Přejít na obsah

Doporučené příspěvky

Není žádné tajemství, že nejsem zrovna propagátor CZUB (jejich celkový přístup a kvalita některých výrobků je prostě ostuda), ale v tomhle segmentu musím uznat, že EVO je prostě dobrý (což neznamená, že na něm nejsou některé vysloveně hloupé nedostatky, které by seriózní firma uznala a odstranila, že jo...).

Obzvlášť modely s dlouhým předpažbím jsou ergonomicky skvělé a ani za dvojnásobnou cenu neznám jiný semi-samopal, který by byl lepší (když zohledníme všechny faktory)  :smoke: 

A to mi jich prošlo rukama dost a hlavně vidím, jak různým lidem jejich zbraně fungují a jak snadno, nebo hůř, se jim ovládají a pracuje se s nima. Ergonomii má EVO výbornou, jen se drží jinak než jsme všichni zvyklí a střelec se to musí přeučit (proboha kdo to vymyslel...). A když se vymění pružiny spouště (originál je tragédie) a teď jsme nechali udělat i nový záchyt zásobníku, tak je to fakt bezva  :gun_bandana:

 

post-3414-0-54330000-1562222335_thumb.jpg 

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Při jedné ze zbrojních amnestií jsem získal od jedné starší paní z našeho malého města tyto dvě pistole. Bratr jejího manžela byl za války pilot, jednu měl jako služební, druhou jako osobní zbraň. Pistole po pilotovi RAF by se mi moc líbily 1f642.png:-) . Pak jsem si ale na FN1910/22 všiml WaA140 a orlice s hákenkrajcem a na Duovce nápisu Opotschno. Nevadí, stejně díky paní Königová.

post-22153-0-86301800-1562350822_thumb.jpg

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

  • po 2 týdnech...

Jako, že Němci by v Rusku lítali s Tokarevem a Britové s Parabelou a P38? Myslím, že sestřelený pilot toho zas tolik nenastřílel, natož aby sháněl kořistní munici. Přečti si třeba Sestřelen od Fajtla.

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

  • po měsíci...

... a ten trénink se vyplácí  :punk:

 

post-3414-0-99496100-1567405907_thumb.jpg

 

Finále celé série Kahles Shooting v Rakousku (na vojenské základně s přísným zákazem focení... Takže kromě fotek u stanu před vstupem do prostoru nic...). 58 střelců ze 17 zemí Evropy se muselo nejdříve kvalifikovat a být vybráni... My byli na 9. a 13. místě  :sniper: 
 

Ale ukázalo se, že prostě k lepším výsledkům potřebujeme kvalitnější a dražší vybavení, které si nemůžeme dovolit... Všechno nelze nahradit vlastními schopnostmi  :guiltysmiley:

 

A nemůžu to nezmínit - tady se v plné míře projevilo, že někteří lidi pro dosažení svého cíle (výhry) udělají cokoliv... Jedna poměrně početná výprava se k této zajímavé soutěži, která měla prověřit především individuální schopnosti střelců, postavila tak, že v půlce už podváděli (v té chvíli spíš už nerespektovali pravidla) v podstatě všichni. Protože výhoda, kterou někteří od začátku měli, byla příliš veliká... Bylo to tak trapné, že na to poukázal při vyhlašování výsledků i velitel základny... Mám pocit, že jsem byl snad jediný, kdo odstřílel všechny stage poctivě (v naší skupině to tak rozhodně bylo).

 

Nejsmutnější na tom je, že dotyční ani na okamžik nepochybují o tom, že jsou dobří a v právu. Chovali se spíš stylem - vy jste pitomci, když nepodvádíte taky...

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Nefér chování:

 

Soutěž postavil chlapík, který je odstřelovač speciálních jednotek ve výslužbě. Momentálně pracuje pro Kahles a hodně nastartoval jejich angažování ve střeleckém sportu u Long Range a taktických disciplín. V USA už se to dávno zvrhlo v IPSC s dlouhýma puškama, s taktikou to nemá nic společného. Ale tady v Evropě se to stále ještě drží... Mimochodem, pro příští roky se změnily pravidla pro King of 2 Miles a to směrem zpátky k realitě a praktičnosti a Američani se z toho můžou osypat.

 

Soutěž byla postavená tak, aby komplexně prověřila individuální schopnosti jednotlivých střelců a to jak v přesnosti střelby, tak v jejich schopnosti pracovat s balistikou a vybavením a to všechno pod tlakem a extrémně rychle.

