Jump to content

LUMINISCENCE - které vydrží světélkovat celou noc?


arnold

Recommended Posts

To způsobují hlavně vysokoenergetické částice atomů kovů (například Hg- rtuť), které zářivka emituje, aby si rozsvítila svůj luminofor. A hodně částic proletí dál do prostoru.

 

To jsou ty ostré vrcholy na následujícím grafu. Pro nasvícení luminoforů je ale nejdůležitější ultrafiolová část světelného spektra spektra pod 450 nm. I z tohoto jednoduchého grafu je vidět, že i v této oblasti mají zářivky několik energetických vrcholů ve srovnání se obyčejnou žárovkou.

 

Jen pro upřesnění, ty špičky jsou intenzita světla s odpovídající vlnovou délkou, tedy proudu fotonů, rozhodně ne "částic atomů kovů". Pod to by bez štěpení jader spadaly jen ionty a elektrony, které skrz sklo dál do prostoru zásadně neprolétají.

Link to comment
Share on other sites

  • Replies 137
  • Created
  • Last Reply

Top Posters In This Topic

To je docela důležitý detail. Ta úsporka je ve skutečnosti zářivka (fluorescent lamp), která oproti standardní žárovce (incandescent lamp) s wolframovým vláknem má cca 80% lepší excitaci lumi vrstvy. To způsobují hlavně vysokoenergetické částice atomů kovů (například Hg- rtuť), které zářivka emituje, aby si rozsvítila svůj luminofor. A hodně částic proletí dál do prostoru.

 

To jsou ty ostré vrcholy na následujícím grafu. Pro nasvícení luminoforů je ale nejdůležitější ultrafiolová část světelného spektra spektra pod 450 nm. I z tohoto jednoduchého grafu je vidět, že i v této oblasti mají zářivky několik energetických vrcholů ve srovnání se obyčejnou žárovkou.

 

 

P.S. Ostatně dnešní hodinářský materiál LumiNova (a jeho licenční sourozenci) má svůj původ ve výzkumu luminoforů pro zářivky.

 

dobrá tak jo - možná tedy osvícení úsporkou bude mít na lumi lepší vliv, než žárovkou... mám doma i v práci úsporky všude, kromě pracovní lampičky v kanclu (tam je halogen), a toalety, kde mám obyč. žárovky, neb zde se jen "bliká"...

 

;-)

Edited by Quido Morava
Link to comment
Share on other sites

Jen pro upřesnění, ty špičky jsou intenzita světla s odpovídající vlnovou délkou, tedy proudu fotonů, rozhodně ne "částic atomů kovů". Pod to by bez štěpení jader spadaly jen ionty a elektrony, které skrz sklo dál do prostoru zásadně neprolétají.

 

Díky za upřesnění. :notworthy: Pochopitelně, pokud se bavíme o vlnových délkách viditelného nebo UV záření, jsou to fotony.

 

Aby u někoho náhodou nevznikl dojem, že v zářivce dochází k umělému štěpení atomů, tak se nebojte. Elektrickým výbojem jsou atomy kovů v zářivce pouze excitovány na vyšší energii. Atomy se té energie zbaví tak, že uvolní fotony na ultrafialových (UV) vlnových délkách. To ale lidské oko nevidí, proto mají zářivky ještě vlastní luminofor, který převede UV záření na viditelné světlo.

 

Specializované UV zářivky/lampy právě tento vlastní luminofor nemají a pro nabíjení luminiscenčních vrstev hodinek jsou ještě lepší. :smile_anim:

Edited by Petr_P
Link to comment
Share on other sites

Díky za upřesnění. :notworthy: Pochopitelně, pokud se bavíme o vlnových délkách viditelného nebo UV záření, jsou to fotony.

 

Aby u někoho náhodou nevznikl dojem, že v zářivce dochází k umělému štěpení atomů, tak se nebojte. Elektrickým výbojem jsou atomy kovů v zářivce pouze excitovány na vyšší energii. Atomy se té energie zbaví tak, že uvolní fotony na ultrafialových (UV) vlnových délkách. To ale lidské oko nevidí, proto mají zářivky ještě vlastní luminofor, který převede UV záření na viditelné světlo.

