Prim SPORT II automat

[Návštěvník rama]

PS2 automat cal. 69 černý číselník. Dělaly se dvě varianty bíle ohraničených velkých hodinových čísel se za 1. s klasickou zelenou a za 2. jen se zákl. černou podkladovou barvou uvnitř těch čísel?

Upraveno 2. dubna 2012 uživatelem rama

[Honza.manta]

PS2 automat cal. 69 černý číselník. Dělaly se dvě varianty bíle ohraničených velkých hodinových čísel se za 1. s klasickou zelenou a za 2. jen se zákl. černou podkladovou barvou uvnitř těch čísel?

 

Asi plně nechápu otázku, ale zkusím odpovědět deduktivně:

Z odlišnosti barev indexů na cifernících usuzuji na stejnou barevnou mutaci jako u modelů PS2 "potapěč" - jedna barva indexů je do hráškově zelena a druhá spíš trochu do modra. Ta první šisuje do světlounce zelené a ta druhá do šedé. Nic jiného mne nenapadá. Případně, jestli jsi myslel něco jiného, co jsem z fotek nevykoukal, tak sem dej detailnější fotku - třeba jen výřez části ciferníku ve větším rozlišení.

Jinak se dvě varianty tohohle ciferníku dělaly, ale rozdíl byl v podkladu těch minutových indexů - jedny měly podklad leskle stříbrný a druhé měly podklad shodné barvy s ciferníkem.

[Návštěvník rama]

Tak tady je ta větší fotka celá, jen výřez neumím. Jde mi o odlišnou barvu uvnitř velkých hodinových čísel 1-12, možná zapracoval jen zub času a světla, ale nemám určitě nakoukáno tolik černých 69 jako starší vážení členové a proto jsem si dovolil se zeptat. Za zeptání přece nic nedám. Díky.

 

Edit: myslel jsem to takhle a ne sem věšet prostěradla, sorry že ti do toho lezu

 

 

 

Upraveno 2. dubna 2012 uživatelem Honza.manta

[straspol]

Tak tady je větší fotka celá, jen výřez neumím. Jde mi jen o odlišnou barvu uvnitř velkých hodinových čísel 1-12, možná jen zub času a světla, ale nemám určitě nakoukáno tolik černých 69 jako vážení členové.

 

Myslím že to Manta docela odhadnul.

[Návštěvník rama]

Ok tedy. Která z těchto dvou variant je běžnější a která méně?

[Honza.manta]

Nevím, jestli je to směrodatné, ale teď jsem v rámci zvážení odpovědi vzal do ruky dvoje černé sporty a bylo to, jako bych měl v ruce ty tvé vzorové - naprosto stejné dvě barvy. Takže asi budou obě varianty stejně nevzácné.

[Návštěvník rama]

Díky za odpovědi. Mě osobně se víc líbí ta zelená varianta.

[Petr Svetr]

Můžu se tu zeptat odborníků jestli mi to někdo vysvětlí. Proč Elton vyvýjel automatický strojek co je v prim leteckých a ostatních automatech jako jsou různé druhy televizí a bauhausů (cal 96) cca z 80. let, když šlo v podstatě jednoduše upravit na automat strojek (cal. 68) co je ve sportech.... z 70 let. Nebo to tak snadné nebylo? Přitom překlápění data je mnohem lepší na strojku 68 než třeba u leteckých automatů. Přijde mi to zvláštní, jestli chytré hlavy konstruktérů vyvíjeli nový automatický kalibr a pak přišli chlapi z výroby a naroubovali si automat na běžné sporty II a fungovalo to stejně dobře (možná měl i výhody).

 

Ještě bych se rád zeptal jaké jsou rozdíli (krom teda jiné rozteče nožek ciferníku) mezi automatem cal 96 v leteckých, naroubovaným automatem na sportech cal 68 a automatem co je v posledních sportech cal. 69?, kde jde překlápět datum stejně elegantně jako na cal 68.

 

POslední otázka. Co způsobuje, že automaty v primkách tikají rychleji než strojky s ručním nátahem a jestli pak tikají stejně rychle sporty s ručním nátahem a sporty s naroubovaným automatem. Proč to tak je?

 

Dík moc za rady, vím že je to spousta otázek .

