Koľko je známych hodiniek Elton Sport ?

[financ]

pls admina o sloučení s vláknem Elton Sport

[accutron]

Mě ale zaujal jeden technický detail - jak se 70. letech a 80. letech prováděla v našich hodinářských servisech kontrola vodotěsnosti PS1/PS2? To opravdu byl běžný přístroj na kontrolu vodotěsnosti (pravděpodobně západního/švýcarského původu)? Kdo ví, ať zkusí odpovědět.

V Eltonu se na PS používal tento přístroj. Jedná se o vlastní výrobu. Fotka pochází z katalogu vydaném v roce 1974.

Obsah je dostupný pouze registrovaným uživatelům. Registrace na Chronomag Fórum je zdarma.

Pokud již registraci máte, přihlaste se, prosím.

Upraveno 1. ledna 2014 uživatelem accutron

[financ]

Nezůstalo jedno platíčko schovaný někde v šuplíku?

[docent]

Že se mi podaří do tohoto vlákna přilákat i celebrity, jsem neočekával. Jestli to klapne, tak možná založím nové vlákno Prim Orlík. Původní odrůda. Ale moc tomu nevěřím. Svou dávku štěstí, jsem si myslím už vybral.

[Petr_P]

....Na přelomu let 91 a 92, jsem jako četař a řidič velitele pluku, vezl jeho autem náklad do Tábora....

 

Drobný detail, který pomůže dokreslit jejich historii. U jakého pluku, že jsi to sloužil? Stačí třeba jen posádkové město a druh pluku (tankový, motostřelecký,..., ženijní,..), ale pokud si vzpomeneš i na číslo pluku případně i číslo vojenského útvaru (VÚ), tak to bude super. 

[straspol]

Nedovedu si představit servis v Klenotech v Horní Dolní, který si nafasuje třeba 30 nových PS1 a vymění na nich dýnka. Takhle daleko tedy moje představivost nesahá. A tu zkoušku vodotěsnosti bych čekal od výrobce, s certifikátem. Nebo armáda podobně jako zbrojíře měla i hodináře? Jsou situace kdy na hodinkách závisí bezpečnost potápěče...tady si myslím že by nikdo nechtěl nést kůži na trh nějakým šmudláním u místního machra.. Taky bych v nich po takových výměnách nečekal tolik třetišroubků. Naopak si myslím že dílů bylo nějakou dobu docela dost. Stroje servisuje Elton ještě dnes, zásobu pro armádu asi drželi docela dlouho...

 

Po zkušenostech z výroby jiných hodinek PRIM  stále uvažuji, jestli není možná nějaká přechodová série, kde by se mohly vyskytovat číselníky oba. Z praxe tohle známe v podobě prolínání typů strojků nebo třeba osazení ručkami.

 

Že se číselníky, potažmo strojky měnily často i na starších hodinkách je jasné. Díky tomu jich taky evidentně docela dost ,,zbylo" ve slušných stavech. (i já nabídku dostal sotva jsem si je koupil a odprezentoval). Zpětně se podle mně dostávaly a dostávají na číslované hodinky přičiněním šmelináříčků, kteří zvlášť v letech minulých byli schopni tvrdit, že na všech armádních hodinkách má být číselník Elton. Že se to líp prodá, o tom žádná..

 

Hodinkám z Aukra věřím, co do původnosti, stále méně. U těch co jsem si vydražil si jistý mohu být, číslo je vysoké a provedení odpovídá.  U těch co jsem koupil u pana hodináře zase vím, že se v nich nikdo nehrabal s cílem plácnout je na Aukro- tak, jak vypadají, vypadají určitě pořádně dlouho. Že je měněná luneta chápu, že byla vyměněná JEDNA ručka taky dokážu pochopit, a tohle obojí se už asi stalo až po ,,vyřazení". Evidentně nošené byly, pouzdro je ,,načaté".

 

Jsou to zajímavé věci, a kolikrát i jen tou diskusí a úvahou se dá k nějakým závěrům dojít. Třeba nás to někam dovede. Zatím si je nechám v podobě jak jsou, pokud se prokáže na 100 % že tam patří ciferník Elton, tak ho dostanou.

Upraveno 1. ledna 2014 uživatelem straspol

[Rodkopf]

Nezůstalo jedno platíčko schovaný někde v šuplíku?

 

Taky mě to napadlo

 

Díky Petru_P za ( jako vždy ) parádní a sofistikovaně podané Info a Accutronovi za fotodokumentaci. 

 

V návaznosti na Petra_P bych se rád zeptal, jak to bylo s nošením hodinek u potápěčů, bylo to pro ně nutnost? Kontroloval někdo, že je na ponory mají? 

Bylo to v jejich vlastním zájmu? 

Nebo mohli takové nedostatkové zboží "ztopit" a nosit pěkně v civilu. Kolik Orlíků zůstalo uvíznuto někde u "honorace"? 

