Omega Seamaster 600 Professional PloProf

[Daemonultimate]

Jasný, tomu srovnání s Rakouskem se raději vyhnu, protože by mi mohla prdnout cévka   a raději si počkám na další pěkný report

[JR_2010]

Tak zase mám možnost podělit se s vámi o pár zážitků a postřehů z další cesty, kterou jsem absolvoval tento týden na základě spontánního rozhodnutí, kdy jsme se prostě rozhodli, že se zajedeme podívat někam, kde jsme ještě nebyli a to pokud možno tam, kde je větší teplo než u nás a současně budeme mít možnost poslouchat šplouchání vln v moři, které tak milujeme.

Jako nejjednodušší a také nejrychlejší způsob, jak se přemístit do vybrané lokality, se nám jevilo najmout si letadlo...

...pěkně jsme se uvelebili u okénka vyrazili směrem k jihu...

...za pár hodin jsme byli na místě a pěkně hladce jsme přistáli přímo uprostřed místního sídliště...

...taxíkem jsme se přesunuli po městském okruhu...

...do našeho dočasného domova, který byl ve starobylém paláci na solidní adrese, atrium bylo vlahé a klidné...

...cestou po širokém schodišti jsme zjistili, že budeme mít za sousedy vybranou společnost...

,

...rychlý převlek a vzhůru do víru  velkoměsta, otevíráme bránu paláce a vstupujeme do jámy lvové, je totiž velikonoční pondělí a to je tedy mazec, pohled vlevo...

...a vpravo...

...trochu začínáme panikařit, no co se dá dělat, to dáme, hodinky pod manžetu, tašky na prsa, obejmout rukama a začínáme se prodírat davem, na nábřeží to potom už docela jde...

...a na prostorném náměstí v ústraní pak máme možnost chvilku si sednout a trochu se občerstvit...

...prosmýkneme se davem a mizíme v bráně královského paláce...

...tady už je to lepší, asi proto, že tu nejsou všudypřítomná bistra s jídlem a pitím, ale "jen" muzeum obrazů těch nejslavnějších mistrů. A taky je odtud hezký výhled...

...ať již na přístav, tak i na ne moc vzdálený kopec, který se v minulosti zapsal do historie svojí  schopností pohřbívat zaživa...

...ani se nenadějeme a začíná se smrákat...

nejvyšší čas taky někde zaparkovat a dát si něco k večeři, samozřejmě musíme ochutnat něco z domácí produkce, jídlo se podává nejen na talíři, ale prakticky na celém stole, asi taková místní tradice...

...no, na jeden zátah to sníst nešlo...

...cestou domů jdeme opět po náměstí, kde je již téměř prázdno...

...a i naší ulicí se dá už normálně projít domů...

 

 

 

[JR_2010]

Nový den a naším dalším cílem je nedaleký ostrov, který patří mezi místa vyhledávaná různými VIP od nepaměti. No a když ostrov, tak to bude chtít loď, a když to chce loď, tak se musí do přístavu, kam se jde okolo hradu, který tady postavili kdysi místní vládci...

...a potom náměstím, na jehož konci nestojí dům, ale loď jako barák.

Vyrážíme...

...loď je celkem dost rychlá a neuplyne ani hodina a budeme přistávat...

...jsme tady, vypadá to moc útulně, tak to jdeme omrknout...

...evidentně tady vládne pohoda...

...prostředí prostě dělá divy, kdo by nebyl spokojený, když je obklopený samou krásou...

...to se to pak relaxuje...

 

...samozřejmě ten relax má různé podoby i podle toho, kolik je do toho člověk ochotný vrazit...

...i když některé pohledy jsou vlastně k nezaplacení...

...člověk se ani nediví, že tady ten čas běží tak nějak jinak, pomaleji...

 

[Murphy97]

Uzivejte!
 

Jdu hledat nejake letenky!

[JR_2010]

Další den, tentokrát se vydáváme vzhůru k nebesům, dobýt místní pevnost...

...čeká nás dlouhá a strastiplná cesta, která vede spletitými uličkami plnými různých schodišť...

...podél táborů armád bojovníků, jejichž zástavy se tiše třepotají v mírném vánku...

...připravených vyrazit do boje na povel v plné zbroji...

...i s pomocí kočárů, tažených několika vzpurnými koňmi...

...vyzbrojených lehkým pancéřováním...

...stáda ořů potom pokorně vyčkávají u žlabů, než přijde jejich chvíle...

...je evidentní, že při svých taženích občas utrpí mírné ztráty, ale jedná se o bojovníky odhodlané vždy se vrátit domů za jakoukoli cenu...

...opatrně se blížíme, hlavně děl nevěstí nic dobrého...

...všudypřítomné ticho narušuje jen naše funění, snad se neprozradíme...

...k našemu překvapení obránci pevnost opustili před naším příchodem...

