nickolas - co bylo, je a bude

[nickolas]

Přes Sinn vlákno jsem se dostal až sem. Hezký čtení, ale škoda těch GS jestli Tě fakt bavily. Srovnávat hodinky s autama a sociálním postavením u lidí pro něž jsou hodinky koníčkem, jako pro jiné sport, nebo třeba modelařina nebo umění... a tam lítaj taky pěkný pecky...jak napsal Tano, každý to máme jinak. Víc by mě zajímalo, jak to vidíš teď s odstupem času.

 

No, tezko rict. Sinny jsem si zamiloval. Je to presne takovy tool typ hodinek, ktery mam rad a mam u nich pocit, ze jsem se narodil s nima na ruce. GS byly nadherne a byl to muj sen. Skvele se nosily, vyvolavaly zajem, zlaty medailon se lvickem na dynku a ostatni detaily otviraly lidem usta. Kdybych nebyl chuj, mohl bych s nima zestarnout...a to uplne v klidu. Ale mel jsem pocit, ze ty tooly potrebuju tak nejak vic. A dvoje drahe (na me pomery) hodinky jsem mit nemohl. Prachy je potreba jinde a byla by to velka rozmarilost, kterou bych si sam pred sebou tezko obhajoval. Styska se mi po nich? Ano. Mohl jsem je koupit zpet? Ano. Koupil? Ne. Radeji jsem ty prachy vrazil do neceho jineho. Chtel bych je jednout koupit zpet? Ano. Delaji mi Sinny radost a zije se mi s nimi dobre i s vedomim, ze vystrnadily GS? Ano.

Vyznas se v tom? Tezko.

[Daemonultimate]

Jsem napsal dlouhou odpověď a ťuk...všechno fuč.

Tak zkusím znovu.

Děkuji za odpověď, ve které se vyznam a dává mi smysl. Trochu se v tom pitvám. Sám jsem v situaci...Měl jsem Omegy, Chopardy, dokonce i full goldy se ke mně dostaly. Pak jsem šel zas uplně dolu a v jednu chvíli jsem měl jen jediný hodinky, čtyřicet let starý Vostoky. Teď se zase sapu po kručcích nahoru. Zasekl jsem se ale u bodu, který mi vyhovuje značkou, cenou, velikostí, zpracováním, konstrukcí, strojkem a pouzitymi materialy. Takže po vsech stránkách, dokonce i emočnich, protože barvy ktere tyto hodinky umí predvadet, jsou vsechny možné odstíny moře, které tolik miluji.

Ale chtěl bych jit dál. Hodinky za dvojnasobek mi nenabidnou tolik, co ty co mam. Takže začít musim na trojnasobku a i tak to nebude ono. Zároveň bych musel pustit ty co mam, protože jinak by to pro mne v tuto chvili byla...jak jsi hezky napsal...rozmařilost. Nechávám to zatím být, ale červík hlodá...a červi se rozlezou. Tak se snažím uklidnit kouskama do 15, 20 tisíc, ale nefunguje to. Asi na tyden jo

Sinny máš parádní a na kůži jim to sekne.

Pardon za překlepy, telefon a psaní delších textů ...mě s...nebaví

[nickolas]

Dlouho tady nebylo nic nového, tak popojedem...

 

