Jump to content
Luk

Moduly ozubených kol - výroba kol a jejich kontrola

Recommended Posts

Jakou mají mít drsnost ta kolečka? A co ten Schmalz, to se to fakt musi merit pres AFM?

Hele, to já nevím. Jen vím, že jinak to dělal Áda Lange a jinak třeba (abych se nedostal někam) Chronotechna. A o Šmalcovi: Metoda měření drsnosti povrchu mikroskopem. (Nevím, co to je AFM.)

Pro mě je dostupný Šmalc.

Share this post


Link to post
Share on other sites

Nebo se to dá zmeřit konfokálním mikroskopem. Ale to bude asi dost drahá hračka pro domácí kutily. Např. Lext OLS 3100.

Share this post


Link to post
Share on other sites

Vůbec nevím o čem tady mluvíte chlapi ale baví mě to sledovat B)

Mimochodem pár let jsem dělal na měřícím mikroskopu Nikon a možná bych tam mohl něco protlačit na proměření ... Bohužel asi žádné větší množství dílů , spíše kusy.

Share this post


Link to post
Share on other sites
Nebo se to dá zmeřit konfokálním mikroskopem. Ale to bude asi dost drahá hračka pro domácí kutily. Např. Lext OLS 3100.

 

B.F.G.: To sezeni u soustruhu bude asi tim, ze jsem u neho nikdy nestal :whistle:

 

Ad AFM: AFM=Atomic Force Microscope, ktery funguje zjednodusene tak, ze maly hrot na ohebnem raminku skenuje plochu nad povrchem a raminko se ohyba pusobenim meziatomovch sil (elektromagneticke sily, ale presne nevim, nemam s AFM primou osobni zkusenost, jen jsem to kdysi videl v nejake prezentaci). Vysledkem je jakasi topograficka mapa povrchu s rozlisenim na urovni velikosti atomu. Cili na kolecka to bude asi podobne jako palice na komara.

 

Elektronova mikroskopie funguje uplne jinak. V pripade skenovaciho (rastrovaciho, SEM) mikroskopu je uzky svazek elektronu (nebo iontu) fokusovan na vzorek a rastruje po nem. Elektrony interaguji se vzorkem v urcitem interakcnim objemu pod povrchem a z povrchu se pak uvolnuji dalsi elektrony s ruznymi energiemi. Ty se potom odsavaji elektrodami a meri se vzdy nejaky proud, ktery je pak reprezentovan odstiny sedi. Pouzivaji se ruzne detektory pro ruzne energeticke elektrony a v obraze vznika vicero druhu kontrastu.

 

Konfokalni mikroskop (temi jsem se zabyval v byvale praci) je opticky mikroskop, u ktereho tzv. konfokalni jednotka (nekolik konstrukci) odfiltruje signal, ktery neprichazi z ohniskove roviny, vysledny obraz pochazi pouze z nizkeho vertikalniho rozsahu, ale je ostrejsi nez z bezneho mikroskopu. Nafoti se serie s ruznym fokusem a pak se zpetne slozi do jednoho obrazku. Cilem je slusne rozliseni ve vertikalni ose.

 

EDIT: Jeste k cene konfokalu - levna zalezitost to neni, prijde to se vsim vsudy na nekolik malo milionu. Nutno priznat, ze elektronove mikroskopy na teto cene zacinaji a cena se muze dostat klidne na desetinasobek...

Edited by skalis

Share this post


Link to post
Share on other sites
B.F.G.: To sezeni u soustruhu bude asi tim, ze jsem u neho nikdy nestal :whistle:

 

Třeba jo, ale ani o tom nevíš, člověk se občas přichomejtne k věcem... :)

Share this post


Link to post
Share on other sites
Třeba jo, ale ani o tom nevíš, člověk se občas přichomejtne k věcem... :)

 

U te masiny jsem uz stal, to je jasna vec. Ale nikdy na nem nic neudelal. To jsou holt nevyhody teoretickeho vzdelani...

