Blízkozemní asteroid

[vanderB.]

jeden tématický obrázek...

 

[Karlos]

geostacionární, 36000 km daleko, tam je oběžná doba 24 hodin, satelit jakoby visí pořád nad stejným místem zeměkoule protože obíhá stejně rychle jako se zem točí.

Po dlouhé době zase jedno zajímavé a poučné vlákno. Díky.

A jen doplním, že takovéhle satelity mají stejnou úhlovou rychlost jako má Země, ve skutečnosti ale sviští podstatně rychleji než Země.

[cody]

Takze na muj posledni dotaz ohledne dopadu rizene znicene druzice to chapu tak, ze pokud by ji schvalne nenavedli do stratosfery aby shorela a nestrasila na orbitu trosky by na zemi nespadli?

[Josef01]

Zkus mrknout na tohle INFO nebo přečíst nějaký článek

[vanderB.]

Takze na muj posledni dotaz ohledne dopadu rizene znicene druzice to chapu tak, ze pokud by ji schvalne nenavedli do stratosfery aby shorela a nestrasila na orbitu trosky by na zemi nespadli?

 

myslim, že ne. Kolem Země lítá spousta krámů. Když je navedeš blíž, Země si je přitáhne a ony shoří v atmosféře...když dál, tak odlítnou pryč, protože už nejsou v její moci...takhle to chápu já, prostý lid...

[Karlos]

Já bych to jako laik rozdělil podle výšky oběžné dráhy. Nízká oběžná dráha ještě zasahuje do atmosféry, takže co lítá tam, to bez pohonu postupně samo klesne a shoří. Například ISS. Co lítá na oběžných drahách vyšších, mimo atmosféru, to tam bude kroužit patrně pořád. Někde jsem četl, že tam stále ještě krouží části raket ze začátků letů do vesmíru.

[NIGHTinGALE]

Atmosféra zastaví pouze ty malé meteory, řekněme do průměru 50 metrů. Ostatní meteory už ne...

 

Já teda nejsem žádný velký expert, byť mě tohle téma na amatérské úrovni dost zajímá, ale kolik měl průměr Tunguzský meteorit?

Původně se spekulovalo, že 50m, ale poslední simulace ukázaly, že zřejmě pouze 30m. A to zničil 2.000 km2 lesa.

Proč ho tedy nezastavila atmosféra?

[Josef01]

Uvádí se průměr tělesa po dopadu, např. v Arizoně vytvořil 45m meteorit kráter s průměrem 1.2km, ovšem jiný průměr byl po vletu do atmosféry, kde ztratil většinu své hmoty. Navíc ten průměr byl brán jenom orientační, protože např. chondrit (běžný kamenný meteorit) se bude průletem atmosféry chovat naprosto jinak než železný siderit, ten ztratí jenom necelou polovinu své hmoty, tedy klidně proletí 10 metrový kus atmosférou a dopadne na zemi.

 

Vlastní foto :

Obsah je dostupný pouze registrovaným uživatelům. Registrace na Chronomag Fórum je zdarma.

Pokud již registraci máte, přihlaste se, prosím.

[Karlos]

Já teda nejsem žádný velký expert, byť mě tohle téma na amatérské úrovni dost zajímá, ale kolik měl průměr Tunguzský meteorit?

Původně se spekulovalo, že 50m, ale poslední simulace ukázaly, že zřejmě pouze 30m. A to zničil 2.000 km2 lesa.

Proč ho tedy nezastavila atmosféra?

Jak píše Josef, jde nejen o velikost, ale i o úhel a rychlost vstupu do atmosféry a taky složení tělesa, materiál. Jinak by i takový raketoplán při návratu shořel.

Ale i Tunguzský meteorit (moc rád čtu spekulace co že to vlastně bylo za těleso, protože to nikdo neví) atmosféra v podstatě zastavila. Vybuchnul vysoko nad zemí a na zem zřejmě nedopadlo nic, co bychom dokázali identifikovat. Jen tlaková a tepelná vlna poničily velké území.

[skalis]

Navíc ten průměr byl brán jenom orientační, protože např. chondrit (běžný kamenný meteorit) se bude průletem atmosféry chovat naprosto jinak než železný siderit, ten ztratí jenom necelou polovinu své hmoty, tedy klidně proletí 10 metrový kus atmosférou a dopadne na zemi.

