Přejít na obsah

recenze po letech

JMK

Od JMK
v Recenze hodinek

 Sdílet

Doporučené příspěvky

Sphinxx MegaXXLzávislák

Sphinxx

Odesláno
Odesláno (upraveno)

Moc pěkná a povedená recenze, doplň si dolů fotky, jestli to zmákneš, v tom PDFku se mi to z nějakého důvodu sype, tak jsem to trochu zkorigoval a lípnul sem, myslím, že by tady určitě měla být. Díky za tu práci.

 

 

 

RECENZE Longines Master Collection, reference L 2.628.4.78.3:

 

Všichni známe ten pocit, když na zápěstí připneme nové hodinky. Vše na hodinkách vypadá nové a neokoukané, každá volná chvíle nebo prodleva je vhodná ke kontrole času a mnozí z nás chorobně kontrolují přesnost chodu nového miláčka. Některé, zpravidla dražší kousky, poskytují také radost z doprovodných drobností jako je pěkně vyvedené balení, záruční karta nebo přiložený katalog či návod ve kterých je večer možno opět listovat za nechápavého pohledu dětí, žen nebo přítelkyň.


Pokud jme vybírali dobře a s rozvahou ani po několika dnech nenacházíme ke své úlevě žádné nedostatky. Hodinky běží pár vteřin do plusu, sportovnější kousky prošly akční zátěží ve sprše nebo na výletě s dětmi. Jde-li o hodinky s komplikací jako je chronograf změřili jsme už přesnou délku louhování čajových pytlíků, přípravy dobrého steaku i přesný čas který nám zabere jízda po dálnici nebo v MHD do práce a zpět. Datum se překlápí tak jak jsme očekávali anebo i o trochu rychleji. Poučené okolí pochopilo výjimečnost zakoupeného kousku.


Po několika dnech opojení se mentálně navracíme do práce i k rodinám. Přichází všední dny a řešení všech obvyklých úkolů. Hodinky jsou plně otestovány a není třeba je stále kontrolovat. Svatozář kolem zápěstí se pomalu rozplývá a v lepším případě si říkáme že tenhle kousek je ten poslední, ideálně ultimátní. Aktivnější členové fóra se dostávají k napsání první recenze a založení vlákna s fotogalerií.


Některé z hodinek vydrží týdny, jiné měsíce a roky. Potom se zakoukáme jinde a po předem prohrané vnitřní bitvě omrkneme ceny obdobných kousků na fóru a na chrono24. A protože tím neraníme ničí city a ideálně ani rodinný rozpočet není proč se vázat. Sbohem bylo nám dobře, ale nic není na věčné časy.

 

Lze vůbec mít z hodinek radost po celá léta nebo desetiletí? Pokusím se sepsat pravdivou recenzi hodinek po jedenácti letech na mém zápěstí. Nešlo o žádnou šuplíkovou záležitost, ale o hodinky, které jsem měl na ruce skoro celých jedenáct let kromě nejteplejších měsíců a krátkých přestávek. Bylo i krátké období kdy jsem je nabízel v prodeji, ale myslím, že ve skutečnosti bych je nakonec neprodal. Nebudu se tolik zabývat technickými detaily a popisem faktů ale spíš zkusím popsat svůj vztah k hodinkám a pocit z jejich dlouholetého nošení.


Na úvod ale přeci jen trochu suchých dat:

výrobce: Longines
kolekce: Master Collection
referenční číslo: L 2.628.4.78.3
kalibr: L619 (ETA 2892 A), 21 kamenů, rezerva nátahu 42 hodin, 28800 kmitů
rozměry pouzdra: průměr 38,5 mm / výška 9 mm
vodotěsnost: 30 m
zakoupeno: Japonsko, Tokio, 10.9.2008 u AD

 

Hodinky mi jako dárek k zásnubám zakoupila moje žena a dodnes si pamatuji příjemný pocit z nákupu v zemi vycházejícího slunce. Tamější personál je vždy velice dobře vyškolený a k zákazníkovy se chovají tak aby se cítil jako opravdový král. Nutno podotknout že i k obyčejným Casio za pět stovek člověk dostane porci příjemného chování a díků za nákup právě u daného prodejce. Nakupovali jsme v obchodním domě na hlavní třídě. V Japonsku je obchodní dům zcela jiný pojem než u nás a jedná se většinou o velmi dobře fungující továrny na ?konzumní štěstí? kde je k dostání převážně kvalitní a adekvátně oceněné zboží. Kdo si domů odnáší taštičku s logem věhlasného obchodního domu mívá v ní ukryto něco velmi hezkého a kvalitního.


