New York City a USA - tipy a triky

[Lunochod]

[Pavel K.]

Zase parádní pokoukání. Dík!

[eloga]

Andy

pěkný záběry, moc dík, pěkný kompozice..., relax , klídek, pohoda.

**

[AndyAaron]

Díky všem za ohlasy. Přidám tentokrát trošku víc čtení.

Ve svém vlákně jsem slíbil, že trochu pojednám o tom, jak jsem v New Yorku hledal byt a obecně jak to funguje s bydlením. Po založení tohoto vlákna mi přijde, že je možná lepší šoupnout to sem

 

Začnu opět trošku zeširoka a to nejdřív svojí "bydlící" historií. Chci tím podpořit fakt, že jsem zvyklý bydlet v různých podmínkách a nijak zásadně si nevymýšlím a netrvám na přehnaném luxusu. Pocházím z rodinného domu z menšího městečka. Nejdřív jsme bydleli ve starém domě po prababičce a potom na přelomu tisíciletí si postavili moji rodiče velký pěkný dům. Takže jsem pak žil v moderním, světlém a slunném obydlí. V roce 2004 jsem se vydal do Brna studovat vysokou školu. Tam jsem bydlel na kolejích. Byli jsme tři v pokoji velkém zhruba 15m2. Asi si dokážete představit, jak to tam vypadalo. Úklid nebyl zrovna naši prioritou, když už bylo nejhůř, tak spolubydla projel pohorkou kolem dokola a vykopl chuchvalce prachu na chodbu, kde je musela odstranit nebohá uklízečka. Okno jsem umýval asi po třech letech poprvé, když jsem se odtud stěhoval. Když jsem začal po škole pracovat, připojila se ke mně tehdejší přítelkyně. Hledali jsme tedy vhodný byt. Já jsem byl tehdy po zkušenosti z kolejí schopný spokojit se s málem. Přítelkyně však studovala v místě svého domova a kolejní zkušenosti ji minuly. Vyžadovala tedy určitý standard i za cenu zvýšeného nájmu. Bydlel jsem tedy opět ve slunném světlém bytě, čerstvě zrekonstruovaném. Jedinná černá věc tam byl můj gumový pásek na hodinkách :-) Po několika letech jsme si pořídili bydlení vlastní. Asi tři měsíce jsme ale bydleli na staveništi (nový byt bylo potřeba zrekonstruovat). Opět tedy špína a prach, asi si to dokážete představit. Byt se nachází v širším centru Brna ve staré zástavbě. I když je trošku tmavší, podařilo se nám ho prosvětlit (takže přes den není potřeba svítit ). Opět jsem tedy bydlel v poměrně pěkném, čistém a relativně světlém prostředí. Asi po dvou letech jsem se vydal na zkušenou za oceán.

Než jsem přijel do New Yorku, měl jsem přestavu o tom, jaký byt chci a kolik jsem za něj ochotný zaplatit. Věděl jsem, že budu bydlet sám a budu trávit spoustu času buď v práci, nebo na toulkách po okolí, takže jsem v podstatě hledal jen noclehárnu. Chtěl jsem ale svoje soukromí a jelikož jsem v NY nikoho neznal, nehledal jsem žádné společné bydlení s cizími lidmi. Cílil jsem tedy na garsonku (studio v místní řeči) s cenou tak do 1000usd za měsíc. Maximálně 1200usd, ať nežeru. Dostal jsem leták s informacemi o ceně bytů v NY, kde na konci byla důležitá poznámka. Doporučovali hledat bydlení maximálně do výše 65 % měsíčního čistého příjmu. To mě trošku vyděsilo.

 

Po příjezdu na místo samé mi firma poskytnula ubytování na první měsíc. Za tu dobu jsem si měl najít vlastní bydlení. Přidělili mi chlapíka, který mi s tím vydatně pomáhal. Když jsem mu sdělil svoje požadavky, trošku posmutněl. Různě jsme se dohadovali a hledali nějaká vhodná řešení. Nakonec mě přesvědčil, že pro mě jakožto cizince, který to tu vůbec nezná, je nejlepší zůstat na Manhattanu i za cenu trochu zvýšeného nájmu. Ušetřím pár peněz za dopravu, ale hlavně čas na dojíždění. Pro moje původní cenové rozpětí totiž bylo bydlení dostupné pouze mimo New York a cesta z a do práce by mi zabrala něco přes hodinu vlakem. Druhá možnost byla v Bronxu se třema černochama na pokoji

