Přejít na obsah

RADIACE Z FOSFOROVÉ BARVY


kutilprim

Doporučené příspěvky

Zdravím všechny, nedávno jsem si tak říkal, že by bylo zajímavé zkusit jak moc radioaktivní :nuke: je svítící barva na ručičkách a ciferníku u starých kapesních hodinek. K dispozici jsem měl starý, nebo spíš starožitný :rolleyes: elektronkový měřící přístroj, kterým lze měřit jen beta a gama záření. Nastavil jsem tedy na největší citlivost na beta záření. Nejdříve jsem zkusil klasické náramkové hodinky Prim Sport I. Ve sluchátkách to sem tam luplo, ale ručička měřáku se skoro nepohla. Dále přišly na řadu kapesní hodinky Ruhla, to už se ručička trochu hnula a praskání bylo intenzivnější, ale taky nic moc. Nakonec jsem vyhrabal torzo plecháčů, neznámého výrobce a to se děly věci. Ve sluchátkách to lupalo jak divý a ručička se kmitala v jedné třetině rozsahu. Tak si říkám jestli bych si na ně neměl sehnat olověnou krabičku :D . Zkoušel někdo z vás taky měřit radiaci u hodinek a pokud ano jaké byly výsledky ?

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

  • Odpovědi 43
  • Vytvořeno
  • Poslední odpověď

Uživatelé s nejvíce příspěvky v tomto témátu

Uživatelé s nejvíce příspěvky v tomto témátu

pokud by nekdo chtel zmerit tak mohu udelat spektralni analyzu na gama zareni, s beta je to horsi tam to velmi zalezi na nuklidu (tritium jen v kapaline = destrukce)

 

Já se v tom moc nevyznám, ale není gama záření už docela škodlivé ? Ono už to beta asi nebude nic co by chtěl člověk nosit po kapsách :gora:

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Předmět: Radioluminiscenční nátěry

 

Komu: kutilprim

Zdravím všechny, nedávno jsem si tak říkal, že by bylo zajímavé zkusit jak moc radioaktivní :nuke: je svítící barva na ručičkách a ciferníku u starých kapesních hodinek. K dispozici jsem měl starý, nebo spíš starožitný :rolleyes: elektronkový měřící přístroj, kterým lze měřit jen beta a gama záření. Nastavil jsem tedy na největší citlivost na beta záření. Nejdříve jsem zkusil klasické náramkové hodinky Prim Sport I. Ve sluchátkách to sem tam luplo, ale ručička měřáku se skoro nepohla. Dále přišly na řadu kapesní hodinky Ruhla, to už se ručička trochu hnula a praskání bylo intenzivnější, ale taky nic moc. Nakonec jsem vyhrabal torzo plecháčů, neznámého výrobce a to se děly věci. Ve sluchátkách to lupalo jak divý a ručička se kmitala v jedné třetině rozsahu. Tak si říkám jestli bych si na ně neměl sehnat olověnou krabičku :D . Zkoušel někdo z vás taky měřit radiaci u hodinek a pokud ano jaké byly výsledky ?

 

Měřil jsem tritiové trubice s plynným tritiem (GTLS) v Marathonech ? více v tomto vlákně

 

Tvůj pokus zní mým uším velice zajímavě. Přesto se dopředu velice omlouvám, ale z popisu tvé akce si nejsme zcela jistý, co přesně jsi měřil a jak. Můžeš být prosím mnohem více, více podrobnější. Tím mám na mysli takové ?zbytečnosti? jako:

 

? Identifikace hodinek (neboli foto ciferníku ve dne, odhad stáří hodinek,?);

 

? Foto noční luminiscence (pokud je nějaká);

 

? Něco málo o tom detektoru, hlavně citlivost (nebo alespoň rozsah stupnice) na různé záření;

 

? Měřený typ záření (?-záření, ?-záření);

 

? Naměřené hodnoty (ten přístroj má bezpochyby nějaký ukazatel a na něm nějaké jednotky);

 

? Podmínky měření (vzdálenost objektu od detektoru, sklo ? nesklo,?);

K výsledkům tvých měření:

 

? PRIM SPORT I mají na ciferníku tritiový nátěr. Tedy ?-zářič. Protože je to ale vyrobené před cca 40 lety, tak poločas rozpadu tritita cca 12 let způsobuje, že to dnes vyzařuje cca 1/10 původních (už tak nízkých) hodnot. Tedy žádné drama.