...dalo by se skoro říct zapětminuttřičtvrtěnasedum...

...na místě zanechali jen jakýsi vzkaz, bohužel v jazyce, kterým nevládneme...

...výhled na město nám pak vynahradil všechny útrapy spojené s výstupem...

...cesta dolů byla o poznání lepší, teprve při tomto pohledu jsme si uvědomili, co máme za sebou...

...odměnili jsme se proto na konci cesty stylově...

 

 

[JR_2010]

Pokračujeme v našem tažení, tentokrát je naším cílem staré město, i když tady je staré město de facto celé, vždyť první osada je tady zdokumentována již za doby kamenné.

Tak, jako my jdeme nakupovat třeba do Tesca, tak tady chodí místní před barák...

...žije se tady prostě tradičně, potom není problém najít tady třeba takový krámek, jako tento...

...kde se po staletí předává řemeslo z otce na syna a kde také oba opravdu najdete při práci, schválně se mrkněte na jejich stránky, potěší vás to...

...při práci jsem chvilku pozoroval i pana hodináře v tomto krámku, kde měl mimochodem za výlohou docela hezké Omegy, na cenu jsem se ale raději ani neptal...

...staré město, ostatně, jako celé město, to je řada kontrastů, posuďte sami...

 

[JR_2010]

No a tím bych to asi zakončil, my, i moje hodinky jsme se vrátili v pořádku domů...

...a už se moc těšíme na nějakou další cestu.

Tak arrivederci...

...a jestli jste se inspirovali, tak neváhejte a vyrazte hned, kdo ví, co bude zítra...

J.R.

[Daemonultimate]

Parádní report. Na rozdíl od těch mejch z poslední doby mě hned nalákal s myšlenkou tam chci taky bejt. Takže inspirace parádní. Jen to: kdo ví co bude, mám již dnes, alespoň v těch finančních otázkách.

[lemon]

Ako sa prosím ťa nastavuje dľžka meshu, čo máš na svojích PloProfoch?

[Seamaster]

Protoze ho ma ode me, odpovim:) na spone, nebo kratis klestema, coz je nevratny proces…

Opacne pokud je nekomu kratky, existuje extenze.

[lemon]

Čiže keď je nový, tak sa podľa potreby “odstrihne” niekoľko radov tých očiek a potom sa na spone o tie dierky na spone mikroreguluje?

[Seamaster]

Tak

[Lada paka]

Neobvyklá pecka, za mě kuriozita.

[JR_2010]

Zdravím všechny kolemjdoucí, zase to přišlo a musel jsem zmizet někam do teplých krajin, jsem si skoro jistej, že můj rod musí někde z jihu pocházet, protože mě to tam táhne jako magnet a jak tam pár měsíců nejsem, tak chřadnu jako ta Adéla, co byla zavřená v tom pokoji bez slunce poté, co zblajzla toho psa.

Vystartovali jsme v čase, kdy i ti nejrannější ptáci mají ještě půlnoc a tak jsme mohli zažít východ slunce z výšky cca 11 kilometrů o pár vteřin dříve, než ti na zemi...

...moje hodinky, které nikdy nespí, mi prozradily, že už je cíl cesty skoro na dohled...

...dorazili jsme v pohodě, přivítalo nás nebe bez mráčků a taky Neptun, který se díval, jestli se chováme slušně...

...no a protože jsem se moc nevyspal, tak jsem nejdřív trochu vytuhnul na lehátku na pláži, pěkně ve stínu palem...

...a jen tak čuměl před sebe...

...ale dlouho jsem to nevydržel a vyrazil jsem očumovat, co že to v tom moři vlastně všechno žije...

...hemžilo se to tam jako v sádce před výlovem...

...a tahle krasavice mi připadala jako dost sympatická, protože mi přišlo, že má zájem se kamarádit...

...jenže pak mě z ničehonic kousla do holeně, tak jsem jí nakop a když mě podplaval tenhle stín...

...tak jsem si trochu přebarvil trencle a šel se potápět do bazénu s Mojitem v ruce...

...trošku jsem cítil satisfakci u večeře a v duchu si říkal "dobře ti tak ty mrcho"

...druhý den jsem jen tak z nudy vyfotil tady paní, jak na ní útočí žralok...

...ale to jsem netušil, že jen o pár metrů dál bude ten vtipný scénář skutečně naplněn a o život přijdou dva lidé v místech, kde jsem se plácal jako jelito i já. Ale to je prostě osud, my si myslíme, že když jsme na dovolené, tak se k nám podle toho musí chovat i ta příroda, ale ono to tak není.

Potom to už na pláži vypadalo asi takto... 

...já už tedy do moře moc nelezl a věnoval se spíš rozjímání...

...a čtení.

No, a aby to nekončilo tak pateticky, viděli jste už racka zespodu?