Podle hesla "kdo nekrade okrádá svou rodinu" se řídilo hodně lidí, tak se mi neche věřit, že by se takové exkluzivní zboží ( což Orlíky, Elton Sport ) nepochybně byly aspoň 

trošku nerozkradlo...díky za názor

[Petr_P]

Nedovedu si představit servis v Klenotech v Horní Dolní, který si nafasuje třeba 30 nových PS1 a vymění na nich dýnka. Takhle daleko tedy moje představivost nesahá. A tu zkoušku vodotěsnosti bych čekal od výrobce, s certifikátem. Nebo armáda podobně jako zbrojíře měla i hodináře? Jsou situace kdy na hodinkách závisí bezpečnost potápěče...tady si myslím že by nikdo nechtěl nést kůži na trh nějakým šmudláním u místního machra.. Taky bych v nich po takových výměnách nečekal tolik třetišroubků. Naopak si myslím že dílů bylo nějakou dobu docela dost. Stroje servisuje Elton ještě dnes, zásobu pro armádu asi drželi docela dlouho...

 

Jak již jsem psal pokládáš správné otázky, bohužel odpověď nikdo nezná.

 

Osobně bych tu naši hroudu, a to i v totalitní době, tolik nepodceňoval.  Většina vojska ČSLA byla dislokovaná v Česku a nikoliv na hranicích, ale v lidnatých oblastech. Jen pro představu dnes máme 13 krajských měst, které asi historicky představují centrum daného regionu, na které je dopravně a sociálně navázáno přilehlé okolí. Pro ještě lepší představu: měst s a více než 45 tisíc obyvatel máme 26 a měst s více než 90 tisíci obyvatel pak plných 10. Něco v tomto smyslu jsme měl na mysli tím větší městem, opravdu ne nějakou Horní dolní.

 

V každém případě, tehdejší státní (civilní) servisní hodinářská síť by tak mohla krásně pokrývat potřeby všech velkých armádních útvarů. Nic speciálního si armáda budovat nemusela, vždyť to tady už bylo "prakticky" všude. Jen soukromých hodinek, co nosili/měli asi všichni vojáci základní služby i vojáci z povolání (v každém okamžiku cca 200 tisíc) bylo o několik řádů více než erárních speciálu u letců a potápěčů.     

 

A k těm počtů, kromě opravdu několika větších ženijních útvarů si zase nedovedu já představit, že by útvar posílal naráz desítky hodinek naráz do opravy. Leda že by měly obrovské zásoby záložních hodinek, o čem ale silně pochybuji. Můj "nedostatek" představivosti je založen na dvou důvodech:

 

Zaprvé, potápěčské hodinky byly pro armádní potápěčské vybavení velmi nezbytným komponentem, neb armádní vybavení neznalo potápěčské vodotěsné tlakoměry, která by ukazovaly potápěči tlak zbývající dýchací směsi a pochopitelně nebyly ani potápěčské počítače. Tedy určování času hodinkami bylo mnohem více důležité než je tomu dnes, kdy je standart potápěčského vybavení o několik stupňů výše. Tedy, pokud bych z tehdejší potápěčské sady vyjmul hodinky bez náhrady a poslal je do opravy, tak jsem si významně omezil použitelnost takové sady. To nám dnes připadá jako možná cesta, kterou často ve svém životě akceptujeme (hodinky nevyjímaje), ale za časů ČSLA by to molo mít neblahé důsledky - viz další bod.  

 

Zadruhé.  ČSLA byla po drtivou většinu své existence velmi nákladně držena ve stavu, kdy mohla (respektive opravdu MUSELA) do cca 15 minut začít konat jako celek a být připravena zahájit 3. světovou (jadernou) válku, respektive tolik času by mohla mít, než by začaly dopadly první střely protivníka z druhé strany Železné opony, kdyby naopak druhá strana byla rychlejší a zahájila 3. světovou jako první. Pro nás je to jen kapitola historie, ale pro tehdejší armádu (a tedy i velící důstojníky na všech stupních) to nebyl žert nebo absurdní drama, a tak to brala (musela brát?) smrtelně vážně. Tedy masové zneschopnění techniky odesláním velkého množství vybavení do servisu mimo útvar by asi nebylo to pravé ořechové. Takže pokud bych já byl na jejich místě, tak bych hodinky do servisu posílal spíše v menších počtech a to častěji, abych si držel maximum techniky v operačním stavu. A pokud by hodinář řekl, že to opraví na "počkání", jen pokud mi nebude vadit, že číselník bude modrý místo zrezlého černého (a podobně), tak bych neváhal.

 

Samozřejmě situace v armádě po roce 1989, kdy dochází k její velmi výrazné redukci a změně úkolů a také definic bojové připravenosti asi logicky vyústila v ony kbelíky naplněné nepotřebnými erárními hodinkami.   

 

Pozor: To, že dnešní soukromá společnost ELTON hodinářská a.s. servisuje a renovuje hodinky PRIM a má na tom postavenou asi významnou část svého obratu, nemá opravdu nic společného s původním velkým státním Eltonem, který byl po desetiletí orientovaný na masovou produkci náramkových hodinek a jiných součástek přesného strojírenství (shodou okolností hodně orientovaných pro potřeby CSLA a našich tehdejších spojenců  ).