Presne, zalezi na slozeni toho telesa. Kamenny meteorit nebo napr. zbytek po kometarnim jadru se bude fragmentovat na spoustu mensich kousku, udela velmi efektni divadlo na obloze, ale nic se nemusi stat. Kdyz bude impaktujici teleso zelezne, tak napacha mnohem vetsi paseku.

 

EDIT: Zalezi hodne i na rychlosti pri vstupu do atmosfery. Kdyz bude na spodni hranici (jako tomu bylo v pripade aktualniho Uralu), tak je vetsi sance, ze prulet prezije a dopadne na zemsky povrch.

Upraveno 17. února 2013 uživatelem skalis

[Petr_P]

Jeste mi pls vysvetlete. Jak je mozne, ze par dni zpet taky nekde neco dopadlo a pry to byli zbytky rizene znicene druzice. Ja si myslel, ze druzice jsou umistovany nad stratosferu, ze uz jsou v kosmu. Pak nechapu, jak trosky mohli byt vtazene pritazlivosti Zeme do atmosfery kde castecne shoreli a cast dopadla na zem?

Já bych si také dovolil přispět na toto téma.

 

1) Co to vlastně shořelo za družici?

 

První důležitá informace je, že to co 11.2. 2013 shořelo v atmosféře někde nad střední Evropou, nebyla žádná družice (neboli po ?anglicku? satelit), ale části nosné rakety Sojuz-U, která po startu z kazašského kosmodromu Tjuratam (dříve Bajkonur) vynesla k mezinárodní kosmické stanici ISS automatickou nákladní loď Progres M-18M.

 

A teď k tomu proč družice a nosné rakety a jiné tak často padají zpátky na Zemi. Přestože to vypadá velmi záhadně, jsou to pouhé fyzikální zákony. Někdy pro lepší pochopení je dobré odpoutat oči od klávesnice a monitoru a podívat se ve dne v noci na oblohu. I když ještě lepší by bylo na situaci se podívat z většího odstupu, něco jako planetární pohled na vnitřní část Sluneční soustavy

 

2) Atmosféra Země

 

Oficiální hranice vesmíru je úředně stanovena na 100 km nad povrchem (Karmánova hranice). To je vysoko nad stratosférou (do cca 50 km) a vysoko nad 19 km, kde lidský organismus bez skafandru umírá bez ohledu na dýchací přístroje, protože se díky nízkému tlaku začne vařit všechna voda a krev v lidském těle. Všechno jsou to jen teoretické administrativní hranice, protože například díky rotaci Země je jiná tloušťka atmosféry nad rovníkem a jiná nad póly naší planety.

 

Ale atmosféra naši planety sahá ještě mnohem výše. Pokud se návratové těleso jako kosmická loď nebo hlavice mezikontinentální balistické střely začne přibližovat k zemi, tak okolo 120 km jsou už pozorovatelné účinky atmosféry. To proto, že atmosféra sahá až někam do vzdálenosti 350-800 km nad zemským povrchem (v závislosti na aktivitě či vzdálenosti Slunce).

 

Této obrovské oblasti se říká termosféra a vyskytují se v ní řídce molekuly plynů, které při srážkách s kosmickými tělesy je dokážou nepatrně přibrzdit. A čím blíže zemi, tím častější jsou srážky a to větší je pak ztráta rychlosti. Samozřejmě záleží na hmotnosti tělesa, asteroid to nevlivní tak jak reltivně titěrnou družici. Ztráta rychlosti pak dovolí gravitaci vítězit nad setrvačnými silami kosmického tělesa, které obíhá kolem zeměkoule. V termosféře letěly nebo létají všechny dosud vytvořená kosmická tělesa s výjimkou meziplanetárních sond a misí Apollo k Měsíci.

 

Nejblíže povrchu (cca 300-500 km) létají pilotovaná tělesa, jako je stanice ISS, raketoplán STS, ale i teleskop HST nebo družicové sítě, které musí být co nejblíže k povrchu (například mobilní komunikační síť Iridium či optické špionážní satelity). Jinak družice jsou spíše výše na drahách s menším odporem. Například navigační sítě NAVSTAR (=GPS) a Galileo jsou na cca 20 000 km. Geostacionární satelity nad rovníkem jsou pak v cca 36 000 km nad povrchem.