 

Hned první den už měl pro mě připravenou prohlídku jednoho bytu v mid town, pár bloků od kanclu. Cena byla tuším něco kolem 1800usd. Nenápadné vchodové dveře do budovy už lecos naznačovaly. Schodiště temné do druhého patra ve mně vyvolalo úzkost. Při odemčení bytu jsem zpanikařil. Pozitivum bylo, že oknem byla vidět špička Empirestate Building. Ale to bylo tak vše. V pravé poledne tam byla tma jak v pytli. Pokojíček malinký, špinavý a něco jako parodie na kousek kuchyňské linky. Měl jsem strach tam chodit v botech, nedokázal jsem si představit, jak bych v tomhle mohl bydlet. Realiťák samozřejmě spustil svoji pohádku o tom, jak je to luxusní bydlení za tyto peníze. V tu chvíli jsem si vzpomněl na svůj pokojík na kolejích, který v tuto chvíli působil jako luxusní pokoj v Marriottu. Je jasné, že časem si člověk své vpomínky idealizuje, ale jeskynního života jsem v tu chvíli nebyl schopen. Vydali jsme se tedy do druhého bytu, který byl za 1900usd a jedinný rozdíl oproti tomu prvnímu byl ten, že nebyl oknem vidět Empire. Narovinu jsem mu řekl, že takto jsem si to úplně nepředstavoval. Opět posmutněl. Dohodli jsme se, že mi na email pošle několik nabídek, já si z nich vyberu a pak se na ně půjdeme mrknout.

 

Abych vám osvětlil realitní trh v NY. Je tu nával lidí z celého světa. Poptávka zvysoka převyšuje nabídku, takže jakékoliv vyčkávání a přemýšlení déle než půl dne se nemusí vyplatit. Na prohlídce popsané výš jsme byli v neděli. V pondělí dopoledne mi volal, že tyhle dva luxusní byty jsou už pronajmuté. Z jeho hlasu jsem vyčetl lehkou výčitku a potom přímé doporučení, že nesmím s výběrem otálet. Co tu dál funguje trošku jinak tak je i fakt, že když už se člověk rozhodne, že byt chce, tak vyplní přihlášku pronajímateli a ten si teprve vybírá a rozhoduje se, jestli vám byt vůbec pronajme. Chtějí různé bankovní výpisy, zálohy, doporučení předchozího pronajímatele a třeba i záruky firmy.

 

V průběhu týdne jsem byl ještě na dvou prohlídkách. Ale pořád to teda byla dost bída. Nakonec další sobotu jsem viděl tři byty. První bylo studio v přízemí, kde už se při troše sebezapření dala představit jakási kvalita žití. Druhý byt byl 1+1 ve čtvrtém patře za stejnou cenu jako to studio. Ten se mi už celkem líbil a tak jsem byl rozhodnutý pro něj i když do koupelny bych prvních pár dní musel chodit v protichemickém obleku. Ještě jsem si ale říkal, že dám šanci poslednímu bytu, když už byla domluvená prohlídka. Ten byl ve třetím patře. Měl dvě velké vestavěné skříně a kuchyň byla mimo hlavní pokoj. Ten se mi nakonec líbil nejvíc a pro ten jsem se rozhodl.

Rezervační poplatek mě přišl na 500usd. Ten hned po podpisu smlouvy vrátili. Poskytl jsem všechny dokumenty a čekal, co bude dál. Musel jsem ještě zaplatit 100usd vratnou zálohu za štěnice Funguje to tak, že když bych přitáhl do budovy štěnice, tak ty peníze použije pronajímatel na to, aby se jich zbavil.

 

Zážitek byl potom podpis smlouvy. Schůzka byla v realitní kanceláři. Majitelem/ředitelem byl nějaký židovský chlapík. Nejdříve jsme seděli s realitním agentem a dali dohromady všechny dokumenty a smlouvy. Potom si mě konečně zavolal šéf. Jeli jsme pouze jen já a jeho asistentka do dalšího patra. Tam mě uvedli do jeho pracovny. Představte si malý kamrlík, zapráskaný papíry a dokument všude, slovy všude. Na stole toho měl asi 10cm vrstvu. Na tom všem měl tři pevné linky a tři mobily a neustále telefonoval. I při jednání se mnou měl u ucha telefon, takže bylo problém rozeznat, jestli mluví se mnou, nebo do telefonu. Vysvětlil mi co a jak, asistentka přede mě předložila všechny smlouvy a já se jal podepisovat. Za pět minut mě vykopli ven, jel jsem zpět o patro níž a čekal, až podepíše smlouvy i ten týpek a pak mi je asistentka donesla. No bylo to kino oko.