Tak na sebe dávejte na dovolených pozor, někdy stačí málo a už to nejde vrátit a příště zase na viděnou.

J.R.

 

P.s.: Jo, a roBERTE, prosím Tě, zvaž dobře ty kroky, který chceš udělat, víš co mi to dalo práce tady to vlákno?

 

[bobi]

Super 

Díky za sqělý noční počteníčko a hezké fotky.

[JR_2010]

Hezký den všem, kteří nakoukli, o víkendu jsem si vyrazil na takovou menší akci a tak jsem si řekl, že bych pár obrázky mohl třeba někoho potěšit.

Jako vždy jsem cestu začal přesunem pomocí létajícího stroje...

...a po přesunu na hotel jsem si dal takové flákací odpoledne s dobrým drinkem...

...s výhledem na nedaleký kopec...

...brzy ráno jsem potom vstal a dal si malou rozcvičku, která, jak jistě dále pochopíte, byla velmi tématická...

...po snídani šup do auta a přesun do místa, kde byla atmosféra podobná naší Matějské pouti kombinované s prvomájovým průvodem...

...měl jsem to štěstí, že jsem se mohl zašít v tak trochu privátní zóně...

...protože za ohrazením to bylo fakt hustý...

...vedle v paddocku se mezitím chystala řada lidí na hlavní program dne...

...bylo vidět, že to berou hodně vážně...

...a nic se tady nenechává náhodě...

...mimo hlavních aktérů se pomalu chystali i ostatní, kteří s tím divadlem mají něco společného...

...připravená byla i brána, kde se to všechno spustí na ostro...

...naše posádka měla také své úkoly, dalo by se říct, že jsme byli v roli takového čističe trati...

...třeba na horské prémii (mimochodem tzv. první kategorie) to bylo pěkně hustý...

...na kus cesty jsem tak musel přesednout do jiného stroje...

...a s kolegy se trochu posunout v čase...

...jen taková vsuvka, tady pod námi je muzeum jednoho světového komika, dokáže to někdo poznat?

 

[JR_2010]

...zpět do auta, kontrola profilu...

...a hlavně distance od skupiny stíhačů...

...už jen pár kilometrů a jsme v cíli naší cesty...

...ale nejde o nás, jde o tyhle kluky...

...osobně si myslím, že musí být úmělí, roboti prostě, protože jinak to nechápu, ale zase, proč by tam byli doktoři, mimochodem jet 200 km v kabrioletu s rouškou na puse je trochu prča...

...a když už jsem byl zrovna v téhle lokalitě, tak jsem si nemohl pomoct a musel jsem skočit pozdravit Fredíčka, to dá rozum...

...no a pak zase stejnou cestou domů, do té naší matičky stověžaté...

...tak to je vše, doufám, že jsem moc neprudil, a zase někdy příště...

 

 

Upraveno 12. července 2022 uživatelem JR_2010

[lukassob]

Ty jsi vyhrál ten zájezd na Tour de France? Parádní zážitek. Trochu ti závidím. 

Upraveno 13. července 2022 uživatelem lukassob

[Sprite]

Nádherné fotky jako vždy  Tiše závidím

[JR_2010]

Zdravím všechny Vás, kteří jste měli chuť nahlédnout, a opět po nějaké době sem vložím pár obrázků z mé poslední cesty, která tak, jako většina předchozích, nebyla nijak zvlášť plánována, ale šlo o víceméně spontánní  rozhodnutí vypadnout z podzimní šedi našich končin do ještě téměř letního počasí jižní destinace.

Přivítalo nás nádherné počasí a prostředí plné klidu a míru...

...všude téměř prázdno...

...ideální prostředí na válení a čtení knížek...

...moře bylo podobně líné, jako všichni Ti, kteří se do něho ponořili...

...tady jsem si vzpomněl na knížku o bílé velrybě, sám ani nevím proč...

...i když bylo trochu po sezóně, stejně se s tím tenhle pán nesmířil a dál jel ten svůj business...

...co jsem se tak díval, tak nic neprodal, ani se nedivím, osazenstvo pláže bylo ve věku, kdy tenhle sortiment mají už většinou zakázaný od doktora...

...ale ne všichni se jen tak povalovali, příjemná byla třeba procházka po nekonečné pláži...

...mladší ročníky se hýbali o poznání víc...

...Já jsem coural po okolí a nasával ty vůně a to teplo...

...a díval se na ty kontrasty...

...třeba takové průhledy skrze úzké uličky byly někdy velmi zajímavé...

...na každém rohu člověk narazil na památky, podle kterých se dalo poznat, že v minulosti se tady střídaly různé kultury a každá tu zanechala svoji nesmazatelnou stopu...

...na takových místech si vždycky představuji, kolik lidí, a s jakými osudy, tady muselo jít přede mnou...

...a jaký asi byl jejich osud.