Jak už jsem zmiňoval v "co máte dnes na ruce", byl jsem s dětma v Žirafě. A jak si tak hezky skáčou a běhají, ty děti, tatínek si čte, ale stejně se začíná nudit. Ikdyž, těžko říct jestli to bylo opravdu čirá nuda, nebo se ozvalo podvědomí. To je asi jedno. Každopádně naproti v nákupáku je prodejna Planeo Quick Time, kde občas mívali zajímavé slevy a ještě občasněji i nějaký ten zajímavý kousek. Ženě jsem nahlásil, že jdu ven na cigárko (které jsem si opravdu dal - přece nebudu lhát!) a vydal se na průzkum. Nebudu to natahovat, nebylo tam nic moc. Ale jelikož jsem člověk skromnej, vystačím si s málem. Ve výloze cedule jak vrata: Výprodej 40%. A u cedule výstavka Fortisů. Výběr teda žádná sláva, ale támhle vzadu se krčily jedny, které mě zaujaly na první pohled. Fortis B-42 Black Mars 500 L.E. Takže šup s nimi z výlohy ven, rychlá zkouška jestli mi jdou k pleti a sprint zpět za rodinou, aby nepojala podezření. Jenže ona pojala. Přecejen jsem tam nějakou tu chvilku okouněl, takže na jedno ani dvě cigárka to svést nešlo. Inu nejlepší je vyjít s barvou ven. Takže hledání fotek na kterých vypadají co nejlíp, dlouhá přednáška o projektu Mars 500, ještě delší o výhodnosti nákupu a proč si to nepřiznat, obrovském štěstí, že je vůbec tahle limitka ještě někde k mání, bla bla bla... Ženu mám krásnou a hodnou, takže pak už stačilo chvíli dělat žížalky, významně listovat fotkama a koukat na zápěstí, načež se ozvalo "prosímtě běž už si pro ně, než ti je někdo vyfoukne". A protože se ženy mají poslouchat, tak jsem šel.

 

 

 

Takže oranžády jsou doma Je teda pravda, že jsem chvíli trpěl výčitkami a nebyl si nákupem zcela jistý, takže následoval hysterický výlev ve statusech a později dokonce prodejní vlákno, nicméně vše je zažehnáno a Marsky jsou stále na ruce. Oranžová barva není pro každého, to je třeba si přiznat. Ve spojení s oranžovým prošitím řemenu už to bylo moc i na mě, takže proběhla rychlá objednávka Eričiny gumy z paragánských trenclí. A musím říct, že jsem udělal dobře. Vypadají na té hadrogumě prďácky. Do budoucna možná ještě celočernou origo kůži, nebo silikon. Tahle černá varianta Mars 500 (ještě byla druhá, čistý titan a jiný cifr) se prodávala ještě s oranžovým silikonem. Nebylo to jedno velké balení, kůže + silikon, ale každá varianta extra. Ten oranžový silikon si dovedu představit, ale asi jen na chvíli, v létě k vodě. Denně bych ho nejspíš nesnes. Každopádně na nějaké častější obměny řemenů to nebude. Kdo kdy měnil obutí na Fortisech ví, že to není uživatelsky příliš friendly. Obzvláště pak u PVD varianty, kdy hrozí (dobře, nehrozí, už je to realita) podření, minimálně šroubku. Šroubovák jsem sice oblepil izolepou, ale i tak se malinký škrábaneček/otlak projevil. Nic co by mě mohlo vyvést z míry...ale já asi nejsem ten správný kdo by to měl posuzovat. Každopádně šroubek by šel určitě sehnat nový.

 

 

 

A nakonec jediná vada na kráse. V ostravském Planeo Quick Time, v Avionu, mají poněkud turecké skladové hospodářství. Projevuje se to tak, že správnou krabici jsme hledali společnými silami, prodavačka a já...záruční kartu se prodavačce nepodařilo vyplnit správně ani přes má konkrétní rady kde co má napsat, co je číslo modelu, číslo řady a co výrobní číslo a číslo limitky. No a to nejhorší, přes veškerou snahu se nenašla klíčenka, ba co hůř, ani nášivka Mars 500. Oboje mělo být součástí balení, leč nebylo. Asi se to někomu líbilo Napsal jsem do NESTu, jestli by se někde něco nenašlo, třeba i přímo ve Fortisu, tak uvidím, ale moc tomu nevěřím. Hledal jsem i na ebay, Amazonu, Chrono24, ale nášivky jsou evidentně nedostatkové zboží. Který blbec by ji taky prodával, že... No nebude-li, nedá se svítit, radost mi to nezkazí. Ale hodila by se

 

Upraveno 31. ledna 2020 uživatelem nickolas

[dr.sphinx]

To nekompletní balení nasere. Tos je dal fakt už do prodeje? Jsem ani nechyt

[nickolas]

