Přejít na obsah

U jake zbrane jste slouzili


Doporučené příspěvky

Pred povýšením na mazáka alebo aj predtým?

Mělo tam být asi "po povýšení..." ? Ale stejně to je možná pasé - Traveller píše, že byl absík, a u nich se (aspoň u nás) nepovyšovalo na "starý", ti měli vegáč hned od začátku.

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Zdravotnický instruktor na PŠ Uherské Hradiště.

1995 - 1996

Vojna byla spíš gumárna než mazárna (člověk dělal vola celý rok).

To co mě naučili v PŠ se mi jednou hodilo při dopravní nehodě.

 

Na jednu stranu byla vojna ztracený rok, ale na druhou stranu člověka naučila to, co píše New X-Bob:

......................

Vojna naučila vyjít s každým a zařídit cokoliv, ačkoliv to nejde :D

Některým mladým to podle mého názoru chybí.

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Zdravotnický instruktor na PŠ Uherské Hradiště.

1995 - 1996

Vojna byla spíš gumárna než mazárna (člověk dělal vola celý rok).

 

V UH jsem byl dva týdny v roce 1992 na školení sběračů raněných. Nenapsal bych "spíš gumárna", ale gumárna jako prase, protože u nás na bojovém útvaru se prostě na některé věci nehledělo a aby mě buzeroval nějaký nadporučík za to, že jsem po službě neustrojen, tak toby se u nás prostě nestalo. Takže jsem byl velmi rychle degradován z velitele čety na čekatele vojenského vězení v Kromplu, byla mi vyžehlena moje záložka (na kterouž jsem byl coby hadice patřičně hrdý a stála mě 60 ran řemenem) a málem mě nějaký Myšpulín ve službě odprásknul, když jsem si šel přes plot něco zařídit do města. Bohužel jsem viděl často při příchodu čerstvého masa z PŠ, že ti hoši umí krásně pochodovat, předpisově salutovat, zabrušovat lodičky, ale jinak jsou zcela nepoužitelní. Trvalo to vždycky nejmíň týden, než se jim na hlavách vyrobily tudory, než jejich brigadýrky vzor 62 dostaly patřičné a žádoucí sedlo se špičkou nad lvem a než jim na zádech vyrostla pořádná záložka.

Jinak za sebe: 1991-1993, 548 dnů, VU 4428 Hodonín, nejlepší tankový prapor na divizi (kam se hrabaly Přáslavice a Mikulov), služba na T54AM2 Kladivo jako ČVO 130 a posléze písař motocyklista. Čas ztrávený na vojně nehodnotím (jak je dnes bohužel moderní) jako ztracený, naopak mě velmi mnoho naučil o sobě, o lidech i o hodnotách. Dněšní mamánci a metrosexuálové by potřebovali vojnu jako sůl. Pro pořádek dodávám, že jsem na vojně používal Prim Sport II (přežily).

 

post-2946-1242547396.jpg

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Chápem, že za 10 rokov sa pomery značne zmenili.

1983 - 1985 Slaný - radista

No já rukoval 04/89 a protože jsme byli na dva roky a absíci na rok, tak si jich ze záklaďáků nikdo moc nevšímal (vykonávali hlavně administrativu).

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

září 1985 - září 1987 - Kynšperk nad Ohří - dělostřelci, nejdřív jako řidič topografického UAZu, jako suprák obsluha posádkového dálnopisu (to byla dobrá odměna na vojenský důchod). Půlka gum - nenapravitelný bolševici, zbytek ochlastové. Mužstvo bylo z jedné třetiny z Valdic, Rýnovic, Horního Slavkova, z plzeňských Borů, někteří jeli na vojnu poprvé vlakem a slezli z hor. Opravdu zajímavá směska soudruhů všeho druhu.

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

mno...mne na vojnu nevzali,dostal jsem modrou....2x jsem ji odmítnul,čučeli jak telata(dostal jsem ji na lupenku,odmítal jsem ji proto,protože jsem chtěl jít k pracovat k PČR a tenkrát bylo absolovování vojny podmínkou).Dnes na mne čučej blbě felčaři,protože to,že jsem modrou 2x odmítnul,mám v lékařské kartě.

Ale otec byl u vojska 23 let.....takže takovou "vojnu" jsem měl doma půl života :) Počítá se to??? :lol2:

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

září 1985 - září 1987 - Kynšperk nad Ohří - dělostřelci, nejdřív jako řidič topografického UAZu, jako suprák obsluha posádkového dálnopisu (to byla dobrá odměna na vojenský důchod). Půlka gum - nenapravitelný bolševici, zbytek ochlastové. Mužstvo bylo z jedné třetiny z Valdic, Rýnovic, Horního Slavkova, z plzeňských Borů, někteří jeli na vojnu poprvé vlakem a slezli z hor. Opravdu zajímavá směska soudruhů všeho druhu.

