Jump to content

Report z dnesniho drancovani bazaru, zastavaren a příbuzných


Recommended Posts

Super práce!!!

 

Vím, že se to tady omílá pořád dokola, ale napiš postup a prostředky, kterými jsi v tomto případě tohoto výsledku dosáhl prosím.

Opakování je matka moudrosti, jinak ty Sputniky jsou fakt krásné, "must have". :)

 

Postup je jednoduchý. Z hodinek vytáhnu nejprve strojek a pak:

 

pouzdro - jarová vlažná voda a jemný kartáček (třeba jemný na zuby). Takto odstraním hrubý nános bahna. Pak mezi prsty zubní pastu a takto pouzdro a dýnko jemně oleštím. Zase okoupu v jarové vodě a pak bavlněnou hadrou vypulíruji.

 

plastové sklíčko - smirek 600 na sucho, smirek 1200 za mokra, zubní pasta na hadřík a leštím, nakonec omýt a zase bavlněnou hadrou vypulíruji.

 

strojek a ciferník - netroufám si čistit. Jen odstraním viditelné hrubé nečistoty.

 

Toť můj amatérský postup. Podělte se o případné další náměty a vychytávky...

Link to post
Share on other sites
  • Replies 849
  • Created
  • Last Reply

Top Posters In This Topic

Top Posters In This Topic

Popular Posts

sundat jde všecičko, takže i totok otázkou ovšem je, jestli to projde bez porušení podstaty podkladu, a to se domnívám, že nikoli k druhé části dotazu: je to stejně buranský tuzing, jako nalepenými ob

Oblíbený bazárek zase jednou nezklamal. Za dvě stovky jsou libový a šlapou jako hodinky :guitar:

 

Tieto pekné Poljoty boli v šesťdesiatych rokoch min. storočia údajne najtenšie náramkové hodinky na svete.

Link to post
Share on other sites

Dneska jsem konečně vyrazil do jednoho bazárku na periferii Prahy, co zavírá v 16h. Člověk se tam moc nedostane... Nakonec jsem vzal tyhle troje a troje primky.

Sportivnie mají docela zajímavě sežranou černou barvu od radioaktivní lumi, jinak šlapou pěkně. Pouzdro je dost jeté, ale část je špína. Cena 200,-

Poljot "ufo" byl jen za 50,- Jdou, ale spodek je sežraný. Při nošení to není ale vidět. Ciferník má taky své za sebou (na fotce to není znát). Tah byl přetrhlý, už jsem ho spravil. Ale za ty prachy...

masivní Slava day&date s asymetrickým zlaceným pouzdrem a zlaceným meshem stály 550,- a to po slevě. Funkční a pěkné.

 

post-22024-064389200 1362681255.jpg

Link to post
Share on other sites

Detail asymetrického pouzdra:

 

post-22024-093689900 1362681877.jpg

 

Zajímavý jsou taky indexy, jsou asi 3mm vysoké. Pouzdro je asymetrické i z boku, sklíčko je posunuté jakoby doleva:

 

post-22024-006437500 1362681916.jpg

Link to post
Share on other sites

Tak jsem zjistil, že to jsou navíc automaty, ono to na nich nikde není napsáno.

Tak jedině asi podle počtu kamenů...

Přesně tak! Ve tvých je strojek s automatickým nátahem Slava 2427 s 27 kameny, který byl bratrem strojku s mechanickým nátahem Slava 2428 s 26 kameny.

Link to post
Share on other sites

Jo, asi by se to dalo, ale já mám v hlavě jen, že Prim 21 jewels = automat. U ruských ne. Každopádně to potěší (pokud to bude fungovat).

Každopádně nevím o moc automatech (popravdě jediných), které se tím nechlubí (ani na dýnku není obvyklé "avtozavod"). No, možná třeba Glashütte, kde jsou ruzné "maticy" (Spezimatic atd.)

 

Mimochodem, na přetáčení data je tam čudlík, co per 1 stisk posune datumovku o 1 výše, ale koukal jsem, že to není nijak fixováno na pozici korunky. Tj., že i při zasunuté korunce se tím dá datum posouvat. Je to ok nebo je to rozbitý? Podle mě je to poteciálně nevhodné, protože se to datum dá posunout jaksi mimoděk.