Upraveno 1. ledna 2014 uživatelem Petr_P

[straspol]

Právě proto, jak jsou hodinky pro potapěče důležité, je podle mého důležitý jejich bezchybný servis, včetně zkoušky na nestandardní tlak. O soukromých hodinkách se rozhodně nebavím, ty si každý nechal servisovat kde chtěl. Ale onu výměnu -kus za kus s přemontováním dýnka- bylo nutné taky ověřit na tlak 6 atm.  A protože dole v šedesáti metrech není času nazbyt, nedokážu si představit, že by někdo risknul akvarium na zápěstí.  Pátrejme tedy po tlakových zkouškách. Představa jednotlivé opravy hodinek, na které byl předepsaný šestiměsíční kontrolní interval, mi nějak nejde pod vousy. Dokážu si naopak představit například rozdělení  pot.sad na několik skupin tak, aby na kontrolu příp.opravu odešla vždy jen část hodinek. Tohle by se přece mělo dát dohledat, ne?

 

Rodkopf: Kradlo se, pořád, strašně a úplně všechno. Díky tomu se asi tyhle hodinky a taky třeba Orlíky  vůbec zachovaly- jinak by nejspíš  zmizely v nějaké stoupě.

Upraveno 1. ledna 2014 uživatelem straspol

[Petr_P]

V Eltonu se na PS používal tento přístroj. Jedná se o vlastní výrobu. Fotka pochází z katalogu vydaném v roce 1974.

 

Jestliže je ta fotka z roku 1974 a jsou na ní hodinky 68 150 1 (černý číselník, plastová luneta s černou plochou a bílou stupnicí, niklované ručky), tak to znamená, že se 68 150 1 vyráběly souběžně s pozdějším černým modelem 68 196 1 (černý číselník, plastová luneta s bílou plochou  černou stupnicí, bílé ručky). Nebo je to jinak ?

[Petr_P]

...Představa jednotlivé opravy hodinek, na které byl předepsaný šestiměsíční kontrolní interval, mi nějak nejde pod vousy...

 

Pozor. ten šestiměsíční interval neznamená, že se to každých 6 měsíců mělo někam poslat. Znamená to pouze, že by se minimálně jednou za 6 měsíců měla otevřít souprava (i uskladněná) a udělat pravidelná prohlídka (myšleno bez otevírání hodinek) s písemným záznamem, jestli je vše v pořádku, zda není něco ztracené/odkloněné/zcizené, utržené, nakřápnuté nebo zrezlé. 

 

U hodinek si ještě dokážu představit, že kromě vnější vizuální kontroly, by vlastními silami mohli zjistit, zda jdou natáhnout a zda běží. Teprve na základě této půlroční prohlídky, tedy podle skutečného stavu, by se mohlo rozhodovat, jaký by mohl být další servisní postup. Zde předpokládám, že jakýkoliv negativní nález by mohl znamenat co nejrychlejší odsun k externímu hodináři. I když takové prohození náramku by asi zvládly sami na útvaru.

[straspol]

Pozor. ten šestiměsíční interval neznamená, že se to každých 6 měsíců mělo někam poslat. Znamená to pouze, že by se minimálně jednou za 6 měsíců měla otevřít souprava (i uskladněná) a udělat pravidelná prohlídka (myšleno bez otevírání hodinek) s písemným záznamem, jestli je vše v pořádku, zda není něco ztracené/odkloněné/zcizené, utržené, nakřápnuté nebo zrezlé. 

 

U hodinek si ještě dokážu představit, že kromě vnější vizuální kontroly, by vlastními silami mohli zjistit, zda jdou natáhnout a zda běží. Teprve na základě této půlroční prohlídky, tedy podle skutečného stavu, by se mohlo rozhodovat, jaký by mohl být další servisní postup. Zde předpokládám, že jakýkoliv negativní nález by mohl znamenat co nejrychlejší odsun k externímu hodináři. I když takové prohození náramku by asi zvládly sami na útvaru.

Jasně- ale znamená to, že podobně by měly existovat i intervaly prohlídky nikoli pouze vizuální. Totiž ta vodotěsnost se pohledem nepozná, ale pro potapěče je o dost důležitější než škráblá luneta... a zregulovat si je taky nedokázali sami, žejo...a to už musí zkontrolovat někdo jiný- odborník. O tom ty písemné záznamy nemluví? Pokud mluvíš o záznamech šestiměsíčních kontrol, tak tyhle by měly být uvedené na tom samém lejstru, ne? Ty jsi nějaké takové viděl?

 

Kdo je ,,externí hodinář", znáš takového?

