody. Po zralostním žíru oplodněné samičky vyhledávají otevřené plochy s nízkou vegetací. Na vhodných místech se zahrabávají do země, kde v hloubce 10–25 cm kladou špinavě bílá až žlutavá, podélně oválná vajíčka. Poté se opět vrací na hostitelské dřeviny, kde pokračují v žíru. Po jeho ukončení odlétávají klást druhou, méně početnou snůšku vajíček. Po ukončení rozmnožování brouci hynou. Na přelomu června a července se líhnou ponravy, které se již od počátku živí výhradně jemnými kořínky. Odrostlejší ponravy konzumují tenčí kořínky včetně dřeva a na silnějších kořenech ohlodávají především kůru. V závislosti na klimatu trvá jejich vývoj nejčastěji 3–4 roky. Většina ponrav se po ukončení vývoje kuklí v hloubce 30–40 cm. Nový brouci se líhnou koncem léta, avšak kukelnou komůrku opouštějí až na jaře příštího roku.
Hospodářský význam
Brouci ožírají listy od okrajů včetně nervatury. Při silném výskytu mohou způsobit holožíry, kdy na stromech z listů zůstávají pouze středové žilky. Lokální gradace a následně případné škody ovlivňuje délka jejich vývoje. Larvy mohou svým žírem na kořenech vážně poškodit dřeviny do stáří 10 let (např. ve školkách).
------------------

Ale jak píše Jone, pánbuví, zda jsou ty larvy skutečně chrousta, i když je to u podobného typu larev asi nejčastější případ na našich zahradách.

Upraveno uživatelem martar
Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

V 10. 5. 2020 v 13:34, Tom4 napsal:

rozhodně nelituju toho že mám na zahradě tohle monstrum :)

Můžeš dát pár fotek monstra? právě taky řeším sklení, tak bych rád měl všechny varianty. Je teda lepší než to sázet do země mít megatruhly a v nich časem měnit hlínu nebo jen dohnojuješeš koňským trusem?

dík

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

V 20. 5. 2020 v 14:50, Moty napsal:

Můžeš dát pár fotek monstra? právě taky řeším sklení, tak bych rád měl všechny varianty. Je teda lepší než to sázet do země mít megatruhly a v nich časem měnit hlínu nebo jen dohnojuješeš koňským trusem?

dík

Je to vyřešený takto, po celém půdorysu je asi 80cm díra do země, záhonky mají dno z betonový desky, boky směrem do uličky
je asi půl cm tlustý plastový desky a dřevo na okrasu :) zbylé stěny beton který tvoří základy skleníku.
Na zem do uličky jsem dal II. jakost zámkové dlažby místo hlíny, a skla nenatírám, místo toho mám na železech které tvoří konstrukci
dřevěnýma kolíčkama připevněnou bílou netkanou textilii (zevnitř pochopitelně), funguje to bezvadně už třetí rok. 
Na jaře když je tam salát a ředkvičky tak ji zkasám nahoru jak plachty. Černou textilii pod rostliny taky super, výrazně se snižuje odpar vody
a prakticky nulový výskyt plevele. Dole pod záhonky prostor na "věci" jak jde vidět :) 
Normální starej skleník. Hlínu řeším tak, že když likviduju před zimou rostliny tak jdou na kompost i s kořenovým balem, 
no a na jaře tam zase přivezu kompost a je to. Žádný hnojivo a papriky jak lusk, ostatní plodiny taky. 

20200525_085138e.jpg

Upraveno uživatelem Tom4
typo
Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Pokud chcete odpovídat, musíte se přihlásit nebo si vytvořit účet.

Pouze registrovaní uživatelé mohou odpovídat

Vytvořit účet

Vytvořte si nový účet. Je to snadné!

Vytvořit nový účet

Přihlásit se

Máte již účet? Zde se přihlaste.

Přihlásit se

×
×
  • Vytvořit...