Share this post


Link to post
Share on other sites
B.F.G.: To sezeni u soustruhu bude asi tim, ze jsem u neho nikdy nestal :whistle:

 

Ad AFM: AFM=Atomic Force Microscope, ktery funguje zjednodusene tak, ze maly hrot na ohebnem raminku skenuje plochu nad povrchem a raminko se ohyba pusobenim meziatomovch sil (elektromagneticke sily, ale presne nevim, nemam s AFM primou osobni zkusenost, jen jsem to kdysi videl v nejake prezentaci). Vysledkem je jakasi topograficka mapa povrchu s rozlisenim na urovni velikosti atomu. Cili na kolecka to bude asi podobne jako palice na komara.

 

Elektronova mikroskopie funguje uplne jinak. V pripade skenovaciho (rastrovaciho, SEM) mikroskopu je uzky svazek elektronu (nebo iontu) fokusovan na vzorek a rastruje po nem. Elektrony interaguji se vzorkem v urcitem interakcnim objemu pod povrchem a z povrchu se pak uvolnuji dalsi elektrony s ruznymi energiemi. Ty se potom odsavaji elektrodami a meri se vzdy nejaky proud, ktery je pak reprezentovan odstiny sedi. Pouzivaji se ruzne detektory pro ruzne energeticke elektrony a v obraze vznika vicero druhu kontrastu.

 

Konfokalni mikroskop (temi jsem se zabyval v byvale praci) je opticky mikroskop, u ktereho tzv. konfokalni jednotka (nekolik konstrukci) odfiltruje signal, ktery neprichazi z ohniskove roviny, vysledny obraz pochazi pouze z nizkeho vertikalniho rozsahu, ale je ostrejsi nez z bezneho mikroskopu. Nafoti se serie s ruznym fokusem a pak se zpetne slozi do jednoho obrazku. Cilem je slusne rozliseni ve vertikalni ose.

 

EDIT: Jeste k cene konfokalu - levna zalezitost to neni, prijde to se vsim vsudy na nekolik malo milionu. Nutno priznat, ze elektronove mikroskopy na teto cene zacinaji a cena se muze dostat klidne na desetinasobek...

Aha, takže tohle jsou všechno věci tak nějak mimo obor. Řekl bych, že si je nebude pořizovat ani zmiňovaný PP. Na změření několika mikronů asi stačí ten Schmalz. Je to obyčejný ( optický) měřící mikroskop, pozorující rovinu pod úhlem 45° a se speciálním nasvícením. Vyleštěný povrch se pod ním jeví jako voranice.

Share this post


Link to post
Share on other sites
Aha, takže tohle jsou všechno věci tak nějak mimo obor. Řekl bych, že si je nebude pořizovat ani zmiňovaný PP. Na změření několika mikronů asi stačí ten Schmalz. Je to obyčejný ( optický) měřící mikroskop, pozorující rovinu pod úhlem 45° a se speciálním nasvícením. Vyleštěný povrch se pod ním jeví jako voranice.

 

Taky si myslim.

Share this post


Link to post
Share on other sites
NHS 56 701-řada používaných modulů

post-2877-1244666953.jpg

 

NHS 56 702-ozubená kola hnací

post-2877-1244667194.jpg

post-2877-1244667255.jpg

 

NHS 56 703-pastorky hnané

post-2877-1244667466.jpg

 

NHS 56 704-pro oboustranné otáčení (např.ručkové soukolí)-epicykloidní profil hlavy zubu kola i pastorku je nahrazen odpovídajícím kruhovým obloukem

post-2877-1244667999.jpg

 

Modulové frézy pro kola dodává i Bergeon.Výrobce fréz i pro pastorky je firma P.P.THORNTON(Successors)Ltd.Britové mají svou normu British Standard 978 Part 2 ,ale píšou,že je to kopie švýcarské NHS.Jenomže toto jsou frézy pro dělící způsob a ten je zdlouhavý,proto výrobci budou používat převážně způsob odvalovací.

