Mondaine Night Vision Tritium jako bezva tool watch

[hrozna]

Ahoj vespolek,

 

Protože raději myslím na něco fajn (rozuměj hodinky) místo toho, co se teď kolem mě děje, rozhodl jsem se napsat obsáhlejší recenzi na jedny z mých prvních hodinek.  

Jedná se o Mondaine Men´s Night Vision Tritium Sport ve verzi s černým číselníkem a bílými indexy, big date dělenými okénky a Swiss made quartzovým strojkem, zřejmě od firmy Ronda.

Přesná reference tohoto modelu je A669.30308.14SBB

 

 

Na číselníku je pod názvem značky červené logo švýcarských spolkových drah včetně kombinace písmen SSB SFF FFS. Pídil jsem se po smyslu těch písmen a dopídil jsem se toho, že všechno jsou to zkratky názvu „Švýcarské spolkové dráhy“ ve třech jazycích švýcarské federace, tedy německy Schweizerische Bundesbahnen (SBB), francouzsky Chemins de fer fédéraux suisses (CFF) a italsky Ferrovie federali svizzere (FFS).

Jen pro úplnost (a je to trochu blbost), na logu není uvedená rétorománská zkratka pro Viafiers federalas svizras (VFS) a vyjadřuje to nejspíš pozici a vliv rétorománské menšiny v rámci Švýcarských spolkových drah

Logo odkazuje na fakt, že v 80. letech 20. století získala firma Mondaine u švýcarských drah exkluzivní licenci na časomíru. To, že si obě firmy své spolupráce dodnes považují, je tedy vidět jednak na všech hodinkách Mondaine, kde je logo drah uvedeno, ale recipročně i na drahách samotných – kromě toho, že švýcarská nádraží zdobí charakteristické nástěnné hodiny, i centrála společnosti v Bernu má krásně osvětlený pylon s ikonickým designem Mondaine.

Nejsem člověk, který by se zvlášť zajímal o železnice, ale zprostředkovaně vím, že Švýcarské spolkové dráhy jsou mezi „kolejovými“ lidmi pojem, technické schopnosti dokázali jejich inženýři při mnohačetném překolejení Alp mírou vrchovatou.

Z historie firmy Mondaine stojí za zmínku fakt, že vznikla v 50. letech minulého století převzetím značky Neuchatel Watch, která byla založena v roce 1928. V 70. letech se blýskla tím, že jako první uvedla solární quartz strojek s kombinací analogových a digitálních číslic. Od 80. let navázala partnerskou spolupráci s firmou Luminox, aby pak v roce 2016 převzala 100% podíl v ní a zařadila ji do dnešní Mondaine Group.

Partnerství s Luminox mne vrací zpět k mým hodinkám, protože se na nich podepsalo, konkrétně tedy na použité luminiscenci. O tom ale trochu později.

Popis hodinek by mohl vypadat zhruba takto:

Pouzdro je z nerez oceli ve velikosti 41 mm (meřeno bez korunky), výška je 11mm, rozměr lug to lug je 48 mm.

Černobílému číselníku dominuje vteřinová ručka v červené barvě, která ma „bambuli“ na konci, tak jako tuším úplně na všech modelech značky Mondaine.

Design ruček a indexů je jednoduchý, a přitom až uhrančivý. Jsem si jistý, že kdyby byly proporce ruček, minutových indexů nebo výraznějších pětiminutovek trochu jinak, ztratil by celek svoje kouzlo. Tady je ale všechno přesně tak velké a přesně tak daleko od sebe, jak má být, aby celek oku lahodil.

Z přísně pravoúhlého stylu vystupuje právě jen zakulacený konec vteřinovky, člověk by mohl její obíhání sledovat dlouhé minuty. Úplně se vidím na hlavním nádraží v Curychu, jak v klidu čekám 90 minut na vlak a kochám se tím koloběhem hodin. Nádražní hodiny, stejně jako některé náramkové modely Mondaine, mají funkci stop2go, kdy se vteřinová ručička na dvanáctce ca na 2 vteřiny zastaví, aby s velkým cvaknutím poskočila zároveň s minutovou, která se posune o index dále. Pro upřesnění, tyto hodinky takovou funkci nemají, tikají si běžným quartzovým chodem v ustálené rychlosti jednoho tiku za vteřinu.