Panacku Pepino,Kohout-velitel utvaru na koni,to bylo hovado------Ja tam prisel v 90 a pulka superek byla z kriminalu---------jsem rad ze jsi byl RYDLO,ty bitvy s prskavkama v protejsim baraku byly nezapomenutelny.Jeste jedna vec byla paradni,ten zvuk motoru Gradu,jak si tam prskavky nahazeli do vejfuku matky----nadherna cesta lesem do Kynsperka a ta fuska v zime zpatky-nevi jak u tebe,ale za nas jsme se v Kynsperku z vesnicanama furt mlatili-spis jsme prohravali

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

já byl na vojně v letech 88-90 vpodstatě u letectva. Teda podrobněji to bylo složitější. Ještě v civilu jsem udělal autoškolu takzvanou trojku. Dodnes nevím proč se tomu tak říkalo. Dokonce i psychotesty, výsledek QL2, taky nevím co to znamenalo ale byl to zážitek na samostatný článek. Jenže pak jsem narukoval do Olomouce do letištní PŠ. Tam se mi podařilo si při výcviku poranit kotník a další čtyři měsíce jsem si šikovně udržoval image mrzáka. Pak jsem úspěšně zakončil PŠ s hodností svobodníka na což ty hovada tupý zelený koukaly jak trubky. Oni čekali že po tom všem flákání na ošetřovně neprojdu a oni mě jako vojína pošlou do nějaký prdele. Hehehe to co se tam učilo pět měsíců by se dalo nacpat do týdenního kurzu a průměrně inteligentní člověk by to zvlád tak za dva dny. Pak mě poslali na letiště Hradec Králové. Tam nevěděli co se mnou a tak jsem byl přidělen do přijímače a kurzu řidičů jako velitel družstva čímž bylo proflákáno dalšího skoro půl roku. No a pak jsem dělal na rotě úředníka, výkonného praporčíka. To mi teda vůbec nesedělo, byrokracie není nic pro mě. Nejradši jsem byl venku na ploše. Naštěstí se u letectva na vojnu moc nehrálo, hlavní bylo aby letiště fungovalo a ne jestli jsou vojáci upravení a nastoupení takže se to dalo snést. Nikdy jsem si nepotrpěl na ty mazácký symboly. Měl jsem pocit že tím zapadnu do klišé které se sice oficiálně potírá ale ve skutečnosti všem vyhovuje. U mě nikdo nevěděl kam si mě zařadit. Všichni si šponovali čepice do sedla, já ji měl zmuchlanou jak anglickej letec. Zužovali maskáčový kalhoty, já je měl o dvě čísla větší. Natvarovaný lodičky? Já ji měl naraženou jaksi bočmo a ještě jsem ji připlác rukou.Sáhnul jsem si na spoustu techniky, hlavně kolem údržby plochy a zemních prací takže třeba když silničáři páchají ty zimní zločiny tak mi chybí ta sladká nevědomost běžného řidiče.

A celkový názor na vojnu? Obešel bych se bez toho. když se mění počasí tak mě bolí kotník dodnes. Prochladlá záda už budu mít taky nafurt. Taky o nějaký prachy jsem přišel. Poznal jsem lidi. Dovedou být strašný kurvy, hlavně ti od kterých bych to nečekal. A ti největší magoři a blázni jsou fajn když jde do tuhýho.

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Taky sem musím napsat.

1991-1993, VÚ 6184 (velitelská rota 9. tankové divize)

Byli jsme poslední, kdo měl mazáky Slováky a nevzpomínám na ně vůbec rád.

Dodnes mě zamrazí, když si vzpomenu na jména Šaňo, Némez, Čonka.

 

Přijímač Lešany ČVO 107 kulometník.

Tam jsem se naučil spoustu nových věcí. Perfektně zatápět v kamnech, udržovat topinkovou teplotu v cimře, jezdit na twistu po parketách, běhat v plné polní v masce a s úsměvem, zakopávat se bodákem na louce, aj?

 

Poté stále jako kulometník v Táboře v kasárnách bývalé tabačky.

Kulomet jsem sice nikdy neviděl ani na obrázku, stále jsem chodil do vlastních služeb, pak do služeb za staré a pořád byl jako spojka. Brzy ráno jsem chodil do kuchyně škrábat brambory, případně hrabat sníh aj.. Toto trvalo půl roku a vlastně jsem nevěděl, jak město Tábor vypadá, protože jsem se nedostal z kasáren ven. Poznal jsem tam také velké šváby a to jak v pokojích, tak lezoucí v kuchyni.

Pasování bylo bagrem na břicho a měl jsem pár hezkých krvavých céček.

 

Pak jako by si vojna řekla, že mu to už stačilo, přestěhovali jsme se všichni do Písku (kasárna tabačka se rušily),

zde následovalo přeřazení na ČVO 934 (kreslič - písař) a tam jsem vydržel až do civilu.

 

Tímto mi začala až do konce pohodová vojna.

 

Dneska to vnímám tak, že se tam z kluka stal chlap a nelituji toho.

 

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

mno...mne na vojnu nevzali,dostal jsem modrou....2x jsem ji odmítnul,čučeli jak telata(dostal jsem ji na lupenku,odmítal jsem ji proto,protože jsem chtěl jít k pracovat k PČR a tenkrát bylo absolovování vojny podmínkou).Dnes na mne čučej blbě felčaři,protože to,že jsem modrou 2x odmítnul,mám v lékařské kartě.

Ale otec byl u vojska 23 let.....takže takovou "vojnu" jsem měl doma půl života :) Počítá se to??? :lol2:

 

Bylo to alespoň trochu jako v Pelíškách?

(jídelníčky, nástěnka, atd. ......)

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Pokud chcete odpovídat, musíte se přihlásit nebo si vytvořit účet.

Pouze registrovaní uživatelé mohou odpovídat

Vytvořit účet

Vytvořte si nový účet. Je to snadné!

Vytvořit nový účet

Přihlásit se

Máte již účet? Zde se přihlaste.

Přihlásit se
×
×
  • Vytvořit...