 

Specializované UV zářivky/lampy právě tento vlastní luminofor nemají a pro nabíjení luminiscenčních vrstev hodinek jsou ještě lepší. :smile_anim:

 

 

vida - tak běžím do Zverexu pro uv lampu na chameleony

 

:D

Link to comment
Share on other sites

Jinak k tomu pohledu "trochu mimo hodinky" - videni v noci je fyziologicky odlisne od videni ve dne. V s..u a za tmy nestaci svetelny vjem na podrazdeni cipku a videni zprostredkovavaji pouze tycinky (ty jsou zase ve dne saturovane). Je jich mene a nejsou schopne vnimat barvy, proto neni "obraz" v noci uplne idealni. Ale jejich koncentrace je v urcite vzdalenosti opticke osy na sitnici vyssi nez v ose, proto je snadnejsi videt slabe objekty lepe pri pohledu trochu bokem. To same by mohlo byt i duvodem, proc se luminiscence zda pri bocnim pohledu vyraznejsi.

 

No,podle mě není to tak uplně jak jsi řekl. To horší vnímání světla při přímém pohledu způsobuje tzv. slepá skvrna - je to místo, kde ústí oční nerv a nejsou tam světločidné buňky - obraz je tam "digitálně" doplněn :)

Teda takhle to alespoň znám já - no offense. ;)

 

Ono to není ani tak, slepá skvrna naštěstí není přímo v ose čočky, to by nebylo zrovna nejlepší řešení .-) Věřil bych spíš té duhovce - cloně, například hůře viditelné hvězdy nebo třeba mlhovina v Andromedě jsou také lépe vidět s přimhouřenýma očima.

 

Protože lidské oko a noční vidění je hodně zajímavé, zkusím to co nejjednodušeji vysvětlit i za cenu toho, že to pro odborníky zjednoduším až moc.

 

Na sítnici lidského oka jsou umístěny smyslové buňky vlastního vidění ? tyčinky a čípky

 

Čípky umožňují barevné (RGB) a ostré vidění. Největší nakupení čípků je na místě tzv. žluté skvrny (místo nejostřejšího vidění). Ta se nachází v ideální ose přímého vidění. Ve skutečnosti je ale červená (prokrvení buněk sítnice). Celkem je v lidském oku cca 6-7 milionů čípků. Většina je ve žluté skvrně a jejím okolí. Barevně vidíme jen ve velmi omezeném zorném poli, ale díky těkavému pohybu očí (+ hlavy) si náš mozek skládá barevný obraz v mnohem širším zorném poli. Čípky ke své činnosti potřebují hodně světla, takže v noci se zapojují jen výjimečně.

 

Tyčinky jsou jednodušší a rozlišují pouze odstíny šedi. Jsou citlivější na světlo, čímž umožňují vidění za šera. Je jich cca šestkrát více než čípků (cca 120-130 milionů). Nejsou ale ve žluté skvrně! Proto když se v noci díváme upřeně na nějaký objekt jako ve dne, tak se do optické osy dostane tzv. žlutá skvrna, kde ale není noční vidění. Proto se v noci doporučuje koukat na předmět trochu bokem. To je hlavně mentální problém u světel ve tmě. Podvědomě na ně chceme zírat.

 

V realitě pochopitelně lidské oko používá oba typy buněk a podle světelných podmínek upřednostňuje jedny nebo druhé či je současně kombinuje.

 

Vztah zornice (clony) a nočního vidění. Ve skutečnosti jsou reakce zornice rychlejší než reakce tyčinek. Příkladem je přechod z ostrého světla dovnitř budovy ve stínu. Prostě chvilku nic nevidíte. Jen počkáte a ono se to začne ?samo? zlepšovat. Je to proto, že zornice si reaguje okamžitě, ale tyčinky potřebují čas na reakci ? přizpůsobit se tmě. Dobré přizpůsobení tmě trvá cca 5 minut a maxima citlivosti je dosaženo za cca 30 minut!

 

Slepá skvrna je místo mimo osu ideálního vidění, kde nejsou tyčinky a čípky. Normálně na denní a noční vidění nemá vliv, protože v prvém a levém oku je slepá skvrna zrcadlově. Pokud se díváme na předmět oběma očima, nemůže se stát, že předmět spadne do obou slepých skvrn současně. S čím ale matka příroda nepočítala, jsou křižovatky a motorismus. Pokud se něco přibližuje zprava nebo zleva a místo otočení hlavy prostor hlídáme jen pohybem oka (periferní vidění), tak se může stát, že přibližující předmět neuvidíme. To proto, že nám spadnul do slepé skvrny a bohužel druhé oko ho nevidí kvůli nosu. Je to prý docela běžný jev při ?nevysvětlitelných? haváriích na přehledných křižovatkách, takže otáčejte celou hlavou!