Hodinky Night Vision mají big date v rozdělených oknech. Důvodem rozdělení je to, že pod číselníkem se otáčejí dva samostatné datumové pásky. Výsledná datumová okénka tak mohou být na číselníku mnohem dominantnější, než kdyby byl pásek jeden s čísly 1-31. Některé firmy problém titěrnosti datumu neřeší nijak, Rolex má svého kyklopa, a někteří používají dva pásky jako tady Mondaine. Napadá mě, že např. firma Lange&Sohne je proslavená použidím dvou pásků, ale je nutno říci, že zde je to řešení mnohem primitivnější. Měsíc u Mondaine má celkem 39 dní následovaných dnem se dvěma nulami

Sklíčko hodinek je minerální bez antireflexu, součástí standardního balení hodinek je kožený pásek s trnovou sponou. Šířka osiček je 22mm.

Udávaná vodotěsnost je 10ATM = 100m, korunka není šroubovací, je to tedy asi maximum, které se dá z tohoto řešení dostat.

Tou nejdůležitější funkcí těchto hodinek, alespoň podle mého, je jejich luminace. Hodinová a minutová ručka jsou osazeny tritiovymi trubičkami a také celý číselník je obkroužen tritiovou trubičkou. Tahle obkružná trubička je ale překryta vnitřní lunetou, chcete-li armovákem, ve kterém jsou vyseknuty průzory na pozicích pětiminutových indexů. Ve dne si jich člověk ani nevšimne, ale v noci...krásně září! Index na dvanáctce má navíc oranžovou barvu, aby byla možná lehce odečíst pozice ruček.

Ti, kdo znají použití tritia, vědí, že jde o radioaktivní látku, která je zdrojem mírného, ale neustálého světla. Bez nutnosti baterií, nasvícení, světlo je stejně intenzivní po celou noc, celý den (jenže ve dne není vidět).

Podle výrobce je systém lumi patentován tak, aby zdroj světla vydržel svítit více než dvě desetiletí.

Protože tritiové trubičky znám například z mířidel zbraní, vím, že taková výdrž je naprostá pecka. Běžná tritia se vysvítí během 6-7 let. Tady zřejmě naplno zapracovalo spojení s Luminoxem, kteří jsou v tomto oboru přeborníci a umí to, co jiní neumí.

Abych jen nechválil, trubičky na ručkách jsou okem viditelné a trochu kazí jejich design.

Dnes už Mondaine vyrábí reference s tzv. BackLight Technology, kde jsou trubičky nalepené zespod ruček, takže v noci osvětlují cifr, ale designově neruší.

Příběh mých hodinek Mondaine je rozdělený na dvě zhruba stejná časová období. Hned poté, co jsem hodinky dostal od své přítelkyně (sledovala mě po očku, jak si je zálibně prohlížím na nějakých webových stránkách a obdarovala mě k narozeninám právě touto referencí tak nějak „nablind“), jsem slušně poděkoval a hodinky putovaly do hodinkovnice.

Líbil se mi design číselníku(vždyť jsem si je skoro vybral), ale dále mě příliš neoslovily. Trochu jsem pohrdal tím, že jsou to quartzky, do společnosti mi přišly obyčejné, na druhou stranu celkově působily takovým jakoby příliš formálním dojmem, nepasovaly mi tedy ani na sport nebo volný čas. Pak se to ale zlomilo.

V té době jsem měl dost problémů se spaním, často se budil a v noci bloumal po bytě nebo jen tak po tmě ležel a civěl do prázdna. Kdo jste někdy zažil nespavost, asi víte...

Při jedné z takových „nočních“ jsem si kolem třetí ráno všiml, jak moje Mondaine svítí do tmy. Vůbec mi nešlo do hlavy, že nemají nasvícenou lumi a přitom vydávají takový šajn.

O tritiu v hodinkách jsem vůbec nevěděl, jejich specifikaci jsem při jejich převzetí nestudoval a tak jsem byl doopravdy překvapený.

Pak už chyběl jen jeden krůček k tomu, aby se staly na dlouhou dobu mými nejoblíbenějšími hodinkami. Vyhodil jsem origo kožený řemen a nahradil ho nato strapem v hnědé barvě. Hodinky jsem tím vzhledově (a hlavně v hlavě!) povýšil na zástupce „field“ hodinek v mé skromné sbírce.