 

? To neznámé torzo plecháčů bude asi jiný případ ? buď to je něco mnohem mladšího nebo je tam nátěr na bázi ?věčného? radia Ra226. To už je jiná třída ? která vyzařuje tři různá záření současně ( ?, ? i ?). Prosím přepni ten měřák i na ? (gama) záření a změř to taky. Jestli hodnota bude také nenulová, tak to s největší pravděpodobností bude právě kdysi oblíbené a dnes zavržené Ra226.

 

Něco málo o radioluminiscenčních nátěrech, typech záření, atd. je uvedeno v tomto článku na Chronomagu (za pozornost ale stojí i tam uvedené odkazy na zahraniční weby).

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Předmět: Radioluminiscenční nátěry

 

Komu: kutilprim

 

Měřil jsem tritiové trubice s plynným tritiem (GTLS) v Marathonech ? více v tomto vlákně

 

Tvůj pokus zní mým uším velice zajímavě. Přesto se dopředu velice omlouvám, ale z popisu tvé akce si nejsme zcela jistý, co přesně jsi měřil a jak. Můžeš být prosím mnohem více, více podrobnější. Tím mám na mysli takové ?zbytečnosti? jako:

 

? Identifikace hodinek (neboli foto ciferníku ve dne, odhad stáří hodinek,?);

 

? Foto noční luminiscence (pokud je nějaká);

 

? Něco málo o tom detektoru, hlavně citlivost (nebo alespoň rozsah stupnice) na různé záření;

 

? Měřený typ záření (?-záření, ?-záření);

 

? Naměřené hodnoty (ten přístroj má bezpochyby nějaký ukazatel a na něm nějaké jednotky);

 

? Podmínky měření (vzdálenost objektu od detektoru, sklo ? nesklo,?);

K výsledkům tvých měření:

 

? PRIM SPORT I mají na ciferníku tritiový nátěr. Tedy ?-zářič. Protože je to ale vyrobené před cca 40 lety, tak poločas rozpadu tritita cca 12 let způsobuje, že to dnes vyzařuje cca 1/10 původních (už tak nízkých) hodnot. Tedy žádné drama.

 

? To neznámé torzo plecháčů bude asi jiný případ ? buď to je něco mnohem mladšího nebo je tam nátěr na bázi ?věčného? radia Ra226. To už je jiná třída ? která vyzařuje tři různá záření současně ( ?, ? i ?). Prosím přepni ten měřák i na ? (gama) záření a změř to taky. Jestli hodnota bude také nenulová, tak to s největší pravděpodobností bude právě kdysi oblíbené a dnes zavržené Ra226.

 

Něco málo o radioluminiscenčních nátěrech, typech záření, atd. je uvedeno v tomto článku na Chronomagu (za pozornost ale stojí i tam uvedené odkazy na zahraniční weby).

 

 

 

Jen mě zajímalo, jestli i po tolika letech, je nátěr radioaktivní a jestli to vůbec měřák, který jsem měl k dispozici, zaznamená. Docela jsem se divil, že ano, hlavně u těch plecháčů. Měření můžu zopakovat a udělat i fotky měřených hodinek. Ale přístroj je značně zastaralý a ručička ukazatele se s každým lupnutím ve sluchátkách pohybuje, takže naměřená hodnota by se musela spíš odhadovat. Proto mě také zajímalo jestli už někdo něco podobného zkoušel.

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Komu: kutilprim

Jen mě zajímalo, jestli i po tolika letech, je nátěr radioaktivní a jestli to vůbec měřák, který jsem měl k dispozici, zaznamená. Docela jsem se divil, že ano, hlavně u těch plecháčů. Měření můžu zopakovat a udělat i fotky měřených hodinek. Ale přístroj je značně zastaralý a ručička ukazatele se s každým lupnutím ve sluchátkách pohybuje, takže naměřená hodnota by se musela spíš odhadovat. Proto mě také zajímalo jestli už někdo něco podobného zkoušel.

 

Tajemství radioaktivity, je právě o tom, že není vidět, ale je tu. Takže prosím měř, zaznamenávej, foť a hlavně publikuj.

 

V případě nátěru na bázi Ra226 tady s námi bude radioaktivita hodně dlouho. Respektive Ra226 bude zářit ještě hodně dlouho poté, co my tu už nebudeme. Ra226 má poločas rozpadu cca 1600 let. Historicky vzato, jakékoliv mechanické hodinky s tímto svítícím materiálem, které lidstvo vyrobilo od první poloviny 20. století, stále září jako nové (ale svítit už nemusí vzhledem k poškození krystalů pigmentu radiací).