A pro ty, kteří by rádi nějaké hezké fotky mohu nabídnout Mrakoušovy a Sedlinovy:

 

http://forum.chronomag.cz/index.php?/topic/42809-fortis-b-42-black-mars-500/

 

lukin_ova a jeho přímé srovnání černých a čitě titanových:

 

http://forum.chronomag.cz/index.php?/topic/39998-fortis-b-42-official-cosmonauts-day-date-titanium-le-mars-500-a-fortis-b42-black-mars-500-limited-edition/

[nickolas]

To nekompletní balení nasere. Tos je dal fakt už do prodeje? Jsem ani nechyt

 

Ale tak, pojďme o tom nemluvit

[nickolas]

Něco bylo, něco je, ale bude něco? Už asi dva roky pomalu pokukuju po nových hodinkách na sport. Mám staré Suunta a už jsou zralé na důchod. Ne že by nefungovaly, ale známe to... Tak různě pokukuju po Suuntech a Garminech, ale ne a ne do toho praštit. A posledních pár dnů mi hlavou vrtají Apple Watche. Páč jsem trubka, stejně bych si koupil Suunta/Garminy za balík, takže cenovka by odpovídala. Proč AW? Jsem Apple positiv, takže mi to dává smysl. Oproti klasickým sportovním hodinkám mají víc možností využití v běžném životě. Naopak budou dost možná pokulhávat v tom čistě sportovním režimu, ale to jen hádám. Každopádně nehodlám jet kdovíjaké tréninky, sedět u počítače, načítat, dělat grafy, hodnotit, bla bla. Jde mi o základní přehled, kolik jsem ušel, ujel atd. Možnost srovnání s historií je fajn. Tady nevím úplně přesně jak na tom AW jsou. Ten základ snad zvládají. Jenže! Mám trochu strach, že mě ty chytré digi začnou bavit. Člověk furt může ťukat, štelovat, špekulovat. Má to hromadu fíčur, které jednoho zaujmou a zleniví. Nezačnou mě nakonec bavit víc než klasická mechanika? To bych teda nerad dopustil. A když je budu nosit opravdu jen na sport, pak ztrácí smysl AW a přichází na scénu opět spíš ty Suunta a spol. Tak jsem takovej rozpolcenej a vůbec nevím co si počnu. Je to dobrej nápad, nebo je to blbej nápad, nebo jakej je to vlastně nápad???

[wawrik]

Dosť príspevkov na túto tému písal Ivan Lelák, pohľadaj si ich. Aj keď teda v jeho prípade ide o Samsung Galaxy Watch a Garmin, plus mechanika, ale ten „nápad“ ostáva rovnaký a popisuje to celkom zrozumiteľne.

[nickolas]

Jo, zrovna posledních pár jeho příspěvků jsem četl. Ivan to má ale trochu jinak, nebo to aspoň já tak vnímám. On s těma hodinkama opravdu lítá a opravdu se snaží jejich funkce využít a pomáhají mu. U mě jde spíš o klasickou rozežranost  

Dvakrát jsem k tomu napsal ještě dvacetiřádkovou obhajobu, ale smazal jsem to. Platí že je nepotřebuju, jen se mi zalíbily a teď hledám důvody pro, nebo proti.

[nickolas]

Takže. Apple Watch jsou od pátku doma. A už jsou na půl cesty z domu   Proč přibyly a proč možná zase odejdou? Složité, ale pokusím se to přiblížit. Kdo nerad čte, může to celé rovnou přeskočit, protože moudrej z toho stejně nebude. Ale to nejsem ani já.

 

Historický exkurz. Vždycky jsem měl sportovní hodinky. Taky jsem vždycky docela sportoval - kolo, hory...furt, každý týden. Takže když jsem si to konečně mohl dovolit, koupil jsem si Suunta s alti/baro. To bylo tak 2004/2005. Do té doby nějaké digošky, Casio, Timex. Možnost sledovat nastoupané metry byla boží. Tepy mě taky zajímaly, byť spíš pro zajímavost. Léta šly a na sport jsem měl Suunta, na nošení Seika, pak Orisy atd. Pak přišly děti, změna pracovní pozice, málo času, hodně cestování a sport šel do kopru. Ne úplně, ale dost. Kolo prakticky úplně. Suunta ale byly doma a sem tam jsem je vzal, byť ani metry, ani tepy už mě nezajímaly vůbec. To máme období 2010-2018 zhruba.