Od té doby se k nim jako k fieldům i chovám – jsou můj parťák na střelnici i na různých výletech a puťácích, z nich nejhezčí byl pěší výlet z Prahy do německého Zwickau. To, že jsou to quartzky, beru jako výhodu. Jsou lehké, snesou kdejaký otřes. I kvůli ostatním jejich fičurám si jich cením jako dobrých toolů. Kovové pouzdro, které něco snese (a že je nešetřím). Perfektní čitelnost ve dne, a parádní v noci nebo za šera (tu lumi bych Vám přál zažít). Obdivuhodná přesnost (změřeno nemám, ale řídím podle nich všechny své automaty nebo mechaniky). Dostatečná voděodolnost 10 ATM, která snese takové to běžné koupání v rybníce. Sklo obdivuhodně čisté, na to co zažily a na to, že to není safír.

Ty hodinky mi doslova vyrostly před očima a dnes se bez nich neobejdu. Samozřejmě přeháním, mám několik pro-treků a G-shocků, které jejich práci zastanou více než dobře. Ale žádné další moje hodinky nemají lumi, se kterým můžu v klidu trávit občasné „noční šichty“ bez šátrání po světle nebo mobilu kolik že to už je hodin.

Cena je pro mě bezpředmětná, ale tuším, že nové byly v Koscom za 9.800 kč.

Vlastním několik opravdu drahých kousků včetně Rolex nebo Omega, ale jen u těchto jsem už několikrát zažil, že když je dám k obyčejnému hodináři na rynku na výměnu baterie, vrací mi je uznale s tím, že jsou to VELMI kvalitní hodinky. To se vždycky uvnitř zatetelím, asi jako když tříletému na pískovišti někdo pochválí hračku. Nic na tom nemění fakt, že jsou to dnes dnes jedny z nejlevnějších, které pravidelně nosím.

Myslím, že v honbě za hodinkovým grálem věhlasných značek je dobré se někdy ohlédnout na hodinky, které s námi byly na začátku a přiznat jim, že jsou strašně fajn a bez nich by se člověk na tu cestu možná ani nevydal.

Omlouvám se za dlouhý text, pokud jste náhodou dočetli, díky za Váš čas.

Přidám ještě pár fotek....kvalita je jaká je

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

[Michal.]

Ahoj, díky za pěkný a pečlivý popis. Rád jsem si přečetl.

Sám mám Mondaine myslím od roku 2008 a stále je rád nosím. Byť jsou to jiné, než popisuješ... Viděl jsem je v roce 2007 v Muzeu designu v Londýně a pak je nemohl dostat z hlavy. Koupil jsem je pak od p. Brože v Pasáži u Stýblů. 

A dnes je mám zase na ruce...

Jo a ještě mám ve škatuli jedny starší

 

[hrozna]

Děkuju! Máš je oboje krásné. Bílé klasiky mají pro mě městský nádech, a tvoje fotka to úplně trefila s 'la defense' pozadím . A ty starší jsou něco! Chvilku jsem hledal GMT ručku, než mi došlo, že se asi druhý čas odečítá otočením lunety. Zajímavé je datum s číslem dne v týdnu, indexy i před-železniční logo. Fakt pěkné!

 

 

[farkyostrava]

Pecka ! Diky za milou recenzi potesilo

[Bajsy]

Děkuju za racenzi, pomohla mi rozčísnout dilema ohledně značky Modnaine. Já jsem v podstatě šotouš, fanda do železnice, takže i  bez tritia beru hodinky, c0 diktujou  tempo švýcarských vlaků..m

 

[Jiří Štencek]

Moc hezká recenze. My s Mondaine začínáme a tak hltám články, kde se dá. 

Díky moc a ať Mondaine dělají dál radost  

[martar]

Moc dík za recenzi, nedivím se, že si své misto v hodinkovnici dokázaly ubránit. A dost možná, že u hodinek s podobně skvělou čitelností hodně z nás ke stáru skončí.

(Prej " nasazením nato strapu v hnědé barvě jsem hodnky povýšil do field kategorie" ... naprosto tomu rozumím, mezi námi pacoši )

Upraveno 6. prosince 2022 uživatelem martar