 

Večer jsem se pak setkal s domovníkem, který mi předal klíče od bytu a já se tak mohl začít starat o nastěhování. Byt vypadal poměrně čistě. Ovšem i tak mi jeho úklid zabral dva víkendy. Koupil jsem něco na styl Sava a celý byt vycídil a vydezinfikoval. A že to bylo potřeba. Nejhorší je totiž cizí špína. Když si pak člověk udělá svoji, tak už to tak nevadí. Ale jen kuchyň jsem uklízel půl dne a koupelnu druhého půl dne. Pecka. Dům je někdy z roku 1930 na Upper East side, čtyřpatrový. Žádný doorman, žádný výtah. Mám štěstí, že máme ve sklepě pračku se sušičkou, takže nemusím chodit do veřejné prádelny. Musím ale shánět čtvrťáky na pračku a sušičku Stěhoval jsem se začátkem listopadu a to se zrovna po First Avenue běžel maraton. Takže jsem s kuframa přeskakoval zátarasy a čekal na volný průběh napříč Avenue

 

Zajímavá byla pro mě i zkušenost s místní IKEA. Jiný nábytek bych si ani nemohl dovolit. Zajel jsem tedy do IKEA do Brooklynu, vytipoval si pár kousků a rozhodl se je pak objednat přes internet. Vybíral jsem pouze to, co bylo skladem, abych to měl co nejdříve. I tak jim ale dovoz trval cca 10 dní. Takže jsem asi tři noci spal na zemi. Co mě dostalo, tak byl fakt, že jsem tam nakoupil zhruba za 1200usd a říkal jsem si, že by tak doprava mohla být zdarma. Skoro, stála tuším dalších 150usd, tedy i s výnosem do bytu. No a když jsem se pak chystal všechno zaplatit, tak veškeré ceny byly samozřejmě bez daně. Takže z 1200usd nakonec bylo nějakých 1600usd Pamatujete na to, co jsem psal v prvním příspěvku? Tady mě to bolelo asi nejvíc

 

Ceny bytů v NY jsou absurdní. Jak na pronájem, tak na koupi. Čím dál od stanice metra, tím jde trošku cena dolů. Pokud to je vícepatrová budova s výtahem a dveřníkem/recepcí, ceny jdou rychle nahoru. V takových domech pak často bývá samozřejmě prádelna zdarma, fitcentrum zdarma a další věci. Ale ceny jsou na úrovni, kterou si nemůžu dovolit. Samozřejmě záleží taky na poloze, ale pokud bych vzal v potaz Manhattan nebo Brooklyn/Queens kousek od řeky, tak ceny za pronájem garsonky v domě s výtahem a dveřníkem jdou od 2400usd do 3000usd za takové standardní byty. Pokud chcete něco luxusnějšího, tak je to samozřejmě víc. Staré domy ve staré zástavbě jsou za ceny od 1600usd (černá špinavá jeskyně) po zhruba 2500usd (jeskyně). Hlodavci jsou všude, švábi taky, při troše štěstí to bude bez štěnic Já ve svém bytě hlodavce ani štěnice nemám. Šváby jsem viděl jen ve sklepě. Když jsem měl ten měsíc ubytování od firmy, tak to byl luxusní byt 1+1. A stejně mi tam myš sežrala čokoládu ležící na lince v kuchyni...

 

[AndyAaron]

Pro pobavení ještě přidám pár obrázků reklam na téma bydlení v NY. Tyhle mě pobavily v metru. Jsou na StreetEasy - portál který pomůže s hledáním bydlení. Hned první je můj nejoblíbenější

[kloubik]

To je masakr. A SF je na tom snad jeste hůř. Primo v SF novější 1 bedroom aby člověk nebydlel se svabama jsou od 3500 nahoru. Víceméně celá SF Bay area začíná na 1800 za studio, je to šílenost.