Nedávná minulost. Začal jsem se trochu vracet na to kolo a z čistě praktických důvodů jsem začal znovu používat Suunta. Ale už to byli docela dědečci, byť šlapou pořád bezchybně. Pak nějaké lyže v zimě, kde jsem potkal lidi s novými Garminy atd. Týjo, ono to měří kolikrát si sjel kopec! Boží! No a začal jsem pomalu pokukovat po nových Suuntech/Garminech. Jenže ty "dobrý" jsou 12000,- a výš. Stojí mi to za to? Na těch pár sjezdů? A k čemu vlastně mi ta informace je? Nic, hodinky nebudou, prdím na to. Ale pak jsem začal trošku plavat a ono to umí i počítat bazény. To se mohlo hodit, páč po pár bazénech spolehlivě zapomínám počítat. Ale stejné otázky jako minule...je to nutné, potřebuju to...? Opět to ustoupilo na pozadí a přestal jsem to řešit. Ale někde vzadu ta myšlenka furt byla.

Současnost. Pak někdy před 14 dny přišel impulz mrknout na chytré hodinky obecně, nejen s akcentem na sport. A protože jsem Apple pozitiv, tak Apple Watche dávají smysl. Byl jsem se na ně párkrát mrknout v obchodě, kolega je taky měl a vzpomněl jsem si co o nich říkal atd. Vrátila se myšlenka na nové sport watche. Srovnal jsem si Apply s čistýma sportovníma hodinkama. Ceny podobné, AW mi ale dávají rozšíření v podobě těch chytrých funkcí. Sice ty čistě sportovní umí ty sportovní věci líp, ale to zas tak moc přece nepotřebuju. AW vypadají jako ideál. Ale už jsem si vědom rizika, že aby to dávalo opravdu smysl, "musíš" ty hodinky nosit "furt". A to přece nechci. Původní myšlenka přece byla nové hodinky na sport. Tak se zase vracím zpět ke Garminu a pod. Koukám, hledám, vybírám. A dostávám se zpět k výhodám AW, nebo spíš k větší univerzalitě. Říkám si ok, vezmu je a budu je nosit jen na ten sport. Ale ten strach z odsunutí klasiky tam pořád je. Nakonec jsem ho přemohl a AW koupil. Je mi jasný, že prvních x dnů/týdnů budu používat jenom je, ale to je ok, s tím se počítá. Takže v pátek na ruku, hračičky, nějaké kolo, procházka atd. Víkend utekl, mechanika stojí, AW běží a počítají...tepy, kalorie, kilometry. Občas pípnou, hejbej se vole a tak. Jako dobrý, když to nechceš, vypneš to. Ale chceš to nechtít, když jsi za to dal ty prachy? Navíc když to hýbání potřebuješ jako sůl? No a jsme tam kde jsme být nechtěli. AW jsou dost dobrý kus elektroniky (nejen AW, všechny tyhle chytrý udělátka). Ale aby to dávalo opravdový smysl, budeš to nosit furt. Nebo ne. Na poličce můžou ležet, stejně jako doteď Suunta. A nebolelo mě, že tam leží a jdou na ruku jen u sportu. Ale AW jsou nové, chytřejší. Nebude to škoda? A vrací se historická otázka...opravdu je potřebuju? Pravdivá odpověď, NE. Doteď jsem bez toho žil v pohodě. Téměř všechno mi nahradí mobil. Opravdu mě zajímají tepy? Kalorie? Budu se tím řídit? Asi ne. Chci na každou procházku nosit AW? Asi taky ne. Ale nenos je, když už je máš...