Upraveno 1. ledna 2014 uživatelem straspol

[Petr_P]

Jasně- ale znamená to, že podobně by měly existovat i intervaly prohlídky nikoli pouze vizuální. Totiž ta vodotěsnost se pohledem nepozná, ale pro potapěče je o dost důležitější než škráblá luneta... a zregulovat si je taky nedokázali sami, žejo...a to už musí zkontrolovat někdo jiný- odborník. O tom ty písemné záznamy nemluví? Pokud mluvíš o záznamech šestiměsíčních kontrol, tak tyhle by měly být uvedené na tom samém lejstru, ne? Ty jsi nějaké takové viděl?

 

Kdo je ,,externí hodinář", znáš takového?

 

Raději to ještě jednou zopakuji. V jednom z předchozím příspěvku jsme psal, že v armádních předpisech na potápěčskou techniku je uvedena povinná prohlídka doplňkového vybavení v potápěčské sadě včetně hodinek s cílem odstranit poškozené nebo opotřebované součástky. O hodinářských testech přesnosti a ani zkoušce těsnosti tam bohužel není uvedeno nic. Také jsme psal, že servis strojku a zkouška těsnosti je uvedena až v návodu k hodinkám. Taktéž jsme zmínil, že nevím, zda se tímto návodem výrobce armáda držela. 

 

Tedy nyní opravdu nevíme, jak si vojáci hlídali vodotěsnost. Ale třeba aplikovaly ten nejednoduší přístup k servisním prohlídkám, opravuj až když je to rozbité. Jinými slovy, dokud jim tam nenatekla voda, tak s tím nic nedělali.  Zní to sice šíleně a primitivně, ale někdy high-tech přístup nejde aplikovat, například, když není k dispozici ten správný tester. Tady s fóra víme, že malé průsaky vody mechanické hodinky zastavit hned nemusí, jen vlhkost a špína začnou ničit vnitřnosti. Myšlenkově to je o to snadnější, že majetek je erární a je ho vícero. A aby to nebylo tak barbarské, tak to třeba netestovali při ponoru se živým subjektem (ale pozor i funkčnost dýchacích přístrojů je záhodno nějak přetestovat po pravidelných kontrolních/servisních rozborkách a sborkách) a třeba jednoduše hodinky ponořili v místě, kde normálně cvičili. Pak je vytáhly a pozorovali výsledek. Barbarské, ale v principu možné. 

 

S velkými tlaky také nemuseli mít moc starostí. Většina cvičných ponorů v ČSLA byla zaměřena na operace do nějakých 10 metrů, tedy typické hloubky v řekách jako Labe, Vltava, Váh nebo slovenský úsek Dunaje. Ostatně sady jako SP-20 byly armádou klasifikovány jen do 20 metrů, což odpovídá například hloubce dna na nádrži Seč ve východních Čechách, kde se také cvičilo. Pro větší hloubky bylo zavedeno trochu jiné vybavení s přívodem vzduchu z hladiny, kde ale potápěč ve vodě hodinky neměl.

 

Externím jsme mínil někoho mimo MNO a ČSLA. Pro potápěče to nebylo nic neznámého. Například tlakové láhve musely každých pět let projít revizní prohlídkou, kterou v případě souprav dělal jejich výrobce.  

 

Příklad jak vypadaly ty dokumenty, kde by to mělo být zaznamenáváno, je na následujícím obrázku soupravy SP-20 (foto Accutron). Je to ta červená kniha, která se v tomto případě jmenuje "Provozní sešit".

 

Obsah je dostupný pouze registrovaným uživatelům. Registrace na Chronomag Fórum je zdarma.

Pokud již registraci máte, přihlaste se, prosím.

[t.p]

Nezůstalo jedno platíčko schovaný někde v šuplíku?

[straspol]

Raději to ještě jednou zopakuji. V jednom z předchozím příspěvku jsme psal, že v armádních předpisech na potápěčskou techniku je uvedena povinná prohlídka doplňkového vybavení v potápěčské sadě včetně hodinek s cílem odstranit poškozené nebo opotřebované součástky. O hodinářských testech přesnosti a ani zkoušce těsnosti tam bohužel není uvedeno nic. Také jsme psal, že servis strojku a zkouška těsnosti je uvedena až v návodu k hodinkám. Taktéž jsme zmínil, že nevím, zda se tímto návodem výrobce armáda držela. 

 

Tedy nyní opravdu nevíme, jak si vojáci hlídali vodotěsnost. Ale třeba aplikovaly ten nejednoduší přístup k servisním prohlídkám, opravuj až když je to rozbité. Jinými slovy, dokud jim tam nenatekla voda, tak s tím nic nedělali.  Zní to sice šíleně a primitivně, ale někdy high-tech přístup nejde aplikovat, například, když není k dispozici ten správný tester. Tady s fóra víme, že malé průsaky vody mechanické hodinky zastavit hned nemusí, jen vlhkost a špína začnou ničit vnitřnosti. Myšlenkově to je o to snadnější, že majetek je erární a je ho vícero. A aby to nebylo tak barbarské, tak to třeba netestovali při ponoru se živým subjektem (ale pozor i funkčnost dýchacích přístrojů je záhodno nějak přetestovat po pravidelných kontrolních/servisních rozborkách a sborkách) a třeba jednoduše hodinky ponořili v místě, kde normálně cvičili. Pak je vytáhly a pozorovali výsledek. Barbarské, ale v principu možné. 

