Pomůžete najít průměrný příjem v Evropě-historii?

[Vit]

Ahoj, pomůže mi někdo schopý najít průměrný příjem v Evropě v průběhu let (čím hlouběji do historie to půjde, tím lépe).

Super by bylo, kdyby tam bylo uvedeno, co šlo za kolik peněz koupit.

Pro USA jsem to našel ZDE , chtěl bych to samé pro Evropu (v Eurech)

 

nebo

převodník z dolarů na Liry nebo  Eura pro jednotlivé roky.

 

Zatrolený Mondani!

 

[xmickey]

Mozna Ti pomuze prof. Hans Rosling, na youtube ma super videa, pouzivam je na prednasce

[Davros]

pomôže niečo takéto: http://fxtop.com/en/historical-exchange-rates.php?A=1&C1=ITL&C2=EUR&DD1=01&MM1=01&YYYY1=1953&B=1&P=&I=1&DD2=24&MM2=12&YYYY2=2013&btnOK=Go%21 

[IzTaPa]

pro FX je na historii asi nejlepsi oanda.com

 

zkousel's eurostat?

[Vit]

pro FX je na historii asi nejlepsi oanda.com

 

zkousel's eurostat?

 

Děkuju pánové, převedu si to z lir na na dolary a použiju ty své údaje ODSUD

[Josef01]

Pěkný, nejstabilnější "cena" je vejce

Upraveno 26. prosince 2013 uživatelem Josef01

[Vit]

Už jsem to přepočítal (viz ZDE).

Pokud by měl někdo pokračování TÉTO tabulky i po roce 1990, byl bych vděčný za odkaz.

[Petr_P]

Už jsem to přepočítal (viz ZDE).

 

Jsem rád, že jsi při překladu odstranil chybu, kterou tam Mondani zavádí.

 

Mondani totiž přepočítává cenu v italských lirách (ITL) z roku 1980 kurzem vůči EUR z 1. ledna 1999 (ITL:EUR = 1936,27:1), tedy v okamžiku zavedení EUR v Itálii a de-facto zániku ITL.

 

Jak koukám, tak jsi při přepočtech při přepočtu cenu z ITL do USD použil směnný kurz ITL:USD 833,3:1. Moje tabulky sice ukazují, že to odpovídá spíše roku 1976, ale je možné že používáš jiné zdroje.  Moje tabulka tedy říká, že v roce 1980 bylo ITL:USD = 856:1. Pak by přepočet cen v knize mohl být následující 567 000 ITL = 662,4 USD a 560 000 ITL = 654,2 USD. Rozdíl je 8,2 USD, což je ale prakticky shodné s tvým výsledkem 8,4 USD.

 

Pro srovnání slabosti ITL vůči USD. V roce 1998 byl směnný kurz ITL:USD už 1736:1. Tedy ITL od roku 1980 do roku 1998 ztratila ITL vůči USD více než dvounásobek své hodnoty.

 

Také bych si dovolil trochu mírnit případná nadšení z nízkých amerických cen, protože jsou vždy uváděny bez toho, co my známě jako DPH. A přestože americké federální, státní a lokální zákony jsou pro mě španělská vesnice, téměř jisté je, že většina Američanů si tuto daň při nákupu musí ke koncové ceně připočítat.

[Josef01]

Oni nemají DPH, ale federální a místní daně (salex tax), což často našince zaskočí, protože veškeré ceny se uvádí bez těchto daní a to i v restauracích. Tyto daně si nepamatuju zcela přesně, ale je to nějakých 10-12% k uváděné ceně (ovšem záleží kde, každý stát to má jinak). V restauracích je to o něco složitější, protože v některých státech si v restauracích připočítají k daním ještě spropitné rovnou na účet (nejvyšší co jsem viděl v New Yorku cca 16%) takže nakonec při placení dochází často k překvapení, že výsledná cena je klidně o 25% vyšší, než si člověk spočítal.

[instant]

Sales tax je obvykle pomerne nizke jednociferne cislo a kazdy stat v USA ma svoju vlastnu sadzbu, obvykle okolo 5-7%. Potom sa este aplikuju miestne dane, a tie mozu mat range kludne 0-8%, co je dost. To co vidis na ucte je vysledny sucet, povedzme 9,75%. Prakticka implikacia je taka ze ceny tovarov sa lisia aj v ramci jedneho statu, staci ze vytiahnes paty za hranice okresu a veci mozu byt aj o 4% dane lacnejsie.

 

Sucasne su aj staty kde sa sales tax neaplikuje vobec /Delaware, Montana/ alebo su polozky tovarov a sluzieb ktore su tax free, obvykle typu potraviny, lieky na predpis apod

 

V amerike nedat dysko obsluhe, to musi byt clovek europan alebo fakt ze lakomec. A 16% natvrdo bez pytania, to je tiez pekne oprskle

[Vit]

Jsem rád, že jsi při překladu odstranil chybu, kterou tam Mondani zavádí.

 

Mondani totiž přepočítává cenu v italských lirách (ITL) z roku 1980 kurzem vůči EUR z 1. ledna 1999 (ITL:EUR = 1936,27:1), tedy v okamžiku zavedení EUR v Itálii a de-facto zániku ITL.