No a tak rychlé rozhodnutí a jsou v prodeji. Prodají se? Uvidíme. Cena není úplně nejlákavější (podvědomě schválně), ale zase prodělat na tom poznání kalhoty se mi nechce. To už možná můžou zůstat na té poličce. Protože až mi chcípnou staré Suunta úplně, co budu nosit na kolo? Bez hodinek jezdit prostě nebudu a mechaniky jsou blbost. A že Suunta dřív nebo později odejdou je jistota. Takže vlastně sám nevím. AW jsou super, ale je tam to ale, které tam bylo vždycky. Takže když se prodají, fajn, normálně bez nich budu žít. Když se neprodají, tak holt budou na poličce a budou jezdit na kole a chodit po horách a snad si na to zvyknu.

Tož asi tak.

[LovecK]

Až budou ty AW ležet v šufleti dýl, tak je stejně pak slevníš a prodáš... jinak koukám, že s těmi AW to máme dost podobně, mně ležely ve stole asi 3 měsíce než šly do prodeje.

[nickolas]

Jako jo, asi to tak dopadne, ale uvidíme, nechám se sám sebou překvapit

[pebe]

já nakonec pořídil Garmin Forerunner 235, nějaké ty chytré věci to umí, ponosil jsem to celkem intenzivně asi 2 týdny a odložil na běhání na poličku. Na kolo mám Garmin Edge a jinak mám pořád na ruce Seika.

Garminy si ještě beru na noc pokud ráno vstávám dříve než žena tak abych jí nebudil(vibrujou potichu)

[ismit]

AW jsme koupili babičce, když na tom byla špatně, kvůli indikaci pádu. Myslím, že docela splnily účel. Když jsme pak řešili pozůstalost, shodli jsme se, že nějak nikdo nemáme zájem ty AW nosit, že nemusí být člověk pořád pod dohledem, stačí mobil.  Takže bych řekl,  že doteď leží někde v šuplíku a není to proto, že bychom se jich nějak štitili, Primky po babičce jsem nechal opravit a ještě příjdou snad k užitku. 
Na běhání mám také Garmin (btw. FR 235 je naprosto dostačující model!).
@nickolas já být tebou bych koupil jeté Suunto/Garmin buď na Chronomagu, nebo i mimo. Zjistil jsem, že jsou toho mraky, už kolem 3k.

[nickolas]

Takhle se pise o slonikovi blbouni?!

[nickolas]

Toho dne se Kobayashi san vzbudil minutu před čtvrtou ráno. Budil se tak už spoustu let. Vždy přesně minutu před čtvrtou. Tu zbývající minutu, do doby než v zahradě zakrákal starý černý havran, poslouchal tichý tikot hodinek svého otce. Ale tentokrát bylo něco jinak. Ve stejnou dobu, kdy se Kobayashi san vzbudil, mu byla doručena zpráva. Kobayashi san to věděl. Vždycky to věděl. Pokaždé když mu byla doručena zpráva, poznal to. Takové zprávy mu byly doručovány už celá léta. Pocházely z celého světa a bylo jich mnoho. Všechny ty zprávy byly důležité a nesnesly odkladu. Proto Kobayashi san vstával tak časně. Musel je všechny vyřídit dřív než zapadne slunce. Znamenalo to spoustu usilovné a namáhavé práce. Den za dnem, už spoustu let. Sám už si sotva pamatoval kdy mu doručili první zprávu, jeho první úkol. 

