Vyměřený čas

Blogový příspěvek od uživatele kaktusář v hamilton 2. července 2023

372 zobrazení

Nastala doba zvykání na nové hodinky, vpodstatě si na ně budu zvykat celý život, protože proč bych je měl vnímat stejně za 20 jako za 10 let? Pokaždé budu starší a tedy moje vnímání bude jiné a tak nelze v žádném časovém úseku říci, že už jsem si na něco zvykl, nebo že jsem k něčemu dozrál a něco úplně pochopil. Další den může být vše jinak.
Jako prázdninové čtení jsem si zvolil knihu Čtyři tisíce týdnů od Olivera Burkemana. Kniha je o bláhovosti plánování, o tom, že čas nevlastníme a že budeme klidnější, když přijmeme holý fakt, že čas je drahocenná komodita (stejně jako soustředění) a že když si vybereme jednu možnost z mnoha, tak se vlastně uklidníme - pokud je to možnost vybraná nezvratně. Pokud můžeme stále volit - např. vybrat si jinou ženu než tu, kterou máme - nebo další a další zboží? hodinky!? - tak nikdy nedojdeme klidu. Proto je svatba vlastně dobrý vynález, protože nám ztěžuje freneticky těkat od jedné ženě k druhé a vybírat další a další (v očekávání, že ta další bude lepší).
Uvědomil jsem si, že když jsem si koupil seika pětky a považoval je tehdy za docela drahé hodinky (2500kč), rozhodně jsem neměl v plánu investovat do jiných - byl jsem od té doby klidný a užíval si hodinek na maximum. Kdyby nenastala nutnost jejich servisu, kdybych nezačal hledat hodinky náhradní - původní plán byl najít jakési záložní hodinky, kdybych se nedostal k chronomagfóru, zůstal bych klidným a vyrovnaným člověkem - co se tkne hodinek...

Nicméně: celá kniha je o čase, takže supr čtení pro milovníka hodinek

A tak jsem na hamiltony začal dávat různé natořemínky a zkoumat, jak vypadají. Také jeden kovový tah (nakonec jsem ho zahodil jako nevhodný).
A další řemínky objednal.
Samozřejmě původní řemen se mi nezdá, přijde mi moc tuhý a na okrajích moc tenký - mám rád pořádnou kůži pěkně tlustou, mohutnou i na okrajích. Jenže ta mě jakoby moc hřeje a dělá mi pocit, jakobych měl na ruce nějaký kus oblečení navíc.
No prostě blázinec nezná mezí!

===============

„Na světě pobudeme sotva čtyři tisíce týdnů. Musíme toho v nich stihnout spoustu a všechno zaráz: Vyřešit další pohromu v práci. Najít si lepší práci. Užít si krátký čas s dětmi, a přitom toho kolem nich tolik obstarat. Pravidelně sportovat. Hodně číst. Chodit brzo spát... Říkáte si, že to prostě nejde zkombinovat? Máte pravdu!
Oliver Burkeman vás odnaučí vyhlížet vysněný dostatek času a ukáže vám, jak zažívat radost i ve dnech, kdy se na vás všechno sype. Jeho kniha je plná originálních postřehů z klasické literatury i psychologických výzkumů. A především ji napsal s pochopením pro smrtelníky, kteří se snaží smířit s tím, že nemůžou stihnout všechno.
V knize se mimo jiné dozvíte:
- Proč je zhoubné přemýšlet o čase jako o zdroji, který musíme využít naplno.
- Že snaha o co nejvyšší efektivitu je zdrojem úzkostí, ne jejich řešením.
- Jak a kdy pohnout s životními sny a plány, které kvůli povinnostem dokola odkládáte.
- Které koníčky vám přinesou skutečný odpočinek a které jen další stresující seznamy úkolů.
- Že není ostuda přiznat si porážku a některé věci prostě vzdát.
- Jak někdy nedělat nic – a netrápit se kvůli tomu.“