 

Poznámka: termosférou atmosféra naší planety nekončí. Nad ní je hodně zvláštní oblast zvané exosféra, kde se stále vyskytují molekuly plynů, které jsou vázány gravitací Země. Tedy zhruba až do třetiny vzdálenosti k Měsíci tedy nějakých 100 000 km (!). V ultrafialovém spektru tyto molekuly jsou pozorovatelné jako svítící koróna Země. Zrada je v tom, že pozorovatel musí být někde hodně daleko mimo Zemi, a mít pěkný nadhled na Sluneční soustavu. Už i tam naštěstí máme družici, která se na to dívá za nás.

 

3) Gravitace ve sluneční soustavě

 

Atmosféra, ale není jediné, co ruší, respektive zpomaluje nebo jinak narušuje pohyb umělých kosmických těles. V první řadě je to vlastní planeta Země. Ve skutečnosti nemá tvar koule, nemá konstantní magnetické pole a ani její gravitační pole není homogenní. Také její planetární pohyb má určité nepravidelnosti. To všechno ?rozhazuje? pohyb a orientaci satelitů.

 

A Země není jediný gravitační objekt, který působí na družice. Je tu náš souputník Měsíc. Ten nejen na povrchu způsobuje příliv a odliv, ale pochopitelně také ovlivňuje pohyb družic. A pak je tu ta naše hvězda, okolo které se to všechno točí ? Slunce. Nejen že gravitací působí na kosmická tělesa, ale její sluneční aktivita (sluneční vítr) ovlivňuje naší atmosférou, magnetickým polem země. Sluneční vítr pak také dokáže vyvinout sílu na kosmická tělesa.

 

4) Tahové motory na družicích

 

Aby se s tím umělá kosmická tělesa, jako jsou telekomunikační a navigační družice, vyrovnaly, musí být vybaveny pohonným systémem pro udržení polohy a orientace. Posláním družic není jen tak driftovat někde na oběžné dráze, ze které dříve nebo později (v planetárním pojetí času) musí spadnout (či teoreticky být gravitací přitaženy k jinému hmotnému vesmírnému objektu), ale být přesně tam, kde je stvořitel chce mít.

 

Proto prakticky všechny družice, i ty na geostacionárních drahách, mají malé tahové/stabilizační propulsory (motory). Ty zajištují, že družice je skutečně geostacionární, tedy že z našeho pohledu visí stále na stejném místě a také, že má správnou orientaci. Motory jsou hlavním důvodem, proč mají všechny družice okolo Země omezenou životnost ? jednou se palivo pro jejich motory vyčerpá a netrvá dlouho a opustí svoje pracovní místo. Geostacionární družíce také dokážou manévrovat ? není neobvyklým jevem, že před koncem životnosti je provozovatel zaparkuje na jiné pozici, aby původní pozici (slot, který je mu přidělen a má vysokou komerční hodnotu) využil jeho nástupce, který bude majiteli generovat příjem.

 

Ano, i zde jde o peníze v první řadě. Proto nikoho ani nenapadne geostacionární satelity nákladně likvidovat řízeným sestupem do atmosféry. To by musely vést obrovské zásoby paliva. Řízený sestup se používá hlavně u kosmických těles na nízkých oběžných drahách. Řízením je myšleno, že se využijí zbytky paliva do tahových/stabilizačních motorů družice pro volbu místa dopadu. Nedá se to ale srovnávat s přistáními návratových těles pilotovaných lodí a družic, které mají návratový pohonný systém pro tento účel speciálně navržen.

 

Co se týče paliva pro propulsory družic, tak jsou to stále chemické systémy. Jakmile jednou chemikálie naplněná před startem dojde, tak je konec. Elektrický proud ze solární energie, který družice okolo země získávají prostřednictvím slunečních panelů, se k pohonu družic zatím nepoužívá. Elektřina je určena pro řídicí systémy, ohřevy, a další podpůrné systémy nosné platformy. Většinu ale odebírá tzv. užitečný náklad ? tedy různé vysílače a přijímače. Jistou zatím omezeně používanou technologickou novinkou (pekelně drahou) jsou iontové motory, které už používají elektrický proud k pohonu. Je to sice technologie jak ze Star Treku, ale i ta je vázána na vezenou zásobu inertního plynu.

[montemar]

to jsem netušil, že ten čeljabinsk měl takový grády :

 

"?Měl energii větší než všechny zbraně dohromady použité ve druhé světové válce,? řekl serveru New York Daily News Bill Cooke, který vede odbor NASA v Marshallově centru pro kosmické lety zaměřený na meteoroidy. Měl sílu 500 kilotun."