[skodna]

Ahoj na to proč vyráběli tak jak vyráběli ti neodpovím.Páč to nevím.Jinak k těm datumům .To rychlopřeklápění je u 68 a 69 stejné tedy jak píšeš elegantní.U 96 je to prostě hold pomalejší cca 2,5 hod.Je to dáno jinou konstrukcí datumového mechanismu.No a k tomu tikání , někde jsem to tady psal je to dáno rozdílnou frekvencí kmitu/kyvu setrvačky ,který je dán rozdílným krokovým kolem .Rozdíl v krokových kolech u 68 a 69,96 je v jiném počtu zubů na postorku .Myslím že 8 a 9 zubů.Jinak když se u kal 68 , který je pomaleší (v kmitočtu) při přestavbě na automat vymění toto krokové kolo tak získá stejnou frekvenci 21600 kyvů/hod tj.3Hz jako běžné automaty od primu oproti původním18000 kyvů/hod tj.2,5 Hz jako je běžné pro všechny kalibry s ručním nátahem vyrobené v prim od začátku výroby až do zhruba poloviny 90. let kdy se vyrobil kal.64 a ten už měl rychlejší kmit taky.A jinak se kalibry 68,69,96 ještě liší rozměrama ,ale to je vše už několikrát popsáno jinde a ještě jinde.Možná jsem udělal chybu v tom dato u 64 kal. ,ale ono je to celkem jedno.Když tak mě někdo opravte.

[Honza.manta]

Můžu se tu zeptat odborníků jestli mi to někdo vysvětlí. Proč Elton vyvýjel automatický strojek co je v prim leteckých a ostatních automatech jako jsou různé druhy televizí a bauhausů (cal 96) cca z 80. let, když šlo v podstatě jednoduše upravit na automat strojek (cal. 68) co je ve sportech.... z 70 let. Nebo to tak snadné nebylo? Přitom překlápění data je mnohem lepší na strojku 68 než třeba u leteckých automatů. Přijde mi to zvláštní, jestli chytré hlavy konstruktérů vyvíjeli nový automatický kalibr a pak přišli chlapi z výroby a naroubovali si automat na běžné sporty II a fungovalo to stejně dobře (možná měl i výhody).

 

Ještě bych se rád zeptal jaké jsou rozdíli (krom teda jiné rozteče nožek ciferníku) mezi automatem cal 96 v leteckých, naroubovaným automatem na sportech cal 68 a automatem co je v posledních sportech cal. 69?, kde jde překlápět datum stejně elegantně jako na cal 68.

 

POslední otázka. Co způsobuje, že automaty v primkách tikají rychleji než strojky s ručním nátahem a jestli pak tikají stejně rychle sporty s ručním nátahem a sporty s naroubovaným automatem. Proč to tak je?

 

Dík moc za rady, vím že je to spousta otázek .

 

No tak postupně.

 

Vývoj automatů - to by asi věděl nejlíp Accutron, ale logické je, že když chceš něco nového vyvinout, tak začneš prostě vymýšlet novou věc a nepřemýšlíš, jak zbastlit něco starého. Že ten samonátah jde naroubovat na kal.68 je v pohodě, ale napřed homuseli vyrobit. Tolik můj skromný názor.

 

Překlápění data - nejsem si jistej, že to krátké překlápění data je zase o tolik lepší. Neboť je to poháněno třecím převodem a u krátkého překlápění data musí být působeno mnohem větší silou na překlopení data a mnohem dřív dojde k tomu, že hodinky se tak oběhají(ten třecí převod), že už nedokáží překlopit(prokluzují) a zastaví se na půlnoci a už běží jen vteřinovka. Což se u kal.96 vlastně nestává.

 

Rozdíly - průměr základní desky a rozteč úchytných otvorů na ciferník, jinak víceméně nic.

 

Rychlost - to stačí tady sledovat cvrkot, to už se tu probíralo mnohokrát a je to základní specifikace kalibrů - frekvence. Mechanické kalibry mají frekvenci 2,5Hz a automatické 3Hz - proto tikají rychleji. Kalibr 64 už má taky 3Hz. U těch roubovaných bastlautomatů to má frekvenci podle toho, z kterého typu strojku tam dáš krokové kolo a setrvačku, akorát, že když tam dáš tu nižší frekvenci, tak je problém v tom, že můstek setrvačky překáží rotoru samonátahu, ale i to se dá řešit.

 

 

Edit: chybka

Upraveno 7. dubna 2012 uživatelem Honza.manta

[Petr Svetr]

Aha, díky, tak už jsem chytřejší. Takže automat má menší krokové kolo, protože to větší tam víceméně ne úplně pasuje. A to menší krokové kolo se pak tedy asi musí rychleji točit, takže to tiká rychleji. Díky Honzo. Potřeboval bych nějakou solidní knížku, kde by to bylo všechno popsáno a vysvětleno.

[Honza.manta]

Aha, díky, tak už jsem chytřejší. Takže automat má menší krokové kolo, protože to větší tam víceméně ne úplně pasuje. A to menší krokové kolo se pak tedy asi musí rychleji točit, takže to tiká rychleji. Díky Honzo. Potřeboval bych nějakou solidní knížku, kde by to bylo všechno popsáno a vysvětleno.

 

Krokové kolo je velikostně stejné, jen má jiný počet zubů.

[Honza.manta]

Potřeboval bych nějakou solidní knížku, kde by to bylo všechno popsáno a vysvětleno.