První fázi seznamování s hodinkami jsem prožil v podstatě tak jak je výše popsáno. A snad proto že jde o hodinky s citovou hodnotou nebo snad proto že hodinky zkrátka splňují mou představu o ideálních hodinkách nikdy jsem neměl pocit, že už jsou okoukané nebo že neodpovídají mému vkusu a potřebám. Jistě časem vše zevšední ale pokaždé když se v mé hlavě odehrává chrononemoc a mentální kolotoč, navracím se zase zpátky k těmto hodinkám jako k té nejlepší možné volbě. Když popustím uzdu fantazii (a představím si že nejsem limitován penězi) představuji si na svém zápěstí kousky z dílen Lange und Söhne a jiných pro mne nedosažitelnýchskvostů. K mému vlastnímu překvapení jde ale vždy o modely, které jsou alespoň vizuálně a typově podobné mým Longines. Včetně usekaných čísel v okolí datového okénka. V podstatě bych měl na ruce vylepšenou verzi mých hodinek. Lange snad promine troufalé srovnání.


Ideální hodinky podle mne ukazují pouze čas a datum které se překlápí co nejrychleji. Jsou pohodlné a vklouznou pod rukáv, aniž bych s nimi musel manipulovat a upravovat je. Měli by být vyrobeny hodinářskou firmou s dostatečně dlouhou a zajímavou historií. Neměli by mýt žádnou luminiscenci, která podle mne ubírá na eleganci a ciferník by měl být něčím zajímavý. Například barvou vzorem či rozvrstvením. Přesnost by měla být v řádu jednotek vteřin a měla by být v průběhu let stále stejná. Ideální je ETA nebo jiný rozšířený kalibr abych nemusel hodinky posílat nikam daleko do servisu nebo za servis platit pro mne nepřijatelné sumy. Vodotěsnost neřeším a níže se o ní blíže zmíním.


A jak výše zmíněné mé Longines splňují? V podstatě do puntíku.


Velmi se mi líbí datum umístěné dole nad šestkou. Je to tak podle mne vyváženější než na trojce. Datum se překlápí během poslední hodiny dne. První pohyb lze postřehnout okolo 23:15 a v rozmezí minutek kolem půlnoci je vše odbyto. Useknutá šestka mi nevadí.


Výška pouzdra 9 mm v nejvyšším bodě lehce klenutého safíru a zaoblená luneta jsou atributy propohodlnost a schopnost zůstat pěkně pod rukávem kam hodinky podle mne patří. Nemám rád, když hodinky neposlušně tlačí proti rukávu nebo když musím hodinky v zimě nosit téměř na dlani a korunka tlačí do hřbetu ruky. Klenutý safír tvoří se zaoblenou lunetou ideální tvar.


Longines je hodinářská firma s dlouhou tradicí plnou zajímavých detailů a občas i výjimečných počinů. Napojení na svět sportu a možnost vidět logo svých hodinek během přenosů z Olympijských her nebo tenisových turnajů je milá. Samotné okřídlené logo je podle mne jedním z nejkrásnějších ve světe hodinek a má v sobě cosi romantického a nadčasového. V neposlední řadě (ano je to trochu dětinské) se mi líbí výběr ambasadorů i heslo společnosti ?Elegance is an Attitude? tedy volně přeloženo že elegance není o tom co nosíte ale o osobnosti a postoji. Elegantní zkrátka musíte být zevnitř. No nevím, zda by ze mne v Longines měli radost, ale snažím se jim nedělat ostudu.


Ručky ve tvaru listů (myslím že se jim tak říká) jsou překrásně modřené a na nějakém zahraničním fóru jsem se dočetl že prý se vyrábějí ve stejné továrně jako ručky pro Breguet. Ne že by na tom tolik záleželo ale je to další hezký i když neověřený poznatek. Luminiscence chybí a nikdy mi to nevadilo. Vlastně tak trochu sním že až hodinky předám nyní ještě malému synovi budou vypadat stejně jako dnes. Stříbrný ciferník s dekorativní Giloší (skloňuji správně?) je jinak velmi jednoduchý. Datové okno je jen slabě ohraničeno zkosením ciferníku dovnitř. Barva ciferníku přechází od bílé po šampaňské. Ručky a ciferník jsou podle mne nejatraktivnějšími atributy hodinek. Občas se rád zadívám na ručky z jiného úhlu a pozoruji uhrančivý modrý lesk. Jemné vlnky na ciferníku mu dodávají právě tolik hloubky, aby neomrzel.