 

Podle mě je asi vhodné trochu se zmínit o tom, jak typicky pracují měřiče radiačního. Jsou to detektory záření, které zaznamenají každou vysokoenergetickou částici, která vznikne radioaktivním rozpadem atomů a která dopadne na čidlo detektoru. Dopad částice (u ?-záření je to elektron, u ?-záření je to ještě menší částice - foton) je v detektoru převeden na výboj-elektrický signál, který je ve reproduktoru přístroje slyšitelný jako praskání.

 

A jak často taková vysokoenergetická částice při radioaktivním rozpadu atomů vzniká? Překvapivě poměrně často.

 

Jednou z jednotek radioaktivity je Curie (symbol Ci) = 3,7x1010 rozpadů za 1 sekundu. Převedeno do hodinářské praxe by to mohlo vypadat takto:

 

- U tritiových nátěrů (neplést s plynným tritiem v GTSL) se uvádí u nových hodinek hodnota průměrné radiace 2mCi, tedy 74 miliónů rozpadů (uvolněných elektronů) za sekundu!

 

- U nátěru na bázi radia Ra226 se uvádí, že hodnota radiace může být v rozsahu 0,6-1,4 ?Ci (ale uvádějí si vyšší hodnoty). To je 22 až 52 tisíc rozpadů za sekundu!

 

Kolik jich ale dosáhne detektoru, je zcela jiná otázka.

 

Za prvé radiace vyzařuje všemi směry. A detektor je pouze v malé prostorové výseči. Takže většina částic proletí okolo. A čím dále od zdroje je detektor, tím více částic ho mine. Proto je důležité při porovnání měření srovnávat měření ze stejné vzdálenosti.

 

Za druhé hodně také záleží na typu částice a také na energii, které je jí udělena při radioaktivním rozpadu. Pro naše účely stačí, že rozpadem tritia (neboli isotopu vodíku) vzniká elektron (?-částice) o poměrné malé energii. ?-částice vzniklá rozpadem tritia uletí ve vzduchu maximálně 6 mm a šíří se rychlostí do 3 m/s. Taktéž materiál hodinek jako kov, sklo, atd ho dobře odstíní. Tritium je vlastně nejměkčí radionuklid, který existuje.

 

To Ra226 je téměř přesný opak. Nejenže při svém rozpadu uvolní ? a ?-částice, ale hlavně ?-částice (fotony). Fotony díky své minimální hmotnosti (v měřítcích atomárních struktur) snadno projdou většinou materiálů (i extra husté atomové mřížky kovů mají problém a taková kovová stínění musí být hodně tlustá). Navíc v případě rozpadu Ra226 dostávají ?-částice do svého života minimálně 10 krát větší pohybovou energii než ?-částice vzniklé při rozpadu tritia.

 

V praxi to znamená, že Ra226 se dá na detektoru zaznamenat na větší vzdálenost než tritium a přestože dochází k časově menšímu počtu rozpadů za sekundu než u tritia, tak jich detektoru dosáhne mnohem více nebo v běžné praxi mnohemdůležtější efektem je, že detektor nemusí být tak citlivý.

 

Skoro bych si tipnul, že zachytit rozpad tritia v hodinkách běžnými přenosnými detektory záření je nepravděpodobné (proto ty údaje o citlivosti jsou důležité). Přikláním se k názoru, že se spíše zachytí přirozená radioaktivitu pozadí místa měření.

 

Provedl jsi před měřím kalibraci na radiaci pozadí? Tedy pokud to ten přístroj umožňuje.

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Nějak tomu nerozumím a nezdá se mi to. Radioaktivní záření je tedy proud letících elektronů? A jaký druh energie mají, že jsou tedy tak nebezpečné?

 

Ještě tohle, cituji: "rozpadem tritia (neboli isotopu vodíku) vzniká elektron (?-částice) o poměrné malé energii".

Obratem jsem si našel, že atom tritia obsahuje jeden proton a dva neutrony. Tak kde se najednou vzaly ty elektrony?

Upraveno uživatelem Karlos
Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Takže se nějaký druh částice rozpadne a změní na jiný druh?

 

EDIT: aha, už to čtu: neutron se rozpadá na proton a elektron. To jsou věci...

Ale jak dál čtu, neutron se skládá ze dvou kvarků, takže rozpad neutronu je asi nesprávné označení, bude to asi spíš přeměna. To je chaos :)

Upraveno uživatelem Karlos
Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Nějak tomu nerozumím a nezdá se mi to. Radioaktivní záření je tedy proud letících elektronů? A jaký druh energie mají, že jsou tedy tak nebezpečné?

 

Ještě tohle, cituji: "rozpadem tritia (neboli isotopu vodíku) vzniká elektron (?-částice) o poměrné malé energii".