Toho dne ale bylo všechno jinak. Kobayashi san dnes otcovy hodinky neslyšel. Přehlušily je hlasy v jeho hlavě. I ty hlasy přicházely pravidelně již řadu let. Vždy je dokázal utišit a nechat je zaniknout v tikotu starých hodinek. Toho dne však hlasy přehlušily všechny ostatní zvuky. Ani havran tentokrát nekrákal. Alespoň jej Kobayashi san neslyšel. Přesto však vstal a šel se nahý ponořit do ledového potoka, zacvičil si dlouhou a náročnou sestavu a snědl skromnou misku rýže a kousek ryby. Vypadalo to, že hlasy ustoupily a den bude stejný jako všechny ostatní. Hlasy však v jeho hlavě zůstaly. Kobayashi san neotevřel první zprávu, jako to dělal každý den, ale vyběhl z domu. Věděl že je ovládán těmi hlasy, ale tentokrát s nimi nebojoval, nesnažil se je zahnat, zcela se jim poddal. Běžel dál a dál, až k úpatí hory Fuji. Když se k hoře blížil, zpomaloval, víc a víc, až na samé její patě zcela zastavil. Nevěděl proč. Jen to dál nešlo. Hlasy v jeho hlavě se ho však snažily hnát dál a dál. Ale nešlo to. Kobayashi san se podíval na horu a uviděl ohromný temný mrak. Mrak se blížil k němu, až jej celého pohltil. Poté jakoby mrak zmizel, ale Kobayashi san pocítil, že se mu usadil v hlavě. V mraku zahřmělo. Nikdy v životě Kobayashi neslyšel tak hlasitý zvuk. Padl na kolena a skryl hlavu v dlaních. Měl pocit že musí každým okamžikem zemřít. Nebo že už mrtvý je. Pak ale Kobayashi san prudce vstal, široce otevřel oči, nasál ledový vzduch do plic a věděl že žije. Dýchá a žije. V tu chvíli si uvědomil, že v jeho hlavě již nejsou žádné hlasy ani mrak. Nevěděl co to bylo za prastarou sílu, věděl však že byla mocnější než všechno živé na tomto světě. Věděl také co musí udělat. Musí se okamžitě vrátit domů a zpracovat tu ranní zprávu. Je důležitá a pochází z druhé strany Země. Kobayashi san se rozběhl k domovu. Ale stihne se vrátit včas?

[filo-boxer]

Chudák Seiya, snad to dobře dopadne...

[nickolas]

No, držím mu palce

[nickolas]

Kobayashi san běžel prastarou krajinou. Cestou potkával tuláky, pocestné, řemeslníky kteří cestovali za svou prací. I on běžel za svou prací. Neohlížel se, toho se bál. S nikým koho potkal nemluvil. Prostě jen běžel. V hlavě neměl ani hlasy, ani mrak. Myslel jen na to, že musí doběhnout domů, kde na něj čekají zprávy. Jeho poslání. Ta myšlenka mu dodávala sílu. Běžel hodiny a do svého domu dorazil až pozdě v noci. Ihned nalezl tu první ranní zprávu a otevřel ji. Byl ale tak slabý. Neměl téměř žádnou sílu. Ale jeho úkol nesnese odkladu. Ti kteří mu zprávy posílají na něj spoléhají. Musí tu zprávu vyřídit! Kobayashi san se trochu najedl a napil. Potom se celý umyl v ledovém potoce a převlékl se do sněhobílého kimona. Znovu usedl ke svému stolu a začetl se do zprávy, která k němu cestovala přes půl světa. Někde tam daleko, v zemi jejíž jméno neuměl ani vyslovit, na něj někdo spoléhá. Nesmí toho člověka zklamat. Kobayashi san se podíval na hodinky svého otce a zaposlouchal se do jejich tikotu. Tikají krásně, už více než padesát let. A pak Kobayashi san vstal a řekl ne! Vzal zprávu a poslal ji zpět. Tento úkol nevyřídí. Kobayashi san se podíval z okna na zahradu, kde na stromě sedával ten starý černý havran. Stále tam seděl. Ale tentokrát se díval zpříma Kobayashimu do očí. Kobayashi san se otřásl hrůzou. Havran měl pohled černý. Černý jako velký černý mrak. Potom znovu dunivě zahřmělo a havranovi se v očích zablesklo. Černě. Kageri nadi korr! Prastará síla zasáhla Kobayashiho přímo do hrudi. Kobayashi san padl na zem a veškerý prostor zanikl v černém mraku. Havran máchl svými mohutnými černými křídly a odletěl pryč. Otcovy hodinky ztichly.

[dr.sphinx]

Když už tam havrana máš, moh bys ho prosím poslat ještě do GS za tím prďolou, co tam navrhuje ty spony?