 

Na každé stage (první den, který byl na taktiku) bylo více než polovina vzdáleností neznámých. A v daném čase měl střelec doběhnout na palebné stanoviště (různého typu. Střílelo se i z kádě s vodou, pecka), změřit vzdálenosti terčů, udělat korekce a odstřílet. Časy byly nastavené tak, že se nepočítalo s tím, že by někdo měl plný počet zásahů - a pokud vyjímečně ano a skončil před limitem, tak dostal nějaké bonusové body. A ono to opravdu vycházelo tak tak... ...pokud člověk nepodváděl a neznal už dopředu "neznámé" vzdálenosti a neměl tedy dopředu připravené korekce a plán střelby. Pak se to dalo stihnout s velikou rezervou (samozřejmě ti nejlepší, ti horší by to nezvládli ani tak).

 

No a když máte v družstvu dalších 7 lidí a vidíte, že už na první stage někteří znají vzdálenosti a při čtvrté (ze sedmi) jsem už jediný, kdo po doběhnutí vůbec vezme do ruky dálkoměr a tabulky - pak to výsledky dost značně poznamená   :thumbsdown_anim:

 

I tak jsem byl po taktice na šestém místě, k nelibosti "reprezentantů" nejmenované země... Posral jsem pak samozřejmě mířenku, což jsem tak trochu čekal. Jednak nám to moc nejde a také jsem neměl odladěné náboje... Takže jsem byl osmý. Do vyhlášení ale ještě daleko, to by bylo aby se nějaký bod neuhádal, takže při vyhlášení jsem skončil devátý. Ale i tak - být mezi nejlepšími deseti v Evropě, to beru  :smile_anim:  

Veronika po taktice desátá!!! a nakonec při vyhlášení 13. místo.  :thumbsup_anim:

 

Při mířence se střílelo 17 ran do papírového terče na různé bodované zóny, ale viděl jsem obrázek jednoho terče, kde měl tak 25 zásahů. Terče fyzicky nebyly k dispozici, jen jejich fotografie, takže se nedalo určit které byly od něj a které "omylem od jiného střelce". Takže mu započítali vše - ve prospěch střelce...

 

Z výpravy "výsledky za každou cenu", která čítala asi 8 lidí a zhruba 2 "kamarády" z jiných zemí se pánové umístili na 1., 2. a 3. místě a jejich kamarádi na 4. a 7. (po intervenci u rozhodčích, kteří mu dali nakonec dalších 10 bodů navíc za něco co uhádali, o 0,2 bodu přede mnou. 314,8 / 315 bodů). Ještě měli jednoho na 10. místě. Ostatní z nich už asi příště neuvidíme, protože kdoví, jestli nebudou zmizelý...  :shutup:

 

 

Rezervy ve vybavení:

 

Tohle je především o penězích. My bohužel nemáme žádné sponzory a všechno si hradíme sami, což je teda úplně na hranici našich možností... Poslední dvě sezóny jsme do toho šli naplno, protože nás to jednak baví a také prostě máme výsledky. Ale budeme to bohužel muset omezit...

 

Největší problém jsou zbraně jako takové. Reálně to teď máme tak, že jednu sezónu máme zbraně v dobré kondici a další jsou už za zenitem nebo ladíme nové hlavně a náboje. Potřeboval bych mít dvě, abych je střídal... Tentokráte jsem měl novou, neotestovanou a neodladěnou sestavu, která bude fungovat výborně až v příští sezóně. Ale letošek je trápení. A stará, se kterou jsem měl skvělé výsledky loni, už je po smrti... Veronika má letos lepší výsledky, protože má ověřenou a funkční sestavu. Ale celkově vzato, střílíme s vybavením ve střední hladině proti špičkovým speciálům. U taktiky to není tak rozhodující, tam záleží více na střelci. U přesné mířenky se to ale projeví. Do budoucna budeme mít doufám nové hlavně a jestli bude vše fungovat, jak plánuju (no jo, je to trochu naivní počítat s tím, že všechno vyjde jak si plánujeme - já vím), tak by se ten technický rozdíl měl dost setřít...

 

Další věc je vybavení, které používáme společně. A tím, že nás tentokráte úplně rozházeli, to byl problém. Postupně se snažíme mít všechno dublované, ale z finančních důvodů máme většinou jen jednu věc na úrovni a druhá je spíš taková záložní. V tomto případě jsem totálně vyhořel s dálkoměrem... Jeden máme dobrý a ten jsem nechal Veronice, ale se starým (záložním) jsem některé terče vůbec nedokázal změřit a tedy ani trefit... Vzdálenosti byly od 350 metrů do 1200 metrů. Většina pak mezi 500 a 800 metrů.

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Pokud chcete odpovídat, musíte se přihlásit nebo si vytvořit účet.

Pouze registrovaní uživatelé mohou odpovídat

Vytvořit účet

Vytvořte si nový účet. Je to snadné!

Vytvořit nový účet

Přihlásit se

Máte již účet? Zde se přihlaste.

Přihlásit se
×
×
  • Vytvořit...