Obratem jsem si našel, že atom tritia obsahuje jeden proton a dva neutrony. Tak kde se najednou vzaly ty elektrony?

 

Elektrony se neuvádějí, jejich počet se přece odvíjí od počtu protonů... Karlosy, to je základka.. Posted Image

 

 

 

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Pozor pri mereni beta zareni beznym merakem se toto meri tak ze se zmeri gama + beta a pak se nasadi takove to stineni (plechovy kryt) zmeri se pouze gama a vysledek se odecte od celkove hodnoty. Tritium bezny merak nezmeri na Jaderne elektrarne se meri v moci protoze tudy se take vylucuje, pouziva se na to celkem specialni zarizeni (cca 1x1m) do ktereho se da lahvicka kde je mereny vzorek smichan s kapalnym scintilatorem (neco co absorbuje zareni a pak jej vyzari prostrednictvim svetelneho zablesku). Radium se da zmerit snaze, ale pozor je to celkem nebezpecny Alfa zaric Gama zareni obsahuje jen trochu a proti Alfa zareni male energie : Alpha 4.78MeV (94.5%), 4.61MeV (5.55%)Gamma 0.186MeV (3.5%). Alfa zareni ma strasne maly dolet na vzduchu ale nedej boze ze se pri manipulaci dostane do organismu to je pro bunku neco jako kdyz trefite vrabce z dalekonosneho dela.

Upraveno uživatelem tyfo
Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Pozor pri mereni beta zareni beznym merakem se toto meri tak ze se zmeri gama + beta a pak se nasadi takove to stineni (plechovy kryt) zmeri se pouze gama a vysledek se odecte od celkove hodnoty. Tritium bezny merak nezmeri na Jaderne elektrarne se meri v moci protoze tudy se take vylucuje, pouziva se na to celkem specialni zarizeni (cca 1x1m) do ktereho se da lahvicka kde je mereny vzorek smichan s kapalnym scintilatorem (neco co absorbuje zareni a pak jej vyzari prostrednictvim svetelneho zablesku). Radium se da zmerit snaze, ale pozor je to celkem nebezpecny Alfa zaric Gama zareni obsahuje jen trochu a proti Alfa zareni male energie : Alpha 4.78MeV (94.5%), 4.61MeV (5.55%)Gamma 0.186MeV (3.5%). Alfa zareni ma strasne maly dolet na vzduchu ale nedej boze ze se pri manipulaci dostane do organismu to je pro bunku neco jako kdyz trefite vrabce z dalekonosneho dela.

 

 

V tom svítícím nátěru jsou obsaženy všechny druhy :nuke: záření ? A je nebezpečné sahat na to holejma rukama :huh: , nebo by to člověk musel sníst ? :rip:

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

V tom svítícím nátěru jsou obsaženy všechny druhy :nuke: záření ? A je nebezpečné sahat na to holejma rukama :huh: , nebo by to člověk musel sníst ? :rip:

 

No co presne obsahuje ten nater netusim, ale na zadnou radioaktivni latku neni dobre sahat holejma rukama a natoz to snist, problem je ze to je uz stary a to pojivo nebude nic moc a tak se klidne muze uvolnit nejaka radioaktivni castice a dostat se do zazivaciho traktu. Urcite to nebude nijak silny zaric ale i tak by jsem byl pri manipulaci velmi opatrny. Jedna se vlastne o otevreny zaric a zaklad spociva v tom aby bylo zabraneno primemu styku s tkanemi. Jinac zase by jsem nechtel vyvolat panickou hruzu, napriklad takovy K40 (radioaktivni draslik) mame vsichni v tele, ja si naposled nameril cca 6 kBq a vubec radioaktivita je uplne vsude a jsme na to zvykli. Neni jen dobry zkouset i jinou nez tu prirozenou prirodni.

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Jinac pro ty koho by to zajimalo tak to Radium 226 to ma trochu slozitejsi a zalezi na cistote protoze se stale rozpada a rozpada na nove a nove taky radioaktivni prvky a tak se toho tam da namerit relativne hodne, prikladam tabulku a obrazek jeho rozpadove rady.

 

post-4253-003541000 1305524186.jpg

 

post-4253-016847800 1305524166.jpg

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Pokud chcete odpovídat, musíte se přihlásit nebo si vytvořit účet.

Pouze registrovaní uživatelé mohou odpovídat

Vytvořit účet

Vytvořte si nový účet. Je to snadné!

Vytvořit nový účet

Přihlásit se

Máte již účet? Zde se přihlaste.

Přihlásit se

×
×
  • Vytvořit...