 

S velkými tlaky také nemuseli mít moc starostí. Většina cvičných ponorů v ČSLA byla zaměřena na operace do nějakých 10 metrů, tedy typické hloubky v řekách jako Labe, Vltava, Váh nebo slovenský úsek Dunaje. Ostatně sady jako SP-20 byly armádou klasifikovány jen do 20 metrů, což odpovídá například hloubce dna na nádrži Seč ve východních Čechách, kde se také cvičilo. Pro větší hloubky bylo zavedeno trochu jiné vybavení s přívodem vzduchu z hladiny, kde ale potápěč ve vodě hodinky neměl.

 

Externím jsme mínil někoho mimo MNO a ČSLA. Pro potápěče to nebylo nic neznámého. Například tlakové láhve musely každých pět let projít revizní prohlídkou, kterou v případě souprav dělal jejich výrobce.  

 

Příklad jak vypadaly ty dokumenty, kde by to mělo být zaznamenáváno, je na následujícím obrázku soupravy SP-20 (foto Accutron). Je to ta červená kniha, která se v tomto případě jmenuje "Provozní sešit".

 

SP-20_Accutron.jpg

No tak to je bomba- sešit je na světě, tak by mělo stačit se do nějakého podívat!!

Revizní prohlídky u tlakových lahví tedy dělal výrobce. Nechat nějaký majetek jen tak zničit by byl problém i v armádě socialistického Československa. Fakt nemyslím že by vojáci čekali až do hodinek opravdu nateče (ale to opravdu jen spekuluju-prostě se mi to nezdá). Bylo by to asi jako vědět, že se popruhy trochu třepí, ale stejně čekat až se někomu ten padák neotevře .  Každopádně- čas od času se potápěčské sady ocitaly bez tlakových lahví. Že by vítaná příležitost k opravě/přemontování/výměně hodinek?

 

Hledáme tedy pracoviště, dokonale vybavené náhradními díly, případně -jak říkáš- celými fungl novými hodinkami PS1 určenými hned k výměně dýnka, schopné udělat tlakovou zkoušku na požadovanou hodnotu. Fakt asi je, že vybavení takové dílny šlo vměstnat do běžného osobního vozu. Co když nejezdily na výlet hodinky, ale hodináři (přímo z Eltonu? opět spekuluju). Bylo docela normální a bývalo i součástí smluv, že o servis se staral výrobce- např.Zbrojovka..

[Petr_P]

Každopádně- čas od času se potápěčské sady ocitaly bez tlakových lahví. Že by vítaná příležitost k opravě/přemontování/výměně hodinek?

 

Samozřejmě, že je to možné. Stejně jako je možné, že pro tyto případy měli (třeba ve skladu nadřazeném stupně ženijního vojska) pár souprav navíc, nebo třeba točily provozní cvičné sady a sady v dlouhodobě uložené v mobilizačních zásobách. Opět informace o tom, jak to skutečně řešili nejsou.  

 

Hledáme tedy pracoviště, dokonale vybavené náhradními díly, případně -jak říkáš- celými fungl novými hodinkami PS1 určenými hned k výměně dýnka, schopné udělat tlakovou zkoušku na požadovanou hodnotu. Fakt asi je, že vybavení takové dílny šlo vměstnat do běžného osobního vozu. Co když nejezdily na výlet hodinky, ale hodináři (přímo z Eltonu? opět spekuluju). Bylo docela normální a bývalo i součástí smluv, že o servis se staral výrobce- např.Zbrojovka..

 

Je to sice dobrý sen, ale takové pracoviště prostě nebylo. Stejně jako nebyly žádné obrovské zásoby unikátních náhradních dílů. To by jinak nerezové Orlíky sloužily asi pořád, stejně jako by u ES stačilo jen těch prvních 600 kusů. Tak proč jen ES bylo 1100-1200?. Proč si pak MNO stejně kupovalo PS1 nebo PS2? A kde ty všechny perfektně udržované potápěčské hodinky dnes jsou?  Odpověď je zřejmá, materiál se pravděpodobně spotřebovával (a tím nemyslím tolik populární odklánění) mnohem rychleji, než bychom dnes odhadovali na základě většinové zkušeností s životnosti hodinek při "kancldajvingu".

 

ČSLA stejně jak ostatní velké armády té doby dávala jednoznačně přednost vlastním armádním servisním organizacím. Ostatně díky ohromnému  množství vybavení, by to ani jinak nešlo. Proto armáda měla velké množství vojenských opravárenských závodů a opravárenských základen. Výrobci v době masového zbrojení sotva stíhali vyrábět věci nové, proto se servis omezoval zpravidla jen na období, než se to specializované servisní organizace (zpravidla vojáci, respektive civilní zaměstnanci armády) naučí sami, případně než skončí obchodní záruka. To byl univerzální model, který fungoval v celém východním bloku. Výjimky pochopitelně asi mělo vybavení koupené v několika kusech, nebo takové, které bylo z nějakého důvodu intelektuálně příliš složité pro kohokoliv jiného než tvůrce.