Link to post
Share on other sites

Moc sem nelezu, ale ty Sputniky zeru...

To na sestce je vterinovka?

 

Ano. Na šestce je vteřinovka.

 

Je to vlastně plné kolečko s malým kruhovým výřezem v prostoru družice, přes který vidíš na hodnotu vteřin.

 

 

 

Link to post
Share on other sites

A ještě bych doplnil, že na tom disku vteřinovky se krom družice nachází částečně vyobrazena Země a ty dva další body, to nejsou hvědičky, ale jeden ten bod je pes Lajka (první živý tvor ve vesmíru) a to druhé je skafandr, ze kterého se ten pes pyšně vyhrabal... :crying_anim:

Link to post
Share on other sites

Ano. Na šestce je vteřinovka.

 

Je to vlastně plné kolečko s malým kruhovým výřezem v prostoru družice, přes který vidíš na hodnotu vteřin.

 

 

Ty vteřiny běží plynule okolo, nebo se střídají mžikově? Třeba po pěti vteřinách? - s ohledem na to, že na jedné fotografii je právě 5, na druhé 15... Fascinující raritní hodinky...

Link to post
Share on other sites

Ty vteřiny běží plynule okolo, nebo se střídají mžikově? Třeba po pěti vteřinách? - s ohledem na to, že na jedné fotografii je právě 5, na druhé 15... Fascinující raritní hodinky...

 

Vteřinovka (disk) se otáčí plynule...

Link to post
Share on other sites

Protože hodinky Sputnik tolik zaujaly zdejší čtenáře, pokusím se nyní nestručně shrnout několik zajímavých aspektů z jejich historie.

 

1) Družice Sputnik 1

 

Vypuštění první umělé družice Sputnik 1 v říjnu 1957 mělo obrovský a původně neplánovaný dopad nejen na celou sovětskou společnost, ale hlavně drtivý dopad i na Západě. Mediální šok, který tato nečekaná událost spustila na Západě, hlavně v USA, měla několik přímých důsledků. V USA vzniká kosmická agentura NASA, která spolu se školstvím, dostává prakticky neomezený rozpočet s jediným úkolem - vyhrát pro USA kosmické závody se SSSR.

 

Poznámka: Americká vláda ale aktivity sovětského programu tajně sledovala například díky špionážním letadlům U-2, ale pochopitelně tento svůj supertajný program nemohla prozradit.

 

Ke škodě Sovětského svazu reakcí, respektive reakcí stranického vedení na tento nečekaný mediální úspěch po celém světě byla ještě větší ?politizace? sovětského kosmického programu. Chruščov požadoval další a další prvenství za každou cenu s cílem propagaci ?převahy? sovětského společenského zřízení, které ?dohnalo a přehnalo? Západ.

 

Později historie ukázala, že kdyby se sovětský kosmický program více soustředil na dlouhodobé plánování, zefektivnění organizace a některé klíčové technické otázky, možná by konečný závod o dobytí Měsíce nebyl tak jednoznačným debaklem.

 

https://www.youtube.com/watch?v=ybB8WESJ89w

 

Propagace sovětského kosmického programu a sovětské hodinky byly velmi významně svázany. Dnes už to není tak zřetelné, ale v 60. letech to bylo do očí bijící. V letech 1962-1964 proběhla sovětským hodinářským průmyslem vlna ?rebrandingu? značek všech tehdejších výrobců.

 

Tehdy se objevily dnes známé sovětské/ruské značky jako moskevský ?Poljot? (česky to znamená ?let? nebo ještě lépe ?oblet?), leningradská ?Raketa? snad překlad nepotřebuje. Čistopolský "Vostok" (česky to znamená ?Východ?) má shodné označení s prvním sovětským programem pilotovaných letů, kde se kosmické lodě (Gagarinem počínaje) jmenovaly Vostok 1, atd. Čeljabinská ?Molnija? (česky ?Blesk?) má zase shodné jméno s nosnými raketami určenými k vynášení meziplanetárních sond a s označením družicového programu.