 

Edit: ještě ilustrativní foto sítnice (fovea = žlutá skvrna, physiologic cup = slepá skvrna)

 

Posted Image

Edited by Petr_P
Link to comment
Share on other sites

Protože lidské oko a noční vidění je hodně zajímavé, zkusím to co nejjednodušeji vysvětlit i za cenu toho, že to pro odborníky zjednoduším až moc.

 

Na sítnici lidského oka jsou umístěny smyslové buňky vlastního vidění ? tyčinky a čípky

 

Čípky umožňují barevné (RGB) a ostré vidění. Největší nakupení čípků je na místě tzv. žluté skvrny (místo nejostřejšího vidění). Ta se nachází v ideální ose přímého vidění. Ve skutečnosti je ale červená (prokrvení buněk sítnice). Celkem je v lidském oku cca 6-7 milionů čípků. Většina je ve žluté skvrně a jejím okolí. Barevně vidíme jen ve velmi omezeném zorném poli, ale díky těkavému pohybu očí (+ hlavy) si náš mozek skládá barevný obraz v mnohem širším zorném poli. Čípky ke své činnosti potřebují hodně světla, takže v noci se zapojují jen výjimečně.

 

Tyčinky jsou jednodušší a rozlišují pouze odstíny šedi. Jsou citlivější na světlo, čímž umožňují vidění za šera. Je jich cca šestkrát více než čípků (cca 120-130 milionů). Nejsou ale ve žluté skvrně! Proto když se v noci díváme upřeně na nějaký objekt jako ve dne, tak se do optické osy dostane tzv. žlutá skvrna, kde ale není noční vidění. Proto se v noci doporučuje koukat na předmět trochu bokem. To je hlavně mentální problém u světel ve tmě. Podvědomě na ně chceme zírat.

 

V realitě pochopitelně lidské oko používá oba typy buněk a podle světelných podmínek upřednostňuje jedny nebo druhé či je současně kombinuje.

 

Vztah zornice (clony) a nočního vidění. Ve skutečnosti jsou reakce zornice rychlejší než reakce tyčinek. Příkladem je přechod z ostrého světla dovnitř budovy ve stínu. Prostě chvilku nic nevidíte. Jen počkáte a ono se to začne ?samo? zlepšovat. Je to proto, že zornice si reaguje okamžitě, ale tyčinky potřebují čas na reakci ? přizpůsobit se tmě. Dobré přizpůsobení tmě trvá cca 5 minut a maxima citlivosti je dosaženo za cca 30 minut!

 

Slepá skvrna je místo mimo osu ideálního vidění, kde nejsou tyčinky a čípky. Normálně na denní a noční vidění nemá vliv, protože v prvém a levém oku je slepá skvrna zrcadlově. Pokud se díváme na předmět oběma očima, nemůže se stát, že předmět spadne do obou slepých skvrn současně. S čím ale matka příroda nepočítala, jsou křižovatky a motorismus. Pokud se něco přibližuje zprava nebo zleva a místo otočení hlavy prostor hlídáme jen pohybem oka (periferní vidění), tak se může stát, že přibližující předmět neuvidíme. To proto, že nám spadnul do slepé skvrny a bohužel druhé oko ho nevidí kvůli nosu. Je to prý docela běžný jev při ?nevysvětlitelných? haváriích na přehledných křižovatkách, takže otáčejte celou hlavou!

 

od hodinařiny k motorismu...!

:D

 

ne... nic - dělám si srandu, je to pěkně vysvětleno, díky

 

:smile_anim:

 

takže asi ta skutečnost, že oko si dobře navykne na světelné podmínky až po cca 1/2 hodině taky může vysvětlovat i to, že tu každý různě hodnotíme liminiscenci...

Edited by Quido Morava
Link to comment
Share on other sites

Moje zkušenost: Pokud jsou hodinky na nočním stolku, tak je krmí i světlo z oken ať už Měsíce nebo z ulice. Takže do úplné mrtě se hodinky " nevybijou". Když jsem je dal do místnosti bez přístupu světla, tak už to šlo.