 

Podobně na tom byl určitě i Elton, který jako jediný výrobce v zemi musel hlavně plnit hlavně nařízený výrobní plán své hodinářské (ale i zbrojní produkce) a nějaké velké odčerpávání kapacit na servisní úkony určitě neměl v programu. Stejně tak jsme nikdy neslyšel o armádních hodinářích. Proto si stále myslím, že takto odbornou činnost, kde jsou potřeba léta speciálního výcviku dělal ten, kdo to v té době měl v tomto státě na starosti - tedy státní hodinářská servisní síť Klenotů (nebo podobných organizací).

 

Včera mě to ještě nenapadlo, ale i potápěčské jednotky si mohly teoreticky dělat tlakové zkoušky hodinek aniž by je msueli máčet ve špinavé vodě bazénů, řek a jezer a nádrží. To proto, že v armádní potápěčské výbavě byly také mobilní nebo přenosné přetlakové komory (RK-1, DK-1 a DK-2) pro provádění suché dekomprese. 

 

Pokud by vojáci znali princip činnosti toho mokrého testeru těsnosti hodinek, jehož obrázek sem dával Acctron, tak to mohli na vojáci útvarech teoreticky provádět také. Princip činnosti by byl následující. Hodinky se dají dovnitř komory a ta se natlakuje na potřebný zkušební tlak. Pokud jsou hodinky vodotěsné, tak uvnitř pouzdra se bude držet atmosférický tlak (pouzdro je tedy vystaveno přetlaku okolního prostředí komory). Pokud je tam ale nějaká netěsnost, tak se pouzdro uvnitř "natlakuje" na stejný tlak jako je v komoře. Pak se hodinky ponoří do průhledné nádoby s vodou (ta má na hladině stejný tlak jako vzduch v k komoře). Poté se začne v komoře snižovat tlak dokud se nesrovná s atmosférickým. Pokud je pouzdro hodinek netěsné, tak z něj budou během snižování tlaku vycházet bublinky v místě netěsnosti. Na rozdíl od miniaturního hodinářského testeru je ale nutné ale do komory zavřít i obsluhu hodinek, která je bude namáčet a pozorovat bublinky. Ale i použití komory bylo potřeba cvičit, takže tímto způsobem si teoreticky vojáci sami ověřovat, jestli pouzdro hodinek těsní nebo ne.

[straspol]

No, princip spotřebovávání hodinek, které jak jsi psal nebývají vlastně ani moc ošoupané, mi jasný není- tedy, pouze tak že prostě začaly docházet náhradní díly a postupně tedy byly hodinky kanibalizovány, což nahrávalo i masovějšímu odklánění   a jak jich ubývalo, dokupovaly se modernější hodinky. Jo to beru. Existují také číslované PS2? Pokud vím, nakupovaly se také hodinky Vostok..?

 

Ta myšlenka s použitím záchranné  komory  je geniální,  úplně to vidím, dokážu si to fakt představit. Vysvětlilo by to také ono ,,spotřebovávání" hodinek. Třikrát   Bůhvíkým přemontované Eltony-PS1-skládačky asi umíraly jako o překot.

 

Kolik v Eltonu vlastně pracovalo lidí v době, o kterou nám jde?  Jak byl zajištěn servis-záruční i pozáruční- té spousty hodinek co opustila bránu fabriky? Klenoty se asi staraly o leccos, byli tamní hodináři třeba zaškoleni pracovníky Eltonu?

[Petr_P]

....Kolik v Eltonu vlastně pracovalo lidí v době, o kterou nám jde?  Jak byl zajištěn servis-záruční i pozáruční- té spousty hodinek co opustila bránu fabriky? Klenoty se asi staraly o leccos, byli tamní hodináři třeba zaškoleni pracovníky Eltonu?

 

Doporučuji si přečíst knihu "Dějiny československého hodinářského průmyslu I a II " od Zdeňka Martínka. Najdeš tam i následující informace: 

• Počet zaměstnanců Eltonu v roce 1990 byl 1277 osob.
• Je tam popsán systém obchodní činnosti v hodinářském oboru - zejména státní podnik Klenoty
• Je tam popsán systém servisní činnosti - nejen Klenoty, ale i různá servisní družstva. Jsou tam uvedeny takové zajímavosti, jako je budování vysokopacitního opravárenského systému se sběrnami, které hodinky posílaly do několika mála centralizovaných opravárenských center, které pak jeli ve velkém. je to včetně informací, jak se na tom podílel Elton.
• Je tam také popsán systém výcviku/vzdělání hodinářů na středních hodinářských školách - Nové Město nad Metují, Štenber na Moravě, Polná na Jihlavě a slovenské školství, které více než hodně posílalo žáky ke studiu právě do Nového Města nad Metují.