Upraveno 25. května 2016 uživatelem kloubik

[AndyAaron]

SF asi bude peklo. Ale napriklad kamaradka v San Jose plati za 2+kk nejakych 1500usd tusim. Ma moc pekny byt. Je to ale nekde na predmesti v takovych tech dvoupatrovych domech, kde ma kazdy byt vlastni vchod.

Btw v tydnu od 20.6. budu v pobliz SF. Mozna, ze by slo neco spachat

[michalval]

Prijdu kvuli Tobe pozde do prace, ale bylo to vyborny cteni

Ta pokrivena rovnice, ze clovek vydelava (v prepoctu) "tezky prachy" ale stejne tak "tezky prachy" smahem utrati za bydleni a jine veci...

[eskimak]

Perfektne napisane, neodtrhol som oci od mobilu kym som nedocital. Dalsie prosim!

[Josef01]

Hezkej příběh, naštěstí jsem byl v NY pouze týden v docela slušném hotýlku (menší pokoj jsem teda sna neviděl ), ale zase to bylo přímo u Time Square. Těžko říct, co v NY lidi hledají, nebo proč tam žijí, když je v jiným místech USA ráj na zemi. Jednou mi to opravdu stačilo a pokud tam pojedu, jen proto, abych tam něco prodal Známý tam bydlel rok a já si říkal proč platí za bydlení 3500 USD, teď už tomu rozumím. Já jsem se díval na bydlení v Californii, pronájem nějaké domku a jakmile je to nějaká rozumná oblast, je potřeba počítat s cenami u nás nepředstavitelnými (tedy i pro lidi s příjmem 100 tis./měs.), jakmile se člověk začne vzdalovat od těchto oblastí (třeba 50 mil), začne padat cena i klidně na 1/4. Líbilo se mi v Palo Alto (ta oblast kolem bydliště Jobse), dá se tam sehnat bydlení v pohodě, jen je potřeba mít peníze min. 3500 USD a to je v podstatě venkov u SF. Pak člověk pochopí, že plat 6000 USD je přiměřený této oblasti, zrovna tak stejně jako v Evropě v Curichu, kde to je naprosto stejné a plat 7500 CHF není žádný zázrak, když kompletní bydlení rodiny ve 3+1 vyjde na 4000 CHF na periferii

[Micey]

..Těžko říct, co v NY lidi hledají, nebo proč tam žijí..

[AndyAaron]

K tem cenam a platum tady. Prumerny rocni hruby plat v New York City je 85tis USD. Ovsem tohle navysuji makleri na Wall Street, takze kdyz se vezme median, tak je to nejakych 65tis USD. Mesicni hruby plat 6000usd (tj. rocne 72tis usd) je takovy standard, kdy si uz clovek muze dovolit vlastni bydleni. Napriklad v nasi firme maji novacci po skole nastupni plat tusim nejakych 55tis USD rocne. To je taky duvod, proc spousta mladych lidi zije skoro do triceti s rodici, pripadne maji nekolik spolubydlicich a skladaji se na najem bytu.

Pokud potom lidi zalozi rodinu a chteji jit ven z mesta do rodinneho domu, tak jdou vetsinou do New Jersey nabo Connecticutu. Tam sezenou dum za tretinu nebo polovinu ceny toho, co byt v NYC.

 

Jinak nejakou vtipnou historku jeste vytahnu, par jich mam. Ale chci to davkovat postupne

[Maxel]

Další skvělé počteníčko! Díky za zpříjemnění chvilky mezi poradama

[Návštěvník maxipesfik]

Super vlákno, občas něco přihodím, co jsem vyfotil.

 

[AndyAaron]

Diky Maxeli.

Maxipse, jen vesele prihazuj! Jsi tu nekde, nebo to byla dovca?

[Návštěvník maxipesfik]

15 ti letá dovča) 

[panedge]

AndyAaron-luxusni cteni,beru to jednim dechem.Mel si bejt spisovatel:-)

[AndyAaron]

Panedge: neni vsem dnum konec

 

Přidám jen krátkou zkušenost s tím, jakým způsobem v americe fungují sprchy. Mnohým z vás je určitě známo, že když člověk přijede do UK, tak tam bývají ještě často k vidění dva vývody u umyvadla. Jeden na tepolou a druhý na studenou vodu. Podobněj je to i u vany. V tomto kontextu se česká varianta s jedním vývodem a dvěma kohoutky jeví jako velice logická. O pákovce bych si dovolil tvrdit, že je přímo geniální. V US jsem snad ještě nenarazil na dvoje stejné řešení jak si pustit zejména sprchu. Čím luxusnější hotel, tím složitější řešení. Navíc sprchu se šlauchem aby tu člověk pohledal. Většinou trčí sprchová růžice nahoře ze zdi nebo ze stropu. Uklidit pak po sobě vanu je záležitost veskrze složitá.