 

Já většinu toho, co znám, vyčetl z příspěvků tady na fóru a nebo jsem se vyptával, no a zbytek jsem se naučil metodou pokusů a omylů na starých vracích hodinek. Z knížek toho mám minimum. Ale zkus třeba tohle:

1) Sladkovský Učebnice odborné nauky hodinářské

2) Boukal - Opravy hodinek

3) Martínek, Řehoř - Základy hodinářství

[Petr Svetr]

Díky Honzo za zdroje. Nějak mi vrtá hlavou to roubování na automat. Rád bych si udělal 2.1 červené v automatu, ale ještě nevím, jak na to půjdu a jestli bych ten "roub" zvládl . Taky se mi nechce koupit spoustu vraků a zničit je. To je mi líto. Ale mám už udělanou korunku, která vydrží jistě víc než 8 atm, protože na manuálech skoro vůbec nechodí při natahování, takže 2.1 automat . Je to hrozně těžký rozhodování, protože 2.1 červené by měly mít broušené pouzdro a strojek a v dobové úpravě letované dýnko a to se musí pak udělat dobře, aby tam neteklo nikudy ani kapka.

 

Asi sem zas chvíli raději nepůjdu, třeba mě to přejde . A nebo budu sledovat průběh na aukru, co se zase objeví

[Honza.manta]

Myslíš něco takového?

 

 

 

 

Upraveno 7. dubna 2012 uživatelem Honza.manta

[Petr_P]

Poměrně málo známou skutečností je, že kalibr 96 (automat s datovým ukazatelem) a kalibr 97 (automat s denním a datovým ukazatelem) měl i dvojici bratrů, které nikdy nevstoupily do sériové výroby - kalibr 90 (manuální nátah) a kalibr 91 (manuál s datovým ukazatelem). Je vidět, že Elton měl v druhé polovině 70. let připravenu náhradu za všechny své starší kalibry, nicméně v realitě se stále pokračovalo se staršími kalibry 66 a 68.

 

Honza už to nadhodil, frekvenci strojku určuje oscilátor (setrvačka, tvořená setrvačníkem a vláskem). Fyzika je neúprosná - pokud se má změnit frekvence kmitání zpravidla se mění průměr a/nebo hmotnost setrvačníku (menší průměr by měl kmitat rychleji) a/nebo parametry vlásku. Extrémním případem jsou těžká gravitační kyvadla - mají sice malou frekvenci, ale vysoká hmotnost spolu se konstantní budící silou z nich dělají velmi přesné a stabilní oscilátory.

 

Jak přesně se konstrukčně liší setrvačky kalibrů 66/68 a 96/97 a porevoluční hybridní kalibry 64 a 69 nechávám na expertech v čele s Accutronem.

[Honza.manta]

Neb mne tyhle věci zajímají, tak jsem se na to Accutrona už před nějakým časem ptal a teď jsem zaboha nemohl najít odpověď, ale nakonec se podařilo. Krokové kolo má pouze jiný počet zubů a odpověď na to, jak je dosaženo jiné rychlosti setrvačky je zde:

"Rozdíl vzniká použitím jiného vlásku a jiného setrvačníku. U vlásku se mění délka a dynamická pružnost. U setrvačníku rozměry a tím moment setrvačnosti. "

[straspol]

Neb mne tyhle věci zajímají, tak jsem se na to Accutrona už před nějakým časem ptal a teď jsem zaboha nemohl najít odpověď, ale nakonec se podařilo. Krokové kolo má pouze jiný počet zubů a odpověď na to, jak je dosaženo jiné rychlosti setrvačky je zde:

"Rozdíl vzniká použitím jiného vlásku a jiného setrvačníku. U vlásku se mění délka a dynamická pružnost. U setrvačníku rozměry a tím moment setrvačnosti. "

 

Tohle je teda věda- já jsem vážně nechutnej amatér, ale nejsem s to pochopit, jak se dá po obvodu stejně velkýho kola udělat rozdílnej počet zubů, co bez problémů zapadnou do zbytku stroje-to sou vjecy mrkef f zymně...

[Honza.manta]

Tohle je krokové kolo a tam ten počet zubů změnit jde jednodušše

 

 

[Petr Svetr]

Tak ještě jednou všem dík za odpovědi. Jsem zas o kus chytřejší i hloupější a mám co studovat:).

A co se týče Honzovy fotky- přesně to mám na mysli to je neřádství . Jen bych tam bouchl ten starší typ korunky a lunety. Ale koukám, že to máš Honzo postavené na hladkém strojku 68 a ta setrvačka je teda ta větší (původní z 68)? Asi by se to teda dalo udělat amatérsky a jen vyměnit ciferník a ručky z 2.1 na cal. 69 a dát to do broušeného pouzdra a bylo by to. A pak si udělat to letované dno. Ale to není to pravé ořechové . Ještě poprosím, kdybyste měl náhodou někdo to co má Honza a chtěl to prodat, tak bych se hlásil. Jinak to asi budu muset zkusit zrealizovat - to je velký lákadlo