 

2) Strojek K-26 a hodinky Paběda

 

A právě hodinky Sputnik (C??????), stejně jako spousta dalších předmětů té doby, vznikly narychlo jako připomínka tohoto sovětského kosmického prvenství. Hodinky Sputnik tedy nevznikly v Čistopoli na zelené louce, ale jsou další aplikací legendárního kalibru K-26 (LIP R26, viz toto vlákno).

 

Kořeny hodinek Sputnik sahají do roku 1949, kdy byla také v Čistopoli zavedena výrobu tohoto strojku spolu s hodinkami Paběda (??????). Ty jsou zachyceny na následující fotografii. V Čistopolském hodinářském závodě byly vyrobeny v roce 1952.

 

pobeda52a.jpg

Link to post
Share on other sites

3) Hodinky Kama

 

V Čistopoli postupně použití kalibru K-26 a jeho upravených variant rozšířili na obrovské množství různých typů hodinek. V roce 1952 to byla značka ?Kama? a během 50. let se postupně objevily další značky - Uran, Saturn, Raduga, Jantar, Čajka, Družba, Kolos a Rubin (!).

 

Pro objasnění původu hodinek Sputnik je ale nejdůležitější právě řada Kama, která se vyráběla cca od roku 1952 až do roku 1960. Modelů Kama (????, to je jméno řeky, které protéká okolo Čistopole) bylo velké množství a pouze některé byly v provedení s voděodolným pouzdrem a víkem na bajonetový závit. A právě tento typ pouzdra a víka (včetně gravírovaných nápisů) je použit u hodinek Sputnik.

 

Na následující fotografii jsou hodinky ?Kama? typového čísla ?192 ČN, dekor I? se strojkem ?ČN-2M?, které byly vyrobeny v Čistopolském hodinářském závodě v roce 1959. Svítící nátěr (radioaktivní, radium Ra226) z hodinové a minutové ručky už vypadnul. Nejsem si jistý originalitou korunky ? správně by tam asi mělo být to provedení korunky, které má Jan_Jan_2006 na svých Sputnicích.

 

kama1a.jpg

 

4) Hodinky Sputnik 200ČN

 

Sputniky z Čistopole měly oficiální katalogové číslo ?200ČN? (?200???), tedy něco jako ?náramkové hodinky 200?. Vyráběly se ve čtyřech (!) různých provedení číselníku a ruček (tzv. dekor). Ty se ale lišily jen velmi málo (s výjimkou jedné varianty) s to rozsahem, jakým bylo používáno pozlacení a zlaté barvy.

 

Výroba typu 200ČN byla poměrně omezená a běžela jen v rozmezí let 1958 až 1960, kdy byla výroba ukončena. Právě hodinky se strojkem z roku 1960 jsou dnes velmi časté. Ve sbírkách jsou také hodinky se strojkem vyrobeným ve třetím čtvrtletí roku 1957. Nejlepší možný odhad proč tomu tak je, že tehdy použili skladové strojky vyrobené v předchozím roce.

 

Raritou typickou pro Sputniky je řešení vteřinovky. Místo klasické ručky je použit otočný kotouč s otvorem, který se otáčí nad číslicemi (5, 10, 15, ?60) natištěnými na číselníku. Kotouč je ozdoben symbolickou planetou Země , družicí Sputnik 1 a dvěma malými dekoračními hvězdičkami (to o psovi jménem Lajka a jeho skafandru opravdu není pravda).

 

Na následující fotografii jsou hodinky ?Sputnik? typového čísla ?200ČN? v trochu odlišném dekoru číselníku než má Jan_Jan_2006. Strojek ?ČN-2M? byl vyroben v Čistopolském hodinářském závodě už koncem roku 1956 (!). Buď se jedná o pozdější výměnu, nebo prostě při výrobě použili staré skaldové zásoby. Opět si nejsme jistý originalitou korunky.

 

ruwsputnik2b.jpg

 

Sovětské hodinky tehdejší doby měly pouzdra (až na víko) z mosazi, která byla pochromována (výjimečně pozlacena a ještě výjimečněji z plného zlata). To samé platilo pro stěžejky ? byly pochromované. Desetiletí nošení ale způsobilo, že tření řemenu vrstvu chromu téměř dokonale setřelo až na základní kov. Stejně jako na hodinkách, které má Jan_Jan_2006.