Další zajímavý objev se mi naskytnul, když jsem měl celý den hodinky(Frankenmonstra) položené na posteli cifrem dolů. Obrátil jsem je až po zhasnutí a co mě teda překvapilo, že až si oko zvyklo na tmu, dal se odečíst čas.

Ano, tritium je tritium, ale není s ním taková sranda jako s klasickou lumi, kdy stačí vejít do baráku a hodinky se rozzáří.

Potapěčské hodinky přečtu vždycky za jakýchkoliv podmínek, tj. i v šeru bez nasvícení. Oblekovky ale v šeru vůbec-lesklé ručky, lesklé indexy, černý ciferník. Typicky v autě navečer/v noci ve městě bez šance a začne se hra o chycení odlesku.

Link to comment
Share on other sites

Co se týká tyčinek, pokud někdo chce líp vidět v noci, měl by je chránit před "přesvícením", protože regenerace pak trvá poněkud déle než tu půlhodinu...

 

Typický příklad mohou být noční letci za WW2, kteří nosili silné sluneční brýle i když sluníčko nesvítilo. Také se dá pomoci regeneraci tyčinek konzumací borůvek ;) Opět letci z WW2 toho využívali a před startem papali borůvkový džem... Říkalo se že to dodává purpur do tyčinek, ale není to samozřejmě pravda, účinná látka je antokyan (bůhví co je to za blivajz). Dnes se něco podobného papá při používání PNV, protože jeho používání dost namáhá a unavuje oči a je potřeba jejich regeneraci trochu pomoct... Další drobná pomůcka je, že zelená barva uklidňuje unavené a podrážděné oči... :whistle:

 

Jinak z vlastní zkušenosti - při přemíře světla (sváření, sníh, poušť a tak) může dojít nejen k zánětu očí a omezení vidění, ale i k jakémusi "přetížení" tyčinek i čípků, což může zapříčinit i to, že dojde k dočasné slepotě... Jednoduše řečeno, noste sluneční brýle, chraňte si zrak :smile_anim:

Link to comment
Share on other sites

Otřesně. Měl jsem troje, nějaký obyčejný Khaki, X-Windy, Jazzmastery a svítily tak půl hodiny, a to ještě blbě. Nevim co má Foundryman za model, ale nechápu, jak mu můžou svítit celou noc.. Mě u těch blbě svítících hodinek (valná většina) štve, že tam vůbec nějakou lumi dávaj - minimálně ručky jdou bez ní udělat mnohem hezčí.

 

Normální khaki field s ručním nátahem. Ono asi záleží i na velikosti vrstvy, širší ručky prostě líp vidíš.

Link to comment
Share on other sites

... Ono asi záleží i na velikosti vrstvy, širší ručky prostě líp vidíš.

 

Několik faktorů, které ovlvňují noční čitelnost hodinek, jsem už dříve popsal tady:

 

Čím je větší luminsceční plocha, která se skládá z elementárního bodů o daném jasu, tím má plocha celkově větší svítivost. A navíc se přidává efekt, že čím větší plocha, tím to oko adaptované na tmu lépe rozliší.

 

Jinak jas elemtárních bodů ovlivňují spíše materiálové záležitosti:

- velikost (grade) zrn luminiscečního pigmentu

- tloušťka vrstvy/počet vrstev

- barva emise světla

- denní barva pigmentu

 

A pochopitelně také parametry budícího světa při nasvícení

- dopadající světelný tok/výkon

- doba expozice

- vlnová délka/délky

 

Tyto moudra nabourávají tritiové GTLS, kde je kvůli radiačním limitům omezeno množství radioaktivního materiálu, takže jas a celková svítivost různých hodinek s GTLS je vždy zhruba srovnatelná. Zde záleží hlavně na barvě emitovaného světla a stáří GTLS.

 

Link to comment
Share on other sites

... účinná látka je antokyan (bůhví co je to za blivajz):smile_anim:

Jen takové OT doplnění offtopic.gif

Antokyany jsou rostlinná barviva obsažená hlavně v květech a plodech. Obarvují je na škále od růžové přes fialovou k modré a jsou velice běžné (v podstatě všechny rostliny s touto barvou květů je obsahují). Fungují také jako indikátor pH, protože barevný odstín je závislý právě na kyselosti okolního prostředí. V bobulích borůvky je jich samozřejmě hodně, ale když budete žvýkat např. jetelové hlávky taky do sebe nějaké dostanete :). O jejich vlivu na tyčinky v oku jsem nevěděl, zkusím v tomhle směru zapátrat, je to docela zajímavá informace, dík.