Přesnost hodinek po posledním servisu před téměř dvěma lety je neuvěřitelná přibližně 2-3 vteřiny za týden do mínusu. Někdy bez odchylky. Před servisem běželi myslím 4-8 vteřin do plusu. Hodinky si přesnost drží při odkládání všemi způsoby. A protože zastávám heslo, že hodinky mají být používány zažili už mnohá příkoří, když jsem je zapomněl na zápěstí během vrtání s příklepem, sparingu v boxu či během sprchování a rybaření. Čímž se dostávám k tématu vodotěsnosti. Myslím, že těch základních 30 m plně postačuje ke každodennímu nošení. Hodinky byli mnohokrát ve sprše, lovili pstruhy v Jizeře a v létě je často umívám od potu pod tekoucí vodou. K problémům nikdy nedošlo. Hodinky záměrně nevystavuji nebezpečí utopení, ale jsem rád, že během té dlouhé doby nikdy nedošlo k nepříjemnostem. Zajímavé je že během posledního servisu u AD je testovali na 3,4 ATM. Nevím, zda z opatrnosti nebo to byl omyl. Ale když si uvědomím že v pneumatikách osobního vozu je mnohem menší tlak než výše zmiňované 3,4 ATM nemám obavy. Jednou za dva roky dávám hodinky na tlakovou zkoušku.


Kalibr ETA 2892 A2 je léty prověřený a kdejaký slušný hodinář si se servisem a regulací hravě poradí. Stejný kalibr používali do svých modelů například Omega nebo IWC. Náklady na servis byli v řádu jednotek tisíců a nutno podotknout že stejně jako u jiných výrobců je vlastně tak trochu jedno zda hodinky dáme do servisu po doporučovaných pěti letech nebo až za patnáct. Stejně vymění všechny vadné a opotřebené díly.

 

Při posledním servisu jsem zakoupil také kovový náramek, který mne ale velmi zklamal. Absence mikro regulace a děsivě nepohodlná motýlová spona je snad jediný výrazný nedostatek, na který jsem během let přišel. Nicméně hodinky nosím na řemínku a šlo spíše o nákup z neuváženosti abych měl náramek pro strýčka příhodu doma.


Hodinky z kolekce Master Collection jsou podle mne vhodné stejně dobře k obleku jako k ležérnímu oblečení. Zvláště když člověk zvolí vhodný řemínek. Na tmavém ještěrovi jsou to vyložené decentní hodinky ale po přezutí na dnes tolik oblíbený vintage styl s prošitím u nožek z obyčejné kůže sedí pěkně i k džinům a sportovní bundě. Jinak řečeno cítím se s nimi dobře za každé situace. A to je asi hlavní důvod proč své Longines mám rád i po jedenácti letech a je mi s nimi dobře. Tak nějak se k sobě hodíme. A když mám trochu času vytáhnu dřevěnou krabičku, záruční kartu a hadřík, hodinky očistím, prohlédnu a zavzpomínám na dobu před jedenácti lety a s uspokojením zjistím že hodinky ani moje milovaná paní se neomrzely.

 

P.S. co jsem zapomněl nebo se nikam nevešlo


1) Občas se nedoklápí datum po posledním servisu. Stává se to tak 2x do měsíce. Stále nechci řešit, když jdou tak přesně.
2) Model dostal v nedávných letech nový kalibr L888 s delší rezervou nátahu.

Upraveno uživatelem Sphinxx
Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky
JMK Závislák

JMK

Odesláno
  • Autor
Odesláno (upraveno)

Díky. Ne OWG ne. Mám ještě SARB021 (ty mají taky příběh) a pak klasiku Casio W 59-1 . Většinou nosím Longines. V létě k vodě a když je vedro nebo ke sportovnínu oblečení nosím Seiko. A občas ty Casia pro radost.

 

Zkoušel jsem třeba Orienty potápky, Ball, Hamilton field. A tak nějak jsem vždy sklouzl zpět ke své trojici. Trefil jsem to napoprvé asi ideálně.

Upraveno uživatelem JMK
Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky
  • po měsíci...

Pokud chcete odpovídat, musíte se přihlásit nebo si vytvořit účet.

Pouze registrovaní uživatelé mohou odpovídat

Vytvořit účet

Vytvořte si nový účet. Je to snadné!

Vytvořit nový účet

Přihlásit se

Máte již účet? Zde se přihlaste.

Přihlásit se
 Sdílet
Přejít na přehled témat
×
×
  • Vytvořit...