[straspol]

 

Doporučuji si přečíst knihu "Dějiny československého hodinářského průmyslu I a II " od Zdeňka Martínka. Najdeš tam i následující informace: 

• Počet zaměstnanců Eltonu v roce 1990 byl 1277 osob.
• Je tam popsán systém obchodní činnosti v hodinářském oboru - zejména státní podnik Klenoty
• Je tam popsán systém servisní činnosti - nejen Klenoty, ale i různá servisní družstva. Jsou tam uvedeny takové zajímavosti, jako je budování vysokopacitního opravárenského systému se sběrnami, které hodinky posílaly do několika mála centralizovaných opravárenských center, které pak jeli ve velkém. je to včetně informací, jak se na tom podílel Elton.
• Je tam také popsán systém výcviku/vzdělání hodinářů na středních hodinářských školách - Nové Město nad Metují, Štenber na Moravě, Polná na Jihlavě a slovenské školství, které více než hodně posílalo žáky ke studiu právě do Nového Města nad Metují.

Díky za doporučení, povinné četbě jsem už naštěstí odrostl. Ty obecné otázky mě zas tolik nepálí. Pravděpodobně jsi ji četl, takže tam asi odpověď na otázky týkající se mých Elton-Prim Sport není. Pokud by tam byl nějaký popis servisu zmiňovaných hodinek, už bys ho asi citoval. Mýlím se?

[mischa]

Právě, že z těchto čtyřech kusů má jak 0005?? (majitelem byl zdejší velevážený člen, který si nepřál číslo zveřejnit), tak i 0000532 byly osazeny číselníkem "ELTON SPORT". Dva kusy, tvůj 0000504 a velmi problematická 0000560 (skládačka?/ necitlivá renovace z Aukra bez sebemenší znalosti původu, mimochodem zdejší člen si je nechal nekompromisně zrenovovat v Eltonu do podoby ES a původní mu zůstalo asi právě jen to víko ) pak mají číselník s "PRIM SPORT".

 

Ze seznamu je vidět, že nejvyšší potvrzený výskyt číselníků ELTON SPORT je právě číslo 0000532, respektive, že ze 4 známých hodinek čísla 00005xx jich má hned polovina jednoznačně nápis ES. 

 

Protože množství vyrobených číselníků ES muselo být odhadem zhruba od dva řády méně než velkosériových černých číselníků PS, předpokládám, že během života hodinek velmi pravděpodobně nedošlo k výměně poničených číselníků PS (pokud bychom uvažovaly, že se továrně montovaly už od čísla 0000501) za mnohem vzácnější ES. Naopak servisní výměna z ES na častější PS je mnohem více pravděpodobná.

 

Proto má hypotéza, že ke změně číselníku z ES na PS došlo až od čísla 0000601. Prostě také nepředpokládám, že by změna nastala od čísla 0000550 nebo jiných na stovky nezaokrouhlených čísel.

 

A proč ta změna? Velmi logickým předpokladem je, že MNO objednalo tu druhou sérii až dodatečně, kdy v ELTONU už nechtěli znovu dělat (nebo MNO nechtělo platit) raznici s nápisem ES jen pro malou armádní zakázku, nebo dokonce logo ELTON bylo v té době nějaké tabu (buď pro výrobce nebo MNO).

 

Moji teorii o tom, že výroba běžela asi déle, objednávkách potvrzují poslední nálezy - číslo 0000234 bylo předáno MNO v prosinci 1969 (zda to bylo součástí výrobní dávky 300 ks až 600 ks to opravdu nevíme), ale ještě v dubnu 1970 Elton aktualizuje svoji výrobní na ES pro MNO, což by mělo význam pokud by výroba běžela nebo se chystala další výrobní dávka. 

 

 

Kladeš si velmi dobré otázky, na které je ale těžké najít odpovědi.  Když hodinky ES vyráběly, nikdo asi netušil, že v ČSLA budou sloužit nikoliv cca 10+ let, což mohla být jejich původní životnost, ale hned plných 20+ let (pokud počítáme jen konec ČSLA v prosinci 1992) či ještě více až 40+, pokud započítáme i posledních 20 let v rukou AČR nebo soukromých vlastníků.

 

Na toto opravdu nikdo náhradní díly neplánoval. Pokud pominu strojek řady PRIM kalibr 68.x, tak je tu spousta klíčových dílů, které byly unikátní pouze pro ES a pravděpodobně se vyráběly jen pro zakázky MNO a jejich výroba skončila pravděpodobně někdy počátkem 70. let. To znamená, že prakticky od 70. let byly některé díly omezeně dostupné čí přímo nedostatkové.

 

Klasickým příkladem je plastový řemen/náramek z Chropyňské Fatry Napajedla s kovovými díly z Eltonu. V druhé polovině 60.letech byl standard jak pro Orlíky, tak i ES , ale i pro potápěčské buzoly PB-65, ale i hloubkoměry  NH-20. Už v polovině 70. let ze všech těchto kusů vybavení mizí bez ohledu na to, že se ještě vyrábělo a je nahrazen jinými náramky (pěkně hnusnými).