 

Jak koukám, tak jsi při přepočtech při přepočtu cenu z ITL do USD použil směnný kurz ITL:USD 833,3:1. Moje tabulky sice ukazují, že to odpovídá spíše roku 1976, ale je možné že používáš jiné zdroje.  Moje tabulka tedy říká, že v roce 1980 bylo ITL:USD = 856:1. Pak by přepočet cen v knize mohl být následující 567 000 ITL = 662,4 USD a 560 000 ITL = 654,2 USD. Rozdíl je 8,2 USD, což je ale prakticky shodné s tvým výsledkem 8,4 USD.

 

Pro srovnání slabosti ITL vůči USD. V roce 1998 byl směnný kurz ITL:USD už 1736:1. Tedy ITL od roku 1980 do roku 1998 ztratila ITL vůči USD více než dvounásobek své hodnoty.

 

Také bych si dovolil trochu mírnit případná nadšení z nízkých amerických cen, protože jsou vždy uváděny bez toho, co my známě jako DPH. A přestože americké federální, státní a lokální zákony jsou pro mě španělská vesnice, téměř jisté je, že většina Američanů si tuto daň při nákupu musí ke koncové ceně připočítat.

 

Budu vděčný za rady, jsem technik, ekonomii moc nerozumím (i když dva semestry mám).

Převáděl jsem to podle webu, kurz v roce 1980 jsem našel 0,0012

Obsah je dostupný pouze registrovaným uživatelům. Registrace na Chronomag Fórum je zdarma.

Pokud již registraci máte, přihlaste se, prosím.

[Petr_P]

Máš to samozřejmě dobře. Já použil statistická data zprůměrována na celý kalendářní rok. Ty máš ale nástroj, který dokáže pracovat s menšími časovými úseky.

 

Nicméně nehledej něco jako průměrný evropský příjem po vzoru USA. Evropa není jeden velký stát jako USA, ale řada menších států sdružených do různých společenství. Proto nemá moc význam hledat taková data jak historicky, tak i novodobě, protože zavedení Eura v roce 1999 na tom nic nezměnilo. Příjmy a ceny jsou stále individuální pro každý národní stát.

 

Tím se vrátím i k daním. Ty byly a stále ještě jsou (jejich výše) dost individuální.  Krásně je to vidět na amerických statistikách příjmu. Ty jsou vždy po našem jako "superhrubé", tedy před jakýmkoliv zdaněním, zatímco u nás se statisticky vyjadřuje "hrubá" mzda. Tedy už po daňovém a pojistném odvodu zaměstnavatele, ale ještě před daňovými (zálohově), pojistnými a jinými zákonnými odvody (tedy vlastně "druhé" zdanění) zaměstnance. Teprve poté získáme čistou mzdu, která zbyde na útratu.

 

V USA (a jinde) mají sice relativně více čistých příjmů, ale ty daně a pojistné si z toho musí dodatečně platit také, takže je otázkou kolik procent superhrubé mzdy pak průměrně Američanovi zůstane (pokud si dopřeje stejnou úroveň důchodového a zdravotního pojištění jako máme nyní v ČR). 

 

Je tedy vidět, že dopočítat srovnatelná statistická data je spíše práce pro vědecké ústavy než pro běžné smrtelníky. A právě proto se mi moc nelíbí různá porovnávání cenových hladin mezi tak rozdílnými státy jako USA vs. například ČR, která jsou založená jen na základních jednoduchých statistikách. 

[Vit]

Máš to samozřejmě dobře. Já použil statistická data zprůměrována na celý kalendářní rok. Ty máš ale nástroj, který dokáže pracovat s menšími časovými úseky.

 

Nicméně nehledej něco jako průměrný evropský příjem po vzoru USA. Evropa není jeden velký stát jako USA, ale řada menších států sdružených do různých společenství. Proto nemá moc význam hledat taková data jak historicky, tak i novodobě, protože zavedení Eura v roce 1999 na tom nic nezměnilo. Příjmy a ceny jsou stále individuální pro každý národní stát.

 

Tím se vrátím i k daním. Ty byly a stále ještě jsou (jejich výše) dost individuální.  Krásně je to vidět na amerických statistikách příjmu. Ty jsou vždy po našem jako "superhrubé", tedy před jakýmkoliv zdaněním, zatímco u nás se statisticky vyjadřuje "hrubá" mzda. Tedy už po daňovém a pojistném odvodu zaměstnavatele, ale ještě před daňovými (zálohově), pojistnými a jinými zákonnými odvody (tedy vlastně "druhé" zdanění) zaměstnance. Teprve poté získáme čistou mzdu, která zbyde na útratu.

 

V USA (a jinde) mají sice relativně více čistých příjmů, ale ty daně a pojistné si z toho musí dodatečně platit také, takže je otázkou kolik procent superhrubé mzdy pak průměrně Američanovi zůstane (pokud si dopřeje stejnou úroveň důchodového a zdravotního pojištění jako máme nyní v ČR). 

 

Je tedy vidět, že dopočítat srovnatelná statistická data je spíše práce pro vědecké ústavy než pro běžné smrtelníky. A právě proto se mi moc nelíbí různá porovnávání cenových hladin mezi tak rozdílnými státy jako USA vs. například ČR, která jsou založená jen na základních jednoduchých statistikách. 

 

Ok, jde mi jen o to, oživit knihu a dát tam nějaké informace o tom, co si za hodnotu hodinek Rolex mohl v dané době koupit.

Je to jen hrubé srovnání.

 

 

 

Pokud by měl někdo pokračování TÉTO tabulky i po roce 1990, byl bych VELMI vděčný za odkaz.

 

S tímto mi nepomůže nikdo?

Upraveno 27. prosince 2013 uživatelem Vit