Osobně si myslím,že tyto normy jsou pouze doporučující a výrobci mají své vnitropodnikové normy a nástrojárny,kde si speciální nástroje a přípravky vyrábí podle svých potřeb.

Zatím píšeme jen o kolech s čelním ozubením.U kol korunních,kuželových,s pilovitým ozubením,s vnitřním ozubením,krokových atd. to bude asi mnohem složitější.A to jsou případy,kdy do sebe zabírají kola s nestejnými moduly(např. u chronografů nebo u ETA 2824natahovací a západkové kolo).

Se zájmem jsem si přečetl vložené normy - jsou docela těžko dosažitelné, takže velice děkuji.

Měl bych jěště několik dotazů - ohledně odvalu.

V prvé řadě - jak to je s odvalem - platí, že pro každý modul (cykloidní) stačí jedna fréza pro libovolný počet zubů (stejně jako pro evolventní odval)?

Jak to je u pastorků - podřezání - existuje něco jako minimum počtu zubů (viz evolventní odval) - a jak se to řeší v praxi (používají se také +- V korekce?)?

Jaký má profil v normálové rovině nástroj? - fréza na odval - a jak se řeší transformace kvůli natočení kotouče do šroubovice při broušení frézy (co se vlastně orovnává na kotouč na brusce při výrobě odval. frézy - tzn. tvar mezery na hřebenu)

 

Share this post


Link to post
Share on other sites
Se zájmem jsem si přečetl vložené normy - jsou docela těžko dosažitelné, takže velice děkuji.

Měl bych jěště několik dotazů - ohledně odvalu.

V prvé řadě - jak to je s odvalem - platí, že pro každý modul (cykloidní) stačí jedna fréza pro libovolný počet zubů (stejně jako pro evolventní odval)?

Jak to je u pastorků - podřezání - existuje něco jako minimum počtu zubů (viz evolventní odval)

 

Schnyder_SA__dentures__picy....pdf

 

Share this post


Link to post
Share on other sites

Rád bych se zorientoval v modulech pro ozubená kola hodinkových strojků. Má prosím někdo tabulky nebo zná rozměrovou řadu nejběžněji používaných modulů?

 

cawko

program pre hodinarske uzubenia

zaujimavy

http://www.delphusa.com/

Share this post


Link to post
Share on other sites

QUOTE(B.F.G. @ 11.6.2009 - 8:49) 284122[/snapback]Apropo /velko/ sériová hodinková ozubená kola se dost často lisují a ne frézují. To spíš pastorky.

 

To se mi moc nezdá, ale asi bude záležet na rozměrech. Lisovací nástroj , pokud půjde vůbec vyrovit, bude stát balík. Znáš nějaký konkrétní příklad?

 

LISOVACI NASTROJ -KROKOVE KOLO GRAHAM

post-22040-012224100 1338115008.jpg

post-22040-003094500 1338115152.jpg

Share this post


Link to post
Share on other sites

Mohla by som Vas poprosiť ak mate niekto tu svarciarsku normu NHS 56 701-řada používaných modulů dali by ste to ešte raz sem lebo tie čo su naskenovane už nejdu stiahnuť a velmi by som potrebovala vedieť tieto moduly. Dakujem

Share this post


Link to post
Share on other sites

Mohla by som Vas poprosiť ak mate niekto tu svarciarsku normu NHS 56 701-řada používaných modulů dali by ste to ešte raz sem lebo tie čo su naskenovane už nejdu stiahnuť a velmi by som potrebovala vedieť tieto moduly. Dakujem

Kontaktuj člena "dknespl", asi by ti mohl poradit. M.

Share this post


Link to post
Share on other sites

Join the conversation

You can post now and register later. If you have an account, sign in now to post with your account.

Guest
Reply to this topic...

×   Pasted as rich text.   Paste as plain text instead

  Only 75 emoji are allowed.

×   Your link has been automatically embedded.   Display as a link instead

×   Your previous content has been restored.   Clear editor

×   You cannot paste images directly. Upload or insert images from URL.

Loading...

×
×
  • Create New...