 

Bezprostředně po příletu do NY jsem musel jet na úvodní školení do Atlanty. První ráno na hotelu bylo hodně zajímavé. Šel jsem si dát sprchu, vlezl do vany a vidím, ejhle, pákovka. Říkám si caajk Ovšem přijde mi, že tohle musel vymyslet úplný debil. Přesně vidím, jak přijde amík, zamyslí se a říká si: "Co za pi*ovinu bych zase vymyslel?"

 

Tak tedy po prvotním zjištění, že pákovkou se nedá zapáčit a pustit voda jsem zkusil pákou otočit. A ejhle, voda tekla. Jenže, ledová voda vám v tomhle případě chrstá přímo na nohy. Pokud je člověk úplný idiot (jako já) a aktivoval už před tím sprchu, tak vám ledová sprcha chrstá rovnou na záda (protože růžice samozřejmě trčí nahoře ze zdi!!). V záchvatu paniky, rychlého oddechovani a poskakování ve vaně jsem se snažil zjistit jak přidat vodě teplotu. Jelikož nebylo moc dalších možností, točil jsem prostě pákou dál. Takže proud ledové vody zesiloval, já jsem valil oči a měl jsem ztopořené bradavky jak patnáctiletá puberťačka. To celé trvalo naštěstí jen do okamžiku, než se vykonal pákou potřebný kruhový pohyb a konečně začala téct teplá voda. Cíl to každopádně splnilo dokonale. Po poměrně krátké noci jsem byl naprosto probuzen a připraven dalším nástrahám velkého světa.

 

Poučení pro příště: napřed si pusť vodu, vole, a pak teprve lez do vany

[Josef01]

Měl bys psát nějaké fejetony, ja se žije v USA Je fakt, že jejich standardní sprcha, malá konická hubice s jednou dirou uprostřed, je údesná. Lepší hotely se začaly přizpůsobovat Evropě a tak tam mají již klasické sprchy i se systémy, kde si člověk nastaví teplotu vody apod. Rozsah cen a služeb je v USA naprosto zdrcující. Spal jsem v hotelu za 60 EUR a celkem se dalo, hotel za 120 USD byl úděsný, dokonce nám měnili klimu způsobem, že jsme měli půl dne do pokoje v přízemí diru u země 60x40cm, záleží na poloze hotelu. Zajímavé ceny byly v Las Vegas, tam v akčních cenách se dá bydlet za skvělé peníze v hotelu typu našeho Hilton. Na druhé straně jsou pak hotely se standardníma cenama 150-300 USD/den (tam jsem spal nejčastěji) až po několik tisíc USD/den (tam jsem nespal nikdy). Každopádně miluju ty americký vysoký matrace na postelích, u nás je to zpravidla pro mě všechno tvrdý jak prkno, ale tam se spí úžasně (ovšem nezávidím těm, co spí rádi na tvrdém).

[michalval]

Přidám jen krátkou zkušenost s tím, jakým způsobem v americe fungují sprchy. 

Tento způsob jsem v UK i v US "obcházel" tím způsobem, že jsem si pustil vodu z obou kohoutků najednou - tedy ledovou z jednoho a horkou z druhého - a namydlené ruce jsem maximálně možnou rychlostí přehazoval střídavě pod jeden a hned zase druhý proud. Je potřeba to dělat dostatečně rychle, aby opařená ruka byla již pod proudem studené vody, dřív než se informace dostane z ruky do mozku 

V UK si domorodci prý myjou ruce tak, že si prostě zašpuntujou umyvadlo a těmi dvěma kohoutky prostě namixují vodu - čili něco, co by mě ukrutně nebavilo.

 

Další kapitola by mohla být třeba o americkém záchodu - od nějž jsem po prvním použití uskakoval, domnívaje se, že je ucpaný, ale těsně pod okrajem mísy se začalo vše v dobré obracet.

A nebo třeba kliko - koule na dveřích.