Link to comment
Share on other sites

Zkusil jsem tedy "okometrický test" s cílem zjistit, jak které hodinky jsou ve tmě použitelné - nejedná se o žádné fyzikální měření s přesnými parametry, ale o užitečnost luminiscence na hodinkách pro praktické použití, a to zejména s ohledem na oko navyklé tmě.

Tak jsem si to vše připravil tak, abych mohl srovnávat. Dostupné hodinky jsem sledoval celou jednu noc - jedná se o hodinky traser Automatic Master (coby etalon), Certina DS Spel, Junghans Mega Milano Anytime, Hamilton X-Wind auto chrono a vypůjčené SEIKO SKA433. Všechny tyto hodinky mají černý ciferník. Ulehal jsem ke spánku v 10:30. Místnost je temná, okenní "rolády" zataženy a to tak, že neruší vnější osvětlení, po místnosti se nelze bezpečně pohybovat bez přisvícení (ani s na tmu navyklýma očima nic nevidíte), až ráno je vzduchovými mezerami rolád slabě možné rozpoznat, že je venku již světlo, čili kolem 5. hodiny ranní vzniká v místnosti poměrně tmavé šero, kdy už lze chodit po místnosti bez přisvícení, nelze však číst, něco hledat ve skříni, rozeznávat barvy atp. Všechny hodinky jsem uložil vedle sebe na stejné místo tak, abych v noci na ciferníky dobře viděl a osvítil je současně po dobu 5 minut lampičkou s úspornou zářivkou Osram 13W (vzdálenost zdroje světla od ciferníků byla cca 25 cm). poté jsem zhasl. Bezprostředně po nasvícení výrazně nejvíce svítily Seika, hned po nich Certiny, ostatní ciferníky byly slabší, ale přesto dobře čitelné i pro oko nenavyklé tmě. Trasery se v tu chvíli zdály dobře čitelné, ale nejslabší, avšak podotýkám, že tyto hodinky jsou, co se týká luminiscence, zcela odlišné, jak barvou, tak celkovým vnímáním tritiového světla okem.

Po půl hodině, to je v 11:00, poklesla intenzita luminiscence u Seika i Certin natolik, že se zdály všechny hodinky shruba na stejné úrovni, jako tritiové Trasery. Rozdíly jsou v luminiscencí zatřené ploše u jednotlivých hodinek, takže se zdánlivě např. Junghansy a Hamiltony zdály nejslabší, avšak při soustředění se na čitelnost ciferníků, nikoli na intenzitu světla, se zdály všechny hodinky velmi čitelné dobře. Dokonce bych řekl, že u Certin, díky tomu že ciferník je poměrně malý a zatřené plochy poměrně velké, je odečítání času "nepříjemné", naopak nejpříjemnější se mi zdály Junghansy a Hamiltony ? přitom Junghansy mají lumi jen ve velmi tenkých linkách na ručičkách a malých ploškách jen na indexech 3,6,9 a 12; a paradoxně se mi toto řešení jeví jako velmi dobře čitelné. Po asi hodině, t.j. kolem 11:30 již intenzita všech hodinek klesla natolik, že tritium Traserů vypadalo jako jednoznačně nejsilnější, přesto však všechny hodinky byly dobře "čitelné", nejsilnější se zdály stále Seiko. Kolem 1 hodiny v noci se všechny hodinky zdály být beze změny, intenzita byla slabší než tritium. Ve 3 hodiny ráno o všech hodinek intenzita opět poněkud poklesla a i Seiko se již "srovnalo" s ostatními. Zvláštní zůstává, že jsem měl stále dojem, že kromě Traserů se mi nejlépe (nejpohodlněji) odečítá čas z Junghansů. Kolem 5. hodiny ranní již vzniklo v místnosti šero. Čitelnost všech ciferníků, kromě Traserů, byla problematická, u Seiko a Junghans jsem odečítal s malými problémy, u Hamiltonů a Certin byla čitelnost velmi špatná, nicméně při větší snaze se nakonec čas odečíst dal u všech; usuzuji, že pokud by stále byla tma, čitelnost by byla lepší, v tmavším šeru je odečítání čerstvě nenasvícených ciferníků nejkritičtější, při slabším šeru je už zase vidět ručičky a indexy bez pomocí luminiscence. Čili, jak zde ve vláknu dříve uvedl Foundryman, "...všechny celou noc bez problémů".