[cody]

Díky Josefe i Petre za info. Ja moc na tu teorii raket nejsem, alespon jsem si doplnil informace. Ja ji radeji navrhnu postavim a rovnou odpalim:-)

 

Do kosmu jsem jeste nedoletel, ale usilovne na tom pracuju:-))

 

1) Prvni pokus

2) Nejrychlejsi dvoustupnova ctyrmotorova

3) Nejsilnejsi tristupnova petimotorova

Obsah je dostupný pouze registrovaným uživatelům. Registrace na Chronomag Fórum je zdarma.

Pokud již registraci máte, přihlaste se, prosím.

Obsah je dostupný pouze registrovaným uživatelům. Registrace na Chronomag Fórum je zdarma.

Pokud již registraci máte, přihlaste se, prosím.

Obsah je dostupný pouze registrovaným uživatelům. Registrace na Chronomag Fórum je zdarma.

Pokud již registraci máte, přihlaste se, prosím.

Upraveno 18. února 2013 uživatelem cody

[Josef01]

Kosmonautika není můj "obor", ale někdý zírám, co amatéři dokáží postavit. Na obrázku je amatérská raketa Tycho Brahe, která by měla vynést člověka do vesmíru a vedle ní kotví amatérská ponorka nautilus pro 6-8 lidí. Nevím, jak je to s povolením vysílat takové objekty do vesmíru, ale i u nás se pár lidí snaží vystřelovat rakety v řádu 10km vysoko.

Obsah je dostupný pouze registrovaným uživatelům. Registrace na Chronomag Fórum je zdarma.

Pokud již registraci máte, přihlaste se, prosím.

[montemar]

Díky Josefe i Petre za info. Ja moc na tu teorii raket nejsem, alespon jsem si doplnil informace. Ja ji radeji navrhnu postavim a rovnou odpalim:-)

 

Do kosmu jsem jeste nedoletel, ale usilovne na tom pracuju:-))

 

1) Prvni pokus

2) Nejrychlejsi dvoustupnova ctyrmotorova

3) Nejsilnejsi tristupnova petimotorova

 

to je nekde u frymburka, ne?

[cody]

Josef:

Na jihu Cech stavime rakety co vim jen dva. Jo, nekteri modelari jsou fakt borci. Stavi rok raketu, pak s ni jedou pres pul Evropy, pak ji odpali... a jedou domu stavet dalsi. Kdyz se dela Evropsky sraz modelaru velkych raket, naposled tam bylo podle fotky tipuju 15-20lidi. Neni to moc rozsirene pac je to fakt hooodne drahe a malokde je tolik bezpecneho prostoru okolo. V cizine maji omezeni na celkovy impulz vsech motoru pro amatery 10.000Ns. U nas kdyz jsem zacal letat opravdu vysoko a opravdu daleko, mel jsem vitr z policajtu - aby mi nesebrali zbrojak. Na muj dotaz jakymi zakony ci pravidly se mam ridit, jsem jednoznacnou odpoved nedostal. Pritom nad kopcem (treti fotka) kde jsem si ze sveho pole udelal pred par lety letiste se otaci Gripeny kdyz trenuji nalety na dopadovou plochu v Ondrejove v Boleticich. Presne pred Netolicema ubira plyn a nad mym letiste se otaci a vali to zpatky. Tam jsem pak bez druhe osoby co kouka dalekohledem nemohl odpalovat. Fakt se ze zeme zda, ze leti dost nizko. Kazdopadne se pohybuju casto okolo jednoho nejmenovaneho vojenskeho prostoru kde neni takovy problem sehnat rozpis streleb a o vikendech je tam volny vstup (po stezkach). Jedine tam se dnes muzu realizovat. A ma to ten spravnej adrenalin:-)

 

Moje nejmilejsi video je totok:

http://www.youtube.com/watch?v=uxgMhHOaUSY

Pocit toho konstruktera pri odpalu bych opravdu chtel jednou zazit. Necitim casto vetsi uspokojeni nez kdyz se raketa povede a leti jak ma!

 

montemar: Opravdu obdivuju tvuj postreh! Je to z nejakeho drivejsiho zimni airsoftove cviceni, Moravice nad Frymburkem smer letu nach Osteraich:-))

Upraveno 19. února 2013 uživatelem cody