 

Při hodnocen stavu hodinek ES je také vzít v úvahu, že to byly skutečně potápěčské hodinky, které pokud byly v aktivním používání dostaly zabrat. To znamená, že první, co se muselo odrbat na povrchu byl náramek, luneta (oboje unikátní) a korunka a sklo (shodné s velkosériovou produkcí). Je otázkou, zda jejich máchání ve vodě/bahně/.. ve spojení s armádou nehlídanou(?, viz další odstavce) vodotěsností neměla často vliv na devastující korozní poškození vnitřku hodinek. To by mohlo třeba vysvětlit změnu číselníků. 

 

Není asi jistě bez zajímavosti, že armádní potápěčské hodinky byly součástí potápěčských sad, tedy na ruku (tedy neopren) se dostaly jen na velmi krátkou dobu. To by mohlo třeba vysvětlit, proč u nalezených ES, nejsou dosud vůbec nálezy potem sežraných mosazných pouzder, zatímco o 10+ let mladší letecké automaty, které piloti ČSLA nosili na ruce pořád, jsou nejvíce poničené právě potem. Bohužel dodnes také nevíme, jestli všechny hodinky ES, které přežily v lepším stavu byly ty, které se u útvarů skutečně běžně používaly k výcviku nebo spíše pocházely z různých skladových zásob (zejména mobilizačních), což je zrovna příklad hodinek 0000105.

 

Také zůstává otázkou, jak armáda o hodinky pečovala. V armádních předpisech pro potápěčské vybavení je uvedeno, že kromě kontroly před použitím a čištěním/sušením po použití se potápěčské hodinky se měly každých 6 měsíců podrobit vizuální kontrole stavu a případné výměně opotřebených nebo poškozených částí. O kontrole těsnosti tam ani slovo (ostatně na to armáda asi přístroje neměla). O něco více je v návodu od výrobce (jak u Orlíků, tak i ES/PS1 a PS2. Orlík má doporučenou kontrolu těsnosti po roce, ES/PS1/PS2 souběžně s mazáním strojku každé 2-3 roky. Zda se tím armáda řídíla bohužel nevíme.

 

Tyto servisní operace musely být určitě mimo možnosti ČSLA včetně jejich opraven ženijní techniky. Hodinky se velmi pravděpodobně musely posílat (nebo spíše někdo zajel gazíkem) k externí organizaci - pravděpodobně do státního podniku Klenoty. Pochybuji, že to bylo ale jen jedno centrální pracoviště. Potápěčské vybavení, včetně hodinek ČSLA bylo rozptýlené v řadě posádek Česka a Slovenska. Pravděpodobně se tedy využívaly lokální služby v nějakém nejbližším vetší městě, kde měly Klenoty servis. Zda to dělaly přímo tam nebo přeposlaly dál nevím, ale první možnost zní jednodušeji. 

 

Posílání do Eltonu zní sice dobře, ale v dlouhodobém horizontu to zřejmě v řízeném hospodářství nefungovalo. Ostatně to by tu dnes existovalo mnohem více Orlíků a hlavně ES ve velmi  dobrém stavu. Elton byl výrobní závod, zatímco servisem se zabývaly jiné státní organizace (hlavně Klenoty a některá družstva).  Nicméně je pravda, že zpočátku (zřejmě do konce roku 1971) Elton nikoho k opravám ES neautorizoval a servis dělal sám. Dnes máme potvrzeno, že z nějakého důvodu armádní ES (snad celá první série) prošly v Eltonu v lednu 1971 (cca rok po svém vyrobení) opakovanou zkouškou těsnosti. 

 

Mě ale zaujal jeden technický detail - jak se 70. letech a 80. letech prováděla v našich hodinářských servisech kontrola vodotěsnosti PS1/PS2? To opravdu byl běžný přístroj na kontrolu vodotěsnosti (pravděpodobně západního/švýcarského původu)? Kdo ví, ať zkusí odpovědět.

Me Prim Sport 2.1 zakoupene v roce 1979 jsem dal jeste v zarucni dobe do opravy /prestaly jit/, hodinky byly odeslany z Klenot hodin do Eltonu i se zarucakem, opraveny a zpet se mi vratily s prodlouzenim zaruky a ustrizenym kuponem na jednu ze zarucnich oprav. Po cca dvou letech pouzivani sly na opravu do podniku Klenoty hodiny z duvodu praskleho skla. Hodinky byly odeslany opet do Eltonu na opravu a vratily se po cca 3 tydnech s potvrzenim o tlakove zkousce, zarukou na opravu a vcetne puvodniho praskleho skla. V roce 1984 jsem nechal znovu vymenit sklo,lunetu a hodinky pretesnit, vse opet odeslali do Eltonu a zpet se mi vratila opet i praskla luneta a korunka po vymene, jestli i tesneni, to si nevzpominam/ Vlastne, vic si uz vubec nic nevzpominam....