Dovoluji si také odhadnout, že obecně je luminiscence všech hodinek 1. hodinu po nasvícení dostatečná i pro pološero, resp. jen zhoršené světelné podmínky. Poté je čitelnost pomocí luminiscence možná jen ve tmě - v šeru, nebo pro oko nenavyklé tmě, je po delší době, než hodině od nasvícení, odečítání pomocí luminiscence velmi problematické. Tritiové trubičky Traserů jsou v tomto smyslu bezkonkurenční.

Edited by Quido Morava
Link to comment
Share on other sites

Zkusil jsem tedy "okometrický test" s cílem zjistit, jak které hodinky jsou ve tmě použitelné.... Tritiové trubičky Traserů jsou v tomto smyslu bezkonkurenční.

:notworthy: :notworthy: :notworthy:

Link to comment
Share on other sites

Mne sa viac nez rozne lumi riesenia pacia na mechanickych hodinkach na bezne nosenie rozumne riesene rucky a indexy. Clovek nebol stvoreny aby posobil/pracoval v uplnej tme. V uplnej tme si clovek nevidi pod nohy, nedokaze poriadne spravit ani krok a to ze nevie odcitat presny cas je v tej chvili ten mensi problem. V prostredi, kde je dost svetla aby tam mohol clovek nejak rozumne fungovat (aniz by potreboval baterku) sa da spolahlive odcitane casu na naramkovych hodinkach pohodlne riesit aj bez lumi a to jednak farebnym kontrastom na ciferniku, ale hlavne lesklymi odrazivymi plochami ruciek a indexov. Funguje to spolahlivejsie nez vsetky lumi technologie, casom to nijako nedegraduje a vyzera to stale dobre aj o 50 rokov.... na rozdiel od roznych naterov ci trubic.

Link to comment
Share on other sites

No tak s tím bych si dovolil nesouhlasit... Zrovna tento víkend jsem měl nějaké cvičení včetně nočních aktivit. A měsíc aby jeden hledal lupou, navíc to bylo v neobydlené oblasti - tedy žádné zbytkové světlo (zato krásná obloha, kdyby měl člověk čas a náladu se kochat :) ). S odečtem času to byl standardní problém - kdo měl digitálky, bál se zapnout displej (aby ho istruktoři s NVG neviděli), kdo neměl, "lovil odlesky" (lovit "odlesk velkého vozu" na ručičkách by byla zábava, kdyby to bylo u píva :lol: ale takhle nic moc...). Takže kdo měl hodinky s GTLS, byl vítěz, ostatní už takovou pohodu neměli ;)

Link to comment
Share on other sites

Guest eleven

Mne sa viac nez rozne lumi riesenia pacia na mechanickych hodinkach na bezne nosenie rozumne riesene rucky a indexy. Clovek nebol stvoreny aby posobil/pracoval v uplnej tme. V uplnej tme si clovek nevidi pod nohy, nedokaze poriadne spravit ani krok a to ze nevie odcitat presny cas je v tej chvili ten mensi problem. V prostredi, kde je dost svetla aby tam mohol clovek nejak rozumne fungovat (aniz by potreboval baterku) sa da spolahlive odcitane casu na naramkovych hodinkach pohodlne riesit aj bez lumi a to jednak farebnym kontrastom na ciferniku, ale hlavne lesklymi odrazivymi plochami ruciek a indexov. Funguje to spolahlivejsie nez vsetky lumi technologie, casom to nijako nedegraduje a vyzera to stale dobre aj o 50 rokov.... na rozdiel od roznych naterov ci trubic.

 

Ty vůbec nepočítáš s možností, že by se někdo chtěl mrknout kolik je hodin, když se takhle ve tři ráno v posteli převalí z jednoho boku na druhej.

Link to comment
Share on other sites

Create an account or sign in to comment

You need to be a member in order to leave a comment

Create an account

Sign up for a new account in our community. It's easy!

Register a new account

Sign in

Already have an account? Sign in here.

Sign In Now

×
×
  • Create New...