Link to post
Share on other sites

5) Strojek ČN-2M

 

Uvnitř čistopolských Sputniků bije strojek z rodiny kalibrů K-26. V tomto případě je to upravená čistopolská varianta se 17 kameny a tlumičem nárazů v uložení setrvačky (původní strojek K-26 měl jen 15 kamenů a byla bez tlumiče nárazů). Tento strojek se poprvé montoval do některých provedení hodinek Kama. U přesného označení tohoto strojku jsou dobové sovětské materiály poněkud chaotické, ale pravděpodobně měl označení ?ČN-2M? (???-2??).

 

Strojek ?ČN-2M? s mimostřednou vteřinovkou měl nominální průměr 26 milimetrů (11,5 linek), výšku 3,9 mm, frekvenci oscilátoru 18 000 kyvů za hodinu (2,5 Hz), rezervu chodu 34 hodin a přesnost do ? 45 sek..d za den.

 

Po roce 1962, kdy v SSSR zavedli nový systém značení strojků, se velmi pravděpodobně značil jako (Vostok) 2603. Starší provedení s 15 kameny a bez nárazuvzdorného uložení se značilo jako (Vostok) 2602. Brandová značka ?Vostok? se ovšem začala používat až o něco později, někdy po letech 1962 -1964, kdy došlo ke kompletnímu ?rebrandingu? všech sovětských hodinářských závodů.

 

Strojky řady K-26 vydržely v Čistopolive výrobě až do roku 1979 v provedení s datumovkou (Vostok 2605), ale jinak drtivá většina produkce tamější produkce přešla už od poloviny 60. let na jiné nosné typy strojků. Přeci jen K-26, respektive původní R26, vznikl u francouzského LIPu už někdy počátkem 20. let.

 

6) Hodinky Sputnik 40ČN

 

V předchozím textu jsem záměrně používal označení ?čistopolský Sputnik? nebo ?Sputnik z Čistopole?. To proto, že ve stejné době tedy v letech 1958 až 1960, své Sputniky vyráběli i v 1. Moskevském hodinářském závodě.

 

Byly to ale úplně jiné hodinky. Značily se jako ?Sputnik 40ČN? a uvnitř tikal modernější strojek ?ČN-44M? (později známý jako ?Poljot 2408?). Ten představoval novou generací sovětských kalibrů, které se objevily v 50. letech. Stejně jako čistopolské Sputniky ani ty moskevské nevznikly na zelené louce. Vlastně to byla jen číselníková varianta hodinek ?Kirovskije 40ČN?. Shoda typových čísel budiž důkazem.

 

Více o hodinkách ?Kirovskije 40ČN? s manuálním nátahem je v tomto vlákně. Jejich blízké příbuzné ?Rodina 41ČN? s automatickým nátahem jsem pak popisoval v tomto vlákně.

 

Hodinky ?Sputnik 40ČN? se vyráběly ve dvou dekorech (bílý číselník ČN-666K a černý číselník ČN-667K). Na následujícím obrázku je varianta ČN-666K.

 

ruwsputnik1b.jpg

 

Zdroj všech fotografií: www.netgrafik.ch/russiantimes.htm

Link to post
Share on other sites

Jelikož se zde téma hodinek z východu pěkně rozjelo, tak přikládám ještě jedny hodinky (půdovka).

 

Snažím se orientovat jen na nejlepší hodinky na světě (PRIM), ale nějak se mně začínají líbit také hodinky "Ruské".

 

Značku těchto hodinek si netroufám vůbec uvést (LOM ?).

 

Tak tedy zde jsou:

post-14314-084498300 1363030516.jpg

post-14314-019081400 1363030645.jpg

post-14314-012706600 1363030655.jpg

Link to post
Share on other sites

Create an account or sign in to comment

You need to be a member in order to leave a comment

Create an account

Sign up for a new account in our community. It's easy!

Register a new account

Sign in

Already have an account? Sign in here.

Sign In Now

×
×
  • Create New...